Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

BSA nedávno vydala tiskovou zprávu, ve které se holedbá, že byl u nás vynesen
první rozsudek proti koncovému uživateli, který ke své práci používal nelegálně

nabytý software. Z úst zástupce Agentury pro ochranu softwaru dokonce zaznělo,

že považuje tento rozsudek za důkaz přibližování se České republiky ke

standardu vyspělých zemí. Musím přiznat, ze po přečtení této zprávy jsem

nevěděla, zda se mám děsit či smát. O co vlastně šlo? Na firmu X „přišlo“ na

patřičná místa (nevím, třeba to bylo na server www.zatepla.cz) upozornění, že

ve firmě je na počítačích nainstalován nelegální software (od Microsoftu).

Začalo vyšetřování, které skončilo tím, že pan Y (provozní programátor) byl

odsouzen. To jsou fakta, ovšem teď začne komedie. Dotyčný pan Y neměl ve své

pracovní smlouvě ani náznak toho, že by nesl za provoz počítačové sítě a za to,

co na ní běží, jakoukoli odpovědnost (rozumějme nerozhodoval o nákupu,

nepodepisoval faktury atd.). Ovšem jeho nadřízení ústně vypověděli, že opak je

pravdou. Takže byl odsouzen. Dalším paradoxem je, že pan Y, i když na něj

nadřízení ušili tuto „habaďůru“, v této firmě zůstává a přijal povýšení (tak

tomu bylo v době konání tiskové konference). A dále společnost Microsoft mu

škodu ve výši téměř 500 000 Kč odpustila (protože se jedná o první exemplární

případ) a stačí jí, když pan Y odpracuje 10 hodin „nucených prací“ na

dobročinné účely. (Záměrně neuvádím jméno a název firmy, protože si myslím, že

je to zcela nepodstatné).

Příběh má pokračování. Minulý týden dostal můj kolega v redakci (definujme

přesně podřízený, který je zodpovědný za software) osobní dopis od BSA, ve

kterém je na tento rozsudek upozorněn a zároveň je mu „hozena rukavice“, aby se

v případě, že má „jakési pocity“ (třeba, že nadřízení ho nutí používat

nelegální software) nebál obrátit o pomoc právě na BSA.