2x variace na téma JAVA

Sybase PowerJ

Silná Jáva





Je to jasná věc: dnešní firma vyrábějící vývojové nástroje

prostě musí mít v nabídce prostředí pro vývoj v Javě. Pozadu

nechce zůstat ani známá firma PowerSoft–Sybase a uvádí na

trh novinku pod názvem PowerJ Enterprise.



Jedná se o nástroj třídy RAD (Rapid Application Development)

v provedení klient-server. Hotové aplikace je možné spouštět

v prostředí VM Sun i Microsoft a v browserech NetScape a MS

Internet Explorer. PowerJ umožňuje tvorbu vícevrstvých

aplikací s využitím velmi malých klientů a brokerů

odpovídajících standardu CORBA.

PowerJ je skutečný chlapák. První věc, kterou udělá, je, že

vám zabaví podstatnou část disku. Pokud byste si chtěli

nainstalovat vše, co je na cédéčku k dispozici, budete

potřebovat přibližně 650 MB. Pro někoho bude možná

překvapením, že samotné vývojové prostředí (workbench)

vyžaduje jen zlomek celkové kapacity. Poměrně rozsáhlá je

nápověda, která pokrývá témata od začátečnických rad až po

referenční příručky. Další informace se dají vyhledat přímo

na webovské site Sybase, na kterou se dostanete přímo

z nápovědy nebo přes zástupce ve složce PowerJ. Nejvíce

místa na instalačním CD zabírají komponenty (JavaBeans),

jimiž u Sybase rozhodně nešetřili, alespoň na váhu ne.

Komponenty jsou k dispozici ve dvou verzích – JDK 1.02

a JDK 1.1. Další část instalace představují ovladače pro

přístup k datům. PowerSoft sází hlavně na jdbcCONNECT, což

je velmi malý (tenký) klient pro přímý přístup k datům

uloženým na rodině serverů Sybase (SQL Server, SQL Anywhere,

Sybase IQ a Replication Server). Pro vyzkoušení a ladění

aplikací je součástí instalace lokální databázový server SQL

Anywhere 5.0 pro tři uživatele.

Vzhled vývojového prostředí je prakticky shodný s jinými RAD

nástroji. Základní okno obsahuje nabídku menu, nástrojovou

lištu a přehledně členěnou kolekci komponent. Najdete zde

prakticky všechny komponenty známé z ostatních produktů,

další si můžete opatřit od jiných výrobců nebo si je udělat

sami. Osazením komponent na formulář vznikne zárodek

aplikace, který se dotvoří vyplněním vlastností komponent

a ošetřením důležitých událostí. Založení aplikace je možné

zkrátit využitím pomocníka, jenž prvotní podobu formuláře

odvodí od jedné z devíti šablon. Jestliže vytváříte aplet

nebo formulář, který bude mít co do činění s daty, pomocník

pro vytvoření formuláře předá štafetu pomocníkovi pro

připojení databáze a definici SQL dotazu. Přístup

k databázi obstarává komponenta typu Transaction

prostřednictvím zvoleného ovladače. Druhou komponentou je

SQL, která nad připojenou databází definuje dotazy. Poměrně

obtížným místem bylo správné nastavení komponenty

Transaction tak, aby skutečně „viděla“ databázi. V tomto

místě pomocník pro připojení pasivně vyžaduje vepsání

informací, namísto toho, aby sám pomáhal. To pomocník pro

definici SQL dotazu je mnohem vydařenější – návrh je

rozdělen do logických celků jako je výběr polí a sestavení

logické podmínky výběru. Máte-li připojenu databázi

a definován dotaz, propojení dalších komponent

s odpovídajícími položkami databázových tabulek je jen

otázkou okamžiku.

Hotový formulář můžete přeložit a začít ladit. Příjemně

překvapí rychlost „kompilace“, která na počítači s „pouhými“

32 MB paměti trvá jen několik sekund. Ladění obstarává

grafický debugger s běžnou výbavou, do níž patří

breakpointy, watche a podobně.

Databázově orientované aplikace můžete tvořit také pomocí

nadstavby NetImpact Dynamo. Aplikace vytvořená Dynamem

pracuje tím způsobem, že provádí SQL dotazy nad databází

uloženou na SQL serveru. Konečné tabulky nebo pohledy jsou

sloučeny s kostrami HTML formulářů do výsledných HTML

stránek.

