Nové testy

V minulém čísle PC Worldu jste poprvé mohli zaregistrovat změnu v metodikách
některých testů. Při benchmarkování výkonu notebooků v TOPech a v krátkém testu

počítačové sestavy LEO Graphics 2,0 jsme použili novější verze testovacích

programů SYSmark a 3DMark. Jaké jsou jejich výhody? V čem se prováděné testy

liší od těch předchozích? To se vám pokusíme v následujících řádcích vysvětlit.





SYSmark 2001



SYSMark2001 využívá v zásadě stejný princip testů jako jeho předchůdce, tedy

rozdělení na scénáře Office Productivity a Internet Contnent Creation, avšak

aplikace a postupy jsou poněkud odlišné. Pro první scénář, který simuluje

postup uživatele pracujícího v automobilce, testuje SYSMark 2001 výkon v

programech Microsoft Word 2000, MS Excel 2000, MS PowerPoint 2000, MS Access

2000, MS Outlook 2000, Netscape Communicator 6.0, Dragon NaturallySpeaking

Preferred v.5, WinZip 8.0 a McAfee VirusScan 5.13. Druhý scénář, práce webového

designéra zpracovávajícího zakázku pro společnost zabývající se extrémními

sporty, pak vyhodnocuje výsledky v programech Adobe Photoshop 6.0, Adobe

Premiere 6.0, Macromedia Dreamweaver 4, Macromedia Flash 5 a Microsoft Windows

Media Encoder 7. Z výše uvedeného seznamu je tedy zřejmé, že oproti minulé

verzi přibyly některé nové programy.



Co se týče postupů, SYSMark2001 již nezahrnuje do výsledků čas operace, které

vykonává uživatel, ale pouze dobu od počátku do konce samotné akce. Další

novinkou v testech je současný běh několika rozdílných aplikací, přičemž

uživatel používá pouze jednu a ostatní pracují na pozadí. U Office Productivity

například probíhá Virus Scan, komprese disku a převod mluveného slova do textu

na pozadí aktuální operace s dokumenty v Microsoft Wordu 2000. Tímto způsobem

je docíleno reálnější simulace využití počítače. Poslední zřejmou inovaci

najdete ve zpracování výsledků. Ty už nejsou rozepsány podle jednotlivých

aplikací, ale program vypisuje pouze bodové hodnoty scénářů a celkový výkon.





3DMark2001 Pro



Nová verze oblíbeného benchmarku určeného k testování 3D grafických schopností

moderních akcelerátorů je rozšířena o několik nových funkcí. Ty jsou

podporovány především nejnovějšími grafickými kartami a ovladači DirectX 8, pro

něž byl 3DMark2001 vytvořen (předchozí verze spolupracovala s DirectX 7). Mezi

ty nejdůležitější patří FSAA, DOT3 Bump a komprese textur.



Vzhledem k vzrůstajícímu výkonu akcelerátorů bylo též upraveno výchozí

nastavení, jež používáme u našich testů i my. Změny můžete vidět v přiložené

oficiální tabulce. Nový 3DMark je také poněkud náročnější na systém. Zatímco

minulé verzi stačil procesor kompatibilní s Pentiem 166 MHz a 64 MB paměti,

verze 2001 potřebuje procesor s frekvencí 500 MHz a dvojnásobek paměti.





Grafické karty



U grafických karet jsme poněkud změnili metodiku testování. Hned na úvod je

třeba říci, že jsme začali používat novou referenční počítačovou sestavu

osazenou procesorem Intel Pentium 4 s frekvencí 2,0 GHz a 256 MB RDRAM. Jako

první jsme z testů vypustili měření 2D výkonu. Po zralé úvaze jsme totiž došli

k závěru, že 2D výkon současných karet umisťovaných do TOPů je na téměř

srovnatelné úrovni a není již natolik určujícím faktorem kvality té které

karty. Dále jsme k testování přibrali nový program GL Mark. Ten, stejně jako

poněkud zastaralý Quake III, testuje 3D výkon přes OpenGL.



Z důvodu těchto změn bylo potřeba přetestovat některé karty a zbývající z TOPů

vyřadit. Rozdílné výsledky získané rozdílnými programy by totiž v žebříčcích

nadělaly nepříjemnou paseku.









Jak jsme ždímali Titanium Hercules 3D Prophet III Titanium 500



Tomáš Varoščák



S laskavým svolením firmy Guillemot jsme v redakci přistoupili k zajímavému

experimentu. Vzali jsme kartu Hercules 3D Prophet III Titanium 500 a pokusili

se s ní za pomoci nejnovější verze přetaktovávacího prográmku vyždímat co

nejvyšší výkon. To vše samozřejmě až po ukončených testech do TOPů, protože

každý overclocker ví, že karta se může při podobné proceduře strachy

samovznítit.



K tortuře jsme přistoupili velmi svědomitě. Vzali jsme si k ruce španělskou

botu, železnou pannu a palečnici. Veškeré tyto modernizované (rozuměj

softwarové) středověké nástroje najdete v prográmku Hercules 3D Tweaker. Tato

nevelká utilitka umí za pomoci jednoduchého posunování slideru vpravo zvyšovat

taktovací frekvenci jádra grafického procesoru a pamětí. Tedy něco na způsob

skřipce. Rozsah možností je opravdu velký frekvenci jádra můžete vytáhnout až

do 335 MHz a u pamětí lze dostoupat až k 700 MHz. Po počátečních nesnázích,

které byly zaviněny přílišnými nároky, jsme nakonec byli úspěšní. Jak ukazuje

graf, po malých stupíncích (10 MHz) jsme se z původní hodnoty 240/500 dostali

až na úctyhodných 260/580. Slovy procent je to tedy zvýšení frekvence jádra

grafického procesoru o 8,3 % a pamětí o 16 %. Jak je též patrné z grafu, mučení

mnohem lépe snášely paměti, zatímco čip to vzdal po dvou pokusech. Poslední

metou pro testování byla pro kartu Hercules 3D Prophet III Titanium 500 hranice

261 MHz/581 MHz, při níž docházelo k zamrzání počítače. S ohledem na délku

trvání testu (3 hodiny) byl grafický procesor poměrně slušně zahřátý a nenechal

se dotlačit k vyššímu výkonu ani přes několikeré pokusy. I když existují

samozřejmě i další možnosti, jak kartu přimět ke spolupráci (přídavné

chlazení), raději jsme její trápení ukončili.



Výkonové výsledky nás poněkud zaskočily. Jak je patrné z grafu v programu

3DMark 2001 jsme se z původní hodnoty 7 727 bodů naměřené při standardním

nastavení grafické karty dostali až k maximu 8 047, což je rozdíl 320 bodů čili

4 procenta. Podobně dopadla karta v Quaku III a v dotbumpingovém demu Evolvy.

Naopak v GLMarku a klasické Evolvě se výsledky téměř nelišily.