To je digitální zábava

Vítejte v revoluci: filmy, knihy a hudba v digitální podobě přicházejí
prostřednictvím počítače přímo k vám domů. Již brzy budete mít zábavu kdykoli k

dispozici pouhým kliknutím myši.



V jednadvacátém století změní počítače a Internet náš přístup k zábavě i způsob

placení za ni stejně dramaticky, jako ho změnily ve století dvacátém film,

rádio a televize. Napster je již dnes živoucím důkazem toho, že jsme ochotni

získávat hudbu pomocí Internetu. Digitální knihy a filmy budou brzy následovat

technologie pro konečné uživatele pro jejich pořizování i přehrávání se

objevují již nyní a větší rozmach těchto technologií se očekává v příštích

šesti až dvanácti měsících.



Vzhledem k tomu, že digitální zábava není svázána s jedním jediným zařízením

nebo fyzickým umístěním, není těžké si představit domácí systém, který bude

propojovat televizi, stereo, palmtopy a počítače s Internetem.



Je tu samozřejmě i celá řada technických problémů, největší problém však ve

skutečnosti představují filmová studia, gramofonové společnosti a

nakladatelství, která se obávají, že nástup digitálních technologií bude pro ně

znamenat snížení příjmů. A mají rozhodně k obavám důvod.





I DOSPĚLÍ CHTĚJÍ MP3



A chtějí je hned. V současné době je možné stahovat hudební soubory z

internetových stránek, diskusních skupin, Napsteru, FTP serverů a dalších

zdrojů, a poté je vypálit na audio CD disky, přenést do kapesních přehrávačů

nebo je spouštět přímo na počítači.



Bohužel se u nahrávek dostupných na Internetu jedná zatím převážně o nelegální

kopie. Tento fakt však pochopitelně nezabránil velkým společnostem jsou je

Sony, RCA nebo S3, aby neuvedly na trh přenosné přehrávače MP3 souborů. A nyní,

kdy děti přitáhly k tomuto formátu i pozornost svých rodičů, se otevírá nový

trh pro domácí zařízení určená k přehrávání MP3.



První vlaštovky v oblasti domácích audiozařízení na bázi MP3 (od společností

jako je S3 či Stereo-link) je možné již dnes koupit na Internetu nebo v

obchodech. Další by se na trhu měly objevit v nejbližší době, případně do konce

tohoto roku.



Ale shánění hudebních nahrávek do počítače nebo přenosných přehrávačů je stále

ještě poněkud obtížnou záležitostí, především tehdy, chcete-li postupovat

legálně.



V budoucnosti by postup měl být jednodušší. Bezdrátové sítě již konečně mají

dostatečnou přenosovou rychlost i prostupnost, aby bylo možné jich využít k

propojení počítače majícího přístup k Internetu s domácím kinem, a tak získat

možnost přehrávat soubory z Internetu přímo v obývacím pokoji.



Nemusíte si ale zoufat ani tehdy, odejdete–li z domova. Na ulici nebo v autě

budete mít své nahrávky stále s sebou, buď v přenosném přehrávači nebo

prostřednictvím mobilního telefonu s podporou hudby, který dokáže přehrávat

melodie přímo pomocí vysokorychlostního bezdrátového spojení a který bude

schopen komunikovat s autorádiem díky bezdrátovému Bluetooth propojení. A za

hudbu budete pravděpodobně platit měsíčním paušálem, tak jako dnes platíte za

programy kabelové televize.



Komu ale budete platit, zůstává otázkou. Nedá se spoléhat na to, že to bude

dnes nejnavštěvovanější MP3 doména, MP3.com. Tato společnost nedávno prohrála

soudní spor týkající se porušování autorských práv s Universal Music Group

firmy Seagram, a pokud rozsudek zůstane i po odvolání nezměněn, bude nucena

zaplatit odškodné ve výši stovek milionů dolarů. Takové finanční zatížení by s

nejvyšší pravděpodobností znamenalo krach této domény. „Soudní spor s MP3.com

je rozhodně krokem zpátky,“ soudí Eric Scheirer, analytik společnosti Forrester

Research. „V případě MP3.com zde byla alespoň naděje na finanční zisk.

