10. akademické fórum

V květnu proběhlo v polském Gdaňsku již desáté akademické fórum, na kterém
Intel představil své vize a plány týkající se jednotlivých platforem, výkonu a

obecného směrování.

Celým fórem se táhla jasná tenká modrá linie odklonu od lpění na jednotlivých

technologiích ve prospěch ucelených řešení. To vše v kontextu odhadovaného

celosvětového vývoje IT trhu a technologií. Nástup do nového století se tak v

plánech Intelu nese především v duchu co největšího zvýšení efektivity a

přínosu nových technologií.



Důraz na komplexní řešení

Prvním krokem v tomto procesu je technologie Centrino, spojující v sobě mobilní

procesor Pentium M, dedikované čipové sady a bezdrátové síťové karty. Je tak

zaručena jak vysoká míra kompatibility, stability a výkonu pro uživatele, tak

samozřejmě i tržní podíl samotné značky hned ve třech/čtyřech komponentních

skupinách. Intel se i proto ani tentokrát nepostavil čelem k otázce oficiální

podpory implementace této platformy ve stolních počítačích – nevyloučil ji, ale

ani nepotvrdil. Pro své nízké požadavky na napájení by se totiž mohly v

budoucnu totiž stát počítačové sestavy založené na této technologii základním

kamenem mnoha firem. To by se mohlo čistě teoreticky dotknout ziskovosti Pentií

D, čipsetů, respektive pevných desek a podílu na trhu/tržbách.

Zajímavější částí fóra samozřejmě bylo načrtnutí technologických plánů Intelu

přibližně do roku 2015, která snad nemohla začít ničím jiným, než aktuálními

problémy zahřívání procesorů Intel Pentium 4, potažmo problémy architektury

NetBurst. V blízké budoucnosti, přesně v roce 2006, se tak dočkáme přechodu na

65nm výrobní technologii, která má opět snížit vyzářené teplo produkované

miliony tranzistorů. Zhruba v roce 2008 je plánován přechod na 45nm technologii

a další přechod na 32nm technologii pak po dalších dvou letech. S tím souvisí i

snižování výrobních nákladů díky použití 450mm waferů místo současných 300mm.

Tohoto kroku se však dočkáme nejdříve v roce 2010. Další plány jsou ovšem jen

velmi mlhavě, neboť 32nm technologie naráží na dnešní fyzikální možnosti a

pokračování na bázi křemíku je nejisté. Vždyť při použití 32nm technologie je

hrana tranzistoru velká pouhých 18nm, ovšem Intel při plánováni vychází ze své

schopnosti technologicky naplňovat definice dnes již 40letého Moorova zákona.

V části věnované vícejádrovým procesorům bylo zajímavé přímé potvrzení

současného vývoje čtyřjádrového procesoru s vidinou dosažení 16+ jádrového

řešení do deseti let. Každé jádro přitom bude mít vlastní paměť L1, L2 cache

bude sdílená mezi všemi jádry přes sběrnicí s paměťovým řadičem z druhé strany,

což teoreticky urychlí výměnu dat a zrychlený přístup do RAM.



Trendem je WiMAX

Fórum rovněž potvrdilo orientaci Intelu na bezdrátová řešení, kdy se stěžejní

stává technologie WiMAX. To bylo zřejmé již před několika týdny při návštěvě

viceprezidenta Intel Mobility Group Dalibora Vrsalovice v Praze, kde WiMAX

polehounku zastínil celé téma výkonnosti a využitelnosti Centrina. Vše tedy

naznačuje, že v nejbližší době se kromě rozhraní Intel PRO/Wireless 5116

(„Rosedale“) dočkáme i dalších. Masová výroba tyto čipy postupně značně zlevní

a pomůže rozšíření této zajímavé technologie, s kterou jsme se v ČR zatím

setkali pouze u Alvarion BreezeMAX 3500 – WiMAX řešení v licenčním pásmu 3,5

GHz v nabídce společnosti Intelekt.