Macy a klony na Vánoce 97

Návrat staronových pořádků do firmy Apple pozměnil realitu

macovské platformy v zahraničí i u nás. S většinou klonů bylo

náležitě zatočeno, stejně jako s celou řadou vlastních projektů

a produktů. Pro počítačovou branži je přitom charakteristické,

že pro vyznění celého roku je nejdůležitější právě vánoční

sezóna, kdy prodeje dosáhnou až několikanásobku těch nejslabších

měsíců a v pravdě firmy zachraňují. To všechno jsou dobré

důvody, proč se zamyslet nad stavem macovské platformy právě z

pohledu posledního měsíce roku 1997 (díky výrobnímu zpoždění se

pochopitelně článek objeví až v polovině ledna v PC WORLDu

2/98). Většinu nejdůležitějšího dění u Apple by pochopitelně

měly odrážet Novinky, které jsou pro zprávy o aktuálním dění

nejvhodnější, ovšem jejich obsah je z hlediska celkového

přehledu příliš rozptýlen/ztracen mezi čísly a stránkami.



Platforma obecně



Jestliže si máme shrnout, jak na tom „jsme“, musíme si krátce

zopakovat situaci firmy Apple a komentovat stav systému – Mac OS

i Rhapsody. Razantním způsobem se změnila situace u klonů a

způsobu prodeje zboží. Ne vše přitom pozici firmy Apple u nás

prospělo, ba spíše naopak. Ač se mnoho ze změn událo za oceánem,

k nám často dolehly spíše zesíleny než ztlumeny. A možná je na

čase zřetelněji vyslovit konstatování, že přes veškerý nářek

amerických/německých/či jakých uživatelů je život českých

uživatelů systému Mac OS a souvisejícího hardwaru podstatně

složitější.

Zdá se to neuvěřitelně dávno, ale je to rok, co na lednovém

Macworld Expo v San Franciscu předvedl Gil Amelio novou

budoucnost Apple, postavenou na nedávno zakoupeném softwaru

firmy Next a na tradicích reprezentovaných Steve Jobsem,

původním zakladatelem firmy Apple. Pozice Jobse byla ovšem jen

poradenská, nicméně v průběhu času se jeho postavení neobyčejně

posilovalo a slovo Steve Jobse získávalo stále větší váhu.

Během celého roku se ztráty Apple kupily jedna na druhou,

především díky neustálým reorganizacím na všech úrovních. Značné

částky byly investovány do externích technologií, významnými

položkami také bylo snižování skladových zásob špatně prodejných

nebo již zastaralých produktů. Byly sice odprodány některé

továrny na součástky, které pro Apple mohou efektivněji

produkovat externí výrobci, ale celkový objem těchto zisků nebyl

tak podstatný.

Také neustálé propouštění tisíců zaměstnanců se zdánlivě

paradoxně podepsalo na zvýšených nákladech – pracovníkům je

třeba zaplatit několikaměsíční odstupné, které může u takových

jako byl např. Amelio činit takřka desetimilonovou položku.

Výsledkem byla roční ztráta přesahující devět dolarových nul.

Zoufat si ovšem nemusíme – na dalším roku se již většina

odborníků shoduje jako na ziskovém – projevit by se měly právě

všechny nastíněné akce s „odloženým“ účinkem.

Stalo se toho ovšem mnohem víc. Jak již bylo podrobně v PC

WORLDu zmíněno, po poměrně překotném odvolání Gil Amelia se stal

dosavadním CEO Steve Jobs, vyměněna byla prakticky celá rada

ředitelů. Větším šokem ale bylo podepsání crosslicenční dohody s

Microsoftem, která umožňuje spolupráci a do jisté míry sdílení

patentů a technologií.

Jakkoli by všechny tyto radikální kroky měly podpořit

kompetitivnost firmy, základních otázek o její budoucnosti je

spíše více než dříve. Přes veškeré proklamace měl Apple několik

posledních let problémy s produkčními kapacitami. Podle

typického scénáře byly stáhnuty starší modely (nebo jejich ceny

podstatně stlačeny) současně s uvedením nových, které ovšem

firma nebyla schopna vůbec dodávat. Jen pro příklad, PowerMac

9600/350 je skutečným přízrakem, který v reálu vidělo, či

dokonce zakoupilo, jen velmi málo lidí.

