Umělá inteligence má zaměstnancům usnadnit práci a zvýšit jejich produktivitu. Nový výzkum společnosti ActivTrak však ukazuje poněkud paradoxní výsledek: lidé, kteří AI používají nejintenzivněji, tráví prací víc času než ostatní, častěji přepínají mezi aplikacemi a mají kratší úseky nepřerušovaného soustředění.
Studie vychází z analýzy skutečného pracovního chování 9140 zaměstnanců ze 467 firem, které výzkumníci sledovali od dubna do září 2026. Zjišťovali tak jejich skutečné digitální pracovní návyky.
Jedním z nejvýraznějších zjištění je délka pracovního dne. Zaměstnanci využívající AI pracovali v průměru 8,42 až 9,08 hodiny denně, zatímco lidé bez AI nástrojů 7,58 hodiny. Rozdíl tak může dosahovat až 90 minut. A to přesto, že intenzivní uživatelé AI tráví na schůzkách menší část pracovní doby.
Ušetřený čas se tedy podle autorů výzkumu nemusí proměňovat ve volno. Zaměstnanci jej mohou využívat k plnění dalších úkolů, případně od nich organizace očekávají vyšší pracovní výkon.
Méně soustředění, více přepínání
Časté používání AI se podle studie pojí taky s kratšími úseky soustředěné práce. Lidé, kteří AI využívají méně než deset minut denně, dokážou pracovat bez přerušení v průměru 48,2 minuty. U intenzivních uživatelů, kteří s AI tráví přes 45 minut denně v nejméně pěti samostatných relacích, je to jen 37,8 minuty. Rozdíl tak činí přibližně 22 %. Intenzivní uživatelé navíc přepínají mezi aplikacemi o 15,2 % častěji než lidé bez AI. Zatímco u druhé skupiny připadá na hodinu práce 0,95 přepnutí, u první je to 1,09.
Významnou roli přitom hraje způsob, jakým zaměstnanci AI používají. Pokud je umělá inteligence přímo součástí pracovního programu, například kancelářského nebo vývojářského nástroje, připadá na hodinu práce v průměru 0,6 přepnutí mezi aplikacemi. U samostatných AI služeb dostupných přes webový prohlížeč je to 1,7 až 4,2 přepnutí.
ActivTrak tento rozdíl označuje jako „daň za přepínání“. Jde o čas a úsilí, které zaměstnanci ztrácejí přesouváním informací mezi různými systémy. AI integrovaná přímo do používaného softwaru může tento problém omezit a umožnit lidem zůstat déle v prostředí, ve kterém vykonávají hlavní část své práce.
Záleží na profesi i organizaci práce
Dopady AI se liší taky podle pracovní pozice. Například softwaroví vývojáři, kteří častěji používají asistenty integrované do vývojových nástrojů, přepínají mezi aplikacemi v průměru jen 0,64krát za hodinu. V hlavních pracovních programech tráví 78,5 % aktivního pracovního času.
U provozních manažerů, jejichž práce zahrnuje koordinaci lidí a procesů napříč různými platformami, je situace odlišná. Mezi aplikacemi přepínají průměrně 1,1krát za hodinu, při intenzivní koordinaci dokonce 4,1krát. Téměř třetinu své práce navíc dokončují ve večerních hodinách, zatímco u vývojářů je to 16,8 %.
Výzkum se zaměřil taky na práci mimo běžnou pracovní dobu. Intenzivní uživatelé AI v ní vykonávají 32,3 % své aktivní práce, zatímco u lidí bez AI je to 31,9 %. Podíly jsou tedy téměř totožné. Vzhledem k delšímu pracovnímu dni však intenzivní uživatelé stráví prací po běžné pracovní době v průměru o 18 minut denně více.
Nestačí AI zavést, je potřeba změnit pracovní postupy
Autoři studie upozorňují, že problémem není samotná umělá inteligence, ale způsob, jakým ji firmy začleňují do každodenní práce. Pokud zaměstnanci díky AI zvládnou jednotlivé úkoly rychleji, ale nadále musí ručně přenášet informace mezi systémy, čekat na schválení nebo koordinovat práci s dalšími lidmi, celková efektivita se nemusí výrazně zvýšit.
Firmám proto doporučují upřednostňovat AI integrovanou přímo do používaných aplikací, sledovat nejen míru jejího využívání, ale taky soustředění zaměstnanců a četnost přepínání mezi nástroji. Důležité je rovněž upravit pracovní postupy a nastavit jasné hranice, aby se čas ušetřený automatizací automaticky neměnil v další pracovní povinnosti.
Výzkum tak zpochybňuje představu, že čím víc AI zaměstnanci používají, tím produktivnější automaticky budou. Skutečný přínos podle jeho autorů nespočívá v množství práce, které lidé díky umělé inteligenci zvládnou, ale v tom, zda ji dokážou odvést lépe a efektivněji.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU