<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/">
<channel>
<image>
<link>https://www.computertrends.cz/</link>
<title>Computertrends</title>
<url>https://i.iinfo.cz/cw/rss-88x31.gif</url>
<width>88</width>
<height>31</height>
</image>
<title>Computertrends - aktuality s tématem nárůst</title>
<link>https://www.computertrends.cz/n/narust/</link>
<description>Computertrends - Deník pro IT profesionály</description>
<language>cs</language>
<pubDate>Wed, 01 Mar 2017 09:51:37 GMT</pubDate>
<item>
<title>Nákaza ransomwarem v Androidu raketově roste</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/nakaza-ransomwarem-v-androidu-raketove-roste/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>&#8222;I když jsme celkově zaznamenali nárůst detekcí malwaru na Androidu přibližně o 20 procent, útoky ransomwaru na tuto platformu rostou mnohem rychleji. Nejvy&#353;&#353;í nárůst byl v první polovině roku 2016, rozhodně bychom si ale nedovolili říci, že tato hrozba v dohledné době pomine,&#8220; říká technologický ředitel Esetu Juraj Malcho.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Pavel Louda)</author>
<pubDate>Wed, 01 Mar 2017 09:51:37 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-53694</guid>


</item>
<item>
<title>ČSÚ: Podniky v Česku ve využití počítačových sítí za státy EU stále zaostávají</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/csu-podniky-v-cesku-ve-vyuziti-pocitacovych-siti-za-staty-eu-stale-zaostavaji/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>V lednu 2010 měly firemní počítačovou síť téměř dvě třetiny českých podniků. Každý třetí český podnik umožňoval svým zaměstnancům vzdálený přístup ke službám a aplikacím dostupných na firemní síti. Interní webové stránky (intranet) mělo dle výsledků &#353;etření 29 % podniků. Extranetem disponovalo 16 % podniků, na konci roku 2003 jich přitom bylo pouze 6 %. Na začátku roku 2010 používalo v zemích EU27 firemní počítačovou síť průměrně 75 % podniků, intranet 33 % a extranet 20 %.

Připojení k internetu mělo dle výsledků &#353;etření 95 % českých podniků, přičemž pevné vysokorychlostní připojení využívalo bezmála 86 % podniků. Od konce roku 2002 se tento počet více než zčtyřnásobil. Mobilní vysokorychlostní připojení pomocí 3G modemu nebo 3G mobilního telefonu používalo v lednu 2010 pouhých 18 % podniků, čímž české podniky výrazně zaostávaly za evropským průměrem (27 % v&#353;ech podniků a dokonce až dvě třetiny velkých podniků, tj. podniky s 250 a více zaměstnanci. Nejčastěj&#353;í využívání mobilního broadbandu bylo vykázáno podniky v severských zemích Finsku (68 %) a &#352;védsku (55 %), nejméně potom v Řecku (6 %). Stejně jako v lednu 2009 se i v lednu 2010 podniky sídlící na území ČR nejvíce připojovaly k internetu pomocí ADSL či jiných DSL technologií. Tímto typem připojení disponovala více než polovina podniků (54 %). Počátkem roku 2010 české podniky používaly internet nejčastěji k bankovním a finančním službám &#8211; internetovému bankovnictví (87 %). S velkým odstupem pak následuje využívání internetové telefonie (VoIP) s 21 % a &#353;kolení a vzdělávání zaměstnanců (e-learning) s necelými 15 % podniků.

Podniky nejméně využívají v komunikaci s veřejnou správou úplné elektronické podání
V průběhu roku 2009 použilo internet ve vztahu k veřejné správě 89 % podniků v ČR, to je o celých 14 procentních bodů více, než byl průměr EU27. V zemích evropské sedmadvacítky byl internet ve vztahu k veřejné správě nejvíce používán podniky ve Finsku (96 %), za kterým s jednoprocentním odstupem následuje Nizozemsko. Podniky v ČR vykázaly používání internetu v oblasti komunikace s veřejnou správou předev&#353;ím k získávání informací a ke stahování formulářů z webových stránek veřejné správy. V obou případech použilo během roku 2009 internet pro tuto činnost 83 % podniků. Ačkoliv do&#353;lo k meziročnímu nárůstu o dva procentní body, tak stále bylo u v&#353;ech podniků ohledně internetové komunikace s veřejnou správou nejméně roz&#353;ířené úplné elektronické podání, které v roce 2009 v ČR využilo 24 % podniků.

