NEJČASTĚJI KLADENÉ DOTAZY

Máme připojenou tiskárnu Canon BJC-240 na starší počítač (PC386,

25 MHz). Tento počítač je zapojen v síti Novell NW 4.11, a rádi

bychom tiskárnu sdíleli. Po nastavení tiskové konfigurace pro

daný context (Print Job Configuration), podobně jako pro již

fungující laserovou tiskárnu, nám BJC-240 z Windows vytiskne

vždy jednu řádku a pak odroluje papír. Vzápětí si vezme nový a

opět vytiskne jednu (i necelou) řádku. Překontrolovali jsme

nastavení položky File contents = Byte Stream (je-li nastaveno

Text, pak tiskárna takto zlobí) v tiskové konfiguraci. Jelikož

je správně, nevíme, kde hledat chybu.



Tisk na síti a sdílení tiskáren je z technického hlediska dosti

složitá záležitost. Novell 4.11 má nicméně pomůcky, jak rychle

vytvořit tiskovou frontu, zkonfigurovat a přiřadit jí tiskárnu a

nastavit tiskovou konfiguraci. Zde tedy problémy nebývají. Další

nezbytnou součástí pro vytvoření sdílené tiskárny na síti je

její softwarové připojení na počítač, u kterého bude jako síťová

tiskárna provozována. Tento počítač musí v autoexecu spustit

program Nprinter jméno_printserveru číslo_tiskárny. Nakonec je

třeba, aby se uživatelům (nejlépe v loginscriptu) spustil

program Capture s příslušnými parametry, a tito pak mohou

vzdálenou tiskárnu využívat. Při hledání příčiny „proč to

nefunguje“ je vhodné nejprve vyzkoušet tiskárnu v lokálním

režimu, a je-li tisk v pořádku, pak postupovat po cestě tiskové

úlohy. Zjistit, zda se tisková úloha zapíše nepoškozená do

tiskové fronty – někdy nestačí v tiskové konfiguraci nastavit

pouze auto endcap, ale je nutné nastavit také malý timeout

(např. 2 s). Pokud toto funguje, je závada na počítači se

vzdálenou tiskárnou. Pokud tiskárna netiskne vůbec (což není váš

případ), je nutné zjistit, zda se vůbec spustil Nprinter, a když

ne, tak proč. Jednou z příčin může být nepřítomnost souborů

nprinter.msg a nprinter.hep (pokud se Nprinter spouští z

lokálního disku). Další příčina může být v nesprávně nastavených

parametrech tiskárny (špatné přerušení nebo port). Jestliže

tiskárna tiskne špatně, může být příčina v nesprávně nastavené

tiskové konfiguraci – správně uvádíte File contents = Byte

Stream. Méně častým problémem může být časová nekompatibilita

tiskárny a počítače, neboli jedno zařízení je příliš ryché a

druhé příliš pomalé. Viděl jsem oba typy této nekompatibility.

Velmi rychlý počítač zahltil tiskárnu daty, a ta než je

zpracovala – neodpovídala. Počítač usoudil, že tiskárna není

připojená, a došlo k chybě. Druhý případ – pomalý počítač poslal

do tiskárny dávku dat, ta chvíli počkala, a když nedostala od

počítače data další, vytiskla to co měla. Pak dostala další

balíček dat a udělala to samé. Toto je přesně Váš případ. Řešení

problému spočívá ve zvýšení objemu dat, které bude tiskárna

dostávat najednou. Než je zpracuje, musí mít k dispozici další.

Velikost tohoto objemu dat je dána velikostí bufferu pro síťový

tisk. Lze jej nastavit (ve vašem případě zvětšit např. na 20 KB)

přímo v tiskové konfiguraci, nebo parametrem B=velikost_v_KB při

volání Nprinteru. Čistším řešením těchto případů by bylo

nastavení timeoutů (časových prodlev) buď na straně tiskárny,

nebo počítače. Ne vždy je to však možné (zařízení to

nedovoluje), a proto lze použít náhradní řešení jako v tomto

případě.



Mám problém: disk je rozdělen na tři logické disky. Chtěl bych

ubrat část místa z jednoho a přidat jej k jinému logogickému

disku. Nepomůže ani použití programů jako je PQ Magic 3.0.

