Schovávat se nemá cenu

Máte své webové stránky? A nikdo vám na ně nechodí? Jste svůj jediný pravidelný
návštěvník? Možná, že je chyba v nich a možná, že by se daly vylepšit tak, aby

byl zájem veřejnosti o vaše informace větší. Přestože šílenství, kdy skoro

každý prostě musel mít své stránky, aby byl in, již dávno vyprchalo, stále

existuje nepřeberné množství stránek a webových prezentací, které děláme pro

svou potěchu. Vznikají především proto, abychom zviditelnili sebe nebo prostě

nějaké informace, o nichž si myslíme, že by bylo užitečné je okolním lidem na

internetu sdělit.

Moderní vyhledávací stroje a katalogy najdou skoro vše. Ale ouha! Jak často

skončí i povedená prezentace se spoustou informací jenom proto, že se na ni

nikdo nedostane. Máte například skvělý web o mobilech? Zdáte-li klíčové slovo

do Googlu, objeví se až jako pátá položka na šesté stránce? Pak se na vás nikdo

nepodívá. Poradíme vám, jak vše vylepšit, aby návštěvnost stoupla a abyste byli

se svým obsahem lépe k nalezení.



Návštěvnost na klíč

Když firma zadává zakázku na výrobu webové prezentace, už dávno nepožaduje

pouze vytvoření koncepce stránek a jejich nahrání na server. Služby

společností, které se zabývají vývojem a přípravou webových prezentací a

publikací, jsou velmi komplexní. Zahrnují nejen samotné vytvoření designu webu,

ale i jeho naplnění daným obsahem, provázání dohromady a zajištění reklamní

kampaně. Nezbytnou součástí každé kampaně není jen to, aby se uživatelé o nové

prezentaci či službě dozvěděli ze všudypřítomných proužků a propagace, ale také

aby se jim propagovaná stránka přímo sama nabídla, kdykoliv požádají o

informaci, o níž pojednává.

V minulosti bylo prohledávání internetu založeno na dvou hlavních typech strojů

- na vyhledávačích a katalozích. Vyhledávače neustále indexovaly síť podle

klíčových slov, katalogy pak třídily odkazy v závislosti na jejich popisu a na

tom, co na stránkách přidaných do katalogu skutečně bylo. Dnes se používají

mnohem sofistikovanější metody vyhledávání a indexování dat na internetu, a tak

je také možné mnohem přesněji vyhledat všechno, co můžete potřebovat.

Profesionálové své prezentace optimalizují pro vyhledávače. Pokud ale vytvářím

vlastní stránky, budu je muset i optimalizovat, jinak se mi na ně podívá jen

málo nových uživatelů, kteří si mne najdou. V následující části se podíváme na

to, jak správně donutit různé vyhledávače a katalogy, aby našly právě ten náš

obsah.



Metoda č. 1: Zaregistruj

Když srovnáme vyhledávač a katalog z hlediska návštěvnosti, pak si nemůžeme

nevšimnout jedné věci. Vyhledávač navštíví ten, kdo chce najít jednu konkrétní

informaci, kterou si vybere na základě klíčových slov z mnoha nalezených

výskytů. Takže pokud bych se rád dozvěděl něco o neštovicích, zadám patřičné

slovo do vyhledávacího stroje a z nabídky serverů toto slovo obsahujících si

pak vyberu ten, jehož neštovice jsou mému srdci nejbližší. Pokud mne zajímá

například malířství, podívám se spíše do katalogu. Je pravděpodobné, že z

vyhledávače bych se dozvěděl, z čeho se skládají barvy a štětec, daleko méně

pravděpodobné je, že bych na první pokus zjistil, kdo mi doma vymaluje. Z toho

také vyplývá směr, kterým bych se měl ubírat, jestliže se pokouším své stránky

více zviditelnit.

Prvním krokem je registrace našich stránek do dostupných katalogů. Ne do všech,

ale do těch, u nichž je pravděpodobné, že je budou navštěvovat takoví

uživatelé, jaké bychom pak rádi viděli i na svých stránkách. Existují služby,

které nabízejí za poplatek masové registrování do různých strojů po celém

světě. To má však háček. Je-li náš obsah v českém jazyce a zajímá pouze česky

mluvící uživatele, přinese registrace do mnoha katalogů maximálně problémy,

protože jejich uživatelé, rovněž zahraniční, nebudou rozumět nám a často ani

našemu záznamu v těchto katalozích.

V českém prostředí postačí obvykle registrace do základních, tedy nejvíce

využívaných katalogů, jimiž jsou Seznam, Atlas a Centrum (tím nechceme nijak

snižovat ty zbývající). Registrace spočívá ve vyplnění patřičného zvědavého

formuláře, který se nás dotazuje na parametry stránek, které mají být přidány,

kam je třeba je přidat a podobně. Přestože registrační proces probíhá

automaticky, na druhé straně se obvykle nachází operátor, který odkazy

kontroluje a vyřazuje ty, jež jsou nepravdivé nebo řekněme trochu přehnané.

Proto je dobré uvádět výlučně pravdivá data.

Většina katalogů nabízí možnost posunu registrovaného odkazu, a to stojí

peníze. Zejména tehdy, registrujeme-li komerční stránky, se o takovém posunutí

vyplatí přinejmenším uvažovat. Náš výsledek je pak v seznamu nalezených nebo

vybraných stránek uživatelům zobrazován výše, a tak máme větší naději, že se

podívají právě na naše stránky, někdy v důsledku toho, kolik jsme zaplatili,

vždy po omezenou a předem stanovenou dobu. V každém případě je právě katalog

stránek prvním krokem, od nějž se potom odvíjejí všechny ostatní.



