Alternativa bez drátu

Vždy, když se někdo pokusí o výčet možností, jak se doma nebo na cestách
připojit k internetu, nesmí kromě „fundamentálních“ řešení chybět také několik

variant bezdrátového přístupu. Právě ten se dnes řadí k nejefektivnějším a

zároveň nejekonomičtějším. Na poli bezdrátových technologií se u nás právě dnes

odehrává revoluce. A brzy přijde další.



Bezdrátový přístup k internetu je do jisté míry zaklínadlem. Klasická telefonní

linka, jako v českých podmínkách stále nejrozšířenější alternativa, má své

nedostatky, které jsou všeobecně známy. Je pomalá, nestálá, nestabilní a

relativně drahá, nicméně na elementární práci stačí. Totéž, jen s menším

akcentem na pomalost, lze vyčíst její dražší sestřičce, ISDN. ADSL technologie,

od níž se všeobecně očekávalo zlepšení přístupu na internet a o kterou se

sváděly mocensko-ekonomické boje, sice jakž takž funguje, ale je zatím

především teritoriálně omezena, neexistuje pro ni dlouhodobě udržitelný

ekonomický model (přesněji, u nás ještě stále nebyl nalezen) a naděje na její

masivnější rozšíření zatím nejsou nijak značné.

Dostupnost jiných, pevných alternativ připojení k síti není nejlepší. Kabelová

televize existuje jen v některých částech velkých center, mimo to však žádné

závažné nedostatky pro zprostředkování konektivity nemá, přesněji, nejsou

známy. Konvenční pevnou linku si může dovolit jen málokdo, v případě domácností

ji můžeme rovnou vyloučit. S několika výjimkami, o kterých prakticky nemá smysl

se ani zmiňovat, zde náš výčet pevných metod připojení k internetu končí.

Bezdrátové rozhraní, ať už postavené na jakékoliv technologii, má přednost, o

které se pevnému, optickému či metalickému vedení ani nesní. Touto předností

jsou velmi nízké náklady na položení „poslední míle“, tedy spoje mezi ISP a

zákazníkem uživatelem. Není zde třeba pokládat kabely, není třeba zvláštních

povolení, obvykle je pouze nutné instalovat koncový bod příslušné technologie u

zákazníka a spojit jej s analogickým bodem na straně poskytovatele. V případě

některých z nich může být zákazník mobilní, může se pohybovat v rámci

omezeného, nebo také velmi širokého území v dosahu koncového bodu, v případech

jiných musí být jeho rozhraní naopak pevně ukotveno. I když to můžeme brát jako

omezující faktor, prakticky jím není, protože hlavní přednosti levná konstrukce

a obvykle i provoz zůstávají zachovány.

Až do současnosti se u nás využívají především dva typy bezdrátového rozhraní,

ke kterým se v průběhu roku 2003 začala přidávat další. Prvním a

nejuniverzálnějším jsou bezdrátové datové přenosy v síti GSM, tedy především

GPRS. Díky vytvoření paušálů s neomezeným přenosem dat tyto přenosy umožnily

nebývalý rozmach přístupu na internet tam, kde byl možný jen s krajními

obtížemi, a našly si velké množství spokojených zákazníků. Protikladem k nim

pak jsou o něco starší, nicméně stále hojně využívané rádioreléové spoje. Ty

umožňují připojení v řádu desítek až stovek kilobitů za poměrně nízké ceny

spojení je nelimitované a stabilní. Stejně jako GPRS však mají své nevýhody,

mezi něž patří nižší dostupnost, potřeba být blízko na viditelnou vzdálenost

přípojného bodu a několik dalších.

Technologie Wi-Fi, která se v našich podmínkách začala šířit loni, nabízí

řešení. Bohužel, stala se předmětem něčeho, co původně nebylo a nemělo být

jejím účelem. Začala být totiž chápána jako základ obrovské přístupové sítě s

velkým pokrytím, která by umožňovala široce dostupný internet. Ve skutečnosti

však bylo Wi-Fi původně vytvořeno především jako prodloužení firemních sítí

tam, kde by bylo příliš drahé nebo náročné instalovat kabeláže, nebo tam, kde

se vyžaduje minimální mobilita klienta.

Z těchto důvodů se dá očekávat, že všeobecná bublina masového a všudypřítomného

Wi-Fi brzy splaskne. V jednom místě vedle sebe nemohou existovat více než tři

zároveň se překrývající hotspoty, tedy přístupové body, což se již nyní začíná

jevit jako problém. Stejně tak problematické je rovněž zabezpečení této sítě

jak proti neautorizovaným průnikům, tak i proti zneužití vlastními klienty, a

jako by toho nebylo dosti, u komerčních provozovatelů Wi-Fi hotspotů jsou ještě

problémy s tarifikací provozu ani zde neexistuje univerzálně přijatý a

přijatelný obchodní model.