Nechci však přijít o data na prvním oddílu.



Obávám se, že váš problém nevyřeší žádný podobný program, i když

to nemohu stoprocentně vyloučit. Rozdělování jednoho disku na

několik logických se dělá na začátku instalace počítače „nad

čistým diskem“, programem FDISK. Tento program musí na disk

zaznamenat, že se na něm budou nacházet disky nové, a těmto musí

vytvořit FAT tabulky. FDISK se přitom nestará o současná uložená

data a vyžaduje, aby se po rozdělení disku jednotlivé jeho části

naformátovaly. Ono to ani jinak nejde, protože podle čeho by

FDISK rozhodl, na jaký disk soubory patří. Jinými slovy –

manipulace s diskem pomocí FDISKu vede ke ztrátě všech dat.

Pouze v případě, že na fyzickém disku existuje nepřiřazené

místo, lze jej dodatečně připojit k některému existujícímu

logickému disku nebo na něm vytvořit další bez ztráty dat. Vás

jsem tedy moc nepotěšil, ale čtenářům bych si dovolil poradit,

aby použili příkaz SUBST, potřebují-li více logických disků na

jednom fyzickém. Efekt je skoro stejný a odpadají potíže s

velikostí jednotlivých logických disků.



Jak lze zjistit skutečnou přenosovou rychlost při telefonickém

připojení sítě (počítač s Windows 95)? V okně je pouze informace

„Modem připojen rychlostí 14,4 Kb/s“, ale skutečnost je asi jiná.



Rychlosti komunikace jsou definovány bez čekacích dob, tj. jde o

nominální rychlost přesunu (komunikace) bloku dat, který se

přenáší. Tato rychlost může být tedy dodržena pouze tehdy, je-li

co přenášet. V tom je příčina Vašeho pochybování. Neuvádíte o

jakou síť jde, předpokládám tedy, že o Internet. Zde je třeba si

uvědomit, že Internet je tvořen komunikačními pojítky různé

úrovně. Od vysokorychlostních optických vláken s přenosy

jednotek gigabitů za sekundu až po telefonní modemy s nízkými

rychlostmi. Připojíte-li se na uzel, který je se světem spojen

modemem s nižší rychlostí než je rychlost Vašeho modemu, bude

skutečná rychlost odpovídat rychlosti slabšího modemu. Váš modem

sice bude jednotlivé bloky dat posílat stále stejně rychle, ale

mezi bloky bude čekat na pomalejší modem. Můžete namítnout, že

se nepřipojujete na takto pomalé uzly, ale stejně je komunikace

pomalá. To je zase způsobeno tím, že na Internet přistupuje

mnoho lidí současně. Rychlost linky pak klesá úměrně s počtem

připojených uživatelů. Z vlastní zkušenosti vím, že i když se ve

špičce připojím na uzel s optikou, není přenos rychlejší než

několik set bitů za sekundu.



Potřebuji na tiskárně LQ1170 tisknout na perforovaný papír z

Wordu a Excelu, ale nemohu nastavit správné odstránkování. Od

druhé stránky se posouvá horní okraj.



Jehličkové tiskárny velmi často zlobí při tisku z Windows. Je to

dáno z jedné strany nedokonalostí jejich ovladačů, a z druhé

strany i nedokonalostí těchto tiskáren. Mnoho jehličkových

tiskáren neumí tisknout od horního okraje papíru, protože se

papír při zavedení do tiskárny odroluje. Tím se ztrácí až 20 mm.

Tragédií přitom je, že některá tiskárna o těchto 20 mm neví a

myslí si, že je na nule! Na druhé stránce pak těchto 20 mm již

připočítá a dojde k tomu, co popisujete ve svém dotazu. Další

nedokonalostí je, že tiskárna (jakákoliv) neumí přesně odměřit

délku papíru. Proto se v moderních tiskárnách používají volné

listy, aby se chyba nekumulovala. Poslední nectností

jehličkových tiskáren je volnost nastavení papíru v

horizontálním směru. Pouze je-li levý okraj papíru na patřičné

značce, je rozměr okrajů na papíře shodný s rozměry ve Wordu.

