Alternativní prohlížeče - Mozilla 1.2

Když se řekne internetový prohlížeč, vybaví se většině uživatelů již jen
Internet Explorer od Microsoftu. Přesto ale i dnes existují konkurenční

prohlížeče; za některé z nich je třeba zaplatit, jiné jsou zdarma. K těm

druhým, a co se kvalit týče i nejvíce potentním, patří otevřený projekt

Mozilla. Znáte jej?



Mozilla je internetový komunikační balík postavený kolem internetového

prohlížeče. Je vyvíjen komunitou autorů s otevřeným zdrojovým kódem. Funkčně je

srovnatelný s nejpoužívanějším Internet Explorerem, je však uživatelsky v

některých ohledech pohodlnější. Mezi další komponenty patří e-mailový klient,

kalendář, adresář a klient IRC, je možné integrovat další.



Mozilla má relativně málo příznivců, jako primární prohlížeč ji používají

řádově jednotky procent uživatelů. Je to trochu škoda, pojďme se proto na tento

velice zajímavý systém podívat trochu blíže.



Na počátku vývoje Mozilly stál úpadek kdysi nejrozšířenějšího prohlížeče

Netscape. Přestože část odborné internetové komunity a širší veřejnosti klade

tento úpadek za vinu hlavně Microsoftu a skutečnosti, že firma začala svůj

Internet Explorer (původně od verze 3) integrovat do operačního systému Windows

(od 95SR2), existují i jiné názory. Mezi IE 3 a 4 byl propastný rozdíl v

kvalitě, další hlavní verze (5, 5.5 a 6) přinášely spíše dílčí vylepšení.

Netscape, později v balení Communicator, v podstatě zůstal viset ve svém

vývoji. Internet Explorer, přibalovaný zdarma k Windows, jej z uživatelského

hlediska převálcoval, nebyla potřeba měnit prohlížeč a Netscape se tak

nezadržitelně řítil do hlubin.



Firma na tento vývoj reagovala uvolněním zdrojových kódů k Netscapu. Díky tomu

mohla být zahájena aktivita organizace Mozilla, jež začala na základě těchto

kódů budovat nový prohlížeč. Základem se stala myšlenka komunikačního balíku

určeného pro různé platformy, ovšem se stejným vzhledem, funkčností a

uživatelským komfortem. Mozillu bylo možné stahovat si z internetu už delší

dobu, její finální verze byla uvolněna až v polovině roku 2002, aktuální verze

je 1.2. Základními podporovanými platformami jsou Win32 (celá rodina Windows

9×, a NT), Linux a Mac OS X.



Jak již bylo řečeno, hlavní komponentou Mozilly je internetový prohlížeč. Ten

je, stejně jako i další komponenty komunikačního balíku, založen na kvalitním a

výkonném renderovacím jádře Gecko (Gecko Layout Engine). Základní prvky

prohlížeče jsou při aplikaci klasického vizuálního stylu velmi podobné

původnímu Netscapu. Mozilla podporuje změnu vzhledu z internetu je možné

stáhnout širokou paletu více či méně povedených skinů. Asi nejrozšířenějším

vzhledem je Modern a jeho varianty.



Klasická ikonová tlačítka jsou v případě Mozilly poněkud redukována na ta,

která se používají nejčastěji. Adresní řádek je tam, kde jej většina uživatelů

očekává, panel pro rychlé odkazy a záložky taktéž. Funkcí, kterou ocení nejeden

uživatel, je možnost vytvářet více ploch prohlížeče v rámci jednoho okna,

respektive instance programu. Samozřejmě instancí může být najednou spuštěno

více.



Co je však důležitější než vzhled prohlížeče, je jeho funkce. Gecko pracuje

dobře, naprostá většina webových stránek vypadá k světu a aplikace fungují, jak

mají. Při srovnání Mozilly s Internet Explorerem v aktuální verzi 6 se

vyskytují určité rozdíly ve zpracování stránek. Týkají se především tabulek,

občas i kaskádových stylů. Nicméně nepředstavují žádný velký problém, ani

výrazné ohrožení konzistence prezentací. Jednotlivé stránky se načítají o něco

pomaleji než v IE, to však bude závislé na jejich konkrétní struktuře. Vůbec

nefungují některé metody automatického přesměrování, funkce zabezpečení a

utajení obsahu jsou na dostatečné úrovni.



V jedné věci prohlížeč i ostatní součásti balíku za konkurentem od Microsoftu

bohužel notně zaostávají, a tím je rychlost samotné aplikace. Spuštěné

renderovací jádro a uživatelské rozhraní konzumují nemalé množství systémových

prostředků hostitelského počítače. To platí pro platformu Windows mnohem více

než pro Linux a jen z pohledu srovnávání s Internet Explorerem. Ten je totiž do

Windows mnohem více integrován, a to mu umožňuje pracovat rychleji než Mozilla.

