Počítačová typografie a design dokumentů

Autor: Stanislav Horný



Vydavatelství: Grada publishing, Praha 1997



Počet stran: 288



Doporučená cena:



Již po recenzi prvního dílu cyklu Stanislav Horného o typografii

(viz PC WORLD 1/98) jsem přislíbil, že recenzi podrobím i druhý

díl především z toho důvodu, že se oba svazky doplňují a

navzájem na sebe odvolávají, a to v takové míře, že prakticky tu

existuje nutnost vlastnit oba díly.



V úvodu jsem povinen zopakoval, že obě knihy jako celek na

současném knižním trhu nemají konkurenci a jsou z hlediska

komplexnosti a kvality zpracování tohoto tématu chvályhodným

počinem.



Druhý díl na úvodních asi 45 stranách přináší zopakování a

shrnutí základních poznatků z prvního dílu. Větší část knihy je

pak věnována typografickým pravidlů, jejich aplikaci na

konkrétní dokumenty a uvedení příkladů, ve kterých může

začínající typograf lehce pochybit. K našim známým průvodcům,

zelenooké blondýně (objevuje se vždy v černobílé reprodukci) a

tajemnému starci, přibyl tiskařský šotek, což zřejmě mělo pomoci

přístupu laiků k problematice, ale na druhou stranu rozšířilo

počet lidí, kteří mají rozporuplné pocity z toho, že s nimi

autor jedná jako s dětmi.



Sluší se uvést, že z hlediska typografických pravidel jsem ani

po konzultaci s profesionálními typografy neobjevil zásadní

chybu. Zarazilo mě pouze uvedení písmena „č“ v seznamu

zvláštních francouzských znaků (s. 208), neboť si nejsem vědom

použití tohoto písmena ve francouzštině. V odstavci, který se

věnuje osvětlení pojmu fulltextového vyhledávání, mi chyběla

zmínka o logických proměnných (s. 18), ale zde jde pouze o

subjektivní pocit. Na straně 68 není jasné, které písmo patří k

popisce, protože seznam obsahuje jiný počet písem, než jich je

zobrazeno. Další výhrady k textu jsou vyloženě okrajového rázu,

a to v oblastech, v nichž se autor pouští na pole podobenství

(je opravdu dán konec středověku vynálezem knihtisku, můžeme

kategoricky datovat zánik Velké Moravy do roku 907 a jsou

grafické programy schopny vytvářet umělecká díla?).



Členění kapitol zůstalo zachováno z prvního dílu, takže díky

tomuto sytému (podrobný obsah, úvod, shrnutí a heslovité

shrnutí) je vysvětlovaná látka přehledná a díky bohatému

rejstříku jsou veškeré informace snadno přístupné.



Závěrem lze zopakovat, že pokud se čtenář přenese přes jisté

nedostatky, které vyplývají z pojetí obou knih, tak nenalezne

lepší publikaci. Škoda jen, že knihu jako takovou nelze právě po

typografické stránce brát jako vzor pro tvorbu vlastních

materiálů. Domnívám se, že i přes ekonomická hlediska

nakladatelství Grada publishing by si precizní úpravu právě

tento titul rozhodně zasluhoval.