K těžkému poškození image Apple ovšem došlo ve spojitosti s

klony, které právě nabízely možnost vyplnit produkční a ideové

„díry“ firmy. I když je pravdou, že k neustálému poklesu

procentuálního podílu systému Mac OS docházelo i přes jejich

existenci. Přesto Steve Jobse během několika měsíců prakticky

eliminoval celou základnu klonů. PowerComputing byl zakoupen a

rozebrán, Motorola po neúspěšném jednání ohledně CHRPu zastavila

výrobu klonů, totéž platí o DayStaru, Tatungu a dalších. Jediný,

kdo ze skutečných hráčů zůstal ve hře, je UMAX, který měl řadu

silných pák na Apple (licence na čipové sady pro PowerMacy G3

pochází hádejte od koho).

Ručička podílu na světové trhu se zastavila někde mezi 3 – 5 %,

a přestože po Vánocích o něco poskočí nahoru, je její návrat

kamkoli do optimističtější pozic velmi velmi nepravděpodobný.

Přinejmenším společnost Dataquest, jež má velký vliv na

„decision makers“ (dělače rozhodnutí), komentovala vyvraždění

většiny klonařů jako velmi krátkozraké právě z tohoto důvodu.

Okamžitý stav

Na přelomu roku vypadá stav Apple přece jen lépe. 10. listopadu

uvedla firma svou novou řadu počítačů PowerMacintosh G3, které

by díky přepracované architektuře a skutečně výbornému

procesoru, měla být schopna vyrábět dostatečně levně a rychle.

Jak moc na to sází, ukazuje její On-line Store, jenž

reprezentuje její nově kladený důraz na prodej

konfigurovatelného zboží přes Internet. Praxe teprve ukáže, zda

výrobu konfigurací „na vyžádání“ skutečně Apple zvládne. (Pokud

lze soudit z naší vánoční situace, firma nebyla schopna dodávat

minivěžového Power Maca G3, takže se uvidí.) On-line Store a

další iniciativy taktéž nepochybně zkomplikují život všem

dealerům.

I současný systémový vývoj vykazuje určitou perspektivu.

Developerské verze Rhapsody, Rhapsody pro Windows i QuickTime

3.0 (Mac OS, Win 95, Win NT) byly hotové včas, jejich

pokročilost a stabilita jsou skutečným příslibem. Prodej Mac OS

8.0 si vedl velmi dobře, i když všichni netrpělivě očekávají na

jeho lednovou aktualizaci 8.1 (či 8.0.1), protože přece jen –

především nový Finder 8.0 – vykazuje řadu chyb.

V žádném případě ale nesmíme věřit, že životnost Mac OS lze

prodlužovat donekonečna. Je sice hezké číst si komentáře či

poslouchat uživatele, jak je verze Mac OS x mnohem stabilnější a

rychlejší než ta předchozí, tato tvrzení se ale opakují s každou

miniaktualizací, a kdyby to byla pravda, systém Mac OS by již

dávno byl nejstabilnější a nejrychlejší na celém světě a další

vývoj by nebyl potřeba.

Opatrní musíme být i při přijímání proklamací o maximální

kontrole kvality, která je často používána jako argument proti

klonům. Každý nový model Apple již tradičně provázejí menší

problémy, jež nejsou závažné, ale měly být odchyceny v průběhu

testovacího záběhu. Nové počítače G3 – a k řadě jejich nových

majitelů se tyto informace jistě nedostaly – nezvládají tisk na

některých tiskárnách StyleWriter, stejně jako jejich Ethernet má

problémy s 10/100 Mb/s huby apod. (Obecně se dá říci, že Apple

musí u každého nového modelu počítače změnit specifikaci

sériových portů a použít takový typ pamětí, aby se pokud možno

lišily od PC standardu a obtížně – tudíž draho – se sháněly.)