Metoda 2: Vylepšení

To byly katalogy, ale co vyhledávače? Prvním krokem k optimalizaci stránek pro

ně je důsledné vyplňování jejich metainformací. Metainformace o obsahu stránky

najdeme v její HTML hlavičce. I když svou prezentaci vytváříme v nástroji typu

WYSIWIG (jako je třeba Microsoft Frontpage), přesto si můžeme (a určitě bychom

měli) nechat zobrazit informace uložené v záhlaví každé stránky, kterou

vytvoříme, především pak výchozí stránky prezentace, a vyplnit je. Některé

specializované vyhledávače, jako třeba Metacrawler, na tyto informace spoléhají

a jsou na jejich procházení založeny, některé další je používají pro svou

činnost přinejmenším jako podpůrný prostředek.

Důležitou roli hraje výběr klíčových slov pro označení našich stránek. Pro

některé činnosti nebo obory zájmu existují obecná klíčová slova. V minulosti na

internetu existovaly tendence tohoto faktu zneužívat. Protože právě vyhledávače

pracují s klíčovými slovy pravidelně, stačilo do metazáznamů stránky truhlářské

firmy doplnit například „XXX“ a tato firma se objevila se svými rakvemi i

tehdy, když jste požádali vyhledávač o stránky s erotikou. Velmi oblíbené bylo

(a stále je) parazitovat i na šedém obsahu internetu. Souvisí to s využíváním

klíčových slov jako Warez, Crackz, Hackz a podobně. Tím sice zvýšíme výskyt

našich stránek ve vyhledávačích, ale zároveň je zejména v domácím prostředí

velmi silně diskreditujeme, což je třeba mít na paměti.

Moderní vyhledávače, především pak slavný Google, pracují s jinou metodou

vyhledávání, říká se jí relevance referencí. Na rozdíl od běžných fulltextů,

které procházejí fyzický obsah stránek a analyzují klíčová slova, jež obsahují,

jsou referenční vyhledávače založeny na počtu odkazů, které na danou stránku

vedou. I když se v současnosti používají i jiné mechanismy, lze ve stručnosti

říci, že pokud zadám do Googlu nějaké klíčové slovo, obdržím jako první tu

stránku, která dané slovo obsahuje ve svém předmětu a současně na kterou

ukazuje největší množství dalších stránek. Tedy jako první dostanu tu, která je

nejpopulárnější. Jak ale dosáhnout co největší popularity?



Metoda 3: Aby Google pracoval pro nás

Někteří uživatelé v minulosti přišli se způsoby, jak v takovém systému pozici

svých vlastních stránek vylepšit. Zjednodušeně řečeno, pokusili se referenční

systém obejít. Začali pro tyto účely vytvářet obrovské množství různých

stránek, které měly společnou tu vlastnost, že ukazovaly právě na ty jejich

stránky. Obsahovaly veliký počet odkazů, některé mezi sebou, ale naprostou

většinu na stránky, které měly být „pozvihnuty“. Výsledkem bylo, že

prohledávací systém opravdu objevil množství stránek směřujících ke společnému

cíli a tento cíl označil jako lukrativní, tedy jej ve výsledcích „pozdvihl“.

Takové odkazové farmy byly ale za prvé umělé, za druhé šlo o podvod. Proto vám

jejich tvorba již dnes k lepšímu umístění vašich stránek ve vyhledávači

nepomůže, v některých případech tomu bude právě úplně naopak. Jak tedy vyřešit

otázku Googlu jinak?

Možností je více. První a zřejmě nejoriginálnější z nich spočívá v takovém

volení klíčových slov, které způsobí, že vaše stránky budou identifikovány

podle slova, jež je sice bude přesně vystihovat, ale zároveň půjde o slovo co

nejméně běžné. Čím menší počet výskytů, tím vyšší přesnost, méně výsledků a

lepší šance, že si vás potenciální návštěvník všimne. Je ale třeba volit slova

tak, aby je při vyhledávání vůbec uživatelé brali v potaz a zadávali, což je

dost komplikované.

Druhou možností je zajištění skutečného množství živých odkazů vedoucích na náš

web. Přestože to může znít jako přežitek, poměrně úspěšná je v tomto systému

výměna vzájemných statických ikonek se spřízněnými webovými stránkami dalších

výrobců, například výrobců či prodejců stejného nebo podobného zboží, se

kterými si nekonkurujeme. Dále pak využití stránek kamarádů, známých a

podobných subjektů. Vytváření pavučiny vzájemně provázaných prezentací v očích

vyhledávačů posiluje všechny účastníky, tedy všechny uzly takové sítě, což je

nesmírně pozitivní pro všechny zúčastněné. Podobně pozitivní jsou také

například webringy nebo vlastní katalogy.



Čím přesněji, tím lépe

Vlastní katalogy, jakési mikrorozcestníky v určitých velmi konkrétních oborech

jsou prozatím málo rozšířenou, ale na druhé straně potenciálně velmi užitečnou

záležitostí. Mohou poskytovat velmi dobré, byť rozsahem poněkud omezené cesty

ke konkrétním informacím, ke konkrétním problémům v mnohem větší kvalitativní

úrovni, než jaké můžeme dosáhnout u „velkých“ vyhledávačů nebo katalogů.

Představují tak určitou alternativu, byť velmi marginální. Pokud nicméně

najdeme mikrokatalog, který by obsahoval weby podobného typu, jako je náš

vlastní, je dobré pokusit se do něj dostat. Totéž pak platí pro webringy a

podobné výměnné systémy.



Jak dosáhnout slušné návštěvnosti



• Registrace webů do katalogů, které navštěvují takoví uživatelé, jaké chceme

my.

• Optimalizace pro vyhledávače.

• Využití metainformací.

• Výměna odkazů s jinými weby.

• Pravidelná aktualizace.