V roce 2009 využilo alespoň jednou služeb Czech POINTu necelá polovina podniků (44 %). Ve stejném roce uvedlo použití datové schránky pro příjem zpráv či dokumentů organizací veřejné správy 64 % podniků, ale pouze 28 % pro jejich odeslání.

Velké rozdíly panovaly v Evropě ve využívání internetu k podání přihlá&#353;ky do systému elektronických výběrových řízení veřejné správy &#8211; tzv. e-procurement. Ten využívala ve vedoucím Irsku skoro třetina podniků, zatímco v ČR to byla jen asi desetina podniků.

Pouze jeden podnik ze čtyř u nás je&#353;tě nemá vlastní webové stránky 
Na začátku roku 2010 mělo dle výsledků &#353;etření vlastní webové stránky 74 % podniků. Obsah více jak poloviny z nich (57 %) byl spravován externím subjektem, 59 % podniků uvedlo, že si své webové stránky nechaly vytvořit externí firmou. V lednu 2010 mělo 30 % podniků kromě české také cizojazyčnou verzi, tj. obsah 40 % podnikových webových stránek byl zcela nebo částečně dostupný i v jiné než české verzi.

Každý sedmý podnik omezoval svým zaměstnancům přístup na internet
V lednu 2010 omezovalo svým zaměstnancům přístup na internet 14 % podniků a 9 % dokonce používalo software pro monitorování webových stránek nav&#353;těvovaných jejich zaměstnanci. Necelá polovina podniků uvedla, že počátkem roku 2010 umožňovala svým zaměstnancům vzdálený přístup k jejich firemnímu e-mailu a třetina pak i k jiným službám a aplikacím dostupných na jejich firemní počítačové síti.

Asi 27 % podniků, tedy o &#353;est procentních bodů více než v roce 2009, umožňovalo svým zaměstnancům práci z domova pomocí ICT. Panovaly zde v&#353;ak velké rozdíly mezi různými odvětvovými skupinami, protože tzv. homeoffice sice umožňovaly bezmála tři čtvrtiny podniků z odvětví Informační a komunikační činnosti, ale jen desetina podniků z odvětví Ubytování, stravování a pohostinství.

Pouze polovina podniků prodávající přes webové stránky používá bezpečný protokol
V roce 2009 zadalo v ČR nejméně jednu elektronickou objednávku 36 % podniků. Zatímco v roce 2008 provedla e-nákup přes veřejně dostupné webové stránky čtvrtina podniků, tak dal&#353;í rok jich už bylo 32 %, tj. 87 % z těch, co nakoupily elektronicky. Ačkoliv se procento podniků nakupujících elektronicky v posledních pěti letech příli&#353; nemění, roste podíl a také finanční hodnota elektronických nákupů realizovaných pomocí objednávek zadaných přes počítačové sítě. Zatímco v roce 2002 tvořily v průměru elektronické nákupy podniků v Česku pouhá 4 % z objemu jejich celkových nákupů, tak v roce 2009 představovaly takřka čtvrtinu. Elektronická výměna dat se v roce 2009 podílela na elektronických nákupech podniků v ČR dvěma třetinami (60 % přes internet a 40 % přes ostatní sítě) a nákup přes veřejně dostupné webové stránky jednou třetinou. V posledních letech lze zaznamenat nárůst významu internetu jako hlavního komunikačního kanálu pro zadávání elektronických objednávek. Naopak využití ostatních počítačových sítí (vět&#353;inou jde o vyhrazené privátní počítačové sítě) pro elektronické obchodování klesá.