Odstranění této domény bude znamenat pouze větší příliv zákazníků pro Napster.“



Ani Napster však nemusí mít dlouhého trvání. Ovšem i v případě, že RIAA

(obchodní skupina gramofonových firem) vyhraje soudní spor s Napsterem a

Scour.com a obě společnosti budou také přivedeny na pokraj bankrotu, nastoupí

na jejich místo nové, méně zranitelné technologie. Program Gnutella a diskusní

skupiny Freenetu a Usenetu nemají majitele a nejsou závislé na centrálních

serverech, a je proto téměř nemožné je zastavit. Ve srovnání s nimi vypadá

MP3.com neškodně a mohl by být pro držitele autorských práv potenciálně i

výhodný.



Zatímco se gramofonové společnosti zabývají soudními spory a pokoušejí se

bojovat s prodejem hudebních nahrávek přes Internet, hrozí jim, že ztratí v

budoucnosti kontrolu nad celým trhem s populární hudbou. Domény jako je

Garageband.com, IUMA.com nebo například Launch.com stále častěji nabízejí

neznámým interpretům a skupinám možnost obejít klasický gramofonový průmysl a

publikovat nahrávky přímo na Internetu, kde jsou dostupné velkému množství

posluchačů.





NASTUPUJÍCÍ ATRAKCE



Videonahrávky nejsou zatím na Internetu tak populární jako hudební skladby, ale

i zde se dá brzy očekávat změna. Technologické zázemí již existuje: pro

stahování filmů nebo jejich sledování přímo na Internetu je nutností kabelové

nebo DSL připojení, kódování se neustále zdokonaluje, zvláště pak s nástupem

nových variant formátu MPEG4 jako je například DivX. Video přímo z Internetu je

možné sledovat pomocí programů RealPlayer nebo Media Player (jenž je součástí

Windows). A přestože se jedná vesměs o nelegální nahrávky, můžete si již nyní

stáhnout pirátské kopie filmů a pouštět si je na počítači nebo je vypálit na

video CD disk, který pak můžete přehrávat v DVD přehrávači.



Stahování filmů z Internetu a jejich vypalování na CD disky ale ještě stále

znamená pořádný kus práce. „Nebezpečí, že by se objevil nějaký Napster s

nabídkou filmů, je menší než v případě hudby, protože lidé přistupují k videu

odlišným způsobem,“ domnívá se Scheirer, a dodává, že většina lidí se nedívá na

jeden a tentýž film opakovaně a že půjčovny videokazet zůstávají i nadále

levnou a poměrně pohodlnou alternativou. Ric Dube, analytik společnosti

Webnoize, s ním souhlasí: „I v současné době je možné kopírovat videokazety

pomocí dvou videopřehrávačů, ale nestojí to většinou za tu námahu. Je

jednodušší zajít do půjčovny a film si prostě půjčit.“ Navíc, na rozdíl od

hudby na CD discích, je obsah DVD disků zatím nedotknutelný díky speciálním

legálním opatřením. Programů, které vám umožní obejít CSS kódování DVD formátu,

je více než dost, ale s nejvyšší pravděpodobností jsou odkázány živořit navěky

mimo zákon.



Můžete také nahrávat filmy na DVD z televize, jedná se ale o velice nákladnou

záležitost. DVD přehrávač DMR-E10 firmy Panasonic (prodává se za 4 000 dolarů)

vám umožní nahrávat televizní pořady na nové DVD RAM disky o kapacitě 4,7 GB

stejným způsobem, jako při nahrávání na videokazety. Televizní vstup ale zatím

zůstává analogový, což podstatně omezuje kvalitu nahrávek.



Na jiné frontě se zprostředkovatelé kabelové televize předhánějí v nabídkách

filmů placených buď jednotlivě, nebo měsíčním paušálem. Dá se očekávat, že tyto

společnosti přizpůsobí svou nabídku a platební podmínky novému prostředí a

začnou své služby poskytovat i prostřednictvím Internetu. Ric Dube tvrdí, že

společnost Blockbuster připravuje v Arizoně testování interaktivní služby

nabídky videa, jež bude nabízet filmy pro TiVo přehrávače prostřednictvím DSL

připojení.



