SPIS pro lepší obraz IT

SPIS – Sdružení pro informační společnost – vzniklo začátkem

března a sdružuje zatím jednadvacet nejvýznamnějších firem

z oblasti informačních technologií. Sdružení si dalo tři základní

cíle – inventuru situace v integraci České republiky do

evropských struktur, podporu českého podnikání a zvýšení vnímání

důležitosti informačních technologií v ČR. Má v těchto oblastech

za sebou již několik měsíců práce, o kterých mluvili zástupci

Sdružení s novináři na tiskové konferenci v červnu.



Na další otázky jsme se pak zeptali prezidenta Sdružení Ivana

Pilného a výkonné ředitelky Jitky Pavlonové:



PCW: Můžete pro nás stručně shrnout vaši práci za prvních sto dní?



Myslím, že tři měsíce je krátká doba na posouzení. Na druhé

straně jsou určité výsledky vidět, možná že také díky volbám i

dalším faktorům. V programech politických stran jsou již celé

pasáže věnované IT, dělají se konference stran na Internetu a i

webové stránky stran jsou samozřejmostí. Takže dnes žádný

politik nedokáže říci to, co předešlá garnitura – mě to

nezajímá, to není důležité atd. K podpoře IT se hlásí čím dál

více lidí.



Jestli s tím něco udělají prověří až situace, kdy se po nich něco

konkrétního bude chtít, nebo dokonce se budou muset vyčlenit

nějaké zdroje. Ale politikum z toho konečně je, a dostalo se do

takových hesel jako levný stát, transparentnost veřejné správy,

služba občanovi, boj proti byrokracii atd. Je to dost cenná

záležitost a myslím, že se nám podařilo i zvětšit skupinu lidí,

kterou to zajímá doopravdy.



Myslím, že jsme to dokázali během uplynulých tří měsíců pomocí

různých prezentací, seminářů a jednání. Vidím dost výrazný posun

- i když je vždy dost obtížné hodnotit, co by se stalo,

kdybychom neexistovali. Pravděpodobně by ten posun stejně

nastal, protože objektivně řečeno, postupu informačních

technologií a informační gramotnosti nelze zabránit. Prosadí se

prostě, i kdyby proti tomu byli premiéři a členové vlády a

polovina parlamentu.



Platí to i v managementu – kolem manažerů, kteří tuto změnu

nepochopí, půjde vývoj dál, a jejich podnik a entity, které

řídí, nějakým způsobem zaniknou, přetvoří se, anebo oni z nich

zmizí. To je zkrátka objektivní realita a je zatím příliš brzo

abychom řekli, jestli jsme to nějak výrazně akcelerovali. Já se

domnívám že ano, ale myslím, že postup by stejně nastal, i když

bez SPISu by byl pomalejší.



Ale je určitá větší komunita lidí, kteří se o tom s námi chtějí

bavit aktivně, a je daleko větší počet lidí, kteří se o tom

bavit musí. Nemohou to již ignorovat.



PCW: A co práce médií a s médii??



Když se píše o počítačích nebo informační technologii vůbec

v denících, obvykle vidíme miniatury článků, které jsou v odborném

tisku. Na schůzce s novináři v červnu jsme kladli provokativní

otázky novinářům, kteří do deníků píší, kdo jejich články podle

nich čte, protože odborníci hledají zdroje jinde, a ti, kteří by

se měli k počítačům teprve dostat, to asi taky nečtou.



Pak jsem vytipoval nějakých asi patnáct věcí, co jsem si přečetl

v novinách, jako „levný stát, rozdělení společností – které mají

přístup k informacím a které ne – nebo byrokracie a moc státních

úředníků“, o nichž každý, hlavně politické strany, mluví;

snažili jsme se pak najít nějakou relaci mezi tímhle a IT, a

hledali jsme také, proč vlastně se o tom všem píše tak mírně.

Zaznamenali jsme třeba, že šéfredaktoři nemají tato témata rádi,

protože si myslí, že noviny jsou o něčem jiném. Řada lidí, která

píše do novin nebo pracují v periodikách, má také humanitní

vzdělání, a nemá k IT vztah.



Veřejnoprávní subjekty jako je rozhlas a televize věnují IT

mizivou pozornost, protože si opět vůbec neuvědomí, jak IT dnes

prorůstá jakoukoliv činností od zábavy po vzdělání, až já nevím

kam. Sesbírali jsme asi deset takových bodů a teď přemýšlíme, co

s tím.



Novináři na tiskovce měli různé další názory, například

generační problém. Zajímavé je, že v New Yorku nainstalovali asi

40 počítačových informačních kiosků do metra, pošty atd. Tam se

obyvatelé mohou dovědět něco o samosprávě, oslovit starostu, a

zároveň si třeba mohou zaplatit poplatek za psa atd. Největší

komunita lidí, která systém používá, jsou důchodci. Pak je

jasné, že děti mají k počítačům úplně přirozený přístup, takže

existuje určitá střední skupina, která prohlašuje, buď že je to

nezajímá, nebo říká, pro mne už to není. A je otázka, jestli

v jejich aktivním životě, ať už je to politika nebo business či

cokoliv jiného, mohou s tímto postojem přežít.



