Britští zákonodárci, zabývající se dopadem smartphonů a sociálních médií na děti, obdrželi od neurovědců varovné sdělení: navzdory všeobecným obavám existuje jen málo vědeckých důkazů, které by prokazovaly, že digitální technologie přímo poškozují mozky mladých lidí.
Při vystoupení před Výborem pro vědu, inovace a technologie britského parlamentu několik výzkumníků zdůraznilo, že většina stávajících studií poukazuje spíš na korelace než na jasné příčinné souvislosti.
„V raném věku existuje velmi málo, pokud vůbec nějaké, kauzální výzkumy. Téměř vše je korelační,“ konstatoval profesor Denis Mareschal, ředitel Centra pro vývoj mozku a kognitivních funkcí z londýnské univerzity Birkbeck.
To neznamená, že by to výzkumníky nezajímalo. Jayne Blakemoreová z Univerzity Cambridge poznamenala, že dospívání je obdobím, kdy jsou systémy odměňování v mozku obzvláště aktivní, zatímco oblasti zodpovědné za sebekontrolu se teprve vyvíjejí. „I pro dospělé je těžké odložit telefony, pokud neustále vidíme zajímavé věci, ale pro dítě nebo dospívajícího, jehož prefrontální kůra se vyvíjí, je to ještě těžší,“ řekla.
Jiní odborníci naznačili, že největším problémem nemusí být samotný čas strávený před obrazovkou, ale to, o co kvůli tomu děti přicházejí. Doktorka Dusana Dorjeeová, docentka pedagogické psychologie na Univerzitě v Yorku, argumentovala, že nadměrné používání obrazovek může omezit činnosti, které jsou důležité pro vývoj dítěte, včetně osobní interakce, hry a fyzické aktivity.
„Co by děti dělaly, kdyby nebyly u svých zařízení?“ zeptala se řečnicky. „Komunikovaly by s ostatními, hrály by si, měly by multisenzorické podněty, které digitální zařízení nemohou poskytnout.“
Chcete dostávat do mailu týdenní přehled článků z Computertrends? Objednejte si náš mailový servis a žádná důležitá informace vám neuteče. Objednat si lze také newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů. Newslettery si můžete objednat na této stránce.
Vědci také zdůraznili, že ne každé používání obrazovky by mělo být posuzováno stejně. Mareschal poukázal na to, že videohovory mohou rodinám pomoci zůstat v kontaktu, zatímco Dorjeeová zdůraznila rozdíl mezi vzdělávacími aplikacemi a nekonečnými kanály sociálních médií poháněnými doporučovacími algoritmy.
Členové parlamentního výboru se vědců také ptali, zda by neurověda mohla pomoci určit správný věk, kdy by děti měly mít přístup k sociálním sítím. Podle Blakemoreové na takovou otázku neexistuje jednoduchá odpověď, protože „individuální rozdíly ve vývoji mozku jsou obrovské.“
Diskuse se také dotkla chatbotů a virtuálních společníků poháněných umělou inteligencí, což je oblast, kde je podle odborníků výzkum ještě omezenější. „Musíme se zamyslet nad tím, jak děti a mladí lidé interpretují chatboty s umělou inteligencí a zda je interpretují stejně, jako by interpretovali chování, návrhy a duševní stavy svého přítele,“ komentovala Blakemoreová.
Celkově slyšení poukázalo na rostoucí propast mezi obavami veřejnosti a vědeckou jistotou. Zatímco vědci vidí důvody pro pokračování ve studiu vlivu digitálních technologií na děti, zákonodárcům sdělili, že mnoho z nejčastějších obav zůstává s pomocí aktuálně dostupných důkazů obtížné prokázat.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU