Objem přenesených mobilních dat vzrostl o čtvrtinu, bez signálu je v Česku pořád skoro 2000 míst

Přečetli jsme za vás výroční zprávu ČTÚ, aby vy jste nemuseli a vybrali jsme z ní ty největší zajímavosti a statistiky. Tady jsou.

Mobilní datové služby

Průměrná měsíční spotřeba dat na jednu mobilní datovou SIM kartu vzrostla v roce 2025 na 15,1 GB, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 21 procent. Podíl tarifů s neomezeným objemem mobilních dat se zvýšil o 4,8 procentního bodu na úroveň 32,2 procent z celkového počtu SIM karet využívajících mobilní data.

Pusťte si jeden z našich úspěšných podcastů

Kyberbezpečnost a zákony bez obalu

0:00/

Celkový počet aktivních SIM karet dosáhl podle odhadu Úřadu téměř 16 milionů. Z tohoto počtu využívá mobilní datové služby 11,9 milionu SIM karet, což představuje téměř tři čtvrtiny celkového počtu.

Struktura trhu

Tři mobilní síťoví operátoři – T-Mobile, O2 a Vodafone – dosáhli v prvním pololetí 2025 souhrnného tržního podílu 96,76 procent na počtu aktivních SIM karet. Mobilní virtuální operátoři zaznamenali tržní podíl 3,24 procent, z toho nezávislí MVNO 2,16 procent.

Z hlediska souhrnných maloobchodních tržeb za mobilní služby dosáhli majetkově nezávislí MVNO tržního podílu 1,79 procent. Pouze dva virtuální operátoři vykázali více než 100 tisíc aktivních SIM karet.

Investice do infrastruktury

Předběžné údaje Úřadu ze sběru dat za rok 2025 ukazují, že celkové investice do mobilních sítí dosáhly objemu zhruba 8,5 miliardy korun, z toho přibližně 4,6 miliardy korun směřovalo do hmotných aktiv mobilních sítí.

Služby přístupu k fixnímu internetu

Celkový počet služeb přístupu k internetu v pevném místě dosáhl v roce 2025 podle odhadu Úřadu hodnoty 4,271 milionu, což představuje nárůst o 2,3 procent oproti roku 2024. V přepočtu na 100 obyvatel vzrostl počet přístupů na hodnotu 39,2.

Změny v technologické struktuře

Přístupy realizované prostřednictvím optických sítí FTTH/B zaznamenaly v roce 2025 meziroční růst přesahující 12 procent na hodnotu téměř 1,073 milionu přístupů. Počet FTTH/B přístupů tak poprvé překonal úroveň xDSL přístupů, které klesly na 957 tisíc.

Přístupy prostřednictvím xDSL sítě zaznamenaly další meziroční pokles. Vývoj počtu xDSL přístupů je v posledních letech ovlivňován pokračující výstavbou optických přístupových sítí, které umožňují vyšší přenosovou kapacitu. To vede k postupné migraci zákazníků na nové sítě a útlumu využívání xDSL technologie.

Přístupy prostřednictvím tzv. fixního LTE/5G zaznamenaly další nárůst přibližně na hodnoty okolo 490 tisíc, oproti 476 tisíc v roce 2024.

Datový provoz

Průměrný měsíční objem přenesených dat v pevných sítích na jeden přístup dosáhl v roce 2025 podle odhadu Úřadu hodnoty přibližně 412 GB. Jedná se o pokračující růst tohoto ukazatele.

Investice do pevných sítí

V případě pevných sítí bylo za rok 2025 celkově investováno více než 13 miliard korun, z toho přes 11 miliard korun do hmotných aktiv pevných sítí.

Mezinárodní srovnání

Souhrnné pokrytí optickými sítěmi FTTH/B a kabelovými sítěmi CATV s využitím standardu DOCSIS 3.1 dosahovalo v Evropské unii podle studie Broadband Coverage in Europe 2024 průměrné hodnoty 82,5 procent. Česká republika v tomto ukazateli dosáhla hodnoty 53,9 procent.

Přečtěte si také:

Zákony o ověřování věku při používání sociálních sítí zvyšují zájem o VPN i návody na obcházení

Samostatné pokrytí FTTH/B sítěmi v České republice v roce 2024 meziročně vzrostlo o 4,6 procentního bodu a dosáhlo úrovně 40,6 procent. Průměr Evropské unie činil 69,2 procent, rozdíl tak představoval 28,6 procentního bodu.

Pokrytí domácností optickými sítěmi FTTH/B v rurálních oblastech dosáhlo v České republice hodnoty 10,0 procent, zatímco průměr Evropské unie dosahoval úrovně 58,8 procent.