V porovnání s některými konkurenty jako JBuilder od Borlandu

nebo Visual J++ od Microsoftu, kde vývoj aplikace připomíná

skládačku, při práci s PowerJ převažuje pocit, že

programujete. Tento přístup bude vyhovovat více „skutečným“

programátorům vyučeným na C++, zatímco „pojídači koláčů“

raději skládají. Dalším charakteristickým rysem je pojetí

práce s databázovými daty. Automaticky se počítá s tím, že

data jsou uložena na databázovém serveru, a to zejména

některém z rodiny Sybase. Možnost připojení lokální

databázové tabulky např. dBASE nebo Paradox neexistuje,

alespoň jsem ji v dokumentaci nenalezl. Klíčovou otázkou

zůstává, zda se PowerSoftu-Sybase podaří získat i uživatele

jiných databázových produktů, než je Sybase. To se může

podařit jedině tehdy, když bude fungovat bezbolestné

připojení k jiným databázovým serverům, a nejlépe nativním

ovladačem. Pokud se toho dosáhne, bude dál rozhodovat cena

a marketing.







Sybase PowerJ

+

+

+

K recenzi poskytla firma:

Sybase ČR, s.r.o.

Tychonova 2

Praha 6

Cena: ????? Kč



****



Pro vaši firmu



PowerJ je profesionálním nástrojem pro tvorbu aplikací

v jazyce Java. Tyto aplikace nejsou závislé na operační

platformě, ale pouze na dostupném virtuálním počítači (VM).

PowerJ podporuje VM Microsoft a Sun. Aplikace pracují na

základě vícevrstvé architektury, využívající tenkých klientů

a brokerů dle specifikace CORBA (Common Object Request

Broker Architecture).

Vývojové prostředí má všechny rysy třídy RAD (Rapid

Application Development), především v použití komponent.

Podporovány jsou komponenty JavaBeans dle specifikace JDK

1.02 a JDK 1.1.

PowerJ je produktem typu klient-server, spolupracovat umí

zejména se servery z produkce firmy Sybase.





Vývojové prostředí konce 90. let – formulář, komponenty,

objektový inspektor, objektový strom.









Borland JBuilder

Taková normální JAVA







Na téma JBuilder bylo řečeno na stránkách PC WORLDu mnohé,

všechno to byly ale pouhé předzvěsti a svým způsobem dohady.

Tentokrát však jedeme opravdu naostro a v CD mechanice se roztáčí

instalační cédéčko s komerční verzí s pořadovým číslem jedna. Je

to přesně ta verze, jejíž první vlaštovky okukovali zájemci na

firemním stánku Borlandu v Brně na posledním Invexu.



Těžko říci, jestli vývojáři firmy Sun Microsystems předpokládali,

co způsobí volným vypuštěním jazyka JAVA do celého světa.

Každopádně důsledky jejich počínání dodnes pěkně míchají kartami

celého odvětví počítačového průmyslu. Jak mocného džina vypustili

z láhve, si mnozí uvědomí samozřejmě až po seznámení se

schopnostmi jazyka; i méně zasvěceným však hodně naznačuje

cirkus, který se okolo JAVY rozpoutal a stále nabírá na

intenzitě.

Ovšem co by byl sebelepší jazyk bez dalších programátorských

nástrojů, umožňujících a usnadňujících jeho použití. Právě ty se

poslední dobou rojí jako houby po dešti a snaží se utrhnout pro

své autory co největší kus z koláče bouřlivě se rozvíjejícího

trhu. Prakticky každá velká softwarová firma, zabývající se

výrobou programovacích prostředků, vypustila do světa nějaký

příspěvek na téma JAVA a není divu, že vývojářský specialista

Borland přiložil již druhé želízko do ohně. V podobě JBuilderu se

však autoři nespokojili s náhražkami typu JAVAScript

a implementovali důsledně specifikaci čistého jazyka JAVA podle

posledních standardů a doporučení.



Balíky a balíčky



Borland dodržel i u JBuilderu tradici tří různých variant:

Standard, Professional a Client/Server. První dvě jmenované se

v době vzniku tohoto článku již nějakou dobu prodávaly. Nejdražší

verze se na trhu teprve rozkoukávala, proto se o ní zmíním jen

okrajově. Její uvolnění bylo pozdrženo vydáním některých

standardů a datové brány Borland DataGateway – o té ještě bude

řeč.

Nejlepším začátkem bude asi porovnání jednotlivých verzí.

Nejlacinější verze Standard je vybavena grafickým programátorským

prostředím, disponujícím standardním rejstříkem nástrojů

– editorem kódu, debuggerem, kompilátorem, sledováním obsahu

proměnných a dalšími. Mimo to obsahuje sadu připravených

komponent, plnou podporu pro vývoj JAVA aplikací, JAVA apletů

a JAVA Beans včetně podpůrných prostředků BeansExpress. Při práci

plně využívá mezinárodního kódování podle standardů Unicode.