Tak jako v případě hudby, je i v oblasti digitálního videa dost místa i pro

malé firmy. Internetové domény jako jsou AtomFilms, Ifilm nebo WireBreak

experimentují s novými videoformáty, které mají menší nároky na kapacitu a jsou

lépe uzpůsobeny k přehrávání na počítači. Jedná se o riskantní záležitost a

cesta k novým formátům je lemována mnoha neúspěchy.





KNIHY BEZ TISKU



Elektronické knihy nejsou tak docela novinkou. Přestože se však objevily již

více než před dvěma lety, přitáhly pozornost širší veřejnosti teprve letos,

když Microsoft uvedl svůj program Reader a když Stephen King za hojné účasti

médií ohlásil úmysl vzít ztečí i tuto oblast knižního průmyslu.



Můžete si stáhnout tisíce titulů z nově otevřeného „hypermarketu“ s

elektronickými knihami společnosti Barnesandnoble.com nebo z jiných domén,

například Amazon.com, ale elektronické knihy zůstávají i nadále problematickým

médiem. Stejně jako v případě legálních hudebních nahrávek na Internetu, výběr

není nijak široký ani ve srovnání s obyčejným knihkupectvím a ceny se pohybují

zhruba ve stejné výši jako u knih tištěných, což rozhodně nepomůže přimět

zákazníky, aby od základu změnili své čtenářské návyky. „Jestli se objeví

nějaký rozumný model pro fungování elektronických knih, bude muset být

podstatně lacinější,“ předpovídá Eric Scheirer.



Elektronické knihy stojí i před dalšími překážkami. V současné době jsou

zákazníci i vydavatelé nuceni volit mezi několika vzájemně nekompatibilními

formáty, z nichž k nejdůležitějším patří Acrobat a Glassbook firmy Adobe,

Reader od Microsoftu nebo EBook společnosti Rocket. A stejně jako filmová

studia a gramofonové společnosti, i nakladatelé se bojí pirátů.



Navíc spotřebitelé přistupují ke každému z médií odlišným způsobem. V případě

knih ještě stále mnoho lidí dává přednost čtení papírových stránek před

zobrazením textu na obrazovce počítače nebo na displeji čtecího zařízení. Ve

snaze překonat nechuť zákazníků se začínají objevovat hybridní formáty, které

se pokoušejí kombinovat výhody digitální podoby knih (například možnost vybírat

si pouze jednotlivé kapitoly) s pohodlím, jaké poskytují knihy tištěné.

Nakladatelství IDG Books ve spolupráci s firmou IUniverse mají v úmyslu tento

druh elektronických knih brzy realizovat.





NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN



I když odborníci tvrdí, že se zábavní průmysl nemusí internetových nabídek

příliš obávat dokonce vlastní zprávy RIAA potvrzují, že navzdory Napsteru

prodej CD disků stoupá nahrávací společnosti a nakladatelé nejspíše začnou

pomalu využívat prodeje na Internetu jako dalšího zdroje příjmů. Zatím

neexistuje jednotné řešení distribuce digitálních médií. „Prodejci budou

experimentovat, a mnoho těchto experimentů bude pravděpodobně neúspěšných,“

předpovídá Ric Dube s tím, že nečeká se zatajeným dechem, až přijdou výrobci s

rychlým řešením. „Nemají ten pravý smysl pro dobrodružství,“ říká.



V současnosti nabízí nejlepší kombinaci pohodlí a kontroly systém placení

paušálem, hrozí však nebezpečí, že se vlastníci dat budou snažit omezit užívání

kopií. Zákazníci jsou zvyklí používat to, co koupí, aniž by se museli zabývat

tím, kolikrát obsah přenesli z jednoho média počítače, domácího kina,

přenosného přehrávače na jiné. Eric Scheirer tvrdí: „Spotřebitelé chtějí data v

uživatelsky příjemné a jednoduché podobě. Budou-li společnosti klást přílišný

důraz na bezpečné formáty, jejich zákazníci prostě přejdou k používání

pirátských kopií.“



Revoluci v digitální zábavě již nic nezastaví, protože jsme se už rozhodli, že

chceme používat Internet a počítače k zprostředkování médií. I nadále budeme

číst knihy z papíru, kupovat cédéčka a chodit do kina. Ale chceme své MP3 a

taky je dostaneme.







