Nejčastěji kladené dotazy

V nápovědě k programu „Přímé připojení kabelem“ je uvedeno, že je možné sdílet
prostředky hostitelského počítače, a dokonce se i přes něj připojit na síť.

Přitom v nápovědě vůbec není zmínka o nastavení tohoto připojení, lze prý pouze

aplikaci spustit a vše by mělo fungovat. Nevím co dělám špatně, ale nikdy se mi

nepodařilo ani spojit se s druhým počítačem – spojení se sice navázalo, avšak

ihned se přerušilo.

Problémy se spojením paralelním kabelem vyplývají z nedostatečné informovanosti

uživatelů o používání uvedeného programu (špatná nápověda) a při hledání chyby

uživatele matou často nesmyslná hlášení. Co tedy musíte udělat, abyste mohli

dva počítače spojit a využívat sdílení prostředků hostitelského počítače?

Nejprve je nutné nastavit správně síť na obou počítačích. Ta musí obsahovat

Telefonní adaptér, protokol NetBEUI, Klient sítě Microsoft a u hostitelského

počítače navíc Sdílení souborů a tiskáren (minimálně se zapnutým sdílením

souborů). Na něm je nutné také tyto prostředky nasdílet. Ve vlastnostech klienta

Microsoft musí být uveden stejný název pracovní skupiny a počítače musejí být

nějak označeny (Identifikace). Pokud nemáte na obou počítačích již žádnou další

fungující síť (tj. neexistuje ikona Okolní počítače), nemusíte se zdržovat

tímto nastavením přímé připojení kabelem za vás síť v tomto rozsahu nainstaluje

samo. Druhým bodem je propojení počítačů správným kabelem. Poté lze nastartovat

aplikaci Přímé propojení kabelem, a odpovědět na otázky spojené s propojením

(porty, host/hostitel). Po odklepnutí spojení se objeví zcela nepochopitelné

hlášení „Ověřuji jméno a heslo“ (čí? moje, počítače… a jaké heslo kde se

zadává?). Pokud ověření dopadne dobře (experimentálně mám zjištěno, že zde

záleží na shodném jménu pracovní skupiny a správném nastavení klienta

Microsoft), objeví se okno nasdílených prostředků hostitelského počítače. Nyní

následuje další nepochopitelná reakce systému. Máte např. nasdílenou CD

mechaniku. Ťuknete na její ikonu pravým tlačítkem myši, zvolíte Prozkoumat a

objeví se hlášení „Síť nelze procházet …“. Zde si logicky každý řekne, že se

spojení nezdařilo, zkusí to ještě několikrát a pak by do toho nejraději kopl.

Stačí však velmi málo namísto Prozkoumat stačí ťuknout na Připojit síťovou

jednotku a zvolit nějaké písmenko. Poté je nejlépe okno s hostitelskými

prostředky zavřít, otevřít Průzkumník a otevřít právě namapovaný disk. Ejhle

žádná chyba se neobjeví. Nyní lze skutečně sdílet hostitelské prostředky, např.

spustit setup nějakého produktu na hostitelské CD mechanice a s uspokojením

sledovat, jak se z ní produkt instaluje na hostující počítač. Jak málo by

přitom stačilo (upravit nápovědu), aby byli uživatelé spokojeni…



Protože jsou již k dostání Windows 98, rozhodl jsem se si je koupit.

Naformátoval jsem HDD a spustil instalaci. Při přípravě instalace se počítač

zasekne a na obrazovce se objeví černý obdélník. Instalace potom nepokračuje

dál. Zkoušel jsem instalační CD-ROM se stejným postupem u přítele, jemuž se

instalace nezasekla. Co mám dělat? Nyní nemůžu nainstalovat ani Windows 95,

která na PC původně byla.

Pomoc je jednoduchá – vypněte si antivirus warning v BIOSu. Ten totiž hlídá

všechny změny na hard disku v bootsektoru (to jste musel vidět při formátování

disku). Jelikož se Windows přepnou téměř ihned do grafiky, není BIOS schopen

zobrazit svá hlášení a počítač zamrzne.