Procento podniků prodávajících elektronicky je niž&#353;í než procento podniků elektronicky nakupujících. V roce 2009 přijalo v ČR alespoň jednu elektronickou objednávku přes internet nebo jinou počítačovou síť 21 % podniků. Na rozdíl od elektronických nákupů podíl podniků prodávajících přes internet nebo jiné počítačové sítě je u nás vy&#353;&#353;í než průměr EU27. V roce 2009 využívalo pro příjem elektronických objednávek své webové stránky 14 % podniků (67 % z těch, co prodaly elektronicky) a elektronickou výměnu dat 10 % (48 % z těch, co prodaly elektronicky). Pouze polovina podniků, která někdy v roce 2009 prodala prostřednictvím svých webových stránek, zároveň uvedla, že používá bezpečný protokol (SSL, TSL) pro příjem elektronických objednávek.

Podniky v Česku a &#352;védsku nejvíce pravidelně externě zálohují data ze v&#353;ech zemí EU27
Téměř jeden podnik z pěti (18 %) využíval outsourcing pro zaji&#353;tění bezpečnosti svého IS, nejčastěji &#353;lo o peněžní instituce a poji&#353;ťovny (46 %). Takřka 37 % v&#353;ech podniků v ČR používalo elektronický podpis, přičemž těch velkých s 250 a více zaměstnanci bylo dokonce 83 %. K zaji&#353;tění vnitřní bezpečnosti IS sloužily podnikům v lednu 2010 nejčastěji antivirový program, který používalo devět z deseti podniků, antispam (68 % podniků) a pravidelné externí zálohování dat, které využívalo 67 % podniků a jedná se tak spolu se &#352;védskem o nejvy&#353;&#353;í hodnotu ze v&#353;ech 27 členských zemí EU. Polovina podniků také používala anti-spyware. Tím nejméně využívaným způsobem zaji&#353;tění bezpečnosti IS byla identifikace uživatele pomocí biometrických prvků, kterou využívalo 3,5 % podniků.

Stejně jako v ČR, tak i v členských státech evropské sedmadvacítky byl v roce 2009 nejčastěj&#353;ím typem incidentu bezpečnosti provozu IS, který podniky přiznaly, nedostupnost služeb IS, ztráta či po&#353;kození dat z důvodu selhání hardwaru nebo softwaru. Česká republika se s hodnotou skoro 23 % usadila vysoko nad evropským průměrem, který činil 12 % v&#353;ech podniků. Nejvy&#353;&#353;í podíl podniků se zničenými či po&#353;kozenými daty kvůli neoprávněnému přístupu nebo malwaru zaregistrovalo Slovensko (16 %).</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Martin Noska)</author>
<pubDate>Tue, 15 Mar 2011 11:08:10 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-42949</guid>


</item>
<item>
<title>Vánoční nákupy na internetu byly v Česku ve znamení rekordů, růst prodejů má pokračovat</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/vanocni-nakupy-na-internetu-byly-v-cesku-ve-znameni-rekordu-rust-prodeju-ma-pokracovat/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Podle informací od obchodníků, které získala Asociace pro elektronickou komerci (APEK), je průměrný nárůst obratu přibližně 40 % oproti Vánocům roku 2010. &#8222;V některých případech v&#353;ak evidujeme nárůst i o 100 % a více, a to včetně velkých e-obchodů,&#8220; komentuje první čísla výkonný ředitel APEK Jan Vety&#353;ka. &#8222;Na&#353;e předpoklady o vánočních obratech tak byly je&#353;tě překonány, a to v celkovém objemu přibližně o 2 miliardy,&#8220; hodnotí dále Vety&#353;ka.

Během leto&#353;ních Vánoc na internetu do&#353;lo k rekordnímu počtu objednávek, av&#353;ak průměrná hodnota jednotlivých nákupů spí&#353;e klesala. Jejich vý&#353;e samozřejmě závisela na druhu pořizovaného zboží, nejčastěji ale spotřebitelé pořizovali zboží přibližně za 2 500 Kč. Tento trend potvrzuje, že Če&#353;i již na internetu nehledají pouze elektroniku za výhodné ceny, ale využívají internet i k nákupu klasických vánočních dárků. Zákazníci si zvykli na dal&#353;í charakteristiky webového nakupování &#8211; dodání zboží až domů, jednoduché srovnání nabízených výrobků a vyhnutí se stresu z přeplněných nákupních center. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že čekání před vánoci na přeplněných po&#353;tách na objednané balíčky také nepatřilo k právě nejkrat&#353;ím.