MP3 stereo Doma



Přiznejme si to: až donedávné doby většina MP3 nahrávek zněla na domácích

stereopřehrávačích hrozně. S rostoucí popularitou tohoto formátu se však začaly

zlepšovat i programy pro vytváření vysoce kvalitních (160bitových a lepších)

MP3 souborů. A výrobci přehrávacích zařízení nezůstávají pozadu a začínají

přicházet s komponenty, které jsou kombinací počítače a stereopřehrávače. Tyto

nové produkty, včetně dvou skutečně výjimečných zařízení Rio Digital Audio

Receiver od firmy S3 a SL1200 od firmy Stereo-link poskytují prvotřídní zvukový

zážitek.





STEREOKOMPONENTY JAKO PERIFERIE



SL1200 od společnosti Stereo-link (www.stereo-link.com) se připojuje k počítači

prostřednictvím USB portu a k zesilovači standardními RCA jacky není zapotřebí

instalovat žádný software. Vzhledem k tomu, že zvuková karta není součástí

okruhu, neruší poslech zvuky vydávané počítačem. Navíc 20bitové konvertory

digitálního audia na analog daleko předčí schopnosti jakékoli zvukové karty.



Výsledkem je mimořádně příjemný, melodický zvuk, především u vícebitových

nahrávek: už žádný jekot či skřípání ve výškách, basy jsou bohatší a plnější.

Nezaznamenal jsem podstatnější rozdíly mezi CD nahrávkou „I Think I\m Paranoid“

od Garbage a její 192bitovou MP3 verzí.



Za 200 dolarů se SL1200 vyplatí, pokud vám nejvíce ze všeho záleží na kvalitě

zvuku. Všechna nastavení však musíte provést ručně od uspořádání nahrávek přes

výběr playlistu až po spuštění tlačítkem Go. Zařízení není vybaveno dálkovým

ovládáním. SL1200 je pouze „převaděčem“ pro hudbu, a protože je připoutáno

kabely k počítači, musí být i váš audiosystém někde poblíž.





HUDBA VŠUDE



Podobně jako SL1200, i Rio Digital Audio Receiver od firmy S3 (www.riohome.com)

propojuje počítač, stereo a reproduktory, ale k jeho nejpřitažlivějším

vlastnostem patří to, že dokáže vést hudbu do kteréhokoli místa v domě skrze

ethernetovou síť nebo dokonce přes telefonní linky.



Zařízení Rio DAR stojí 249 dolarů a je vybaveno vlastním zesilovacím systémem

(10 wattů/kanál), který umožňuje připojit reproduktory přímo k tomuto zařízení.

Potom připojíte DAR k ethernetovému portu (nebo do telefonní zásuvky, máte-li

domácí rozvod telefonu) a nainstalujete jednoduchý ovládací program na počítač,

jenž je také připojen k síti. Zapnete DAR a zařízení začne hledat ve vašem

počítači hudební soubory.



Přestože toto drobné zařízení není nijak zvlášť výkonné, poskytovalo překvapivě

silný zvuk, především když jsem ho připojil ke svým oblíbeným NHT SuperOnes

reproduktorům. Jedna nevýhoda: nahrávky sice nejsou závislé na počítači, ale

playlisty ano. Nemůžete vytvořit nový playlist jenom pomocí DAR, můžete

přehrávat pouze playlisty vytvořené na počítači, alba, nebo dlouze vyhledávat

skladby podle autora či názvu.



Na rozdíl od ostatních zařízení, AudioReQuest od firmy Request Multimedia

(www.request.com) je high-end přehrávač vybavený 20GB pevným diskem a

procesorem Celeron, a je možné ho použít k nahrávání, ukládání i přehrávání MP3

a WMA souborů. Zařízení funguje i jako CD přehrávač. Jeho nejlepší funkcí je

schopnost digitálně zakódovat jakoukoli nahrávku, kterou můžete přehrát na

stereopřehrávači, což znamená, že si svou oblíbenou starou desku můžete převést

na MP3. Celkově ale výhody tohoto mohutného (43 × 9 × 33cm) těžkého (přes 11

kg) a drahého (799 dolarů) zařízení přehrávání MP3 souborů bez prostřednictví

počítače a schopnost převést CD a gramofonové nahrávky na MP3 nepřeváží jeho

vysokou cenu.



V širším měřítku tyto první vlaštovky na poli MP3 audiokomponentů naznačují, že

je na co se těšit. Teď už potřebuji pouze najít dobrou MP3 verzi Hendrixovy

„Midnight“, abych si ji mohl pustit přes SL1200, a nebude mi nic scházet ke

štěstí.









Bude DIVX Koncem videopůjčoven?



Pirátské internetové sity, nástroje pro sdílení souborů jako je Gnutella nebo

Scour Exchange, a nelegální kopie filmů dostupné přes diskusní skupiny Usenetu

a Internet Relay Chat kanály všechny dokazují jedno: mnoho lidí už dnes používá

Internet pro získávání filmů „až do domu“.



Ale zatímco stahování filmů může být dobrou zábavou pro šťastlivce vybavené

připojením s vysokou propustností, jedná se stále o těžkopádnou a také

nelegální záležitost. To v praxi znamená, že většina z nás bude i nadále dávat

přednost jiným způsobům pořizování filmů alespoň do doby, nežli se všeobecně

zvýší propustnost internetového připojení, a kvalita stahovaných filmů i

jednoduchost jejich získávání bude srovnatelná se zaběhnutím do videopůjčovny.



Tuto změnu by mohl urychlit nový formát pro kódování videosouborů. Hackeři

„rozebrali“ MPEG4 formát pro kompresi videa, který je majetkem Microsoftu, a

změnili ho na ekvivalent MP3 formátu. Existuje několik verzí tohoto MPEG4

cracku, ale nejrůžovější budoucnost má před sebou nejspíš DivX, pojmenovaný

(bez přímé souvislosti) po neúspěšném programu pro nabídku DVD firmy Circuit

City.



I přes podstatně snížené nároky na kapacitu, a tedy i délku stahování (soubory

formátu DivX potřebují asi jen 10 až 20 procent objemu ostatních formátů),

nestojí ještě stále DivX pravděpodobně za tu námahu.



Za prvé, většina z nás není ochotna obětovat čas potřebný ke stažení 600MB

souboru. A chcete-li si přehrát DivX soubor na televizoru, musíte ho nejprve

převést na MPEG (přidejte den) a poté vypálit na CD disk, což je operace, při

níž se často nevyhnete chybám a skřípání zubů. Navíc, kvalita DivX nahrávek

není zatím spolehlivá: i když některé filmy dosahují slušné kvality, mnoho

dalších je příliš tmavých nebo poškozených kompresí, která zkresluje pohyb a

zvuk.



Protože všechny DivX filmy jsou pirátskými kopiemi, všechna práce se

stahováním, dekódováním, konvertováním a ukládáním je na vás. Ale neházejte

flintu do žita. Se stále se zvyšující prostupností a rychlostí internetového

připojení a rostoucí kvalitou kompresních nástrojů by mohla filmová studia

přejít na systém dodávání filmů zákazníkům v úhledném balíčku, založený na bázi

DivX. A takové filmy by se jednou mohly stát životaschopnou alternativou k

cestám do videopůjčovny.









Knihy, které do sběru nedáte



Od doby před dvěma lety, kdy se poprvé objevily elektronické čtecí přístroje,

se kolem nich nadělalo již hodně povyku: vystrnadí prý papírové knihy, přinesou

převrat v nakladatelském průmyslu, zachrání deštné pralesy, sníží množství

produkovaného odpadu a nastolí mír na blízkém Východě.



Dobrá, to poslední možná ne.



Proč tedy stánky na letištích nenabízejí místo levných paperbacků knihy v

elektronické podobě?





CO JE VIDĚT



Za prvé, většina čtecích přístrojů je příliš malá. Například čtecí plocha

kapesního počítače Jornada od HP (v ceně 499 dolarů) vybaveného zdarma

programem Microsoft Reader má rozměry pouze 4,5 na 6,5 cm, což značně ztěžuje

čtení, i přes Clear Type funkci Microsoft Readeru. Displej přístroje EBookMan

od firmy Franklin (stojí 130 až 230 dolarů), který rovněž používá Microsoft

Reader, je se svými 7 × 8,5 cm jen o málo větší.