Výsledkem toho všeho je, že mikrovlnné spoje jsou použitelné pouze někde,

GSM/GPRS všude, avšak je závislé na propustnosti sítě, kolísá rychlost a není

možno využít některých služeb. Wi-Fi pak v některých lokalitách funguje zcela

bezproblémově, jinde má poměrně zásadní nedostatky vyvolané kolizí různých

signálů a jeho největší potíže se paradoxně neočekávají už od procesu

vybudování širokého pokrytí, ale až poté, co by takové pokrytí bylo vybudováno.

Jinými slovy, současný bezdrát je v ČR sice alternativou, a nutno říci že

funkční alternativou zajištění přístupu na internet, avšak na druhé straně není

ani zdaleka ideálním a samospasitelným řešením.



Dvojitá spása na obzoru?

Přesto existují úhrnem dvě technologie, které by do bezdrátu mohly přinést

nový, svěží vítr jednak proto, že samy představují neobyčejně zajímavá

technická a potencionálně i obchodní řešení ISP služby, jednak proto, že jejich

úspěšné nasazení takřka jistě zamíchá i s možnostmi a cenami současných

bezdrátů. Pojďme se nyní na tyto dvě technologie podívat.



CDMA v režii Eurotelu

Zdálo by se, že naším výčtem je množství bezdrátových technologií dostupných v

Česku vyčerpáno, ale není tomu tak. Společnost Eurotel, jeden z našich

mobilních poskytovatelů, totiž může nabízet (v době napsání tohoto článku ještě

nenabízí) na české poměry přelomový způsob přístupu k internetu. Je jím

technologie CDMA 2000 (Code Division Multiple Access) adaptovaná pro frekvenční

pásmo 450 MHz, které bylo původně využíváno mobilním systémem na bázi analogové

technologie NMT (v síti Eurotelu s předčíslím 601).

Síť NMT funguje v běžném komerčním provozu od počátku devadesátých let. Původně

byla určena k hlasovému provozu (k telefonování). Posléze se do ní podařilo

adaptovat jednoduchý přenos SMS. Má výbornou dostupnost a pokrytí i na

odlehlých místech, ale je beznadějně zastaralá. Neumožňuje rychlejší datové

přenosy, internet, WAP, MMS žádnou z těch technologií, na kterých staví mobilní

operátoři současnou politiku a její telefony také nevyhovují současným

požadavkům uživatelů na luxusní miniatury. Neustále klesající počet zákazníků

již zřejmě několikrát přivedl Eurotel na myšlenku provoz NMT ukončit, nicméně

ještě se k tomu neodhodlal.

Již nějakou dobu však probíhá něco jiného. Současná infrastruktura sítě NMT je

využívána k úpravě na mnohem modernější CDMA. Tato úprava, konkrétně pro

CDMA2000 1×EV-DO, umožňují pouze datové přenosy, přesněji o rychlosti cca 2,4

Mb/s. Eurotel využívá maximum z toho, co lze použít z originální NMT sítě. Tedy

sloupy, technické prostory, jednotlivé komponenty vybavení. S nákladem

přibližně čtyř set milionů korun tak vzniká pravděpodobně nejmodernější

celoplošná datová síť v ČR. Nemá nic společného s existující GSM/GPRS

infrastrukturou. Pro připojení k ní je potřeba speciální bezdrátový modem nebo

telefon s datovou podporou. Ačkoliv možné je cokoliv z toho, současné GSM

telefony CDMA/450 nepodporují, a protože Eurotel zřejmě neplánuje používat tuto

síť k hlasovým přenosům, ani je nebude nabízet. Modemy mohou existovat buďto v

samostatné, nejčastěji v USB verzi, nebo jako PCMCIA karty, podobně jako je

tomu již nyní u analogických zařízení určených pro klasickou GSM síť. Tato

zařízení mohou zprostředkovávat velmi rychlé připojení k internetu, vyznačující

se oproti stávajícím mikrovlnným řešením i GPRS zřetelnými výhodami. Na rozdíl

od mikrovlnných spojení může být uživatel mobilní v rámci buňky (teoreticky i

mezi buňkami) během jednoho připojení. Rychlost přenosu dat je nejen mnohem

vyšší, než běžně dosahované hodnoty v GPRS síti, ale také by měla být

stabilnější a neměly by nastávat potíže s využitím služeb vyžadujících určité

pořadí paketů, jako je tomu v současné mobilní internetové praxi.