Poznámka TestCentra IDG: Antivirus warning v setupu v naprosté většině případů

hlídá pouze sektor, na kterém je Master Boot Record (MBR), tedy cylinder 0,

head 0, sector 1. Pokud při formátování partition nedojde k zásahu do MBR

(nepoužije se např. FDISK) je možné, že virus warning nezareaguje vůbec,

protože Boot Record té partition, která byla formátována, není pomocí virus

warningu hlídán.



Můj problém se týká staršího počítače třídy 486 s mně zcela neznámým procesorem

(U5 či tak nějak). Tento počítač ležel asi rok ve skříni. Nyní po nainstalování

aplikací se nějakou dobu (cca 3 dny) zdálo, že vše funguje normálně. Ale poté

se začaly vyskytovat abnormality. Po delším vypnutí (např. přes noc) se

systémové datum změnilo na 1. 4. 1980. Pak byl asi 3 dny vypnutý a po zapnutí

nešlo nastartovat systém, protože z BIOSu zmizely veškeré informace o geometrii

pevného disku (po autodetekci HDD opět funguje). Zajímalo by mne, zda může být

tento problém způsoben např. vybitou baterií, když počítač ležel rok ve skříni

(předpokládám, že tam nějaká musí být na udržování nastavení BIOSu), nebo zda

se může jednat o jinou technickou závadu (např. stářím počítače). Přesnější

informace o konfiguraci počítače nemám, protože není můj, a dané problémy mi

byly sděleny telefonicky.

Problém je v baterii pro CMOS. Většinou se používají lithiové baterie, které

nejsou nabíjecí, i když po dobu zapnutí počítače se přece jen trochu

regenerují. Dlouhá doba nečinnosti počítače zapříčinila, že je baterie zčásti

vybitá, a po přivedení externího (udržovacího) napětí se trochu „zbláznila“. K

CMOS se nedávají akumulátorky, protože odběr CMOS je tak nepatrný (jednotky až

desítky mikroampér), že by vlastní vybíjecí proud akučlánku byl vyšší, a ten by

nevydržel tak dlouho. Pokud se vám budou problémy opakovat stále, je třeba

počítač otevřít a baterii vyměnit za novou. Je ale možné, že se baterie

provozem natolik zregeneruje a udrží informaci déle než jenom tři dny.





Lze nějakým způsobem opravit chybu CRC v ZIP archivu? Zpráva hlásí chybu kódu a

zároveň vypisuje jiný kód jako vhodný nebo možný.

CRC kódy se používají k ověření správnosti posílaných dat. Některé CRC (cyclic

redundance code) jsou tzv. samoopravné: tj. dojde-li k jinému nežli očekávanému

číslu, tento kód má mechanismus jak zjistit, na kterém místě (např. souboru)

došlo k chybě, a tuto opravit. Obecný princip CRC je ten, že na nějakou řadu

čísel (bytů) se aplikuje matematická metoda CRC, jež vygeneruje tento kód

(např. 5místné číslo). Matematická metoda přitom pracuje tak, že postupně

přečte všechny byty (jako by se posílaly) a z každého bytu nějak přetváří

(doplňuje) finální CRC-číslo, které pak připojí k řadě. Při posílání (čtení,

zápisu) této řady dat se CRC kód generuje on-line na straně příjmu a na konci

přenosu se porovnají oba kódy (ten připojený a ten nově vzniklý na příjmu).

Jsou-li shodné, je přenos OK. Pravděpodobnost, že by se kódy kryly a přitom

došlo v přenosu k chybě, je mizivá. Jsou-li kódy odlišné, může nastoupit

matematická metoda (pouze u samoopravných kódů), která z odlišnosti odvodí, ve

kterém bytu je chyba a také co tam má správně být. Tolik teorie (a to velmi

povrchně možnosti samoopravy závisejí mimo jiné na velikosti čísla CRC, na

metodě výpočtu a na velikosti přenášených dat). Nicméně tyto kódy fungují, aniž

o tom víme – např. v každém lepším CD přehrávači, v modemech, při přenosech dat

atd.