Najdete také dekompilátor API metod třída JAVA, vestavěný program

pro autorskou ochranu JAVA kódu a volně šiřitelné knihovny

datových struktur jazyka JAVA.

Varianta Professional je tradičně navíc vybavena zejména podporou

pro zpracování dat. Obsahuje více než 100 JBCL JavaBeans

komponent včetně datových, kompletní podporu datového propojení

JDBC a dotazovacího jazyka SQL. Pro testování aplikací slouží

lokální SQL server InterBase, zviditelňování dat zajistí

specializované komponenty, jako jsou datové mřížky a grafy. Vše

je názorně předvedeno v akci na specializovaném ukázkovém

programu. Vedle datové podpory je varianta Professional vybavena

například rychlejším kompilátorem, sadou profesionálních nástrojů

pracujících z příkazové řádky, a v neposlední řadě lepší tištěnou

dokumentací.

Pro nejdražší variantu Client/Server sáhne vývojář, který hodlá

vyvíjet pravé vícevrstvé datové aplikace využívající komunikaci

s profesionálními SQL servery. Balík obsahuje podporu technologií

CORBA a RMI a kompletní sadu podpůrných nástrojů pro sestavování

a monitorování dotazů SQL.



Chce to dobrého pamatováka



JBuilder má pro uživatele připraveno mnoho překvapení a některá

vybalí hned od počátku. Především – a to naznačovaly i testy

beta-verzí – se chová jako slušný bumbrlíček, kterému chutná zejména

operační paměť počítače. Za minimum je v dokumentaci označováno

32 MB a opravdu mohu zájemcům vřele doporučit na tomto provozním

parametru nešetřit. Už na 48 MB se systém chová mnohem rozumněji.

Naproti tomu z pevného disku mnoho neukrojí – maximum je něco

málo přes 100 MB, což je objem, od kterého podobné systémy spíš

začínají. A to si musíme uvědomit, že více než polovinu tohoto

objemu zabere dokumentace a dalších 10 % příklady a ukázky.

Samotná dokumentace je skutečně objemné dílo, v němž najdete

mnoho užitečných informací. JBuilder se nespokojil s možnostmi

standardní nápovědy Windows a nabízí uživateli přehledný systém

ve stylu hypertextových dokumentů HTML. Bohatě využívá průběžné

odkazy a zobrazuje stromovou strukturu právě otevřeného oddílu

(viz obrázek). Tematicky najdete informace o všem možném – vedle

ryze specifických návodů, jak pracovat s uživatelským prostředím,

knihovnou komponent či o použití databázových nástrojů JDBC,

najdete obecnou dokumentaci s popisem JDK verzí 1.02 a 1.1

a popis volně šiřitelných knihoven datových struktur JGL.



Programování hejblátek



Ve srovnání s konkurenčními produkty těží JBuilder především

z nejlepších tradic uživatelských prostředí firmy Borland,

zejména pak z konvencí posledních produktů řady Delphi a C++

Builder. Hodně práce ušetří zejména knihovna, která obsahuje

v ostré verzi několik desítek připravených komponent včetně

zdrojových textů. Jejich použití je stejně snadné jako v Delphi

– přenést myší do aplikace, vyplnit vlastnosti, ošetřit události,

a je to hotové (tedy skoro). Sada komponent je tematicky

rozdělena do sedmi skupin, ve kterých najdete například

jednoduché základní ovládací prvky – menu, tlačítka, zaškrtávací

a rozbalovací boxy, skupinové a dělicí panely, ale také poměrně

sofistikované komponenty pro tvorbu grafů nebo tabulkový

kalkulátor. A samozřejmě také již dříve zmiňované komponenty

zpřístupňující datové zdroje.

Práce s uživatelským prostředím JBuilderu je podobná jako

u ostatních builderů od Borlandu. Oproti Delphi je prostředí méně

rozevláté, převážná většina činností se odehrává v jednom děleném

okně na záložkových panelech. Vzhledem ke značné proměnlivosti

projektů JBuilderu je celé prostředí velice proměnlivé, což může

dělat zejména začínajícím uživatelům pořádné problémy. Jednotlivé

panely i systém menu reagují kontextově podle vybrané záložky

panelu nebo objektu a někdy se potřebná funkce nehledá nejsnáze.

Orientace uvnitř zdrojového kódu je však díky stromovým panelům

velice jednoduchá a hledání potřebných míst v kódu je snadné

a rychlé.

Z hlediska programátora je patrně nejzajímavější skutečnost, že

je schopen zdrojový kód komponent „rozbalit“ až do nejnižší

úrovně (nekončí na úrovni jakéhosi DLL nebo něčeho podobného)

a vidí tudíž, co se kde odehrává. Vývojové prostředí je

dvoucestné, takže se dá pracovat jak s vizuálním návrhem panelů

a dokumentů, tak i s jejich zdrojovým kódem. JBuilder pracuje

multiprojektově a dovoluje otevřít několik pracovních panelů

současně. Zajímavé (nebo spíš podivné) je, že není možné

jednoduše zjistit, kolik a které projekty či soubory máte

otevřené.

