Apple v roce 1

V minulém čísle PC WORLDu jsme vás seznámili s trendy, jež se u Applu chystají
pro tento rok. Dnes vám chceme nabídnout přehled periferií spolupracujících s

touto platformou. Půjde o tiskárny, skenery, digitální fotografii a video a

rovněž o software používaný při publikování, tedy oblast, ve které Macy stále

dominují.



Tiskárny



Nikdy předtím nebylo tolik výrobců tiskáren nabízejících zařízení pro Macy.

Profitovat by z toho měli především spotřebitelé. Již roky pozastavený trend

přechodu na barvu dostane prostřednictvím internetu nový impuls, vždyť

černobíle vytištěné web-stránky ztrácejí podstatně na svém informačním obsahu.





INKOUSTOVÉ TISKÁRNY JAKO PŘEDVOJ



Kdo si domů koupí barevnou tiskárnu, nejčastěji volí (čistě statisticky)

zařízení s inkoustovou technologií. Zde se pole výrobců značně rozšířilo.

Lexmark, Xerox a Sharp debutují s barevnými tiskárnami pro Macy a chtějí

dozajista ztížit život těm již zavedeným, jako jsou Epson, Hewlett-Packard a

Canon. Konkurenční boj bude tvrdý a spotřebitel se již těší na příznivé ceny,

lepší kvalitu tisku a vyšší rychlost.



Většina výrobců, která již dosáhla u rozlišení tiskové hlavy pomyslného

vrcholu, se snaží vylepšit další parametry, jež by pomohly zlepšovat jejich

zařízení, například rychlost tisku. Pozornost se také zaměřuje na tisk

fotografií. Výrobci se snaží kombinací inkoustu a papíru překonat vybledlost

„fototisků“.



Canon kompletně předělal svoji výrobní paletu inkoustových tiskáren. Vývojáři

zde zřejmě došli k podobným výsledkům jako jejich kolegové u Xeroxu a Sharpu.

Všichni tři výrobci používají u inkoustových tiskáren obousměrnou tiskovou

metodu, která umožňuje vyšší rychlost při zachování dobré kvality tisku.



Hewlett-Packard také pracuje na lepší a jednodušší komunikaci mezi tiskárnou a

digitální kamerou, handheldy a počítačem. Cílem je kompletní pokrytí oblasti

Digital Imaging.





BARVA V KANCELÁŘI



Jelikož je barevná inkoustová tiskárna skoro stejně rychlá jako její

monochromatická kolegyně, a také náklady na tisk se začínají u obou kategorií

přibližovat, nabízí v současné době každý výrobce model, určený speciálně pro

malé kanceláře.



Velká pozornost je také věnována multifunkčním zařízením, která tisknou,

kopírují, skenují a faxují. Vedle firem Brother, Epson a Hewlett-Packard mají

podobná zařízení představit Xerox a Sharp.



Přese všechno toto barevné nadšení zůstanou monochromatické tiskárny v převaze.

Také tento rok je budou výrobci vylepšovat, vedle ceny se totiž koncentrují i

na rychlost. Dá se předpokládat, že na konci roku bude k dostání tiskárna pod

40 000 Kč, která zvládne 18 kopií za jednu minutu. Dosud v této cenové relaci

dokáže maximálně „pouhých“ 12 stran.



Kombinaci výhod barevné inkoustové tiskárny a nízkých provozních nákladů

laserové tiskárny chce Hewlett-Packard nabídnout v podobě zařízení Business

Inkjet 2250.





VYŠŠÍ RYCHLOST U LASEROVÝCH TISKÁREN



U barevných laserovek půjde také především o jejich zrychlení. Aktuální

zařízení dosahují 20 stran za minutu při monochromatickém tisku a 5 stran při

tisku barevném. Do konce roku 2001 lze očekávat výkon 24 a 6 stran za minutu. Z

řady trochu vybočují OKI a Xerox Phaser s výkony 20 a 12 stran.



