Svět webových serverů nejsou jen Apači

Ačkoliv je dominance webového serveru s názvem Apache podle všech průzkumů

(62,53 % podle Netcraftu) více než jasná, stále ještě má cenu zabývat se jinými

variantami. Stejně jako mezi indiány i zde totiž existují jiné kmeny, které

sice nemusejí mít tolik členů, ale přesto mohou některými vlastnostmi zaujmout.

Samozřejmě hlavně se podíváme na dva největší konkurenty na tomto poli na

produkty firmy Microsoft a na server iPlanet konsorcia Netscape a Sun. Tím

ovšem naše procházka po webových strojích v žádném případě končit nebude. Zbylé

servery sice mají podle průzkumů podíl na trhu jen kolem 10 %, ale některé

jejich vlastnosti jsou natolik jedinečné, že se rozhodně vyplatí probrat je

podrobněji. U výběru webového serveru totiž platí to samé co v životě to, že

všichni volí jednu značku, nemusí svědčit o tom, že je to správná cesta právě

pro vás.

Proč ne Apače?

Po přečtení úvodu tohoto Tématu týdne vás jistě napadlo, proč vlastně by člověk

neměl zvolit Apache, vždyť je přece nejlepší. Anebo není?

Podobně jako řada dalších i já souhlasím s tvrzením, že Apache je nejlepší, ale

určitě ne v každé situaci. Tento webový server disponuje asi největší možností

konfigurace a společně s velkým množstvím rozdílných modulů asi neexistuje

téměř nic, co by nedokázal. Ale právě tato skutečnost spolu s jeho rozšířením z

něj dělá v řadě případů „nebezpečnou parní mlátičku“.

Normálně přeložený server (pouze s několika základními moduly, ale nestripnutý)

má pod Linuxem velikost téměř půl megabajtu, v případě bezpečné SSL varianty se

pak jedná již o celý megabajt. Pokud ale po svém serveru žádáme pouze

jednoduché funkce a většina stránek je statických, pak asi takovéto monstrum

opravdu jen těžko využijeme. Dalším důvodem pro výběr jiného serveru mohou být

hardwarové nároky a pak také požadavky, které nemusí Apache tak lehce splnit

(např. ASP stránky, throttling apod.).

V neposlední řadě se jedná i o problém s bezpečností: Apache je sice velice

dobře odzkoušen a vlastních bezpečnostních rizik obsahuje jen velice málo, ale

právě díky svým velkým možnostem konfigurace můžete při nastavování udělat

osudovou chybu a hackerům zpřístupnit velice jednoduchý útok na váš počítač.



Král je mrtev, ať žije král

Počet webových serverů, které jsou zařazeny do průzkumu pořádaného firmou

Netcraft v červenci tohoto roku, dosáhl čísla 18 169 498. Ačkoliv je jinak Web

velice různorodý, v případě použitého softwaru bylo vše předem jasné první

Apache a pak dlouho nikdo. Protože tyto údaje jsou ale poněkud zkreslené,

pořádající firma se rozhodla poněkud změnit metodiku, a vše vypadá hned jinak.

Samozřejmě nejedná se o žádnou zásadní změnu a králem „aktivních“ serverů se

stal opět Apache, ale již ne s tak drtivým náskokem jako v přehledu, který

počítal i s neaktivními servery. V tomto případě je pod pojmem aktivní server

uvažována DNS adresa, za kterou se skrývá ojedinělý obsah. Pokud tedy na tentýž

server ukazuje více DNS záznamů, pak je tento počítač započítán pouze jednou.

Na první pohled to sice vypadá jako možná nepodstatná změna, ale pokud uvážíme,

že např. na serveru register.com je zapsáno kolem 1,5 milionu adres a že za

většinou z nich se skrývá pouze stránka s oblíbenou zprávou „Under

construction“, pak se situace asi poněkud změní.

Ve zmiňovaném přehledu to pak znamená, že z původního počtu téměř dvou desítek

milionů se toto číslo snížilo na méně než polovinu na 7,5 milionu aktivních

serverů, které byly dostupné na 3,4 milionu IP adres (tento nepoměr je způsoben

zejména používáním virtuálních serverů, kterých může být na jedné IP adrese

libovolné množství). V podílech jednotlivých serverů se tato změna projevila

vcelku razantně. Stabilní se ukázal server Apache, který ztratil kolem 3

procent a jeho podíl klesl na 59,56 %, mnohem hůře ale dopadl Netscape, jehož

podíl se snížil z necelých 7 % na 2,61 %. Jasným vítězem se při těchto nových

pravidlech stal Microsoft, který jediný neztratil a získal kolem 6,5 %, a jeho

podíl tak vystoupal na 26,84 %, tedy na necelou polovinu podílu serverového

indiána. Při hlubší analýze se ale tato změna dala očekávat, protože

spekulativní registrace byly prováděny na velkých serverech, které většinou

stavějí na Apachi nebo Netscapu, zatímco Microsoft je primárně používán na

domovských stránkách firem a není zatím příliš rozšířen pro hostování.

Protože je tento průzkum zaměřen hlavně na Ameriku a zde registrované top level

domény (.com, .org, .net), nelze výsledky zevšeobecňovat a tvrdit, že podobné

podmínky platí i v českých zemích. Zde si dovolím malou spekulaci podobně jako

tomu bylo v šerém dávnověku při boji prohlížečů, kdy podíl IE byl v naší

kotlině vyšší než v Americe, tak to samé myslím platí i o serverech. Můj osobní

odhad je, že trh je u nás rozdělen pouze mezi Apache a Microsoft a další

platformy téměř neexistují. Dokonce si dovolím tvrdit, že rozdíl mezi nimi bude

daleko menší a v žádném případě není podíl jednoho násobkem druhého rozdíl ve

prospěch Apache bude jen několik málo procent. Upozorňuji ale, že se jedná o

čirou spekulaci, jejíž pravdivost si však můžete ověřit např. zadáním několika

serverů na adrese www.netcraft.com/whats.

Jak vybírat?

Ačkoliv by předchozí odstavce mohly vyzývat k úvaze, že vše je již předem dáno,

a volit cokoli jiného než Apache nebo IIS nemá cenu, tak to v žádném případě

nebylo úmyslem. Jako ostatně v jakémkoliv oboru, konkurence je ten nejlepší

katalyzátor vývoje. Jenom díky ní jsou webové servery tak výkonné a mají tolik

funkcí, o jakých jste si mohli před několika lety nechat jenom zdát. I v dnešní

„apačské“ době se tedy vyplatí vybírat správné rozhodnutí vám může ušetřit

hodně peněz a času.

Podívejme se tedy na požadavky, které je třeba klást na webový server poněkud

podrobněji:

Výkon jako u všeho v počítači tak i u webových serverů je výkon „až“ na prvním

místě, návštěvníků vašich stránek může být opravdu mnoho a určitě je nechcete

nechat čekat, než jim váš přetížený server vygeneruje obsah. Na rozdíl od

databází nebo od vlastního hardwaru počítače jsme v tomto případě v relativně

těžké situaci neexistují totiž žádné standardní benchmarky pro webové servery.

V současnosti existuje sice např. SPECweb 99, ale ten je zejména vinou malého

počtu výsledků velice špatným rádcem. Asi nejlepší výsledky jsem v tomto směru

nalezl na stránce www.acme.com/software/thttpd/ben­chmark.html, kde jsou

výkonnostní výsledky pro některé servery. Tato data jsou sice trochu starší,

ale pro základní přiblížení určitě stačí. Důležité je si ovšem uvědomit, že

výkon všech těchto serverů je dostatečný, aby saturoval téměř libovolné

připojení do Internetu (to asi bude vždy úzké místo a ne server), a ani méně

výkonné servery není třeba odepisovat.

V případě, že očekáváte opravdu velký „trafik“ a vaše stránky jsou náročné na

přípravu a z předběžných testů je jasné, že vám nebude v žádném případě stačit

výkon jediného počítače, pak je vhodné brát v úvahu i tento faktor. Některé

servery mají totiž podporu load balancingu nebo nějaké jiné škálovací metody

implementovánu přímo a nemusíte se pak spoléhat na další doplňující řešení

(iPlanet, Microsoft, Zeus).

Skriptování a CGI rozšiřitelnost pomocí CGI nebo skriptových jazyků je zejména

u složitějších stránek nebo u projektů, které si kladou větší cíle nezbytnou

nutností. Ačkoliv je pryč doba, kdy si každý myslel, že personalizace a různé

individuální vymoženosti přinutí uživatele navštěvovat ten nebo onen server.

Nadále ale platí, že dynamika je stále tím nejžádanějším zbožím. Vytvořit

aktivní stránky v PHP nebo ASP je oproti CGI programům v C otázkou téměř

dětského hraní. Na druhou stranu jsou zde určité problémy s výkonem a někdy i

bezpečností.

Podporovaná platforma tento bod je asi jasný a není třeba ho příliš rozebírat.