Oproti transparentnějším jazykům typu Pascal či C mi připadá

práce s poněkud „užvaněnou“ JAVOU trochu méně přehledná, ale na

vše se dá zvyknout. Stejně tak je nutné smířit se s tím, že JDBC

je něco podobného jako ODBC, a tudíž se i k nejjednodušší datové

tabulce v sousedním adresáři připojujete jako k SQL serveru na

centrálním počítači Pentagonu.

Sílu JBuilderu prověří až práce na skutečných projektech, o tom

se nedá mnoho napsat na malé ploše jediné recenze. Ale už první

ohlasy potvrzují, že u Borlandu odvedli solidní a životaschopný

kus práce, který otevírá dokořán dveře do světa internetových

technologií.



x… a nakonec něco ze světa



Místo tradičního závěrečného shrnutí připojím na závěr slíbenou

informaci o Borland DataGateway. V době vzniku tohoto článku bylo

její uvedení na trh opravdu horkou novinkou. Datová brána je

schopna zprostředkovat datové propojení čistých JAVA klientů

s velkými datovými servery. Využívá vícevrstvou databázovou

architekturu, takže na straně klienta figuruje malý javovský

modul, který zprostředkuje požadavky obsluhy, a na straně serverů

léty odzkoušené přirozené SQL ovladače. Klientská část brány je

napsána kompletně v JAVĚ a pracuje na všech virtuálních strojích

podporujících standard JDK 1.1. První servery byly určeny pro

Windows NT a 95. Díky standardům JDBC mohou bránu používat

všechny vývojářské systémy pracující s tímto standardem. A aby to

měli programátoři jednodušší – vývojářskou verzi s určitými

omezeními poskytuje Borland zdarma na svém WWW serveru. (Pokud si

říkáte – určitá omezení, to známe! – pak vězte, že jsou pouze dvě

– brána umožní pouze pět připojení najednou, což pro ladění

aplikace stačí, a dále během připojování upozorňuje, že se jedná

o vývojářskou verzi, toť vše.)







Borland JBuilder

+ komfortní uživatelské prostředí

+ rozsáhlé uživatelské knihovny

+ velké množství kvalitních příkladů a ukázek

+ rozsáhlá a přehledná dokumentace

– paměťové nároky, někdy i rychlost

K recenzi poskytla firma:

Borland, s.r.o.

Týnský dvůr 10

Praha 1

Cena: XXXXXX Kč





Borland JBuilder je nástroj pro vývoj různých typů aplikací

určených pro provoz na heterogenních sítích. Pracuje s čistým

jazykem JAVA a využívá technologií Internetu a intranetu. Najde

uplatnění zejména tam, kde se používá služeb WWW, ať už ve směru

k zákazníkům nebo i v rámci jednotlivých firem. Umožňuje

naprogramovat specializované aplikace nezávislé na operačním

systému, tak aby byly potřebné informace k dispozici

v kterémkoliv čase a kdekoliv na světě. Na straně uživatele tyto

aplikace obvykle vystačí s příslušnou generací internetového

prohlížeče, potřebná inteligence je dodávána z aplikačního

serveru sítě.





Slovníček pojmů



V dnešním slovníčku se zaměříme na terminologii zkratek J???:

JDBC – SQL rozhraní pro JAVU. Provádí přímé SQL příkazy a načítá

jejich výsledky. Skládá se ze dvou hlavních sad rozhraní: JDBC

API určeného pro vývojáře aplikací a JDBC Driver API, které

používají vývojáři ovladačů založených na jazyku JAVA.

JBCL – knihovna komponent dodávaných v rámci JBuilderu. Všechny

její součásti odpovídají standardu JAVA Beans. JAVA Beans jsou

komponenty splňující určitá pravidla a postupy a jsou nezávislé

na platformě použitého operačního systému.

JDK – JAVA Development Kit, vývojářská sada určená pro vývoj

apletů a aplikací v jazyce JAVA

JGL – JAVA Generic Library, volně šířitelná sada datových

struktur a algoritmů, určená pro použití v aplikacích psaných

v jazyce JAVA. JGL rozšiřuje možnosti JDK.

JAR – JAVA Archive, formát datových souborů nezávislých na

platformě operačního systému, je komprimovaný a může obsahovat

více souborů různých typů. Je určen k distribuci aplikací, které

se tak přenášejí jedinou HTTP transakcí.