Omezit závislost na amerických poskytovatelích cloudových služeb by Evropu mohlo během deseti let stát až 115 miliard eur. Tvrdí to studie Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii (ECIPE), kterou si objednala lobbistická organizace CCIA Europe zastupující mimo jiné Amazon, Google a Meta. Právě tyto americké technologické firmy přitom mají na zachování současného stavu evropského cloudového trhu značný zájem.
Studie se zaměřuje na připravovaný evropský zákon o rozvoji cloudu a umělé inteligence (CADA). Podle jejích autorů by požadavky na digitální suverenitu, které by upřednostňovaly evropské poskytovatele, mohly výrazně prodražit přesun dat a aplikací i úpravy softwaru. Přímé náklady veřejného sektoru odhaduje na 33,3 miliardy eur, dalších až 80 miliard by mohly zaplatit soukromé firmy například v bankovnictví, zdravotnictví, energetice nebo dopravě.
Právě druhé číslo je ale potřeba brát s rezervou. Odhad 80 miliard eur vychází ze scénáře, v němž by se požadavky na suverenitu rozšířily taky na čtvrtinu cloudových úloh v klíčových soukromých odvětvích. Nejde tedy o vyčíslení nákladů, které by evropským podnikům už dnes ukládal navrhovaný zákon.
Autoři studie tvrdí, že Evropská komise dopady podhodnotila. Její vlastní odhad nákladů podle nich činí maximálně 18 miliard eur, tedy méně než šestinu částky uváděné ECIPE. Významnou položkou by podle studie bylo přepisování kódu a přepracování softwarové architektury, které mají tvořit 69 % odhadovaných výdajů.
Kdo varuje před drahou digitální suverenitou?
Výsledky je ovšem nutné posuzovat i s ohledem na to, kdo si jejich zpracování objednal. CCIA Europe zastupuje velké americké technologické společnosti, které na evropském trhu s cloudovými službami dominují. Amazon a Google navíc samy nabízejí takzvaná suverénní cloudová řešení, jejichž cílem je evropským zákazníkům poskytnout větší kontrolu nad daty a jejich zpracováním.
Obě firmy tak mají důvod zdůrazňovat výhody svých služeb a zároveň varovat před pravidly, která by mohla zákazníky přimět k přechodu ke konkurenci. Meta, další člen CCIA, má vlastní zájmy v oblasti evropské infrastruktury pro umělou inteligenci, byť není komerčním cloudovým poskytovatelem srovnatelného rozsahu.
Studie kritizuje zejména článek 31 návrhu zákona, který by podle CCIA mohl umožnit rozšíření požadavků na digitální suverenitu také na klíčové soukromé služby. Organizace vyzývá členské státy EU, aby pravidla omezily na skutečně citlivá data a místo požadavků založených na původu firmy či státní příslušnosti jejích zaměstnanců upřednostnily konkrétní technická bezpečnostní opatření.
Podle odhadů studie by největší náklady v přepočtu na pracovníka připadly na Lucembursko – 1 711 eur za deset let. Následovaly by Dánsko (905 eur), Rakousko (900 eur), Finsko (864 eur) a Irsko (856 eur), kde sídlí evropské centrály řady amerických technologických společností.
Zda bude evropská snaha o digitální suverenitu skutečně tak nákladná, jak studie předpovídá, zůstává otevřené. Jisté je přinejmenším to, že firmy varující před náklady na omezení závislosti na amerických technologiích mají samy co ztratit, pokud evropské státy začnou více podporovat domácí konkurenci.
Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU