Intel Developer Forum Fall

Pwering the Net. Connecting the Net. To byla hlavní motta odborné konference
Intel Developer Forum Fall 2000 (IDF Fall 2000), pořádané společností Intel.

Konference, jež se protentokrát přesunula z Palm Springs do samého centra

Silicon Valley do San José v Kalifornii, mohla být v mnoha směrech považována

za rekordní. Na toto srpnové forum bylo totiž přihlášeno více než 5 000

počítačových odborníků a vývojářů, což byl zatím rekord ve více než tříleté

historii tohoto podniku.



Celá konference probíhala ve znamení Internetu. „e-Business“, „Internet“,

„peer-to-peer computing“, „developing for the Internet“ tato hesla zde byla na

denním pořádku. Všichni přední představitelé Intelu Craig Barrett, Albert Yu,

Pat Gelsinger i legendární Andrew S. Grove neopoměli ve svých úvodních

projevech zdůraznit vedení Intelu v oblasti mikroprocesorů, nicméně nám všem

přítomným bylo již po několika úvodních větách jasné, že tato konference nebude

pouze o křemíku a procesorech. Intel rozhodně nechce zůstat pouze tradičním

výrobcem čipů, ale velmi agresivně rozšiřuje své zájmy a aktivity zejména do

oblasti e-businessu a Internetu obecně. V budoucnosti se budeme čím dál více

setkávat se známým logem společnosti i na řešeních v oblasti bezdrátové

komunikace zejména bezdrátovém přístupu k Internetu, domácích zařízeních

e-home, USB 2.0, serverech pro e-business atd. Nicméně vzhledem k tomu, že

většina lidí si slovo Intel spojuje zejména s procesory pro PC, nemohu ani

pokračovat jinak, než představením novinek a technologických lahůdek právě z

této oblasti.





Pentium 4



V oblasti 32bitové procesorové technologie byla demonstrována výkonnost Pentia

III 1,13 GHz a představeno Pentium 4, jehož první dodávky by měly být

realizovány již koncem tohoto roku. U procesoru Pentium 4 už Intel upustil, jak

jste jistě postřehli, od číslování procesorů římskými číslicemi jako doposud,

ale pro snazší rozlišení počal od této verze označovat procesory klasickými

arabskými číslicemi. A co převratného tedy Pentium 4 přinese? No samozřejmě

vyšší výkon, vyšší rychlost. Pentium 4 bude běhat na frekvencích 1,4 GHz a

vyšších a vyráběn bude 0,18mikronovou technologií. Tento nový procesor také

odstraní další úzké hrdlo brzdící celkový výkon počítače tím, že bude

podporovat 400MHz systémovou sběrnici, která umožní tok dat o objemu až 3,2

GB/s, což je více než trojnásobek objemu dat dosahovaného současnými procesory.

Výkonu nového procesoru využijí zejména aplikace další generace Internetu

Visual Internetu, aplikace 3D vizualizace, zpracování reálného videa,

rozlišování řeči a samozřejmě e-businessu.





Itanium



V oblasti 64bitové technologie byl naostro předveden procesor Itanium, který by

se měl v budoucnu stát právě tím styčným bodem pro Internet nové generace tzv.

Visual Internet. Do dnešního dne bylo expedováno přes 6 000 prototypů tohoto

nového procesoru a více než 50 světových softwarových vývojářů již pro něj

připravuje aplikace. První dva modely procesoru se budou lišit svými

frekvencemi: 733 MHz a 800 MHz. Vyráběny budou 0,18mikronovou technologií a

běhat na 266 MHz systémové sběrnici. Tyto procesory budoucnosti budou obsahovat

rekordní počet tranzistorů neuvěřitelných 30 milionů. Na jejich uvedení si ale

budeme muset ještě chvíli počkat, určitě se jich nedočkáme do konce tohoto

roku, reálněji se jeví spíše až druhá polovina roku 2001. Tyto procesory ale

stejně nebudou určeny pro segment PC, a to ani těch nejvýkonnějších, těm bude

bohatě postačovat výkon Pentia 4. S masovým nasazením procesorů Itanium se

počítá zejména ve velmi vytížených serverech provozujících e-business, rozsáhlé

databáze, náročné početní operace. Stane se tak nejspíše nutností pro výpočetní

centra velkých koncernů a výzkumných středisek než nástrojem v rukou uživatele

PC. Avšak nejspíše přijde i doba, kdy… ale nepředbíhejme.





Světový vůdce v technologiích



Za žádnou cenu ovšem nechce společnost Intel ztratit své prvenství v

technologiích. Podle Moorova zákona se počet tranzistorů v procesoru každých 18

měsíců zdvojnásobí. K tomu, aby tento zákon, jejž před několika desetiletími

formuloval jeden ze zakladatelů Intelu, stále fungoval, je zapotřebí obrovského

vývoje v oblasti tranzistorů, které musí být čím dál menší a přesnější. Tím, že

jsou tranzistory čím dál menší a kratší jsou i vzdálenosti mezi nimi, se

procesory z nich sestavené stávají rychlejšími. Na druhou stranu je ale také

čím dál obtížnější tak malé tranzistory s tak nanoskopickými mezerami vůbec

vyrábět. V současnosti je aktuální 0,18mikronová technologie, ale pracuje se už

na 0,13mikronové technologii a Intel má v plánu nejdéle do roku 2003 vyvinout i

technologii 0,06mikronovou.



Vyvíjet technologie je náročné také finančně. Intel proto také figuruje na

prvním místě na světě mezi společnostmi nejvíce investujícími svůj kapitál.

Zatímco minulý rok Intel do vývoje investoval více než 3 miliardy USD, v roce

letošním chce proinvestovat dvojnásobek, tedy rovných 6 miliard USD. Jenom pro

zajímavost uvedu, že například postavení nové továrny vyrábějící čipy

0,13mikronovou technologií přijde téměř na 2 miliardy dolarů.





Závěr



Popsat na takovém omezeném prostoru vše, co bylo na IDF Fall v San José k

vidění, není prostě možné. Kdybych měl popisovat každou demonstraci, každou

přednášku, kterou jsem jen stihl navštívit, nestačil by mi ani celý rozsah

rubriky novinek. A co teprve ty akce, jež se mi z časových důvodů ani navštívit

nepodařilo. Udělat nějaké stručné shrnutí bude tedy muset být velmi povrchní.



Je jisté, že se s logem Intelu budeme i nadále setkávat v oblasti PC a

procesorů, kde si bude Intel jistě chtít své dosavadní prvenství udržet.

Představitelé firmy si ale podle všeho brousí zuby i na oblast vývoje zařízení

a aplikací pro Internet, mobilních a bezdrátových technologií (Speedstep a

Bluetooth), vývoje softwarových nástrojů atd. Z celé jeho koncepce se dále

rýsuje jasná strategie: vytvářet řešení jednoduchá na obsluhu a implementaci

pro uživatele. Novým trendem je implementovat zákazníkovi řešení velmi rychle a

pokud možno tak, aby jediné, co bude muset udělat, je stisknout tlačítko a

zařízení spustit. Zda se to Intelu i v této oblasti super high-technologií

podaří, ukáže až čas, nicméně z jeho dosavadních počinů můžeme usuzovat, že je

na správné cestě.