Jednotlivé modely by se měly od konkurence odlišit vyšší funkčností a

komfortem. Někteří výrobci se snaží rozšířit své výrobky o takzvané

internetovské dovednosti, a to tak, že by měly být spravovány nezávisle na

operačním systému prostřednictvím web-browseru.







SKENERY



Velká nabídka výrobců skenerů je způsobena masivním rozšířením USB rozhraní ve

spotřebitelské oblasti. Letos se bude tento trend nadále rozvíjet. Skenery nyní

dosáhly velmi vysoké úrovně za extrémně nízkou cenu. Mnoho zařízení již pracuje

s barevnou hloubkou 42 bitů, takže v této oblasti se neočekávají žádné

převratné změny. Maximální rozlišení se etabluje na úrovni 1 200 × 2 400 pixelů.



Hlavní pohyb se odehrál koncem minulého roku, kdy na konzumní trh umístili

někteří výrobci, jako například Canon a Microtek, čtyři zařízení, která byla k

mání pod 6 000 Kč. Tyto ceny však byly neudržitelné, zvláště pak v zahraničí s

ohledem na nové legislativní úpravy, kdy od ledna musejí prodejci těchto

Low-End-zařízení platit určitý poplatek. Proto byly ceny těchto zařízení

korigovány směrem nahoru.



Přesto trend, kdy zařízení mají vysoké rozlišovací schopnosti při dobré

skenovací kvalitě a příznivé ceně, zůstane. Aby se zvýšila skenovací rychlost,

uvažují výrobci o nasazení rozhraní USB 2.0. Všeobecné váhání trhu nad USB 2.0

se ovšem také projevuje ve vývoji skenerů, a to i přesto, že by rozhraní údajně

umožňovalo přenos dat až 480 Mb/s. Před podzimem tohoto roku se zřejmě skeneru

USB 2.0 nedočkáme. Pouze Microtek ho ohlásil pro tento rok na úrovni

profi-zařízení, která budou mít jak USB 2.0, tak dokonce FireWire rozhraní.





VÝMĚNA GENERACÍ



Pomalu, ale jistě roste nabídka High-End skenerů s rozhraním FireWire. Na to,

že profesionální uživatelé mění své skenery každé dva až tři roky, se FireWire

prosazuje poněkud déle, má však před sebou delší výhled jako standardní

rozhraní u profesionálních plochých skenerů. Výrobci toto vědí a přizpůsobují

svá zařízení všem novým nárokům. Vedle rychlosti skenerů zvyšují také jejich

barevnou hloubku. Výrobci zde dosáhli zatím hranice 48 bitů. Jelikož je vývoj

vyšší barevné hloubky poměrně nákladná záležitost, počítá se s odpovídajícími

zařízeními nejdříve na podzim. I když v posledních měsících dosáhli výrobci

zvýšení rozlišení a rychlosti, a to i s ohledem na kvalitu, přesto si kladou

ještě vyšší cíle chtějí se přiblížit se kvalitě skenerů rotačních. Zda se tuto

nemalou úlohu podaří splnit, uvidíme v budoucnu. Jedno je však jasné, oproti

bubnovým skenerům mají ploché několik výhod, jako je podstatně nižší cena a

snadnější ovládání.



Rovněž na trhu s filmovými skenery je poměrně živo. Výrobci jako Minolta, Nikon

nebo Polaroid, kteří mají v sortimentu skenery na průsvitné předlohy filmy v

malém formátu chystají také zařízení, jež zvládnou načítat rovněž formáty

střední. Tato zařízení se stala již tak dostupná, že fotografové již nemusejí

pořizovat drahé multiformátové průsvitové skenery, aby své snímky v dobré

kvalitě převedli do formy digitálních dat.







DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE



Ačkoli se 3megapixelové aparáty na trhu teprve etablovaly, bude rok 2001 ve

znamení 4megapixelových kamer. High-end zrcadlovka Olympus E-10 byla zatím

pouze startovní výstřel k závodu o nejvýkonnější čip. Na internetu kolují

zvěsti o 5megapixelovém čipu od firmy SONY, ale zrovna tak informace o

4megapixelovém od Sharpu to jsou témata pro příští rok. Každý technický pokrok

má svoji cenu a je třeba vzít na vědomí, že příští generace „konzumních“

digitálních kamer bude vykazovat velikost svého čipu hodnotou 4 megapixely.