Toto jsou hlavní nectnosti jehličkových tiskáren. Z nich

vyplývá, že pokud tiskárna „ztratí“ horní okraj u první strany,

nelze na perforovaný papír tisknout více stran vůbec. I když

však tiskárna o okraji ví, po několika stranách se text vlivem

kumulace chyby posunu stránky stejně posune a „odjíždí“ ze

stránky, takže to také nejde. Jediná možnost jak tisknout

dokumenty z Windows na jehličkových tiskárnách, je používat

jednotlivé listy, výhodou je podavač papíru (když funguje).

„Ztrátu“ horního okraje lze pak kompenzovat nastavením malého

horního a většího spodního okraje ve Windows.



Koupil jsem skener UMAX 1200S. Při skenování fotek z magazínů

nebo z novin se objevuje silný rušivý rastr, a to jak při

scanování přes Photoshop, tak i přes firemní software. Jak lze

rastr odstranit? Po uložení fotek naskenovaných Photoshopem ve

formátu JPG se mění jejich velikost i světlost. Proč?



Rušivý rastr nevzniká ani ve skeneru ani v softwaru, ale je

přítomen již na předloze. Stačí podívat se na předlohu lupou

(někdy stačí i pouhým okem). Při skenování těchto obrázků

dochází k tomu, že skener má vyšší rozlišení než vlastní

obrázek. Tím dojde ke zvýraznění rušivých elementů, vedoucích k

tvorbě rastru. Snižte rozlišení skeneru a rastr by měl zmizet,

nebo bude alespoň potlačen. Jeho další potlačení, eventuelně

odstranění by bylo možné některým ze zabudovaných filtrů podle

manuálu k danému softwaru. Změna světlosti a velikosti po

uložení by mohla být způsobena nesprávným nastavením parametrů

ukládání pro formát JPG. Tento formát je totiž komprimací dat se

ztrátou informace. Míra ztráty informace se obvykle volí tak,

„aby to ještě nebylo vidět“. Pro odstranění tohoto problému bych

opět doporučil uživatelský manuál.



Mám instalovanou tiskárnu Laxmark Optra E na LPT1. Před časem

jsem chtěl přenést přes LPT port data z mého počítače na počítač

kolegy. Použili jsme NC5, ale spojení se nepodařilo navázat. NC

ani Checkit neidentifikoval žádný LPT port, ale BIOS jej pozná a

Windows 95 také. Používám LPT port úspěšně již delší dobu. Jak

je tedy možné, že jej DOS nepozná?



Z dotazu není jasné, o jaký DOS šlo. Pokud to byl příkazový

řádek z Windows 95, nemohl být pokus úspěšný. NC5 přistupuje k

portu „po svém“, a Windows 95 mu to nedovolí. Výsledkem je

hlášení, že port není dostupný. Pokud šlo o skutečný DOS

(nestačí Windows 95 spustit v režimu DOS – pořád jsou to Windows

95!), měla by komunikace fungovat. Najde-li port BIOS, není

důvod, proč by jej nenašel Checkit. Problém by mohl být ještě v

rozdílném nastavení rychlosti portů na obou počítačích, resp.

zda je port nastaven jako standardní, nebo jako rychlý. To se

nastavuje v BIOSu. Vesměs je ale nastavena hodnota „Auto“, a

port se přepne do potřebného režimu sám. Máte-li na obou

počítačích Windows 95, je možné pro přenos využít přímo Windows

95. Více se dozvíte v nápovědě „Připojení k dalšímu počítači

pomocí paralelního nebo sériového kabelu“ (viz obrázek).



Počítač s Windows 95 je připojen do sítě Internet, ale základní

protokol FTP nepracuje. Po napsání příkazu „ftp“ počítač odpoví,

že program nemůže být spuštěn pod DOSem (This program cannot be

run in DOS mode). Program Telnet však spustit lze – z Windows

95, nikoliv z příkazového řádku.