Většina serverů sice běží na všech hlavních platformách, ale velice často chybí

např. Windows nebo naopak Unix.

Bezpečnost o tom, jak moc bezpečný server je, lze vždy téměř s úspěchem

pochybovat. Je jasné, že bezpečnostní rizika při používání IIS, jehož kódy mají

jistě desetitisíce řádek, v porovnání s micro_httpd, který má 150 řádek, jsou

nesrovnatelná.

Podpora SSL tu oceníte v případě, že se chystáte vybudovat zabezpečený obchod,

anebo chcete mít jistotu, že vaše data nebude nikdo odposlouchávat. Důležité je

prověřit, jak silné šifrování server používá. Exportní limity sice již v USA

neplatí, ale to ještě neznamená, že to opravdu všechny firmy musely

zaregistrovat.

Konfigurovatelnost zde se jedná jak o vlastní nabízené možnosti, tak o vlastní

realizaci nastavování zda vše probíhá editací textového souboru anebo jestli

existuje grafické rozhraní, které vám celou práci nastaví.

Tím samozřejmě možné požadavky ani v nejmenším nekončí, ale ty zbylé závisí

vždy na konkrétním použití (HTTP 1.1, WebDAV, technická podpora, FastCGI apod.).

Konečně na trhu

Dosti tedy již teoretických úvah a vzhůru na trh, prodejců je zde mnoho a ceny

jsou více než příznivé většinou zadarmo. Samozřejmě ne všechny produkty co leží

na stáncích, mají tak příznivou cenu, ale alespoň ochutnat vám dají vždy.

IIS & comp.

Pořadí je jasně stanoveno a druhá příčka v počtu používanosti patří Microsoftu.

Hlavní slovo v této části koláče pak patří Internet Information Serveru (IIS)

ve verzi 5.0 (případně 4.0), daleko méně pak Personal Web Serveru. Při této

příležitosti by se rozhodně nemělo zapomenout na Microsoft Site Server, což je

excelentní nástroj pro tvorbu a spravování opravdu high-endových serverů, ale

ten se přece jen trochu vymyká z obsahu tohoto článku.

IIS 5.0 zřejmě nejlepší webový server pro NT platformu, který se s Apachem může

určitě směle měřit (ten je pro NT totiž také).

Hlavní výhodou je snadná instalace a správa, která se s editací httpd.conf u

Apache určitě nedá srovnávat. Další dobrou zprávou je pak podpora WebDAV

(Distributed Authoring and Versioning) publikování, vylepšený výkon zejména pro

kritické operace a pak indexování stránek.

Nevýhodou jsou vysoké nároky na hardware, neexistující verze pro Unix (ostatně

jak jinak) a pak nutnost přechodu na Windows 2000.

Závěr: Ideální pro intranet, ale oceníte jej i v reálném internetovém provozu.

Cena: zdarma, součást Windows 2000

Adresa: http://www.microsoft. com/windows/iis

Personal Web Server (PWS) pro uživatele Windows 98 jde asi o nejlepší možnost,

jak vstoupit do světa webových serverů jde vlastně o odlehčenou verzi

IIS.Ačkoliv se jedná o jednoduchý produkt, jsou podporovány ASP stránky, velice

jednoduchý na instalaci a správu.

Neexistují některé vlastnosti potřebné pro provoz opravdu kvalitního serveru

(Index Server, Certifikace apod.), výrazně pomalejší něž IIS.

Závěr: Ideální pro testování před publikováním, teoreticky použitelný pro

domácí stránky.

Cena: zdarma, součást NT 4.0 Option Packu

Adresa: http://www.microsoft. com/windows/ie/pws

Planeta s malým i

Třetí místo v počtu nasazených serverů patří firmě Netscape, jejímiž hráči jsou

jak starší servery Netscape Enterprise či FastTrack, ale hlavně nový produkt

iPlanet, který je vyvíjen společně s firmou Sun. Přínosem tvůrců Javy má být

zejména široká podpora tohoto jazyka v novém produktu.

iPlanet Web Server existuje ve dvou verzích, první s názvem FastTrack Edition

je k dispozici zdarma, druhá se pak skrývá za označením Enterprise Edition a je

již za peníze (cena kolem 1 500 dolarů).

V poslední verzi 4.1, která je konečně dostupná i pro linuxovou platformu, asi

nejvíce zaujmou některé high-end podporované standardy např. široká podpora

Javy, JSP, Servletů, CORBA, IIOP nebo LDAP 3.0. Tyto vlastnosti pak doplňují

některé vymoženosti, které ocení zejména správci velkých serverů SNMP podpora,

cluster management a rotace logů (není třeba vypínat server). Samozřejmostí je

pak podpora různých certifikátů, SSL a to i pomocí různých hardwarových

akcelerátorů využívajících standard PKCS#11.