Váš problém pravděpodobně nepůjde vyřešit vypadá to, že při čtení z diskety

dojde k chybě, a CRC kód se liší. U ZIPu není samoopravný kód a to, co vám

ukazuje, bude patrně pouze odlišnost, která byla zjištěna. Co se z ní dá

zjistit nevím, možná že odpověď zná některý z čtenářů, jehož názor uvítáme.

Poznámka TestCentra IDG: K opravení poškozeného ZIP souboru lze použít program

PKZIPFIX, který by měl být součástí zaregistrovaného sharewarového programu

PKZIP/PKUNZIP. Nicméně je pravda, že pokud je v souboru nalezena CRC chyba,

půjdou opravit pouze soubory, které se v archivu nalézají v místě před zmíněnou

chybou.



Dozvěděl jsem se, a posléze i přesvědčil, že lze u e-mailové schránky zjistit

určitým programem heslo. Tak bych se chtěl dozvědět, jak tomu zabránit, a také

internetovou adresu tohoto programu.

Nejprve k tomu programu. I kdybych znal adresu, kde program leží, určitě bych

ji zde nezveřejnil. Vaše tvrzení, že jste se přesvědčil o této možnosti,

nevylučuji, nicméně si nemyslím, že problém je v narušení bezpečnosti e-mailové

schránky. Je pravdou, že proběhly informace o díře v jistém poštovním programu,

výrobce ale dal k dispozici upgrade, kde byla chyba odstraněna. A zde už jsem u

toho, co je podstatné. Na světě není pouze jeden systém pro elektronickou

poštu. Schránky mohou být vytvářeny na různých systémech. Tyto systémy mají

různou úroveň zabezpečení vůči vetřelcům hackerům. Přitom je všeobecně známo,

že nejslabším článkem zabezpečení je člověk sám. Mnoho uživatelů má jako heslo

svoje jméno nebo jméno příbuzných, svých domácích zvířátek apod. Hackerovi tak

stačí pozorně naslouchat například ve výtahu a pak zkoušet. Znám dokonce

případ, kdy studenti jedné katedry vymysleli program, který spolehlivě

odchytával hesla jejich kolegů, a přitom se vůbec nedobýval do síťového

systému. Stačilo jej rozběhnout na stanici, odkud se nešťastníci hlásili.

Shrnu-li tuto odpověď, problém není ani tak v tom, že by existoval program na

zjištění hesla, jako spíše v tom, že heslo lze zjistit i psychologickou cestou

a dedukcí. Dnes již nefungují ani ve sci-fi popisované metody, že počítač

generuje heslo tak dlouho (třeba milion kombinací), až se do systému dostane.

Existuje totiž zabezpečení „3krát a dost (případně za hodně dlouho)“, podobně

jak to známe z bankomatů.



Po bezproblémové instalaci zvukové karty S3 SONIC VIBES PCI PnP se začal

počítač chovat nestabilně jak ve Windows 95, tak ve starém DOSu. Počítač

zamrzne buď pár minut po startu, nebo za jakoukoliv dobu nezávisle na tom, zda

zrovna pracuje nebo je v klidu. Je slyšet jemné lupnutí v reproduktorech a

počítač zamrzne. Pomůže pouze tvrdý reset. Systém vypisuje, že vše je optimálně

nastaveno, žádná kolizní hlášení. Jakmile zvukovou kartu odstraním, počítač

pracuje bezchybně. Kartu jsem bezúspěšně reklamoval u prodejce.

Problém je velmi podobný jinému dotazu na této stránce. půjde patrně opět o

konflikt jedné z hodnot IRQ, DMA nebo I/O Base zde bych si tipnul na IRQ. Ke

konfliktu dojde přesně v momentu, kdy druhé zařízení (port apod.) chce něco

dělat. Vyvolá se přerušení s odpovídajícími daty pro toto druhé zařízení,

jenomže tato data se pošlou na kartu, ta lupne do reproduktorů a tam to skončí.