Příčina je banální, ale lze na ni dobře zapomenout. Jde o to, že

DOS (říkejme ale raději příkazový řádek) pod Windows 95 má mnoho

voleb. Jednou z nich je i volba „Zabránit programům pro MS-DOS v

detekci Windows“ (viz obrázek). Pokud je tato volba zatržená,

nebude se DOS při spouštění programu dotazovat na přítomnost

Windows. Pokud je však daný program bude ke své činnosti

potřebovat, zhavaruje Vámi udávaným způsobem. Stačí tedy toto

zatržení zrušit a vše by mělo být v pořádku. Ještě vysvětlení,

proč vůbec lze zakázat detekci Windows. Jedním z důvodů jsou

možné havárie starších programů. Dalším důvodem pak mohou být

různé hybridní programy, které v DOSu spuštěné s vhodnými

parametry mohou do souboru ukládat data, jež se pak dále

zpracovávají (např. v dávce). Kdyby se takový program „rozbalil“

do Windows, bylo by po datech a dávka by se možná dokončila, až

kdyby někdo program ve Windows zavřel.



Mám zvukovou kartu OPTi 82C931. Tato karta nechce hrát pod DOSem

(ve hrách), i když je podle mého názoru nainstalovaná správně.

Ve Windows 95 vše funguje, ale ve správci zařízení v položce

BRAVO Plug-N-Play Sound System se objevuje jako Stav zařízení:

Selhání zařízení … Code 2. Tazatelka uvádí výpis nastavení

karty z konfiguračního programu pro DOS, kde je mimo jiné

povolena CD-ROM na portu 168.



Takto na dálku nemohu posoudit, o jaký problém přesně jde, ale

mohu říci, že karta není nainstalována správně ani pod DOSem,

ani pod Windows 95. V DOSu o tom svědčí její nefunkčnost, ve

Windows 95 pak hláška ve správci zařízení. Co s tím? Začněme

DOSem (ale opravdovým, ne tím pod Windows 95). Nejprve je nutné

zjistit, zda nedochází ke konfliktu adresy nebo IRQ. Obsazené

IRQ lze zjistit programem Checkit, obsazení adres (včetně IRQ,

DMA atd.) jinými kartami lze získat konfiguračními nebo

testovacími programy k těmto kartám (jsou na disketách k dané

kartě). Pak je třeba nakonfigurovat kartu a ověřit její

funkčnost. Nemůže-li software kartu najít, jde o kolizi adresy.

Také CD-ROM musí fungovat bezchybně přes port zvukové karty

(nenašel by se volný konektor IDE na motherboardu?). Rovněž

CD-audio pro DOS musí fungovat. Je-li vše funkční, lze spustit

Windows 95, jež by měla kartu najít, je-li PnP. Přitom už z DOSu

znáte adresu i IRQ a můžete tedy Windows 95 kontrolovat, zda

kartu nepřekonfigurují. Pokud by se tak stalo, je třeba v

hardwarových profilech zakázat autodetekci a nastavit tam

hodnoty pro adresu nebo IRQ „natvrdo“.



Prosím o sdělení jak přinutit Windows 95 CZ aby změnily letní

čas na zimní v říjnu a ne v září.



Tento problém lze vyřešit jednoduše zásahem do systémového

registru Windows 95. Tento registr obsahuje všechny potřebné

informace pro běh systému a nahrazuje soubory win.ini,

system.ini, autoexec.bat, config.sys a mnohé jiné. Z důvodů

zpětné kombatibility se však tyto soubory udržují, ale 32bitové

aplikace do nich již nejdou. Systémový registr lze otevřít

programem REGEDIT. Zde ovšem nastává problém – registr obsahuje

nastavení v „počítačnické“ podobě, tj. srozumitelné pouze

vývojářům systému a podobným odborníkům. Položky v registru se

normálně nastavují pomocí dialogových oken při běhu Windows 95,

a uživatel ani neví, že se něco zapisuje do registru. Potíž

ovšem je, že ne všechny hodnoty jsou dostupné pomocí dialogových

oken, a tak zkušenější uživatelé hledají cesty, jak se k těmto

hodnotám dostat. Informace o časových pásmech je v položce

„TimeZoneInformation“ (doporučuji vyhledat slůvko Daylight). V

položce StandardStart je dlouhý řetězec čísel, kde jedním z nich

je 09. Změnou tohoto čísla na 0a docílíte kýženého efektu.



****** Hledáme odpověď



Ví někdo o programu, který by zpřístupnil uživatelům údaje v

registru Windows 95 v pochopitelnější (okomentovanější) formě,

než v jaké je nabízí editor registru – REGEDIT?