Klávesnice se obarvují - Co je ergonomie

Běžně jsme se s barevnými klávesami setkávali v minulosti u kalkulaček nebo
magnetofonů. Později se začaly objevovat na telefonních přístrojích, včetně

mobilních, i na faxech. Jen počítačové klávesnice zůstávaly stále nebarevné.

Vedly k tomu dva důvody. Jednak zklamání z malé odezvy trhu na ergonomicky

tvarovanou klávesnici minulých let, jednak se dlouho mylně vychází z

předpokladu, že počítačová klávesnice je určena pouze ke hmatovému kontaktu.

Na řadu přichází klávesnice

Předsudek o výlučně hmatové obsluze počítačové klávesnice překoná každý, kdo se

trochu zamyslí, rozhlédne kolem sebe, případně provede konkrétní průzkum. Dojde

tak snadno k závěru, že podstatné procento uživatelů počítačů používá při

obsluze zcela nebo částečně zrakovou kontrolu. Dalším významným faktorem

hovořícím pro „obarvení“ klávesnic je princip učení. I ten, kdo dnes dokonale

ovládá klávesnici bez potřeby jediného pohledu očima, se tomu musel naučit s

pomocí očí. Při fixování sestavy kláves, její rychlosti i dokonalosti, hraje

velkou roli paměť nejen hmatová, ale také vizuální. Koordinace pohybových

funkcí těla je vždy vázána k systémovému propojení smyslových vjemů, málokdy ke

vjemu jedinému. Barevně strukturovaná klávesnice se pamatuje proto mnohem

rychleji a bezchybněji. Jestliže vezmeme v úvahu, že k učení ovládání počítače

nyní již bude docházet převážně jen v nízkém věku (děti mládež), hovoří pro

funkčnost barevných kláves ještě zvýrazněný vztah dětí ke všemu, co je barevné.

Jak bude vypadat?

Jak ale bude barevná klávesnice konkrétně vypadat? V žádném případě nebude její

vzhled dílem nezávislých designérů, kteří by sledovali především estetické

cíle. Výběr kláves a způsob jejich obarvení vychází z poměrně přesných

zákonitostí, vztažených k fyziologii vnímání a mezinárodní normě ISO. Převážná

část klávesnice zůstává nebarevná. Barvy nejsou potřebné pro klávesy s

hláskovými a číselnými znaky, stejně jako pro řadu funkcí označených F1-F12.

Pro některé z dalších kláves jsou užity signální barevné tóny, které jsou z

důvodů dobré vzájemné rozlišitelnosti pouze čtyři červená, modrá, žlutá a

zelená. Tyto barvy jsou v obecné konvenční komunikaci, jak to potvrzuje i

mezinárodní norma ISO, spojeny s následujícími významy:

červená nebezpečí, zákaz

modrá zvýšená pozornost, příkaz

žlutá zvýšená aktivita, výstraha

zelená klid, bezpečí

Červeně je obarvena pouze jedna klávesa DELETE. I když už při dnešním jištění

softwaru nepředstavuje skutečné nebezpečí ztráty dat, uvedený tón se k ní

charakterem hodí a dobře často užívanou klávesu odlišuje. Modře jsou obarveny

klávesy funkcí, které představují výběr mezi některými alternativami. Barva v

tomto případě nejen kontrastně zpřehledňuje klávesovou sestavu, ale zároveň

upozorňuje: „pozor, přepínáme do jiné alternativy“.

Žlutá svým vztahem k aktivitě dobře zvýrazní klávesu ENTER. Tento ovladač je

sice již výrazně odlišen tvarem stranově převráceného „L“, význam a frekvence

užívání klávesy si však zaslouží i barevné zvýraznění. Pryč ze zajetí slepé

cesty nás vyvede klávesa ESCAPE. Proto jí přísluší zelený tón, značící bezpečí.

Celkový počet barevných kláves je sedm. Kromě zvýraznění vlastních funkcí

zvyšují svým rozmístěním celkovou přehlednost zrakem vnímané plochy. Větší

počet neadekvátně rozmístěných barev by již dále vedl ke snížení přehlednosti.

Velmi užitečné se barevné rozlišení jeví pro klávesnice notebooků. Jejich

prostorově úsporné a strukturně nevýrazné řešení vede k horší přehlednosti.

Kromě toho se zde z velké části nemohou uplatnit paměťové návyky z velkých

klávesnic. Některé klávesy funkcí zde uživatelé musí doslova hledat, což značně

zpomaluje obsluhu. Užití barev práci opět podstatně zrychluje, zejména tehdy,

máme-li „obarvenu“ nejen klávesnici notebooku, ale i velkého PC.

Analýzu současné počítačové klávesnice a vývoj jejího zkvalitnění provedl v

roce 1998 renomovaný International Institute for Information Design. Její nová

podoba je nyní jako chráněný průmyslový vzor k dispozici výrobcům.