Celkově se ale dá říct, že kvalita zpracování a zobrazování stránek je v

Mozille na velmi vysoké úrovni.



Se samotným prohlížením stránek souvisí funkce správy stahování souborů a

cookies. Mozilla je vybavena komponentou downloadu manageru. V jeho okně se

objevují všechny soubory, které prohlížeč stahuje z FTP nebo http serverů a jež

nejsou součástí stránek. Manager umožňuje tyto soubory otevírat, najít v

Průzkumníku (Windows), ukazuje rychlost stahování i velikost již hotové části.

Bohužel zde jeho možnosti končí, a tak jej část uživatelské obce označuje za

funkci vedlejší a trochu rozpačitou.



Mnohem zajímavější součástkou prohlížeče Mozilly je manažer zapamatovávaní

hesel a obsahu formulářů. Hesla je možné jednotlivě i najednou odebírat a

především, zobrazovat jejich seznam. Je také možné definovat servery, na nichž

k automatickému zapamatování nebo doplňování nikdy nedojde. Analogický postup

nabízí Mozilla i v případě cookies.



Není možné se nezmínit o jedné funkci, která je přinejmenším částí uživatelů

mimořádně vítána. Je jí možnost v nastavení prohlížeče zakázat stránkám

otevírat další plochy (taby), nebo dokonce instance prohlížeče. Servery,

jejichž obsah se za normálních okolností několik sekund po otevření ztrácí v

moři dalších oken plných nevyžádané reklamy, tak lze zkrotit do poměrně dobře

čitelné a především snadně přehledné formy. Bohužel, v některých případech na

úkor jejich funkčnosti.





Nejen prohlížeč



Jak jsme řekli už na začátku, Mozilla je mnohem více než jen internetový

prohlížeč. Další základní součástí je e-mailový klient. Bez problémů zvládá

obsluhovat schránky, pracující na standardních protokolech. Je možné v něm

pracovat s více uživatelskými účty, ukládat zprávy do složek a aplikovat filtry

stejně, jako je to obvyklé v jiných e-mailových programech. Klient také

standardně zpracovává potvrzení o přečtení nebo nepřečtení zprávy. Bohužel, i

on trpí nedostatky zbytku Mozilly, poměrně značnou hardwarovou náročností,

pomalou odezvou a dokonce jistou těžkopádností (tu má ale celý balík přímo

zakletou ve jménu). Mozilla Mail vychází z poštovního klientu, který byl v

Netscape Communicatoru, ale dle subjektivních dojmů části uživatelů se mnohem

více snaží přiblížit ke konkurenčnímu programu Outlook Express. Pohříchu, OE se

všemi svými nedokonalostmi je stále ještě mnohem lepší aplikací pro off-line

manipulaci s elektronickou poštou.



Lépe než klient elektronické pošty dopadl při vývoji zabudovaný adresář. Je

jednoduchý, přehledný a docela rychlý, protože je vybaven bohatými možnostmi

exportu a importu dat z konkurenčních formátů. Také vyhledávání kontaktů v

případě, že máte list obsáhlejší, je docela svižné.



Zabudovaný editor webových stránek je odvozen od originálního Composeru z

Netscapu. Nabízí elementární možnosti formátování textu, vkládání

hypertextových odkazů, tabulek a obrázků. Hodí se pro rychlé vytváření

jednoduchých stránek, na práci se složitějšími projekty, obsahujícími větší

množství dokumentů nebo aktivní prvky, jsou zde jiné nástroje. Editor využijí

tvůrci malých a střídmých prezentací, nebo ti, kteří potřebují stránku rychle

vytvořit. Už z tohoto popisu vyplývá, že jej nepoužije ani zdaleka většina

současných nebo potenciálních uživatelů Mozilly.



Jinou, podstatně využitelnější součástí příslušenství, je kalendář. Trochu se

podobá aplikaci Microsoft Schedule, známé ze starých verzí systému Windows.

Pracuje s událostmi a úkoly, má několik režimů zobrazení. Podporuje standardní

formát iCalendar, jeho zřejmě nejužitečnější funkcí je možnost přihlásit se ke

sdílenému kalendáři. Ke každé události lze nastavit upozornění, URL adresu,

kterou je třeba v nastavený čas navštívit, a atribut o soukromnosti. I do něj

se jak je již zvykem promítnula jistá těžkopádnost, celkově se o něm však dá

říct, že je velmi hezký.