PCW: Jak chcete ovlivnit zákonodárce a státní správu? Politicky?



SPIS určitě není politická entita. Sdružujeme komerční

organizace, takže SPIS provádí lobystické aktivity, jednak

v rámci kontaktů se státní exekutivou, nebo s parlamentem a

senátem. Jde to buď v osobním kontaktu nebo po skupinách, a také

samozřejmě i jinými způsoby. Tím se nám podařilo dostat do všech

programů politických stran větší nebo menší zmínku o IT, dokonce

i u těch stran, kde by se to nečekalo. Na druhou stranu je

jasné, že prověření reality přijde teprve až po volbách.



PCW: Takže výsledky voleb vaši práci neovlivní?



I. Pilný: Co se týká politické scény, SPIS je výrazně apolitické

a já jsem absolutní pragmatik, takže až na některé kombinace,

které nebudu jmenovat, snesu asi všechno.



PCW: Chcete se konkrétně vy, paní Pavlonová, v politice angažovat

přímo?



J. Pavlonová: V politice chybějí lidé, kteří by se orientovali

v problematice IT, a kteří jsou schopni a ochotni ji podporovat.

Nicméně v poslední době se nějaké okruhy lidí rýsují, takže

prostřednictvím SPISu budou tyto kruhy osloveny a začnou něco

konkrétně dělat a prosazovat.



PCW: Co vidíte jako nejdůležitější práci po volbách?



Chtěli bychom dotáhnout do konce zmíněné tři projekty. První je

integrace do evropských struktur, kde si představujeme, že

v ideálním případě bychom stáli před novým parlamentem a novou

státní exekutivou s tím, že budeme mít jasně definovaný názor,

jaké priority budou ukotveny v zákonech.



Druhý projekt se týká podnikání, kde bychom chtěli oslovit novou

státní exekutivu s nějakým konkrétním programem, protože se

domníváme, že existuje vazba mezi podnikáním – nejen českým ale

vůbec – a tím, jak budou vypadat podniky v 21. století, a mezi

využíváním IT.



Projekt třetí se týká komunikace. Měl by srozumitelně vysvětlit

cílovým skupinám, tj. top managementu ať ve státní správě nebo

kdekoliv jinde, co chceme. Musíme s nimi mluvit jinak než

technologicky, hovořit nejen o produktech a neoslňovat je

nějakými ohňostroji IT, ale prostě najít slova a řeč, které oni

rozumí. V tom je zahrnuta také práce s médii a je to otázka

prezentací. Ty musí vypadat do značné míry jinak než jak teď

vypadají.



PCW: Padly otázky, jestli SPIS může fungovat, když si členové

vlastně konkurují.



Každý musí rozlišovat, jestli mluví za firmu, nebo za SPIS.

Proto je potřeba udržovat komunikaci uvnitř, aby členové věděli

co se děje, když je někdo zastupuje, a neměli pocit, že někdo

jedná na vlastní triko. A potom je důležitá konstruktivní

nálada. Naštěstí se ve Sdružení vyskytuje řada lidí, kteří jsou

konstruktivní, hovoří o obecných cílech a nemluví hned v druhé

větě o firmě. Doufám, že se taková nálada podaří udržet; zatím

je dost krátká doba na hodnocení, ale mírný optimismus pořád

platí.



PCW: Budete se snažit, aby stát jednal jenom se SPISem, nebo i

s jinými firmami?



Pochopitelně pokud se nám podaří to, co máme ve stanovách a

v cíli – zvýšit důležitost vnímání IT – bude profitovat celá

společnost, která je kolem IT, tomu se nedá zabránit a my ani

nechceme. Na druhou stranu pochopitelně konkrétní projekty, jež

vzniknou v oblastech podnikání nebo státních informačních

systémů, budou primárně přístupné našim firmám, protože prostě u

toho budou a ty ostatní ne.



Snažíme se však rozšířit náš záběr – naše Sdružení je otevřené,

takže firmy přistoupit mohou, splní-li stanovená kritéria

(například dosažení obratu na českém IT trhu 50 mil. Kč). Ale –

zatím velmi předběžně – myslím, že toto přijde na pořad

představenstva někdy ke konci roku: chceme vytvořit skupiny

menších společností, abychom udrželi rozumnou možnost

komunikace, protože mít stovky firem prostě nezvládneme.

Kdybychom je ale sdružili do skupin a ony by byly ochotny v tom

smyslu spolupracovat, určitě bychom model přizpůsobili. Zatím

ale nemáme dost zkušeností s modelem stávajícím.



Děkuji za rozhovor



Jaroslav Vydra