Česká platforma

Zřejmě je ale na čase věnovat se české realitě. Hned na začátku

chci jako autor zdůraznit, že nikomu nemíním komplikovat život,

či se stát renegátem (ale dobře to zní, to uznejte). Ovšem tiché

„polykání“ životních protivenství zcela jistě nepatří k mému

stylu a také nikam nevede. Taktéž si myslím, že dobře provedené

klony jsou životaschopnými ekvivalenty originálů, a sám na nich

dlouhodobě pracuji s menšími potížemi, než jsem si užil se svými

předchozími originálními modely, a to zejména co se oprav týče.

Žádný uživatel by neměl být předpojatý (či nechat se

zmanipulovat konkrétním prodejcem) a svobodně se rozhodnout

podle svých potřeb.

Česká realita se dnes projevuje asi 2 000 – 3 000 prodaných Maců

za rok (přesná čísla budou známa později). Jakkoli to zní

optimisticky, v přepočtu to znamená cca 200 prodaných počítačů

na měsíc a obě republiky. Je otázkou zda po zvážení výsledků

roku 1997 budou tato čísla představovat více než 1 % celkového

počtu prodaných počítačů. Výsledkem je problematická situace

prodejců, ale také potíže se sháněním macovského softwaru či

specifického hardwaru.

Situace je bohužel mnohem nepříjemnější než ve Spojených

státech. Vzhledem k dosavadní distribuční struktuře Apple jsou

české koncové ceny o 30 – 60 % vyšší než americké. Od těch

německých se ale neliší více než o 10 %, takže hlavním problémem

je tu zřejmě Apple Evrope.

Český počítačový trh je přitom ve zvláštní situaci, že díky

přímým kanálům do Asie jsou u nás počítačové komponenty (paměti,

disky i celé konfigurace) levnější než v Německu i USA. Rozdíly

mezi původně cenově shodnými PC a Apple modely (důležitá je

psychologická hladina 2 000 USD) jsou tedy u nás podstatně větší.

Pokud jde o Apple Evrope, o její praktické nepoužitelnosti

svědčí neexistující dodávky náhradních dílů i nedopečené

prezentace nových technologií. V současné době to demonstruje

také na podpoře vývojářů, kteří zaplatili určitý poplatek, aby

dostávali developerská CD-ROM. Po téměř dvou měsících stále do

ČR (o situaci v Německu nevím a ani mne nezajímá) instalace

Rhapsody s doprovodnými CD-ROMy – klíčová pro vývoj nových

aplikací – nedorazila.

Současná česká situace není dobrá ani kvůli novinářům, kteří

mají stále potíže s objektivností, vina je ovšem i na straně CDS

alias českého IMC, jež nedokázala image Apple efektivně – či

vůbec – bránit. K tomu určitě nepřispěly opakované interní

personální změny ani střídavé hony za a na dealery, pro řadu z

nichž je obtížné dodržovat pravidelné objednávky při

nepravidelnostech v dodávkách zboží. Toto jsou interní a

soukromé záležitosti firmy jen do té doby, dokud se to

neprojevuje na životě uživatelů a platformy…



České Mac OS



Pro pohodlí používání Mac OS je samozřejmě důležitá jeho

integrace do českého prostředí. Od prosince je konečně k

dispozici český Mac OS 8.0, i formou upgradu pro vlastníky

originální verze. Totéž platí i o českých ClarisWorks 4.0, s

českým Thesaurem a korektorem a standardním XTND filtrem formátu

T602.

Základní problémem ovšem zůstává spolupráce s typickou PC

kanceláří – po veškerých proklamacích o kompatibilitě je už

skutečně na čase s tím něco udělat. Používat pro přenos dat

formát T602 je absurdní (na Macovi píšící autoři to tak činit

musí), Microsoft Word 6.0 zase není binárně kompatibilní se svým

PC protějškem (i když lze od firmy 5P získat jakousi neoficiální

patch.)

S Mac OS 8.0 přichází k uživateli konverzní systém MacLink,

který je bohužel s výjimkou dokumentů v archaickém kódu

Kamenických v České republice k ničemu. Pokud zde firma CDS

nevyvine žádnou zásadní aktivitu, bude jediným solidním řešením

vyčkat na blížící se Office 98 , jenž bude skutečnou záchranou

pro české macovské kanceláře, ovšem pouze těch postavených na

PowerPC.



Macy a klony



Posledním krokem tohoto článku bude pohled na nabízené modely

počítačů firmy Apple a UMAX, který je jakou jediný zbývající

klonař u nás zastoupen firmou Conquest.

Jak již bylo řečeno, firmu Apple reprezentují především počítače

PowerMacintosh G3 – překvapivě tak v relativně slušných cenových

relacích 85 –150 000 Kč uvedla počítače, které výkonově

prakticky eliminují přínosnost jejího highendu – přinejmenším

pro koupi řad 8600 již není rozumný důvod, 9600 zachraňuje šest

sběrnic PCI. Skutečný highend s nezbytnostmi jako rychlé SCSI

(??) se neobjeví před dubnem tohoto roku.

U lowendu vánoční ceníky Apple začínaly u PowerMacu 4400/200 na

56 000 Kč + DPH, což je na takovýto výběhový model a pro

uživatele shánějícího co nejlevnější počítač tragická cena.

Dražší, ale zajímavý poměr nabízely Performy 6500 s velmi

slušným multimediálním vybavením. Vyzkoušet by si je měli

všichni ti, kdo zápasí s videostřižnami pod Windows.

U nejnižších cenových hladin naštěstí přišla vhod nabídka firmy

Conquest, které se podařilo vyjednat posunutí plánovaných

evropských slev pro Českou republiku již na prosinec. Výsledkem

byla dostupnost počítače Apus 2000/160 za fantastickou cenu 30

000 + DPH včetně monitoru (ještě v létě byla 39 490 + DPH). Tady

se právě nabídky obou firem doplňují a navzájem se jen těžko

mohou považovat na konkurenty.

Zajímavou nabídku měla o Vánocích firmy UMAX i ze strany

high-endu, kde staví na licencovaných motherboardech Tsunami (PM

9500, 9600). Počítač Pulsar s dvěma procesory 2 × 250 MHz, 80 MB

paměti, a hlavně deskou Tsunami s 6 sběrnicemi PCI a Fast-SCSI,

tak byl k vidění už za 130 000 Kč. A tatáž varianta bez paměti s

procesorem G3 750 na 250 MHz za 80 000 Kč. Popravdě řečeno,

podobný model dnes od Apple neseženeme.

Při takových cenových relacích není překvapením, že UMAX uzavře

rok s více než 10 % lokálního macovského trhu. UMAX má

samozřejmě licenci na všechny systémy Mac OS 8.x, bohužel

jednání ohledně českého upgradu jaksi ustrnulo. Vzhledem k

omezenému počtu typů náhradních dílů je přitom možnost jakýkoli

počítač opravit do tří dnů, rychlost u originálního Apple jistě

nevídaná.

Pokud si dáme dohromady nové počítače PowerMacintosh G3,

doprodeje PowerMaců 8 600 a výborné ceny UMAXů, je zřejmé, že

bez ohledu na hodnotu koruny měly Macy / klony dostupné ceny

jako nikdy předtím. Spolu s levnými pamětmi, disky či

FastEthernetovými kartami to určitě nebyla špatná doba pro

upgradování vybavení.

Vzhledem k tomu, že nabízený výkon začínal na 160MHz PowerPC

603e a končil na 266MHz PowerPC 750 či 2 × 250MHz PowerPC 604e,

je zřejmé, že kompletně celá škála nabídky tohoto hardwaru byla

schopná zvládnout hodně náročné úkoly, i včetně těch nejslabších

strojů. V každém případě hody pro grafiky, zvukaře a lid DTP,

kteří nemají důvod příliš váhat nad problémem Mac vs PC.

U domácích kanceláří tomu tak ovšem zcela jistě nebylo vzhledem

k problémů s kompatibilitou a cenou, jež zde byly nastíněny. Lid

uživatelský a novinářský zde ale jistě již vyčerpal všechny

možné prostředky k nápravě.