600MHz Athlon poráží PIII

Nový král pokládá na lopatky intelovský PIII a pod Windows 98 získává rekordní
výkon v profesionálních a grafických aplikacích.

Clinton versus Starr, Trumpová vs. Trump, Gates vs. federální úřad. Nyní můžete

k tomuto výčtu legendárních sporů připočíst i AMD versus Intel. AMD vsadilo

svou budoucnost na nový procesor Athlon. Tento procesor nové generace, známý

spíše pod označením K7, byl vyvinut s jedním jasným cílem: svrhnout Intel z

rychlostního trůnu. Podle našich testů prvních systémů založených na Athlonu se

to AMD podařilo.

Testovali jsme dva stroje postavené na 600MHz procesoru AMD, konkrétně

předprodukční Compaq Presario 5861 a demonstrační jednotku sestavenou firmou

AMD pro náš test. Jejich sílu jsme změřili s počítači Compaq a Quantex

poháněnými novým 600MHz procesorem Intel Pentium III, jenž se na trhu objevil

téměř ve stejnou dobu.



Opravdový náskok

Sestavy s Athlonem překonaly počítače s PIII v každé kolonce výkonnostního

testu profesionálních aplikací PC WorldBench 98 v průměru s náskokem 9 procent.

Sestava dodaná AMD dokonce přebruslila 600MHz Compaq o celých 14 procent. V

grafických testech, zkoumajících výkon v aplikacích CAD a v programech pro 3D

modelování, předběhly počítače poháněné Athlonem své pentiovské konkurenty o 21

procent. Nová logika čipu Athlon zrychlila matematické operace s plovoucí

čárkou, užívané při zobrazování geometrických objektů ve vysokém rozlišení, a

tento nový algoritmus se promítl do zvětšeného výkonu existujících aplikací. To

vše zvládá, na rozdíl od grafických instrukcí AMD 3DNow a Intel SIMD, bez

nutnosti přepisovat stávající software.

Je to opravdu nečekaný zvrat: předchozí čipy AMD bledly závistí před

intelovskou grafikou a výkonem v oblasti plovoucí čárky. AMD dnes navíc do

svých procesorů montuje 200MHz sběrnici, která tomuto výkonnostnímu náskoku

napomáhá a v budoucnu jej pravděpodobně ještě zvětší.

Výrobci počítačů budou Athlon využívat v high-endových domácích a kancelářských

systémech konfigurovaných velmi podobně jako u Pentia III. AMD neočekává, že se

jim do příštího roku podaří udělat díru na trhu s podnikovými počítači, jelikož

zákazníci z řad větších firem vyžadují více času na to, aby se seznámili s

novými produkty a trvají na tom, aby byly identické systémy dostupné po

určitou, pevně danou dobu. V současnosti je tedy trumfem PC postavených na

Athlonu výkonnost v grafických aplikacích. Tento procesor oceníte také u

modelovacího softwaru, při vývoji webovských domén a v internetových

plug-inech. V oblasti současných 3D her jsme výrazný náskok nezaznamenali, ale

příští rok by se měly objevit mnohem náročnější hry.

A jeden další přesvědčivý fakt: sestavy s 600MHz Athlonem by měly stát o 100 až

200 dolarů méně, než srovnatelné konfigurace s 600MHz Pentiem III. Compaq

Presario s Athlonem se prodává pouze za 2 189 dolarů. To dělá z AMD v této

oblasti špičku, co se poměru cena/výkon týče.



Z čeho jsou složeni králové?

Athlon představuje pro AMD dramatický předěl, a to jak jménem, tak i základním

designem. Toto jméno si firma vybrala tak, aby připomínalo rychlost a

atletičnost, a také aby procesor odlišilo od předchozích čipů z rodiny K6.

Existuje v provedeních s frekvencí 500, 550 a 600 MHz a obsahuje vlastnosti a

funkce, na něž Intel dosáhne až v příštím slibovaném upgradu Pentia III, zatím

přezdívaném Coppermine, jenž má být hotov někdy ke konci letošního roku.

„Pentium III je něco jako upgrade Pentia II“, říká Dean McCarron, ředitel

Mercury Research. „Ale architektura Pentia II je přibližně tři roky stará.“

Architektura Athlonu je nová. Lidé z AMD tvrdí, že CPU zvládne během jednoho

cyklu až šest instrukcí, zatímco Pentium III stihne během jednoho cyklu pouze

instrukce tři. (Je pravda, že v určitých případech dokáže PIII rozdělit

instrukce na menší části a pak dokáže zpracovat najednou pět takovýchto

operací.) 128KB paměť level 1 cache, zpracovávající programové instrukce

rychleji než obyčejná paměť RAM, je čtyřikrát větší než level 1 cache u Pentia

III. Toto zrychluje podle McCarrona úlohy, jako je například renderování 3D

objektů a práce s databázemi.

