šifrování

Nárůst žádostí vůči mobilním a internetovým operátorům o součinnost v oblasti tzv. “Data retention” ze strany policie a dalších státních orgánů je na prudkém vzestupu. Jak to bude dál?

Únik tajných informací o dlouho chystané novince, vyzrazení tajné receptury nebo strategie expanze na nové trhy. Může k tomu stačit jediný neuhlídaný dokument a důsledky mohou sahat od citelných reputačních a finančních ztrát až v krajním případě i ke konci podnikání.

Šifrování, jak ho známe dnes, nám zatím postačuje dobře – prolomit jej z běžného počítače, ale i klasického křemíkového superpočítače by trvalo neúnosně dlouho. Stojíme však na prahu změny, na rozcestí, z nějž musí nutně vzejít nový druh kryptografie, schopné přežít nesmírnou rychlost kvantových počítačů.

Nástup postkvantové kryptografie není radno oddalovat. Čím dříve bude v praxi nasazena, tím se zvýší naděje na to, že naše data vydrží bezpečná i v době kvantových počítačů.

Podle bezpečnostní analýzy, kterou provedla společnost Sodat, jsou pro firmy veřejná úložiště zásadním rizikem. Firma proto vyvinula bezplatný nástroj pro kontrolu takových úniků.

Ve věčném střetu mezi zabezpečením a hackery je těžké zůstat vpředu: prevence není jednoduchá a většina možností obrany reaguje až na samotný útok, případně jeho důsledky.

Zabezpečení nemůže být účinné, budeme-li se pouze snažit držet krok s vývojem kybernetických hrozeb a útoků – vždy totiž budeme o krok pozadu. Kybernetická bezpečnost je vysoce aktuální téma nejen pro velké podniky a státní instituce, ale i doma u kuchyňského stolu. Každý na ni máme názor a špatné kyberbezpečnostní návyky nás všechny ovlivňují.

Jak roste počet společností používajících lepší šifrovací postupy, zaměřují se počítačoví zločinci při svých útocích na zranitelnosti v zabezpečení SSL/TLS.

Seagate a IBM uzavřeli strategické partnerství: hodlají vystavět distribuovanou účetní knihu na blockchainové technologii, která pomůže sledovat desítky milionů pevných disků v jejich složité cestě distribučním řetězcem.

TLS je nástupce známějšího šifrovacího protokolu SSL. Oba mají stejný účel – zabezpečovat přenos dat mezi prohlížečem a cílovým serverem. Starší varianty TLS protokolu, 1.0 a 1.1, však jsou na konci své životnosti a začátkem roku 2020 budou odstavené.

Organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN) před několika dny poprvé ve své historii změnila šifrovací klíče, které chrání DNS systém internetu.

Nejlepší ochranu představuje zabezpečená služba s koncovým šifrováním (end-to-end encryption) od jednoho uživatele k druhému, jaké nabízí například Viber.

Ačkoli na hackery a kybernetické zločince nejčastěji pohlížíme ze softwarového hlediska, nebezpečí skýtají také při využití nejnovějších technologií v reálném světě.

Populární aplikace přináší vice než jedné miliardě svých registrovaných uživatelů možnost dvakrát rychlejší výměny zpráv.

Kontrolní body v tomto případě zahrnují různé možnosti – od jednoduchých příprav až po pokročilejší run-time kontroly zabezpečení.

Léto je dobou, kdy cestujeme, jsme delší dobu vzdálení od svých domácích a pracovních sítí, a tak častěji využíváme veřejné Wi-Fi. Bezplatný bezdrátový přístup k internetu je k dispozici v hotelech, na letištích, v celé řadě restaurací i ve veřejných prostorech a dopravních prostředcích a jeví se jako skvělá alternativa k datovému připojení. Tato místa jsou však zároveň prošpikována řadou hrozeb. Proč se máme obávat připojovat se přes veřejné Wi-Fi sítě?

Co může být horšího než ransomware, který zakóduje všechny vaše soubory a za klíč k jejich odemknutí a návratu do původního stavu požaduje peníze? WannaCry přinesl bezesporu novou dimenzi nebezpečí souvisejícího s ransomware, protože v sobě kombinoval zakódování dat s mechanismem typickým pro počítačové viry – s automatizovaným samo-šířením. Díky tomu se WannaCry mohl šířit automaticky napříč sítí a potenciálně během jednoho útoku zakódovat stovky či dokonce tisíce počítačů. A to dokonce i v případě, že zdánlivě bezpečnou přílohu nebo soubor stažený z nakaženého webu otevřel jeden jediný uživatel.

Kyberzločinci přecházejí z on-line fór na plně šifrovanou komunikaci - jsou tak mnohem hůře odhalitelní, což vede k rozvoji hackingu, k zapojení lidí, kteří dosud stáli mimo, i k širšímu portfoliu nekalých činností.

Index bezpečnosti ČBA pro rok 2018 dosáhl 61 %, tedy obdobné hodnoty jako v předchozích letech. Nejčastější neduhy jsou stále stejné: neměníme hesla, PIN kódy a zapomínáme si chránit mobilní zařízení. Přitom právě mobilní telefon využívá pro správu svých peněz již zhruba polovina populace.

Index bezpečnosti ČBA pro rok 2018 dosáhl 61 %, tedy obdobné hodnoty jako v předchozích letech. Nejčastější neduhy jsou stále stejné: neměníme hesla, PIN kódy a zapomínáme si chránit mobilní zařízení. Přitom právě mobilní telefon využívá pro správu svých peněz již zhruba polovina populace.

Nejrozšířenější prohlížeč světa Google Chrome přestane u webových stránek dodržujících standard HTTPS zobrazovat zelený zámeček s textem o zabezpečeném připojení.

Djamel Agaoua, generální ředitel Viber Messaging App

Djamel Agaoua, generální ředitel Viber Messaging App, o nakládání s osobními daty uživatelů.

Djamel Agaoua, generální ředitel Viber Messaging App, o nakládání s osobními daty uživatelů.

Djamel Agaoua, generální ředitel Viber Messaging App, o nakládání s osobními daty uživatelů.