Podprogram přerušení možná očekává nějakou odezvu, která může mít podobu adresy

kam skočit… Zbytek si jistě domyslíte. Moje rada bude stejná zkontrolujte

obsazení přerušení a zkuste kartu nastavit jinak.



Pokud použiji FAT32 na svůj 4,3GB HDD, má ještě nějaký význam tento HDD dělit

na více disků, například pomocí FDISKu?

Záleží na tom, jak chcete disk využít. Pokud budete používat pouze jeden

operační systém, dělení disku nemá smysl. Pokud byste chtěl v budoucnu

vyzkoušet třeba Windows NT, musíte mít volnou partition a pak je lepší disk

rozdělit. To lze totiž pouze při jeho „aktivaci“. Pro tento případ si můžete

zpřístupnit pouze část disku s tím, že z volného nepřiřazeného místa můžete

kdykoliv udělat partition novou, nebo část tohoto místa připojit k již

existující partition. To se mi jeví jako rozumný kompromis, protože sice nemáte

k dispozici plnou kapacitu, ale rezervu můžete využít aktuálně podle pozdější

potřeby.

Poznámka TestCentra IDG: Jestliže hodláte, nebo jste nucen pohybovat nebo měnit

velikost jednotlivých partition (oddílů disku) častěji, je dobré používat

speciální programy, z nichž nejznámější je Partition Magic.





Po nainstalování 3D akcelerátoru se mi občas začala ztrácet zvuková karta.

Uprostřed práce přestala hrát, a dokonce se ztratila ze systému, restart

nepomohl. Vypnutí natvrdo občas ano. Ale naposledy už ani to ne. Pokud zadám

detekci hardwaru, počítač kartu vůbec nenajde. Zkusil jsem nainstalovat nové

ovladače, ale opět bez výsledku. Protože jsem hardwarový začátečník, opravdu

nevím, co mám dělat.

Problém vidím v hardwarovém konfliktu těchto dvou zařízení (IRQ, DMA, I/O Base

Address). Přestože Windows 9× jsou plug and play, občas se stane, že tento

mechanismus nezafunguje správně. Ne vždy je např. IRQ pro systém dobře

viditelný a ten jej pak při instalaci může použít pro jiné zařízení, a problém

je na světě. Podívejte se do Systém-Správce zařízení a porovnejte nastavení.

Možná že tam bude zobrazen žlutý vykřičník s popisem chyby (po rozbalení).

Odstranit tento problém by vám měly pomoci následující body:

1.Zvukovou kartu zatím nechte být, soustřeďte se na to, zda správně funguje

akcelerátor.

2.Zjistěte si jeho hodnoty IRQ, DMA, I/O Base address pomocí Správce zařízení.

3.Spusťte instalaci zvukové karty. Ta určitě nabídne své hodnoty IRQ, DMA, I/O.

Tyto musí být jiné, než používá akcelerátor.

4.Jsou-li jiné, je zvuková karta pravděpodobně v konfliktu s jiným zařízením. V

tom případě musíte zjistit, jaké hodnoty jsou volné buď podle bodu 2, nebo

nějakým programem (Checkit).

5.Je-li některá hodnota stejná, musí nové zařízení použít jinou hodnotu.

Při změně hodnot IRQ, DMA a I/O jakéhokoliv zařízení mohou nastat dva případy.

Buď stačí zvolit tyto hodnoty v instalačním programu a karta je přijme, nebo je

třeba primárně nastavit hodnoty na kartě (jumpery) a toto nastavení oznámit

instalačnímu programu. To je třeba zjistit z manuálu nebo z nějakého

read.me apod.

Poznámka TestCentra IDG: Ještě před zmíněnými pokusy je dobré ověřit (nejlépe v

nějakém jiném počítači), zda zvuková karta po předchozích zásazích ještě vůbec

funguje. Pokud karta nepodporuje plug & play, leckdy pomůže v SETUPu vypnout

automatické přiřazování IRQ a jako zařízení na IRQ, které má na sobě nastavena

zvuková karta, přiřadit volbu „Legacy ISA“ místo „PCI/PnP“.