Kamera s 5megapixelovým čipem by byla doslova k nezaplacení.





KAŽDÝ ROK O JEDEN MEGAPIXEL VÍC



Co to však znamená „příští generace“? Zde jsou tím míněny kamery v cenové

oblasti mezi 35 až 50 tisíci Kč. V cenové struktuře lze očekávat, že stále

ještě cenná zařízení se dvěma nebo třemi megapixely se budou propadávat do

stále nižších cenových hladin. To, že ani v nižší megapixelové úrovni nemusí

být špatná obrazová kvalita, dokazují zařízení jako Sanyo VPC-SX 550 EX s 1,5

megapixelů nebo Kodak DC 5000, který již s 2 megapixely vykazuje nesrovnatelně

vyšší kvalitu, než bývala u prvních kamer s odpovídajícím množstvím pixelů. U

cenově výhodných kamer bude také trendem zvyšování množství pixelů při

nezměněné, nebo dokonce zlepšené kvalitě. Řeč je zde o kamerách nad hranicí 10

tisíc Kč. Tento trend je důležitý pro samotné široké zavedení digitální

fotografie, ne každý je totiž ochoten vydat za fotoaparát 40 tisíc korun.



V tomto cenovém segmentu se letos usadí kamery se 4 megapixely, zrovna tak jako

v minulém to byly se 3 a v předminulém se 2. Na vlastních kamerách se toho

nebude moc měnit. Objeví se jednodušší modely pro začátečníky, které budou

kombinovat slušnou obrazovou kvalitu při jednoduchém ovládání, s průměrným

funkčním rozsahem, a hlavně s příznivou cenou do 10 tisíc Kč. Dále tu budou

takzvané poloprofesionální kamery jako Nikon Coolpix 990 nebo Canon G1 v

3megapixelovém segmentu, které budou mít při ceně okolo 40 tisíc Kč celou řadu

fotografických funkcí. Vedle toho tu najdou své místo i takzvané

„design-šperky“, jako je digitální Ixus, jež se mohou pohybovat v cenové

hladině okolo 30 tisíc Kč.





VYŠŠÍ TŘÍDA



V této třídě, pohybující se nad hranicí sto tisíc Kč, se dozajista něco nového

dít bude. Jestliže se v současné době skládá nabídka ze tří digitálních

zrcadlovek s měnitelnými objektivy, může jich být po Cebitu již pět nebo šest.

Vedle EOS D30 od Canonu, Finepix S2 Pro od Fujifilmu, D1 od Nikonu a DSC

zařízení od Kodaku jsou ohlášeny nové modely od firem Contax a Pentax. Něco

nového také můžeme čekat od Minolty, jako od jednoho z prvních výrobců

digitálních zrcadlovek. Opravdovou alternativou k těmto zařízením jsou kamery

typu Olympus E-10, které s profesionálním vybavením a typickými vlastnostmi

digitálních kamer neustále využívají nejnovějších technologií.



Na poli paměťových médií by se neměla udát žádná radikální změna, vedle Compact

Flash a Smart-Media se bude nadále etablovat Memory-Stick od SONY. Kamery s

pouze jednou zapisovatelnými médii, která se jeví jako příliš drahá, najdou

uplatnění pouze na užším profesionálním trhu.





VÝSTUP NA PAPÍR NEBO FOTOPAPÍR?



Zrovna tak důležitá jako kamera, je výsledná kvalita obrázku. Výtisky na

inkoustové tiskárně jsou sice velice kreativní činností, avšak mnoho fotografů

chce odevzdávat výsledky své práce na fotopapíru, a to samozřejmě za co

nejpřijatelnější cenu. Na tuto potřebu zareagovala celá řada sběren včetně

sběren on-line na internetu. Cenově je již zhotovení fotografií z digitálních

dat srovnatelné s klasickým postupem. Pro spotřebitele je dozajista velmi

zajímavé odeslat svá data prostřednictvím e-mailu.