Takto vykreslená budoucnost vypadá doslova jako z pohádky, přinejmenším ve

vztahu k současné praxi. Ideální však není nic, a tím méně CDMA. Tato síť byla

totiž původně vytvořena především pro trhy v USA a existuje ve velkém množství

různých variant. Eurotel je se svou CDMA/2000/450 v podstatě unikát, a je

otázkou, jaké problémy se při provozu ryze datové sítě objeví. Frekvenční pásmo

navíc koliduje s hodnotami, které jsou využívány pro jiné druhy analogových

sítí. Mimo jiné pro sítě využívané policií a Integrovaným záchranným systémem.

Přesto Eurotelu ve spuštění CDMA nic po legální stránce nebrání.



CDMA by mohlo být prima

CDMA s cenou neomezeného připojení okolo

1 000 Kč, (v době psaní tohoto článku se spekuluje o 1 200 Kč bez DPH) by mohlo

být poměrně dobře konkurenceschopnou alternativou připojení. Pokud by se

zároveň podařilo udržet nízkou cenu samotných modemů a síť by nevykazovala

velké technické problémy nebo rušení, mohli by se čeští uživatelé dočkat velice

zajímavé možnosti stálého, stabilního a fungujícího připojení. Rovněž

konkurence ADSL a jistě i současných mikrovlnných pojítek by se určitě

vyplatila. Doufejme, že Eurotel implementaci systému zvládne, či pod tlakem

Českého Telecomu nezvolí příliš drahý obchodní model (cena za CDMA versus

ADSL). CDMA se s největší pravděpodobností příliš nehodí pro zajištění

konektivity ve větších organizačních celcích, firmách, snad s výjimkou

připojení externích pracovníků pomocí VPN. Pro běžného, domácího uživatele nebo

pro malého podnikatele by ovšem mohla být nesmírně vítanou možností.



WiMAX – Z jiného soudku

Technologie WiMAXu (Worldwide Interoperability for Microwave Access) je poměrně

mladým standardem (začátek letošního roku), který si klade za cíl sjednotit

doposud velmi roztříštěné systémy pro mikrovlnné připojení. V pásmu mikrovln

tedy na velmi vysokých frekvencích existuje několik vzájemně nekompatibilních

standardů pro přenos dat a i v rámci těchto standardů se vyskytuje více různých

forem vhodných pro rozdílná prostředí a rozdílné použití. Tento stav se

vyznačuje zejména tím, že nasazení bezdrátových technologií prodražuje.

Jednotlivá, vzájemně nekompatibilní zařízení jsou produkována v relativně malém

počtu. Jejich využití je limitováno identickou technologií a v některých

případech, kdy je lze „zamykat“ podobně, jako tomu je u mobilních telefonů,

také konkrétním providerem.

WiMAX je standard, který se pokouší o sjednocení stávajících mikrovlnných

technologií do jednoho univerzálního standardu. Tento standard by měl ve

výsledku vést k jednotnému, širokopásmovému internetu, jenž by byl dostupný na

mnoha místech, jeho zařízení by byla vzájemně přenosná a byla by zajištěna

jejich vzájemná kompatibilita. To by umožnilo vyrábět čipsety i koncové

jednotky ve velikém množství, a tedy velice levně. V důsledku toho by vznikla

doposud nevídaná nová infrastruktura pro zajištění poslední míle. Nikoliv na

zelené louce, ale spojením již nyní existujících komponentů, vzájemně

nekompatibilních ostrůvků.

Zatímco CDMA je v České republice již nyní téměř realitou, technologie WiMAX je

v současné době ve fázi testování. Než se dostane do běžného, komerčního

provozu, potrvá jistě ještě několik měsíců. Než se dostane k nám, potrvá

pravděpodobně více než rok, nicméně naděje, které nový bezdrátový standard

přinášejí, jsou více než zřetelné. Především by se totiž jednalo o snížení

nákladů na samotné pořízení pojítek o mnohem vyšší rychlosti, než jaká je v

současné době běžně dostupná, na více místech, než kolik je v současné době

pokryto. Jinými slovy, WiMAX by mohl přinést rychlý a dostupný širokopásmový

internet (broadband) do míst, kde je v současné době dostupný jen velmi stěží,

nebo je velice drahý. Přesto nelze zapomenout na skutečnost, že se jedná zatím

spíše jen o vizi a o standard, jenž teprve čeká na své skutečné uplatnění, než

o technologii, která by byla v ostrém komerčním provozu.