Rocket EBook (v ceně 199 dolarů) nabízí více displej o rozměrech 7,5 × 11,5 cm

a se zesíleným zaobleným okrajem pro snadnější držení, ale ani tento přístroj

ještě nenabízí stejně velké stránky jako běžný paperback (Gemstar TV Guide

International, nový vlastník Rocket EBook a konkurenčního zařízení Softbook,

pozastavil výrobu těchto produktů. Namísto toho poskytl licenci na tuto

technologii firmě RCA, která má v úmyslu uvést na trh dvě nová zařízení:

REB1100 v ceně 300 dolarů a REB1200 za 600 dolarů.)



Osobně se mi mnohem více zamlouval Rocket EBook nežli Jornada od HP, i když

jeho jednoúčelovost znamenala, že jsem byl nucen s sebou nosit samostatné

zařízení pouze pro čtení. Rocket se lépe čte na denním světle a jeho ovládání

je intuitivnější i přes pokročilé funkce, jako vyhledávání a vkládání poznámek.

Rocket umožňuje snadno importovat jakýkoli text v .txt nebo HTML formátu. V

případě HTML máte navíc možnost importovat i obrázky a přidružené linky. Navíc

Rocket nabízí mnohem delší životnost jeho baterie vydrží plných 40 hodin, což

je podstatně více než 8 hodin, které vám poskytne Jornada.



Na počítači můžete elektronické knihy číst buď pomocí Microsoft Readeru, nebo

freewarového programu Glassbook 2.0 vlastněného v současné době společností

Adobe. (Poznámka: Ne všechny elektronické knihy kompatibilní s programem

Microsoft Reader je možné číst na kapesních přístrojích vybavených tímto

programem.) Glassbook pracuje s .pdf soubory a umožňuje prohlížet dvě stránky

vedle sebe. Také nabízí možnost obrátit zvětšenou stránku o 90 stupňů tak, že

ji pak můžete číst jako byste drželi knihu dobrý nápad, ale v praxi poněkud

neohrabaný.





NĚCO KE ČTENÍ



Kromě pár populárních a klasických románů, dostupných na doménách jako je

Amazon.com nebo Barnesandnoble.com, sestává v současné době nabídka

elektronických titulů převážně z technické literatury a literatury faktu.

Největší výběr nabízí RocketEBook přes 5 000 titulů včetně asi 30 novin a

časopisů, zatímco novější Microsoft Reader uvádí přibližně 800 knih. Ceny se

pohybují od nuly do zhruba 40 dolarů. Před zakoupením knihy musíte

zaregistrovat svůj čtecí přístroj nebo program, projít klasickou procedurou

on-line nakupování a na závěr připočítat čas potřebný ke stažení požadovaného

titulu. Elektronické knihy jsou bohužel limitovány svým formátem není možné

číst knihy od Rocketu prostřednictvím MS Readeru a naopak.



Přestože jsou elektronické knihy možnou alternativou pro čtení a ukládání

technických a obchodních titulů (většina zařízení má kapacitu pokrývající

alespoň 8 normálních knih), nedá se předpokládat, že by v dohledné době

nahradily tradiční knihy papírové. Možná bych se nechal přesvědčit ke koupi

elektronické knihy pro pracovní záležitosti, po práci si ale raději sednu se

starou dobrou tištěnou knížkou.









Hudba na předplatné



Společnosti, které v současné době nabízejí možnost získat hudební nahrávky

legálně a za rozumnou cenu, by se daly na prstech spočítat a jejich výběr

zůstává omezený. Ale systém, jakým tyto průkopnické společnosti hudbu nabízejí,

by se měl stávat čím dál tím přitažlivějším pro hudbymilovné uživatele

Internetu, kteří chtějí své nahrávky a chtějí je získat legálním způsobem.