Lze říci, že vývoj v této oblasti dozná v roce 2001 znatelného zrychlení a

fotografie se stále více bude přelévat do digitálního světa.







PUBLIKOVÁNÍ



Jestli se letos nic nezmění, může se stát rok 2001 rokem zahořklé konkurence.

Adobe proti Quarku, Adobe proti Macromedii. Účet zaplatí uživatel

nekompatibilním softwarem a notnou dávkou vzteku.





BOJIŠTĚ INTERNET



Nelze předpokládat, že by firmy Adobe a Macromedia v budoucnu nějak zvlášť

těsně spolupracovaly. To je smutné hlavně z toho důvodu, že obě firmy mají

dobré nápady ve věcech internetového designu, které jsou již z části

uskutečněny, avšak až kombinací těchto dvou myšlenkových zdrojů by mohl být

vytvořen software, jenž by značně ulehčil práci grafikům a programátorům HTML.

Příkladem může být přístup do databanky (např. obrázků): kdo chce zhotovit

internetové stránky, které budou obsahovat databanku, udělá nejlépe, když sáhne

po Dreamweaver Ultradev od Macromedie. S tímto softwarem lze zabudovat několik

dotazovacích jazyků přímo do HTML kódu, místy se dá dokonce během navrhování

poslat databance dotazy a vyzkoušet zobrazení výsledků. Kdo chce oproti tomu

dát na internet obrázky pokud možno co nejrychleji a ve věrném barevném

provedení, poslouží mu lépe Photoshop-ImageReady od Adobe, neboť tento software

dokáže přečíst mnohem více datových formátů než konkurenční produkt od

Macromedie Fireworks, rovněž jeho správa barev se jeví v lepším světle.



Ve věci datových formátů se nerýsuje ve starém sporu mezi Adobe a Macromedií

žádné zlepšení. Například při exportu a importu datových souborů z Photoshopu

dochází stále ve Fireworks 4 od Macromedie ke ztrátám informací. Naopak Adobe

není schopna ve svém animačním programu Livemotion vychytat všechny jemnosti

formátu Flash, protože firma Macromedia nezveřejnila všechny potřebné

informace. Zlepšení tohoto stavu je v nedohlednu, lze jen doufat, že se

inženýři od Adobe ještě více pochlapí a dají všechny, pro vyřešení důležité

informace, dohromady. Takováto analýza bez cizí pomoci se nazývá re-engineering

a Adobe má s ní příslušné zkušenosti, neboť přibližně před dvěma lety se jí

podařilo rozluštit importní filtr, jímž se dá číst nedokumentovaný datový

formát Quark X-pressu, a který je dnes součástí InDesignu.





LEPŠÍ BAREVNÉ REPRODUKCE



Rozšířením Photoshopu 6 nastane také silný kvalitativní skok na scéně designu.

Hlavní revoluční zlepšení spočívá v tom, že tento program na přání již netiskne

text v obrazových bodech, nýbrž v matematicky dané vektorové formě. Předpoklady

pro to jsou dány tím, že byl přeložen postscriptový kód z postscriptového RIPu

(Raster Image Processor), který rozumí vektorovým příkazům. Grafické práci též

přispěje vylepšená správa barev. Jak ukazují první zkušenosti, dává nová verze

obrázky zpracovávajícího „klasika“ k dispozici podstatně lepší nástroje, s

nimiž lze například míchat obrázky různého původu při zachování barevné

věrnosti.



Ještě s větším důrazem se uplatní převody do PDF dokumentů. Jestli Apple

uskuteční slíbenou rutinu konverze do Mac OS X, může potom každý program, který

bude výrobcem tomuto operačnímu systému přizpůsoben, vyrábět PDF dokumenty. A

tím, že Apple slíbil dodržet verzi 1.3 PDF specifikace od Adobe, by měla být

velikost dokumentů a kvalita obrázků prvotřídní.