Jak nejlépe nainstalovat Office v. 7 a Office 97? Obě aplikace potřebuji mít z

důvodu výuky nainstalovány současně.

Asi vás zklamu, ale toto nedoporučuji. Sám s tím sice nemám zkušenosti, takže

nevylučuji, že to lze. Nicméně si myslím, že i když aplikace oddělíte souborově

(různé adresáře), pobijí se v registrech a možná i ve společných aplikacích.

Další problém bude s daty. Jak má systém poznat, čím má otevírat soubory doc,

xls apod.? Novou nebo starou verzí Office? Jak uvádím, nemám to vyzkoušené a

nedělal bych to z těchto důvodů. Spíše bych to obešel tak, že bych použil dva

operační systémy (např. DOS + Windows 3.11 a Windows 95), nebo ještě lépe dva

počítače. Má-li některý z čtenářů s tímto zkušenosti, rádi otiskneme jeho

názor. Ještě bych si dovolil zastat se vašich studentů učte je pouze jeden

systém, třeba i ten starší. V životě zažijí upgrade Office několikrát, a proto

není ani tak důležité vědět, jak se co ovládá, ale spíše co se s tím dá dělat…



Můj počítač Aztec 386 není připraven na přechod do roku 2000. Při testu na rok

2000 se ukáže datum 01.04. 1980. PC má motherboard American Megatrends 386,

1993. Kde bych získal upgrade BIOSu?

Obávám se, že upgrade neseženete, protože softarově upgradovatelné BIOSy se v

té době ještě nedělaly. Můžete zkusit podívat se na Internet, například na

http://www.biostar-usa.com/faq/faq02.htm, nebo přímo na stránku American

Megatrends http://www.ami.com/. Na adrese http://ping4.ping.be/bios/wanted.html

se dozvíte, na které BIOSy není upgrade. V každém případě ale upozorňuji

čtenáře, že se není třeba obávat toho, že by jim počítač přestal v roce 2000

fungovat. Bude pouze zobrazovat jiné systémové datum, což vůbec neohrozí

programy, které si datum uchovávají samy a po svém a nepřebírají jej od systému

možná jste si zkusil zadat do Excelu datum z 21. století, a určitě to prošlo.

Naopak bych upozornil na skutečnost, že špatný upgrade BIOSu uděláte jenom

jednou. Pak si budete muset sehnat v lepším případě BIOS, v horším nový

motherboard.

Poznámka TestCentra IDG: Myslím si, že by čtenář měl investovat asi 300–500

korun na „nový“ board s procesorem 486, který by přechod na rok 2000 přežil bez

problémů. Počítač z roku 1993 neumí řešit problémy roku 2000 ne snad proto, že

by jeho výrobce nenáviděl případné uživatele takové desky, ale prostě proto, že

výrobce nepředpokládal, že někdo bude počítač používat bez upgradu 7 let.

Případné upgrady BIOSU lze nalézt také na stránkách firmy Unicore (www.unicore.

com), která se právě BIOSy starších desek zabývá. Bohužel i v tomto případě

bude jen samotné poštovné vyšší, než cena „nového“ boardu.



Prosím o radu k následujícímu problému. V síti s jedním NT Serverem a se

stanicemi Windows 95 mám na serveru 2 síťové karty (dvě větve sítě). Na

stanicích mám nainstalovaný protokol TCPIP (ručně zadávám IP adresu) a protokol

NetBEUI. Používám program WinProxy pro přístup do sítě Internet, který je

nainstalován na jedné stanici. Vše funguje dobře (přístup do Internetu z obou

větví). Příkaz ping funguje bez problémů z jedné větve do druhé. Co nefunguje,

je protokol NetBEUI. Docela logicky, protože tento protokol nepodporuje

směrování. Jak mám ale nasdílet prostředky na jedné větvi pro druhou, a naopak

(např. tiskárny atd.)?