200MHz systémová sběrnice Athlonu je dvakrát rychlejší než u Pentia III. (AMD

ji založilo na systémové sběrnici EV6, vyvinuté firmou Digital Equipment, jež

se používá v serverech a pracovních stanicích Compaq, pracujících s

mikroprocesorem Alpha.) Dnes využívá CPU Athlonu 200MHz komunikaci pouze se

systémovým čipsetem. Plný potenciál této sběrnice si však plně uvědomíme, až

budou k dostání 200MHz paměti RAM, což má být někdy během příštích šesti až

devíti měsíců. (Podívejte se na přehled.)

AMD se pyšní další výhodou: ke své technologii 3DNow přidalo dalších 24 nových

instrukcí. Zákazníci, kteří jsou alespoň trochu v obraze, se však zajisté budou

ptát po softwaru, jenž by tyto instrukce podporoval. Stejně jako u nástavby

Pentia III, nazvané Streaming SIMD Extension (SSE), mohou instrukce 3DNow ve

speciálně upravených aplikacích urychlit grafické a jiné úlohy. 19 z těchto

nových instrukcí 3DNow má za úkol zvýšit rychlost kódování řeči a videa,

internetových plug-inů a streamingu na Webu. Pohybují se tedy v oblasti, kam

směřuje také Intel s SSE.

Stejně jako Intel si však musí i AMD počkat, než softwarové firmy updatují pro

využití nových instrukcí své aplikace. Uvidíme, jak to bude vypadat potom. My

jsme během testování neměli k dispozici žádný software, který by znal některou

z 19 nových instrukcí; AMD nám neprozradila ani jména, ani data vydání aplikací

těžících z nové sady instrukcí. Nejvíce programů využívajících technologii

3DNow představují, až na několik výjimek, jako je například ViaVoice od IBM, v

současné době hry. AMD tvrdí, že ve vývoji jsou již aplikace pro úpravu grafiky

a rozpoznávání hlasu

.

První velký test

Abychom ověřili rychlost operací s plovoucí čárkou, vyzkoušeli jsme v

Testcentru PC WORLDu benchmark mezinárodních kritérií uživatelů AutoCADu

(AUGI), tedy test, který na čas měří operace prováděné v AutoCADu 2000 firmy

Autodesk.

Compaq Presario 5861 doběhl do cíle za 16,2 minuty, o hlavu před demonstračním

systémem AMD, a přibližně o 3,5 minuty (nebo o 21 procent) rychleji než dva

stroje s Pentiem III. Hovoříme-li v řeči srovnávacích testů, tak to není málo.

Je to rozdíl, který se může viditelně promítnout do rychlosti, s jakou se

provádějí graficky náročné úlohy.

V našem testu s 3D modelovacím programem TrueSpace 4.1 firmy Caligary předvedla

demonstrační jednotka AMD 18procentní převahu, tedy náskok sledovatelný pouhým

okem na obrazovce. (Compaq Presario se tohoto testu nemohlo zúčastnit, jelikož

jeho jinak obdivuhodná grafická karta 3dfx Voodoo3 3500 nepodporovala 32bitovou

barevnou hloubku, vyžadovanou tímto testem.)

Obě sestavy s Athlonem měly 8procentní převahu nad stroji s PIII i v sadě

benchmarků 3DMark od společnosti Futuremark. Tyto testy obsahují i herní

aplikace využívající technologií 3DNow a SSE. Několik částí tohoto testu měří

stejně jako herní aplikace také počet obrázků, jež dokáže CPU zobrazit za jednu

sekundu. V tomto ohledu poráží Athlon Pentia III o 5 až 16 procent. Množství

obrázků zobrazovaných za jednu sekundu je u současných her tak vysoké, že tento

rozdíl lze na první pohled těžko postřehnout. Stroje založené na Athlonu by

však měly do budoucna, kdy budou bezpochyby hry ještě mnohem náročnější,

představovat záruku dobré investice.

Co se méně atraktivních aplikací, jež využíváte každý den, týče, tak rozhodně k

práci s Wordem či Excelem nepotřebujete takto výkonný počítač. Pokud však

hodláte zakoupit Athlon kvůli tomu, že se jedná o nejrychlejší PC na současném

trhu, tak toho rozhodně nebudete litovat. Výsledek demonstrační sestavy AMD byl

v testu PC WorldBench ohodnocen na 281 bodů, což je nejvíce, co jsme kdy

naměřili na počítači osazeném Windows 98. Tento výsledek vynikne ještě víc,

porovnáme-li jej s ostatními: průměrný systém založený na 550MHz Pentiu III

dosahuje v PC WorldBench 242 bodů, průměr z 500MHz Pentia III je pak, stále

velice slušných, 230 bodů.