Kolekci doplňků k prohlížeči uzavírá klient systému IRC Internet Relay Chat.

Tento systém je i přes masivní nárůst chatů postavených na WWW rozhraní stále

velice populární, zřejmě nejpopulárnějším programem pro něj pod platformou

Windows je mIRC. Tomuto komplexnímu programu nesahá aplikace obsažená v Mozille

po pravdě řečeno ani po pás. Mnohem hůře se ovládá, nabízí základní funkce a

mnohem menší uživatelský komfort. Při jejím vývoji se zřejmě vycházelo z

předpokladu, že IRC má dnes již jen velmi vyhraněnou skupinu uživatelů. Pro

rychlou práci je uživatel Chatzilly!, jak se tento doplněk jmenuje, odkázán na

ruční zadávání příkazů IRC.





Doplňky celkově



Systém doplňků v Mozille je modulární. Například kalendář, který ve verzi 1.1

není standardní součástí, můžete stáhnout a nainstalovat zvlášť a plně

automaticky. Podobné je to i s vizuálními vzhledy. Celý balík je prošpikován

nástroji pro odlaďování, neustále se totiž vyvíjí. To na jednu stranu zvětšuje

jeho hardwarové nároky, na druhou ale umožňuje rychle nacházet chyby a také je

odlaďovat. Komunita vývojářů je, co se týče ošetřování bezpečnostních mezer,

přeci jen rychlejší než nadnárodní korporace.





Česky a čeština



I originální, anglická verze Mozilly velmi dobře podporuje český jazyk na

pasivní úrovni. Stránky se zobrazují korektně, národní diakritika příliš mnoho

problémů nenadělá. To je ale málo, jakákoliv aplikace je v našich podmínkách

plně použitelná až tehdy, kdy s ní dokáže pracovat i uživatel anglického jazyka

zcela neznalý. Donedávna existovaly dva projekty s cílem přeložit Mozillu do

našeho, slovanského jazyka. Jeden z nich (Mozilla.cz) však svou činnost

ukončil. Druhý ale funguje dále. Ztráta Mozilly.cz je však v každém případě

škodou.





Nejen Mozilla



Organizace Mozilla.org je si samozřejmě vědoma nedostatků svého prohlížeče, a

tak vznikají další pomocné projekty. Patří mezi ně Phoenix s plně modulárním

uživatelským rozhraním, nebo Chimera, prohlížeč založený na jádře Gecko a

určený pro počítače s operačním systémem Mac OS X. Tyto projekty představují

vedlejší větve vývoje Mozilly a nepronikly zatím tolik do veřejného povědomí.

Zda se tak někdy stane, je dnes velmi těžké odhadnout, možné to však

pochopitelně je.





Má to smysl?



Situace v oblasti internetových prohlížečů, respektive komunikačních balíků, je

dnes poměrně jasná. Trhu, dá-li se to tak nazvat, zcela dominuje Microsoft

Internet Explorer. Následuje docela známá Opera, zbytky z bývalé slávy Netscapu

(i jeho aktuální verze vychází z Gecka) a pár dalších prohlížečů vytvořených

převážně pro speciální účely nebo pod jednotlivé minoritní systémy. Jejich

příkladem může být třeba Conqueror pod KDE. Mozilla je na rozdíl od předchozích

vyjmenovaných konkurentů mohutný a jednolitý balík, existující pod různými

platformami. Jeho možnosti, velice detailní konfigurace a způsob vývoje z něj

technicky vzato dělají IE konkurenta. Není ale standardně instalována do

operačních systémů a to jí ubližuje. Příbuznost s Netscapem může působit

psychologicky, a to v kladném i záporném slova smyslu. Přesto se lze domnívat,

že Mozille patří jistá budoucnost, a její technické možnosti tuto domněnku jen

potvrzují.





Mozilla



dobrý uživatelský komfort

kvalitní zobrazování stránek

manažery stahování, hesel a cookies

zabudovaný jednoduchý editor stránek

otevřený zdrojový kód

hardwarová náročnost

horší e-mailový klient (to je ale spíše otázka vkusu)

nutnost stahování a instalace





Základní odkazy:



www.mozilla.org – Stránky organizace Mozilla a projektu

www.czilla.org – Stránky české lokalizace

www.mozilla.cz – Jiný, dnes již ukončený projekt české mutace Mozilly





Minimální konfigurace (Windows):



CPU 200 MHz (funkční i na 166), 64Mb RAM, podle verze a typu OS,

rozlišení 1 024 × 768 (Mozilla funguje stejně dobře na pevném, jako i na

vytáčeném připojení k internetu)