Odpověď je jednoduchá: nenechávejte vše na NetBEUI, ale zapojte do sdílení také

protokol TCP/IP. To lze aktivováním tohoto protokolu pro službu File and

Printer Sharing, jak ukazuje obrázek. Pak už uvidíte celou síť. Pro rozsáhlé

sítě (což představují už dvě větve jako ve vašem případě) je vhodné nastavit

TCP/IP jako default protokol.



Tiskárna Epson EX-100 vytiskne náhodně několik řádků, pak několikrát odřádkuje

a tiskne dále. Vzniklé volné místo se neobjevuje v náhledu MS Word a Excel

(Windows 3.11). Nastavení tiskárny jsme zkoušeli, nic se nemění, Windows jsou

nastavena standardně.

Příčin může být několik – driver tiskárny nespolupracuje správně s MS Office

aplikacemi, tiskárna je v jiném modu než je nastavený driver, nebo jde o

hardwarovou poruchu zařízení. Aby bylo možno udělat závěr, je nutné zkoušet.

Je-li možnost, připojte svou jehličkovou tiskárnu na jiný počítač a zjistěte,

zda se problém vyskytuje. Pak můžete zkusit jiný ovladač (novější nebo starší).

Takto se postupně dopracujete k závěru, kde je pravá příčina problému, a pak se

jej můžete pokusit odstranit. Bez co nejpřesnější identifikace problému se

nelze dobrat přesného řešení.



Lze dosáhnout toho, aby ve Windows 9× šlo přepínat např. českou a českou

programátorskou bez neustálého instalování?

Ve Windows 95 to bohužel nejde. Já sám to řeším dvěma uživatelskými profily pro

dva typy uživatelů (querty/quertz). U Windows 98 nevím, zda je tento problém

nějak řešen, Windows NT to umějí bez jakýchkoli potíží.

Poznámka TestCentra IDG: Přepínání jednotlivých variant českých klávesnic lze

řešit trochu oklikou nainstalujte novou klávesnici, například afrikánštinu, ale

přiřaďte jí rozložení české programátorské. Pak budete mít v seznamu dostupných

klávesnic českou, která bude psát česky QWERTZ, afrikánskou, která bude psát

QWERTY a pravděpodobně i anglickou, která bude psát anglicky. Bohužel má toto

řešení malý háček, jenž spočívá v tom, že nejde takto předefinované klávesnice

používat v programech, které se orientují podle jazyka (např. MS Word 97), pro

volbu způsobu dělení slov a podobně. Word by pak začal dělit slova afrikánsky.



Mám jeden dotaz ohledně MS Office 95 (i 97). Když ve Wordu nebo Excelu vytvořím

soubor, upravím vzhled stránky, např. okraje nebo šířky buněk tabulky, a tento

soubor poté překopíruji na jiné PC se stejnou verzí MS Office, tak veškerá

nastavení šíří buněk nebo okrajů zmizí a dokument je potřeba znovu upravit. Lze

dokument uložit takovým způsobem, aby zůstal zachován jeho vzhled v takové

podobě jako na PC, kde byl vytvořen?

Exaktní odpověď zní ne. MS Office (zejména pak Word) totiž jako primární

považuje výstup na tiskárnu, a pak teprve na obrazovku. Na ní zobrazuje

přibližně tak, jak bude vypadat výstup na papíře. Odtud plynou všechny problémy

se samovolným přeformátováváním se dokumentů. Aby jeden dokument vypadal na

dvou počítačích úplně stejně, musí být zajištěno stejné nastavení default

tiskárny (to bývá nejčastější příčinou), stejné fonty v obou systémech, a to

včetně shody verzí fontů a stejného rozlišení monitoru. Fonty je možné také

připojit k dokumentu, a tím snížit riziko nečitelnosti (u zřídka používaných

fontů). Provádí se to volbou Embed True Type Fonts v menu Tools-Options,

záložka Save.



9 0025/OK; 9 0027/OK