U vět&#353;iny prodejců začala vánoční sezona během druhé poloviny listopadu. Nejvíce objednávek potom e-obchody zaznamenaly v týdnu od 13. do 17. prosince. &#8222;Naprostým vrcholem co do počtu objednávek bylo pondělí 13. prosince.  Nakupovalo se ale až do posledních dní před &#352;tědrým dnem,&#8220; přidal informace Jan Vety&#353;ka.

Dal&#353;í nárůst objemu prodaného zboží přes internet, a to jak během Vánoc tak i celého roku 2010, potvrdil, že če&#353;tí zákazníci si tento druh nákupu oblíbili. &#8222;Podle údajů, které máme k dispozici, se na internetu v roce 2010 prodalo zboží za 33 miliard korun. V roce 2011 se dá očekávat dal&#353;í nárůst prodeje, předev&#353;ím díky vět&#353;ímu počtu nákupů spokojených zákazníků,&#8220; zhodnotil Jan Vety&#353;ka. Otázkou je, jak se tento trend promítne do tržeb klasických kamených obchodů.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Martin Noska)</author>
<pubDate>Tue, 04 Jan 2011 15:20:50 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-8240</guid>


</item>
<item>
<title>Březen: Měsíc rekordní návštěvnosti českého internetu</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/brezen-mesic-rekordni-navstevnosti-ceskeho-internetu/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Aktuální statistiky náv&#353;těvnosti českého internetu ukazují, že servery zapojené v projektu NetMonitor v březnu 2010 nav&#353;tívilo téměř 5,6 milionů reálných uživatelů z ČR. Meziměsíčně zaznamenala náv&#353;těvnost nepatrný nárůst o 1,4 %.

Internetoví uživatelé strávili v březnu 2010 na internetu v průměru 28 hodin a 12 minut, během kterých si zobrazili 7,43 miliard webových stránek. Oproti únoru, který byl co do počtu dní krat&#353;í, strávili reální uživatelé na českém internetu o hodinu více a zobrazili o 6,1 % stránek více.

Projekt měření náv&#353;těvnosti českého internetu provádí společnost Mediaresearch pro Sdružení pro internetovou reklamu.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Martin Noska)</author>
<pubDate>Wed, 28 Apr 2010 06:18:49 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-6496</guid>


</item>
<item>
<title>TSMC dále zdokonaluje výrobní proces čipů, pracuje na 14nm a 10nm technologii</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/tsmc-dale-zdokonaluje-vyrobni-proces-cipu-pracuje-na-14nm-a-10nm-technologii/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>TSMC chce přejít na tuto výrobní technologii co nejdříve to bude možné (pravděpodobně se tak stane někdy v roce 2013 či 2014) a po ní má následovat 10nm výrobní proces. Na rok 2012 má pak TSMC ve svých plánech přechod na 20nm výrobní proces. Zcela přeskočí 22nm technologii a od dal&#353;ího zmen&#353;ování velikosti polovodičů si slibuje zlep&#353;ení poměru výkonnosti čipů v porovnání s jejich výrobními náklady.

Zástupci Taiwan Semiconductor Manufacturing Company předpokládá, že letos na trhu s čipy dojde k velkému nárůstu prodejů a to až o 22 %. Půjde tak o určitý typ korekce předchozích dvou let poklesu. Následovat by měl 7% růst v roce 2011.

Zdroj: IT News.sk</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Branislav Madoš)</author>
<pubDate>Wed, 21 Apr 2010 10:42:11 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-6416</guid>


</item>
<item>
<title>Studie: Firmám v ČR údajně hrozí datový kolaps</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/studie-firmam-v-cr-udajne-hrozi-datovy-kolaps/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Tuzemské firmy se začínají utápět ve velkém množství elektronických dat, vyplývá z analýzy technologických společností EMC a S&amp;T CZ. Nejen velké firmy, ale i ty men&#353;í se začínají pomalu ztrácet v datech, která za léta provozu nashromáždily. &#8222;Průměrná firma o 50 zaměstnancích ročně vyprodukuje 2 TB dat, což představuje zhruba 40 GB dat na uživatele,&#8220; řekl Petr Divi&#353;, technologický expert společnosti S&amp;T CZ, která patří mezi přední systémové integrátory. Podle analytiků společnosti IDC se objem ukládaných digitálních informací každé čtyři roky zpětinásobí. Stále častěj&#353;í otázkou proto je: Kam v&#353;echna ta data ukládat a jak je efektivně zálohovat?