Většina z existujících služeb nabízejících hudební nahrávky na předplatné je

spojena se jmény nezávislých gramofonových společností a nahrávacích studií,

které buď nabízejí tituly ze svého katalogu (jako SpinRecords.com), nebo z

několika spojených katalogů více nezávislých značek. RealNetworks nabízí zdarma

nahrávky nezávislé hudby a multimediální soubory na předplatné. Některé z

větších společností oznámily, že mají v úmyslu s poskytováním hudby na

předplatné začít, ale žádná z těchto služeb zatím nespatřila světlo světa. Pár

velkých společností nabízí malé množství vybraných alb a nahrávek.





ROZTOČTE TO



SpinRecords.com používá k propagaci svých skupin službu v ceně 5 dolarů

měsíčně. Za tento poplatek nabízí neomezené množství MP3 souborů ze své nabídky

zahrnující na 900 interpretů a skupin, ale uživatelské rozhraní této domény je

bohužel nepřehledné. Za 10 dolarů měsíčně nabízí EMusic.com výběr z podstatně

většího katalogu (125 000 MP3 souborů), který obsahuje i nahrávky některých

známých zpěváků a skupin. Můžete si také pořídit celé album za jednorázový

poplatek. Kvalita zvuku je poměrně dobrá, ale stahování trvá delší dobu.



Real.com Media, internetová služba společnosti RealNetworks, se vydala jinou

cestou: automaticky vám každý týden nahraje do počítače dvě nahrávky (jedná se

o nahrávky živých vystoupení nebo nezávislých interpretů), přičemž využívá

nadbytečnou kapacitu vaší linky, kdykoli jste připojeni. Tato služba je zdarma

a stahování je poměrně rychlé, při „doručení“ nahrávek se však dost často

spouští pevný disk. Kvalita zvuku je srovnatelná s nahrávkami z EMusic.com a

při stahování nemusíte vyvinout žádnou aktivitu. Nevýhodou zůstává náhodnost

této služby, která vám pouze dovolí zvolit si hudební žánr.



Za 10 dolarů měsíčně mohou předplatitelé služby GoldPass od RealNetworks získat

originální nahrávky od partnerů společnosti, jako jsou ABCNews.com nebo House

of Blues. S ohledem na omezený výběr a průměrnou kvalitu videonahrávek se však

tento měsíční poplatek zdá příliš vysoký.





NEPŘÁTELSKÉ SLUŽBY?



Velké značky prodávají kvalitní nahrávky, jež si můžete stáhnout z Internetu,

ale jejich přístup k zákazníkům na tomto poli je často málo vstřícný či

uživatelsky nepříliš jednoduchý. Služba Bluematter společnosti Universal,

nabízená prostřednictvím internetových domén jako je Music.com, vyžaduje

RealJukebox2, plug-in od Bluematteru a účet s digitální peněženkou Magex. Když

jsem se ale pokoušel koupit singl v hodnotě 2 dolarů, nepodařilo se mi plug-in

o velikosti 6,3 MB stáhnout ani na třetí pokus.



Sony na své doméně nabízí singly za 2,50 dolaru, ale vyžaduje registraci,

poskytnutí informací při placení a plug-in pro ATRAC3 formát používaný u Sony,

který nespolupracuje se všemi jukeboxy.



EMI má v nabídce 100 alb ve formátech WMA a Liquid Audio, ale za stejné ceny

jako běžné CD disky a musíte souhlasit s tím, že nebudete stažené nahrávky

přehrávat na více než jednom počítači, nezapíšete je více než dvakrát na CD

disk a nepřevedete na přenosný přehrávač více než třikrát. Přes T1 připojení se

69MB album stahovalo 10 minut, přes modem bych to raději nezkoušel. Kvalita

byla slušná, ale za stejnou cenu bych si mohl koupit cédéčko a konvertovat ho

na kolik počítačů se mi zachce.



Nezávislé značky ukazují cestu k pohodlnému pořizování digitálních nahrávek

přes Internet za měsíční paušál, cestu, která by mohla vyřešit mnoho problémů,

s nimiž se dnes potýkají velké gramofonové společnosti. Ty si zatím na poli

internetové hudby vedou neohrabaně a pouze dokazují, že absence poplatků není

jedinou přitažlivou vlastností Napsteru.