DIGITÁLNÍ VIDEO



V oblasti videostřihu na počítači chce Apple v roce 2001 znovu položit další

milník. Prvním krokem byl software iMovie, který se dal použít ke zpracování

videa bez toho, že se před tím muselo dlouhé hodiny ležet v manuálech. Kdo chce

využít více funkcí, může si svoji G4 dovybavit rozšiřovací kartou Cinéwave od

firmy Pinnacle. Pak se dá video zpracovávat bez zdlouhavých kompresí a

dekompresí v poloprofesionálních formátech. A kdo by si chtěl náhodou vybavit

malé vysílací studio, měl by hledat cenově přijatelné řešení u firmy Matrox.

Tato kanadská společnost nabízí rozšiřovací kartu Rtmac, s kterou se dají v

reálném čase míchat dva videozdroje v DV formátu. Měly by být umožněny také

samotné střihové efekty. Pomaleji, než se čekalo, pokračuje na internetu

Live-Video. Samotný Apple potřebuje ještě nějaký čas pro dohotovení QuickTimu

5, který uživateli přinese na počítač z internetu nepřerušované MPEG-2 video.



V roce 2001 by mohl uzrát čas pro videoformát MPEG-4. V současnosti existuje

pouze jeden macovský dekodér, který z tohoto formátu dovede ukázat pouze

statické obrázky. Je naděje, že Quicktime 5 tuto mezeru zacelí. MPEG-4 je v

mnoha svých částech založen na práci applovských inženýrů, takže by nemělo být

složité včlenit jeho chybějící části do Quicktimu. Tím by měl Mac alespoň k

dispozici software na přehrávání. Programy pro výrobu MPEG-4 filmů však budou

stále chybět. Jelikož je tento formát zadarmo k dispozici všem vývojářům jako

ISO standard (www.iso.ch), měly by být programy Adobe Premiere, Apple Final Cut

Pro nebo Cleaner od Terran Interactive brzy vybaveny příslušnými exportními

funkcemi. Když bude přehrávací a výrobní software skutečně k dispozici, mělo by

video na internetu dosáhnout zcela nové kvality. MPEG-4 komprimuje obrazová

data sice jen o trochu více než MPEG-2, avšak pomocí několika triků je výsledná

velikost podstatně menší. Když bude například ve vysílání hovořit moderátor

před neměnícím se pozadí, může se s MPEG-4 uložit pozadí a moderátor ve dvou

samostatných vrstvách. Pozadí bude přenášeno pouze jednou a poslouží jako

projekční plocha pro videofilm s moderátorem.







SOUHRN



Macworld Expo v San Francisku naznačilo, že by u Applů po minulých hubenějších

měsících mohl nastat zvrat v největší krizi od doby, kdy Steve Jobs převzal

kormidlo. Celá výstava byla v duchu High-end Maců nových G4, které zhlédl

nejvyšší počet návštěvníků Expa v historii. I když zde vystavené produkty nelze

nazvat zcela novými, jsou svými změnami a parametry jistě velmi zajímavé, nebyl

opomenut srovnávací test, kdy „přirozeně“ 733MHz G4 porazila 1,5GHz Pentium

výsledkem 22 ku 36 sekundám.



Další novoty, tentokrát u Maců nižší třídy Cube, iMaců a iBooků, přišly na svět

koncem měsíce února v Tokiu.



Nadějně se vyvíjí také celý proces s novým operačním systémem Mac OS X.

Důležité je rovněž, že se k němu neobrátili výrobci softwaru zády a již v San

Francisku se představila řada prominentních firem, které počítají s vývojem

svých aplikací pro tento systém. Mezi jinými se jedná o produkty: MS Office a

Outlook od Microsoftu, Retrospect Backup a Client od Dantze, Filemaker 5 od

Filemakeru, Web Star Server Suite V od 4D, Bryce 4 od Corelu…



Vypadá to na pěkný rozjezd, který by mohl pomoci ubrat červeně z výsledných

čísel a vrátit, v této branži tolik oblíbenou, černou. Uvidíme.