Za málo peněz hodně muziky

Všechny konfigurace, o kterých je dnes řeč, jsou samozřejmě pojaty velice

štědře a nechybí v nich ani 19palcové monitory. Pokud si domů chcete pořídit

pořádně našlapaný počítač, tak vám bude vyhovovat Compaq Presario s 600MHz

Athlonem i Quantex s 600MHz Pentiem III, prvně zmíněný model je však o 210

dolarů levnější. Podívejme se na další důležité rozdíly vedle výkonu CPU.

Compaq Presario má 13GB pevný disk a 16MB grafickou kartu založenou na 3dfx

čipu Voodoo3 3500, zatímco Quantex se může pochlubit 18GB pevným diskem a 32MB

grafikou postavenou na čipu NVidia RIVA TNT2 Ultra. Athlon od Compaqu je v

porovnání s typickým Presariem celkem chudý: se 17palcovým monitorem vás přijde

na 1 999 dolarů, nebo si jej můžete pořídit se špičkovými reproduktory a

subwooferem za cca 2 500 dolarů. Základní konfigurace je však daná.

Presario 5861 bylo jednou z prvních sestav vybavených 8rychlostní mechanikou

DVD-ROM, jež jsme testovali. To však tak moc neznamená: nová rotační rychlost

této jednotky zpracovává data přibližně rychlostí 11 MB/s, tedy rychleji, než

dokáží současné procesory či grafické karty zvládnout. „[8rychlostní jednotky]

jsou vhodné především pro výrobce, kteří se snaží nějakým způsobem své modely

odlišit od konkurence“, tvrdí Robert Katzive, analytik společnosti Disk/Trend.

Zcela nezaujatě však musíme potvrdit, že 2 189 dolarů není za takto nadupaný

model s nejrychlejším procesorem vůbec přehnaná částka. Vzpomeňme si například

na loňský březen, kdy byl představen 500MHz PIII a kdy se počítače s tímto

procesorem prodávaly za více než 2 800 dolarů. Ať žije konkurenční boj!

Quantex SM600 SE se za stále ještě rozumnou cenu 2 399 dolarů dodává s

6rychlostní jednotkou DVD-ROM a všemi multimediálními vymoženostmi, které se

dokážete představit. Compaq Prosignia 330 obsahuje za cenu 2 499 dolarů 18GB

pevný disk, podporuje DMI 2.0 a je vybaven softwarem pro správu a údržbu

systému. Na rozdíl od Presaria 5861 s Athlonem může však zákazník požadovat

změnu konfigurace. Přidáme-li k němu 10/100Mb síťovou kartu a mechaniku Zip

250, zaplatíme přijatelných 2 539 dolarů.

Mezi ostatní výrobce počítačů, kteří plánují v nejbližší době uvést na trh

modely s 600 -MHz Athlonem, patří společnosti CyberMax, IBM, MidWest Micro a

Polywell. Společnost IBM tvrdí, že ve třetím čtvrtletí letošního roku začne v

řadě Aptiva prodávat všechny tři verze Athlonu, jež jsou zatím na trhu dostupné.



Jen se správně rozhodnout

Krátká historie výpočetní techniky je vydlážděná pozůstatky firem, které žily a

umíraly v přesvědčení, že kvalitní technologií mohou srazit na kolena mamutí

konkurenty s lepší konektivitou a marketingovou politikou. Jelikož má AMD

finanční problémy (podívejte se na článek Intel stále drží měšec), tak si možná

kladete otázku, zda nestojí za to s nákupem Athlonu ještě vyčkat, až jak se

situace vyvrbí. Na to stačí krátká odpověď NE. AMD se totiž může pochlubit

faktem, že desítka největších světových výrobců počítačů (s výjimkou Dellu)

dnes ve svých modelech čipy AMD využívá. Ať již před AMD stojí jakákoliv

budoucnost, stále můžete spoléhat na to, že firmy jako Compaq či IBM budou na

své produkty poskytovat kvalitní servis a podporu.

Několik příštích měsíců však bude pro AMD znamenat tvrdou práci. Zatímco se AMD

snaží rychle vyvíjet rychlejší procesory a připravuje 650MHz verzi Athlonu, tak

se i v bojovém štábu Intelu vše točí na plné obrátky. Brzy spatří světlo světa

nový intelovský čipset 820, kódově označovaný Camino, který umožní 133 MHz

komunikaci se systémovou sběrnicí. V tom okamžiku budou k dispozici také nové

paměti, jež okamžitě přinesou další nárůst výkonnosti.