Budoucnost patří bezdrátům

Bezdrátové technologie byly původně vyvinuty jako nezbytnost pro mobilní

uživatele a také jako technický „skok“ do míst, kde je náročné instalovat

klasické optické nebo metalické datové vedení. V současné době se ale zdá, že

různé formy těchto technologií představují pro mnoho zákazníků hlavní metodu

připojení k internetu jak počítače, tak přenosného zařízení nebo dokonce celé

sítě. V případě některých z nich je ale jejich budoucnost sporná. Jiné, starší

technologie budou nejspíše brzy využívány stále méně a méně, až je jejich

uživatelé zcela opustí a tyto ztratí svůj důvod k existenci. Jiné by ovšem

mohly znamenat v blízké budoucnosti (CDMA), střední (WiMAX) a vzdálenější

(UMTS, sítě třetí generace) poměrně velikou revoluci v přístupu k informačním

zdrojům. Mohly by nás přiblížit k vysněnému rychlému, spolehlivému a

efektivnímu, přitom levnému internetu. Technicky vzato se nejedná o žádné

science fiction, ale o reálné možnosti postavené na reálných technologiích.

Proto doufejme, že budou ke spokojenosti uživatelů i poskytovatelů služeb

fungovat co nejdříve.



Problémy s Wi-Fi

Bezdrátové sítě typu Wi-Fi (802.11) byly původně určeny k „prodloužení“

firemních a akademických lokálních sítí tam, kde by to bylo tradičními metodami

nemožné nebo neekonomické. Jejich přístupové body (hotspoty) mohou bez problémů

zajišťovat konektivitu, avšak prakticky narážejí při větším pokrytí na potíže:

• s překrýváním signálů různých stanic

• s bezpečností a s ověřováním klientů

• s obchodními modely poskytovatelů

• se stabilitou



Politické okénko

Vše co stojí peníze, veliké peníze a částečně i státní peníze, je otázkou

politiky. CDMA v podání Eurotelu podstatným způsobem naštvalo jeho vlastníka

Český Telecom. Ten totiž investuje horentní peníze do rozvoje svého ADSL,

mnohem dražší a komplikovanější sítě, a přítomnost CDMA mu může přinést nemalé

problémy. Jednalo by se o stav, kdy jedna složka společnosti konkuruje druhé.

Při příležitosti toho došlo dokonce na snahy odvolat šéfa Eurotelu. V době

uzávěrky časopisu nevíme, jak tento boj dopadl.



Technologie CDMA

CDMA (Code Division Multiple Access) původně americká technologie určená pro

mobilní sítě

• existuje v různých verzích pro různá použití

• u nás ji má v úmyslu na 450 MHz provozovat Eurotel

• bude využito stávající infrastruktury zastaralé mobilní sítě NMT, stejně tak

jako jejího frekvenčního spektra

Pro použití bude potřeba mít aktivovány datové služba CDMA a vlastnit koncové

zařízení (běžný mobil pochopitelně nestačí). Ceny koncových zařízení by se měly

pohybovat v jednotkách tisíc korun a budou dostupné jako externí modemy a

pravděpodobně také jako PC (PCMCIA) karty.



WiMAX

WiMAX je sjednocením technologií pro mikrovlnný bezdrátový datový přenos

• Byl vytvořen proto, aby umožnil připojení k internetu pomocí mikrovln a

standardních zařízení tam, kde se dnes využívají proprietární řešení, která

jsou jednak drahá, a jednak technicky problematická

• V současné době je ve fázi testování, předpokládá se komerční nasazení ve

větší míře cca do jednoho roku

• V ČR by mohl znamenat příchod levného širokopásmového internetu, který by byl

závislý na lokálních provozovatelích, ale jehož koncové body by byly rychlé,

laciné a přenosné. Zejména by se tak snížily pořizovací ceny pro nové body,

stávajících technologií by se příchod nové pravděpodobně nijak významně

nedotknul.



Zajímavé adresy

• http://wirelessman.org – V podvýboru IEEE 802.16 se pracuje na specifikacích

pro bezdrátové metropolitní sítě WMAN (Wireless Metropolitan Area Networks)

• http://www.wimaxforum.org/home – WiMAX Forum se stará o prosazování 802.16 a

testování produktů

• http://www.eurotel.cz/site/cz/com­panyInfo/eurotelProfile.html – Informace o

tom, co Eurotel chystá nejen na poli datových přenosů

• http://www.cdg.org/index.asp – CDMA Development Group (CDG) je mezinárodní

konsorcium společností, které se podílejí na vývoji bezdrátové technologie CDMA

• http://www.qualcomm.com/technology/ 1×ev-do/ – Americká společnost QUALCOMM

je průkopníkem ve vývoji a v komerčním využití CDMA technologie