&#8222;Ročně ve firemním sektoru vzroste množství dat o 40 až 60 procent,&#8220; potvrdil Vladimír Ky&#353;a, odborník na zálohování dat ze společnosti EMC, která patří mezí lídry v technologiích pro uchovávání a správu dat. Nejvíce prostoru na discích zabírá obrazová dokumentace a audiovizuální data, kterých přibývá kvůli postupné digitalizaci ve&#353;kerých dat &#8211; od smluv až například po nahrávky telefonních hovorů se zákazníky. Dal&#353;í digitalizace tempo růstu objemu dat je&#353;tě urychlí.

Pokud firmy nezačnou ukládání a zálohování dat systematicky ře&#353;it, dnes uložená data nemusí být za několik let, či dokonce měsíců dostupná. Případně firmy budou muset vynakládat desítky tisíc korun na stále nová zejména zálohovací média. Rizika ztráty dat se přitom nezbaví, spí&#353;e naopak. &#8222;Čím více zálohovacích médií firma spravuje, tím vět&#353;í je riziko jejich selhání, po&#353;kození nebo ztráty. Během let se navíc může shromáždit tolik dokumentů, že najít ten potřebný bude v záplavě záložních disků zhola nemožné,&#8220; varoval Petr Divi&#353; ze společnosti S&amp;T CZ.

Lékem na záplavu dat je odstranění duplicitních, tedy nadbytečných kopií dat &#8211; provést takzvanou deduplikaci dat. Běžně jde o soubory či části souborů uložené na disku vícekrát &#8211; například kvůli chaosu ve firemní síti či nevhodnému způsobu zálohování dat. &#8222;V takových firmách i při dodržování běžných pravidel je duplicita zálohovaných dat více než 90procentní,&#8220; upozornil na značné rezervy v zálohování dat Vladimír Ky&#353;a.

Av&#353;ak ani ti, kdo zálohují data pokročilými metodami (například uchovávají jen změněné soubory), se nechovají dostatečně úsporně. &#8222;Duplicita zálohovaných dat i při úsporném a pravidelném zálohování bývá více než 40procentní,&#8220; řekl Vladimír Ky&#353;a. V deduplikaci dat je proto možné jít je&#353;tě o jednu úroveň vý&#353;e a zbavit se kopií dokonce na úrovni částí jednotlivých souborů.

Data totiž zbytečně &#8222;nafukují&#8220; nikoli nadbytečné kopie souborů, ale kopie jednotlivých částí souborů &#8211; číslicových bloků &#8211;, které se v souborech opakují. &#8222;Překvapivě třeba textový soubor, fotografie nebo video obsahují na základní úrovni spoustu společných datových bloků. Nové technologie umějí soubory rozkouskovat na miniaturní částečky a ty pak porovnávat mezi sebou. Pokud se některé části opakují, zbytečně je na disk neukládají,&#8220; vysvětlil Vladimír Ky&#353;a princip fungování nejnověj&#353;ích technologií společnosti EMC.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Martin Noska)</author>
<pubDate>Mon, 02 Nov 2009 16:40:23 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-5041</guid>


</item>
<item>
<title>Analýza: Jak se díky změnám kurzu koruny mění ceny zboží na internetu?</title>
<link>https://www.computertrends.cz/aktuality/analyza-jak-se-diky-zmenam-kurzu-koruny-meni-ceny-zbozi-na-internetu/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Tři měsíce monitorovala společnost Karsa Technologies vybrané tuzemské internetové obchody. Speciálně uzpůsobená aplikace automaticky zaznamenávala průměrnou prodejní cenu televizí, mobilů, myček, monitorů, notebooků, fotoaparátů a parfémů. &#8222;V posledním čtvrtletí nejvíce ovlivňoval ceny komodit na internetu nestabilní kurz dolaru. Mnoho tuzemských internetových obchodů muselo na měnové výkyvy reagovat, na čemž mohl vnímavý český spotřebitel samozřejmě vydělat,&#8220; uvedl Michal Ježek ze společnosti Karsa Technologies, která nabízí profesionální ře&#353;ení pro realizace e-shopů.