Intel navíc pravděpodobně ke konci roku přijde s 667MHz procesory PIII

Coppermine, které se mají vyrábět 0,18mikronovou technologií. Tento proces

přinese v budoucnu další navýšení rychlosti, a na rozdíl od současné

0,25mikronové technologie umožní ze stejného množství silikonu vyrábět více

čipů. AMD sice také plánuje přejít ve své továrně v Austinu letos na

0,18mikronový proces, stojí však před složitější situací, jelikož má zatím plné

ruce práce s rozjížděním jiné továrny, umístěné v německých Drážďanech, do

které zatím investoval 1,9 miliardy dolarů.

Ve větším měřítku však stojí Intel, AMD i zákazníci před jiným problémem.

Zatímco se procesory neustále zrychlují, neexistují žádné „zabijácké“ aplikace,

jež by vyžadovaly výkon větší než je současných 600 MHz. Popravdě řečeno, jen

velmi málo uživatelů dnes využívá software, který si říká alespoň o 500 MHz.

Není tedy žádnou náhodou, že nejoblíbenější jsou systémy s cenou od 1 000 do 1

500 dolarů Word, Excel, internetový prohlížeč, a základní hry a grafické

programy se plně spokojí s Celeronem nebo K6–2. Jak jsme řekli, když spatřil

světlo světa 550MHz procesor PIII: nekupujte počítač, který neuživíte.

Pokud však pravidelně nakupujete sestavy s nejrychlejším procesorem, má pro vás

Athlon 600 jednu jasnou výhodu. Je to čip, který v současnosti vládne

nejrychlejším výkonem, a navíc za něj neutratíte zbytečně moc peněz.



9 0575/BAM





Intel stále drží měšec

Konkurence Intelu přijde občas na trh s lepšími technologiemi, tak jak nás o

tom právě přesvědčil příklad Athlonu. Finanční válku však Intel vyhrává na celé

čáře. Společnosti National Semiconductor a IDT nedávno ohlásily, že se chystají

zbavit poboček vyrábějících čipy Cyrix a Centaur. Krátce poté, co představila

procesor Athlon, ohlásila firma AMD také 162milionovou ztrátu za druhé

čtvrtletí. Současně odstoupil i jeden z hlavních představitelů této firmy. Na

druhou stranu Intel ohlásil za druhý kvartál zisky dosahující 1,7 miliardy

dolarů. To už je dost na to, aby si zákazníci začali klást otázku: Může se AMD,

nebo kdokoliv jiný, vůbec proti Intelu prosadit?



Hluboko do kapsy

Vyrábět rychlejší a lepší čipy než Intel je těžké samo o sobě. Konkurence ale

musí navíc čelit problému „Intel Inside“. To je program, kterým Intel přispívá

miliony dolarů výrobcům počítačů na podporu marketingu a reklamy. Navíc má

Intel s obratem 26,3 miliardy dolarů za rok 1998 takové finanční možnosti, že

může pravidelně snižovat ceny méně výkonných procesorů, se kterými se

konkurence musí utkávat nejčastěji. Firma AMD, jež teprve teď začíná směřovat

do oblasti nejvýkonnějších procesorů, měla loni obrat 2,5 miliardy dolarů.

Společnost NSI si uvědomila, že se v této konkurenci nemůže udržet a nabídla na

prodej divizi Cyrix, kterou sama získala v listopadu 1997. Tuto divizi hodlá

zakoupit tchajwanský výrobce čipsetů VIA, jenž chce nabízet nový typ procesoru

již na konci letošního roku. NSI dále prodá čip MediaGX, který stojí za

rozkvětem kategorie počítačů do 1 000 dolarů a který je obzvlášť vhodný pro

jednoúčelová zařízení.



Po startu přetížení

Firma IDT již od července prodává divizi Centaur, výrobce procesorů WinChip.

Tyto procesory nikdy nedržely krok s frekvencemi Intelu, AMD nebo Cyrixu, a

proto se vždy prodávaly téměř za babku. Další nováček v oblasti výrobců

procesorů je společnost Rise Technology, která se na trh snaží protlačit

low-endový čip MP6. Tento procesor si však zatím nenašel cestu do žádných

známějších počítačů.

Pomocí Athlonu si chce AMD prorazit cestu na trh s nejvýkonnějšími počítači, a

časem i s pracovními stanicemi a servery, kde jsou zisky z prodeje procesorů

větší. Je to však odvážný a těžký krok. AMD se musí vyvarovat problémů s

dodávkami, které se jim v minulosti těžce nevyplatily.

„Podaří-li se AMD přežít ještě dvě čtvrtletí a rozjet K7, tak to vypadá, že by

o tento čip mohlo mít zájem mnoho zákazníků,“ říká Linley Gwennap z magazínu

The Microprocesor Report. Dodává však, že v tom případě si AMD nemůže dovolit

prodělávat tak jako v minulosti.