praxe IT

Minule jsem si postěžovala, že nedokážu změnit systém něčí práce. Donutit ho opustit klidné břehy své pohodlnosti, zažitých postupů a zvyknout si na jiná pravidla.

Nevím, co mě vlastně opustilo dřív. Jestli euforie z prostředí korporace nebo zjištění, že s těmi změnami to nebude zas až tak žhavé. Nechci, aby to vyznělo nějak negativisticky, dílčí úspěchy v projektech ale teď neberu v potaz. Jde o to, že jsem nezměnila celý ten systém fungování pracovníků firmy.

Zhruba rok a půl jsem trávila svůj pracovní čas s dalšími asi osmdesáti lidmi v openspace. Docela se divím, že jsem si z té doby neodnesla žádné trvalé duševní poškození.

Možná je stvořil pánbůh, možná vznikly lusknutím prstu. Zlí jazykové tvrdí, že za tím stojí ilumináti. Já mám teorie dvě: plíživý vývoj i velký třesk.