<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0" xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/">
<channel>
<image>
<link>https://www.computertrends.cz/</link>
<title>Computertrends</title>
<url>https://i.iinfo.cz/cw/rss-88x31.gif</url>
<width>88</width>
<height>31</height>
</image>
<title>Computertrends - články a aktuality autora Ladislav Lhotka</title>
<link>https://www.computertrends.cz/autori/ladislav-lhotka/</link>
<description>Computertrends - Deník pro IT profesionály</description>
<language>cs</language>
<pubDate>Mon, 11 Feb 2008 09:00:00 GMT</pubDate>
<item>
<title>Technologie internetu (14): Data v DNS</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-14-data-v-dns/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Každý dotaz posílaný klientem jmennému serveru sestává ze dvou podstatných částí: doménového jména a typu záznamu. DNS totiž slouží nejen k převodu doménových jmen na IP adresy, ale případně i k jiným účelům. Podívejme se tedy, jaká data můžeme v DNS najít.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Mon, 11 Feb 2008 09:00:00 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-1702</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (13): Systém doménových jmen</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-13-system-domenovych-jmen/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Zeptáte-li se průměrného uživatele na příklad internetové adresy, uvede nejspíš cosi jako www.seznam.cz nebo slashdot.org. Tedy nikoli číselnou IP adresu, ale doménové jméno. I když by i zde přiměřená osvěta jistě neškodila, z hlediska uživatele je to celkem logická a užitečná abstrakce.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Fri, 18 Jan 2008 08:00:00 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-1795</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (9.): Směrování ve velkém </title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-9-smerovani-ve-velkem/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Pokud jde o vnější směrování, tedy směrování mezi autonomními systémy, používá se dnes prakticky výhradně Border Gateway Protocol (BGP) verze 4. Protokol BGP umožnil přejít od centralizovaného směrování k uspořádání peer-to-peer, kdy datagramy putující mezi dvěma autonomními systémy mohou využít kteroukoli existující cestu.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 30 Sep 2007 23:00:36 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2154</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (8.): Směrování v malém </title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-8-smerovani-v-malem/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>V tomto dílu seriálu probereme dva významné reprezentanty vnitřních směrovacích protokolů. Říká se jim tak proto, že se používají pro výměnu informací mezi směrovači v rámci jednoho autonomního systému (AS). V ideálním případě by měl každý AS používat jediný vnitřní směrovací protokol.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 23 Sep 2007 23:00:46 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2170</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (7.): Směrovací hierarchie</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-7-smerovaci-hierarchie/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Jak víme od minule, směrování datagramů se řídí obsahem směrovací tabulky. Platí to stejnou měrou pro hostitele (koncová zařízení) i směrovače, i když v softwaru směrovačů se tabulka obvykle implementuje důmyslněji, aby byla schopna efektivně pojmout mnoho desítek tisíc směrovacích cest. Značně se však liší způsob plnění směrovací tabulky.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 16 Sep 2007 23:00:49 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2234</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (6.): Směrování datagramů</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-6-smerovani-datagramu/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Co se děje v pozadí pohodlné internetové komunikace? Jaké neviditelné procesy stojí za síťovým přenosem dat ?V minulém dílu seriálu jsme se věnovali čtyřvrstvé architektuře TCP/IP. Jejím příjemným důsledkem je abstrakce, která pro koncového uživatele vytváří iluzi přímé komunikace se vzdáleným partnerem či serverem.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 09 Sep 2007 23:00:36 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2253</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (5.): Modely, vrstvy a hlavičky</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-5-modely-vrstvy-a-hlavicky/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Datová komunikace představuje v celé své šíři pěkně složitý problém, který začíná u fyzikálních  aspektů přenosu signálu a končí třeba u webové stránky, která se zobrazí ve vašem prohlížeči.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 02 Sep 2007 23:00:23 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2281</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (4.): Věčné dilema – pakety, nebo okruhy?</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-4-vecne-dilema-pakety-nebo-okruhy/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>IP verze 6, o němž jsme mluvili minule, nemůžeme v žádném případě považovat za konkurenta IPv4. Nová verze IP je připravena – a buďme za to rádi – pro případ, že se naplní vize internetu jako pervazivní sítě, která bude v každém bytě, a dokonce na těle každého z nás zastoupena desítkami komunikujících zařízení.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 26 Aug 2007 23:00:31 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2304</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (3.): Internet Protocol verze 6</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-3-internet-protocol-verze-6/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Zásadním a doufejme i definitivním lékem na nedostatek IP adres, o němž byla řeč již minule, je razantní zvýšení jejich počtu cestou zvýšení počtu adresových bitů. Tato změna byla realizována v podobě nové verze protokolu IP. A protože stávající verze má číslo 4, byla nová verze označena jako IP verze 6 neboli IPv6.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 19 Aug 2007 23:00:14 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2330</guid>


</item>
<item>
<title>Technologie internetu (2.): Problém internetových adres</title>
<link>https://www.computertrends.cz/clanky/technologie-internetu-2-problem-internetovych-adres/?utm_source=rss&amp;utm_medium=text&amp;utm_campaign=rss</link>
<description>Na přelomu 80. a 90. let minulého století se internet začal otevírat mezinárodní akademické komunitě a později i komerčnímu světu a počet připojených organizací i uživatelů utěšeně rostl. K zásadnímu přelomu pak došlo v roce 1993 v souvislosti s lavinovitým šířením tehdejší novinky zvané World Wide Web.</description>

<author>redakce@computertrends.cz (Computertrends: Ladislav Lhotka)</author>
<pubDate>Sun, 12 Aug 2007 23:00:42 GMT</pubDate>

<guid isPermaLink="false">www.computertrends.cz-text-2351</guid>


</item>
</channel>
</rss>