Dokrývání oblastí bez mobilního signálu

Úřad v roce 2025 dokončil měření pokrytí signálem mobilních 4G/5G sítí ve všech 76 okresech České republiky a v hlavním městě Praze. Celkem bylo změřeno 9 224 základních sídelních jednotek, v nichž trvale žije 76,7 procent populace České republiky.

Identifikace oblastí s nedostatečným pokrytím

Měřením bylo nově identifikováno 392 základních sídelních jednotek, kde je pokrytí signálem mobilních sítí nedostatečné. Uvedené základní sídelní jednotky byly doplněny do seznamu tzv. bílých míst, který k 31. prosinci 2025 obsahoval celkem 1 754 základních sídelních jednotek.

Na základě podnětů od samospráv a občanů provedl Úřad v roce 2025 měření v celkem 244 obcích, včetně míst, která při předešlých měřeních kvůli špatné dostupnosti pro techniku Úřadu proměřena nebyla. Výsledky měření byly průběžně vyhodnocovány a použity jako podklad pro zařazování základních sídelních jednotek do tzv. doplňovaného seznamu bílých míst. Na tento seznam bylo v roce 2025 zařazeno celkem 282 základních sídelních jednotek.

Digitální služby

Úřad v roce 2025 pokračoval v přípravě na výkon role koordinátora digitálních služeb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o jednotném trhu digitálních služeb (nařízení DSA).

Poradní panel

Za účelem zvýšení informovanosti mezi poskytovateli zprostředkovatelských služeb rozeslal Úřad začátkem roku 2025 těmto poskytovatelům průvodce nařízením DSA. Úřad v roce 2025 ustanovil Poradní panel pro otázky související s nařízením DSA. Poradní panel je odbornou platformou, která poskytuje Úřadu konzultace a další poradenství pro efektivní zajišťování dozorové činnosti na trhu zprostředkovatelských služeb.

Sebeidentifikační kalkulačka

Úřad připravil a spustil sebeidentifikační kalkulačku, což je online pomůcka pro podnikatele, kteří si nejsou jistí, jaké povinnosti musí splňovat podle evropských nařízení DSA a P2B. Online kalkulačka je dostupná na webu Úřadu a funguje na principu sebeidentifikace. Podnikatel nejprve označí, jaké činnosti provádí a následně uvede velikost svého podniku. Sebeidentifikační kalkulačka poté orientačně vyhodnotí, do jaké kategorie poskytovatelů služeb daný podnikatel spadá a jaké se s tím pojí konkrétní povinnosti.

Dohled během voleb

Nejvýznamnější aktivitu Úřadu v oblasti digitálních služeb představovala příprava a zajištění činností koordinátora digitálních služeb souvisejících s volebními systémovými riziky online platforem ve spojitosti s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tyto aktivity zahrnovaly mimo jiné úzkou spolupráci s Evropskou komisí, zmapování kompetentních orgánů za účelem vytvoření seznamu eskalačních kontaktů a uspořádání workshopu se zástupci velmi velkých online platforem.

Pište pro Computertrends

Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computertrends?

Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.

Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz

Umělá inteligence

Vláda České republiky loni rozhodla, že Úřad bude jedním z orgánů dozoru nad trhem podle Aktu o umělé inteligenci a byl zařazen mezi subjekty připravující se na výkon této nové kompetence.

Přípravné kroky

V roce 2025 se Úřad věnoval zejména národní a mezinárodní spolupráci. Současně Úřad začal vytvářet vlastní databázi znalostí, mapovat požadavky vyplývající z nové evropské regulace a připravovat procesy a kompetence nezbytné pro budoucí kontrolní a analytické činnosti.

Byl ustanoven tzv. Tiger tým skládající se z šesti externích expertů a čtyř zaměstnanců Úřadu. V průběhu podzimu 2025 byla též ustanovena role koordinátora AI dozoru na Úřadu.

Úřad připravil a spustil samostatnou sekci na webu Úřadu věnovanou umělé inteligenci.

Spolupráce

Na vnitrostátní úrovni Úřad aktivně spolupracoval s ostatními zamýšlenými orgány dozoru nad trhem, a to Úřadem pro ochranu osobních údajů a Českou národní bankou. Úřad dále spolupracoval s ostatními orgány veřejné správy, například Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Českou agenturou pro standardizaci, Českým metrologickým institutem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Úřad se taktéž aktivně zapojil do iniciativ akademického sektoru, a to konkrétně do aktivit Akademie věd České republiky nebo Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.

Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.