Z výsledků měření vyplývá, že lze u&#353;etřit tisíce korun při nákupu televize. Plazmové byly v únoru levněj&#353;í takřka o 9 % než v prosinci, LCD televize pak o více než 5 %. Tato skutečnost s největ&#353;í pravděpodobností podpoří aktuální trend, který hovoří o rostoucí popularitě moderních televizorů s vysokým rozli&#353;ením. Plazmovou či LCD televizi vlastní již milion domácností a tyto moderní technologie loni na celkovém tuzemském prodeji televizí tvořily výraznou vět&#353;inu.

K podobným výsledkům jako u televizí dospělo měření také u parfémů, jejichž cena postupně klesá. V únoru byla průměrná cena parfému prodávaného na internetu 993 Kč, což je o 4 % méně než v prosinci. V této komoditě je patrný dlouhodobý trend snižování cen. Například loni v srpnu dosahovala průměrná cena parfému prodávaného na internetu 1040 Kč. &#8222;Toto snižování cen je způsobeno zejména tvrdým konkurenčním bojem o zákazníky, v jehož důsledku klesají prodejní ceny parfémů i přesto, že jejich nákupní ceny vlivem kurzu v posledních měsících stoupají. Vydělá na tom tedy zákazník na úkor klesající obchodní marže prodejců,&#8220; uvedl Daniel Kopecký, obchodní ředitel internetového obchodu Parfemy.cz. &#8222;Druhým faktorem je skutečnost, že se na internetu roz&#353;iřuje nabídka levněj&#353;ích vůní, které se dříve prodávaly pouze v kamenných parfumériích či supermarketech,&#8220; doplnil Kopecký.

Ze v&#353;ech měřených komodit byl zaznamenán nejvy&#353;&#353;í cenový nárůst u mobilních telefonů. Zatímco loni v prosinci byla průměrná cena mobilního telefonu na internetu 5185 Kč, v únoru se ustálila na částce 5630 Kč. Během tří měsíců tak cena vzrostla více než o 8 %. Důvodem je kromě měnových výkyvů také zvý&#353;ený zájem o moderněj&#353;í modely, na který provozovatelé internetových obchodů zareagovali změnou nabídky.

Draž&#353;í jsou rovněž monitory a notebooky. V prosinci byla průměrná cena LCD monitoru na internetu o 3,5 % niž&#353;í než v únoru. Podobné je to v případě notebooků, jejichž průměrná cena v únoru dosáhla částky 24 903 Kč. Srovnáme-li to s prosincem loňského roku, jedná se o více než 4% nárůst.

Bez vět&#353;ího překvapení dopadlo měření u digitálních fotoaparátů a myček, jejichž průměrná cena se na internetu příli&#353; nemění. Ceny digitálních fotoaparátů se za posledního půl roku vychylovaly v rozmezí 2 %. Zatímco v prosinci loňského roku se prodávaly za průměrných 4878 Kč, v únoru se tato částka snížila přesně o 100 Kč. Dlouhodobě i u této komodity přetrvává trend postupného snižování cen. Co se týče myček, jejich cena na internetu se prakticky nemění. V únoru byla průměrná cena myčky 14 777 Kč. Cenový rozdíl během posledních tří měsíců u myček nepřesáhl 0,5 %.

Průměrná cena komodit prodávaných na internetu (rtovnání prosinec 2008/únor 2009):

Plazmové TV
33 771 Kč/30 817 Kč

LCD TV
22 482 Kč/21 261 Kč

Parfémy
1034 Kč/993 Kč

Mobily
5185 Kč/5630 Kč

LCD Monitory
8206 Kč/8501 Kč

Notebooky
23 835 Kč/24 903 Kč

Digitální fotoaparáty
4878 Kč/4778 Kč

Myčky
14 851 Kč/14 777 Kč

Zdroj: Karsa Technologies</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Martin Noska)</author>
<pubDate>Sun, 15 Mar 2009 06:36:55 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-actuality-3656</guid>


</item>
</channel>
</rss>