Nová studie naznačuje, že umělá inteligence dokáže pouze na základě fotografie obličeje překvapivě přesně předpovědět, jak si daná osoba povede na trhu práce. Včetně toho, kolik bude vydělávat a kde bude pracovat.
Autoři však zároveň zdůrazňují, že tento druh technologie neschvalují, odvozování osobnosti z obličejových snímků je podle nich ze své podstaty diskriminační. Tvrdí však také, že screening osobnosti je už dnes při přijímání zaměstnanců a studentů široce rozšířený a že jeho varianty založené na umělé inteligenci se šíří tak rychle, že vyžadují seriózní akademické zkoumání.
Autoři za účelem studie analyzovali profilové fotografie na LinkedInu od více než 96 000 absolventů s titulem MBA, tedy z profesí zaměřených na management, finance a marketing. Pomocí modelu strojového učení pak odhadli pět velkých osobnostních rysů každé osoby: otevřenost, svědomitost, extraverzi, přívětivost a neuroticismus, označovaných jako tzv. Big Five.
Samotný model není nový. Vychází ze studie z roku 2020, která tvrdila, že rysy obličeje mohou prozrazovat osobnost člověka; byť byla mnohými kritizována jako pseudovědecká, dodnes je široce citována. Když výzkumníci aplikovali tento model na fotografie z LinkedInu, zjistili, že odhady AI korelovaly s tím, jaké školy daní absolventi navštěvovali, s jejich nástupními platy i s četností, s jakou měnili zaměstnání.
Teoreticky by stejný přístup mohli použít zaměstnavatelé k prověřování uchazečů. Personální oddělení by mohlo vložit fotografii nebo video uchazeče do podobného systému a získat předpověď, jak dobře by si daná osoba vedla na trhu práce. Nejde přitom jen o hypotetickou úvahu.
Spoluautorka studie, Marina Niessnerová, profesorka financí na Indiana University, uvedla, že leckteré firmy už dnes při přijímání a povyšování zaměstnanců hodnocení osobnosti používají a některé firmy, které k náborům využívají AI, už dokonce aplikují analýzu Big Five.
Podle Niessnerové existuje v daném sektoru jen minimální regulace a studie tak má přispět k vyvolání diskuze: „Nemyslíme si, že je to nutně správný způsob, jak k náboru zaměstnanců přistupovat. Ale pokud má dojít k nějaké seriózní diskusi o regulaci, je opravdu důležité mít akademické hodnocení těchto metod.“
Autoři také dodávají, že ani alternativa k algoritmickému screeningu není nutně neutrální, jinými slovy: i lidští náboráři běžně činí rozhodnutí na základě vzhledu uchazeče, která mohou být zaujatá a nekonzistentní.

Computertrends si můžete objednat i jako klasický časopis. Je jediným odborným magazínem na českém a slovenském trhu zaměreným na profesionály v oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). Díky silnému zázemí přináší aktuální zpravodajství, analýzy, komentáře a přehledy nejnovejších technologií dříve a na vyšší odborné úrovni, než ostatní periodika na tuzemském trhu.
Obsah Computertrends je určen odborníkům a manažerům z firem a institucí, kteří se podílejí na rozhodovacím procesu při nákupu ICT technologií. Jednotlivá čísla si můžete objednat i v digitální podobě.