Nevýhodou je stále ještě nedokonalá podpora Javy 2.

Závěr: Ideální server, pro ty, kteří mají vysoké nároky a postavili svoje

aplikace na programovacím jazyce Java.

Cena: zdarma v okleštěné verzi FastTrack, jinak za 1 495 dolarů za CPU

Adresa: http://www.iplanet.com

Další kohouti na dvoře

Na ostatní servery nám sice již v tomto textu nezbývá příliš místa, ale tomu se

asi není třeba divit, první tři na trhu opravdu dominují. Přesto je dobré se na

ně podívat, vlastnosti některých z nich jsou opravdu jedinečné a v některých

případech jsou i lepší než některý server z první trojky.

Lotus Domino poněkud zvláštní server, který využijete jen v případě, že chcete

na Webu publikovat velké množství dokumentů, nejlépe ve formě e-zinu. Protože

se jedná o velice silný nástroj (je používán většinou firem ve Fortune 500),

jeho použití není v žádném případě zcela jednoduché a vyžaduje zkušeného

programátora, kterých není mnoho. Za to ovšem dostáváte do rukou velice silný

nástroj, který při dobrém řízení dokáže dělat zázraky.

CERN httpd (znám také jako W3 httpd) s takovýmto programem se již nesetkáte,

ale je dobré jej uvést. Tento stařičký program, který již dlouho není dále

vyvíjen, je asi nejstarší webový server na světě. Pokud mu tedy chcete vzdát

čest, pak se zastavte na adrese www.w3.org/Daemon/.

Boa velice rychlý server, který dokáže vytáhnout maximum i ze staré 386. Jeho

hlavní výhodou je zpracování požadavků v jediném vlákně (pomocí funkce select)

a k forkování (vytváření dalších procesů) dochází jen v případě pouštění CGI

programů a u některých extenzivních úkolů. Protože se jedná o relativně

jednoduchý program, jeho konfigurace je jednoduchá a server je velice bezpečný

pokud tedy máte hodně statických stránek a minimum CGI utilit, pak je Boa spolu

s vyřazeným Pentiem ideální variantou. Adresa je http://www.boa. org.

Jigsaw tento server nahradil CERN httpd a je obecně uznáván jako webový server

budoucnosti je totiž naprogramován v Javě a opravdu úplně všechno je objektově

orientováno. V případě, že tedy chcete přidat nějakou vlastnost, stačí jen

napsat vlastní objekt, který bude plnit vámi požadované úkoly. Bohužel je

pravda, že jde opravdu spíše o server zaměřený do budoucna, ale pro ty z vás,

kteří chtějí vědět, kam webové servery mohou směřovat, rozhodně může být

zajímavé tento prográmek nainstalovat a podrobněji prozkoumat stačí jen

nastavit váš browser na adresu www.w3.org/Jigsaw/.

Zeus další rychlík mezi servery (někteří dokonce říkají, že má božskou

rychlost), který se rozhodně vyplatí zařadit do výběrového kola, zejména v

případě, že plánujete opravdu silný server. Zeus oplývá několika výjimečnými

vlastnostmi, jako je např. startování a zastavování virtuálních serverů

nezávisle, real-time statistika, bandwith throttling (nastavení limitů pro

každý virtuální server) a široká podpora clusterování. Domovskou stránkou

tohoto serveru je adresa www.zeus.co.uk.

A co ty nejmenší

Počet webových serverů je samozřejmě mnohem větší než prostor tohoto tématu, a

tak se na každého nedostalo a asi by to ani nebylo možné, vždyť např. na

serveru freshmeat.net je v sekci daemons/http k dispozici téměř 100 serverů.

Některé jsou často unikátní např. micro_httpd si vystačí pouze se 150 řádky

kódu, AOLServer nabízí podporu Tcl/ /Tk apod. Mezi webovými servery najdete

dokonce i takové exoty, jako např. AWKhttpd (server napsaný v AWK) nebo

ps-httpd (ten je pro změnu napsán v PostScriptu).

Je tedy vidět, že výběr je opravdu veliký. Apache sice asi zůstane (společně s

IIS) tím nejčastěji voleným serverem, ale důležité je si uvědomit, že ne

všechno tento Geronimo webových serverů zvládne a že se rozhodně vyplatí

podívat i po konkurenci.



0 2191 / alsn