AMD FAB36

Společnost AMD oficiálně otevřela 14. října novou továrnu FAB 36 v blízkosti
Drážďan. Firma tak významně rozšířila svůj klíčový výrobní závod FAB 30, který

v drážďanské průmyslové zóně zahájil provoz v roce 2000. Komplex FAB30 a FAB36

se tak stal jedním z největších závodů na výrobu polovodičů na světě.

AMD urazilo za 36 let své existence obrovský kus cesty. Z druhořadého výrobce

licencovaných procesorů x86 přes společnost zaměřenou na trh low-endových

procesorů až po současnou pozici technologického leadera v oblastech jako jsou

stolní PC a servery. O sílící pozici AMD v oblasti stolních procesorů svědčí

úspěch, jehož společnost dosáhla na severoamerickém trhu v září 2005 poprvé za

celý měsíc byly Athlony a Semprony nejprodávanějšími procesory pro stolní PC.

AMD

s 52 % předstihlo Intel, který dosáhl 46% podílu (jde se o data z koncového

trhu, do nichž nejsou zahrnuti prodejci s přímým prodejním modelem jako DELL či

velkoobjemové nákupy firem a institucí).

Právě díky dobrému odbytu AMD novou továrnu urgentně potřebuje. Poté, co

drážďanská FAB 30 zůstala jediným závodem vyrábějícím celou produktovou řadu

mikroprocesorů AMD, Athlonem 64 a Sempronem počínaje a Opteronem konče, je její

kapacita vytížena prakticky trvale na sto procent. Hlavním problémem druhého

největšího výrobce procesorů (celkový podíl AMD na trhu všech x86

kompatibilních čipů se podle Mercury Research pohybuje mezi 15–16 %) tak v

současné době není procesory prodat, ale dodat. Ostatně i čeští distributoři

trpí v současné době nedostatkem prakticky všech modelů a lze očekávat, že

dostupnost procesorů AMD bude na konci čtvrtletí díky vyšší předvánoční

poptávce ještě o něco horší. Situace v dalších evropských zemích či na

severoamerickém trhu je přitom podobná. FAB 36 ale zahájí běžný provoz až během

prvního čtvrtletí příštího roku a plné výrobní kapacity bude patrně dosaženo

ještě o něco později. Nová továrna tak sice aktuální problémy s bezproblémovou

dostupností Athlonů a Opteronů nevyřeší, v příštím roce ale umožní, aby mohl

výrobce lépe reagovat na požadavky trhu, ať už z hlediska celkové kapacity či

poptávky po určitých typech procesorů.

FAB 36 by navíc ve střednědobém horizontu mohla AMD pomoci k dosažení lepších

ekonomických výsledků a lepšího hodnocení společnosti na akciových trzích –

firma byla nedávno kritizována mimo jiné za nízké výrobní marže, což se spolu s

kritikou velkého objemu vyplácených bonusů negativně promítlo do vývoje ceny

akcií ve druhém říjnovém týdnu. Právě výrazné zvýšení výrobní kapacity při

relativně nižším nárůstu provozních nákladů by mohlo pomoci ke zvýšení marží –

pochopitelně za předpokladu, že nedojde k výrazné cenové válce, která by mohla

snížit ASP (průměrnou prodejní cenu procesorů) zejména v mobilním či serverovém

segmentu. Je to také nutný předpoklad dosažení dlouhodobých cílů – zhruba 30%

podílu na trhu všech x86 procesorů do roku 2009.

K rozhodnutí vystavět nový závod v těsném sousedství stávající FAB30 vedly před

třemi lety AMD různé důvody: počínaje možností sdílení klíčové infrastruktury a

zaškolené pracovní síly až po investiční pobídky, které nabídla spolková vláda.

Z celkových nákladů 1,5 miliardy dolarů na výstavbu výrobního závodu poskytla

vláda spolkové země Sasko 300 milionů, dalších 325 milionů pochází od lokálních

investorů a zbytek si zajistilo AMD úvěrem. Další 1,5 miliardy dolarů ale ještě

bude třeba pro plné vybavení závodu potřebnou technologií a pro rozběhnutí

výroby.

FAB 36 využívá při výrobě nové 300mm křemíkové oplatky, které umožňují větší

objemy výroby a snížení výrobních nákladů. Zpočátku bude závod vyrábět

procesory stávající technologií 90 nm, již během příštího roku ale bude část

výroby převedena na 65 nm a do konce desetiletí by měly být postupně zavedeny

výrobní procesy 45 nm a 32 nm. Stávající závod FAB 30 bude patrně již v příštím

roce využit pro výrobu čipsetů pro partnery AMD. Oba provozy navíc používají

systém APM (Automated Precision Manufacturing) pro zvýšení efektivity a

maximální využití výrobních kapacit.



Stručná historie AMD



Společnost AMD zahájila produkci logických obvodů v roce 1969. V roce 1975

začala výroba čipů RAM a též klonu procesoru Intel 8080, vyvinutého na základě

reverse-engineeringu. V sedmdesátých letech AMD vyrábělo i procesorové elementy

vlastní konstrukce Am29×xx, určené pro minipočítače. Na přelomu sedmdesátých a

osmdesátých let byl vyvinut RISC procesor AMD 29K a do výrobního programu byly

přechodně zahrnuty obvody pro grafiku a zvuk. Zahájena byla též výroba

flashových pamětí. Posléze se AMD rozhodlo soustředit výhradně na výrobu CPU

kompatibilních s modely Intel a na flashové paměti.



8086–80286

V letech 1982–86 vyrábělo AMD procesory 8086, 8088 a 80286 v licenci pro IBM a

další odběratele (IBM tehdy vyžadovalo minimálně dva nezávislé výrobní zdroje

pro díly do svých PC). V roce 1986 Intel jednostranně zrušil licenční ujednání,

aby předešel předání technických podrobností o procesorech 80386. AMD tento

postup napadlo a v následné arbitráži byla firmě přiznána kompenzace ve výši 1

miliardy dolarů.



Am386/486

V roce 1991 představilo AMD procesory Am386, založené opět na

reverse-engineeringu mikrokódu Intelu, o dva roky později následoval Am486. Na

konci roku 1994 rozhodl kalifornský nejvyšší soud, že AMD nemá právo používat

mikrokód i386. Posléze došlo k dohodě mezi AMD a Intelem, která poskytla AMD

právo vyrábět a prodávat procesory s mikrokódem i286, i386 a i486 a patrně

umožňuje i plný crosslicensing patentů. V roce 1993 AMD založilo spolu s

Fujitsu partnerství FASL pro vývoj a výrobu flashových pamětí (v roce 2003 byla

založena FASL LLC, v níž má AMD 60% podíl).



K5

Procesor, jehož kódové označení je údajně odkazem na „kryptonit“, jediný prvek,

který dokáže ublížit Supermanovi, byl představen jako konkurent Pentia, ale ve

skutečnosti se jednalo interně o RISC procesor, jenž dekódoval instrukce x86 na

mikrooperace, podobně jako Pentium Pro, Pentium II či Cyrix 6×86. Výkon K5 byl

ale snad ve všech směrech výrazně horší než Pentium.



K6

V roce 1996 koupilo AMD společnost NexGen a získalo tak technologii a vývojový

tým, který stál za procesory Nx586 a 686 – jejich architektura byla během

pouhého roku přetvořena do podoby čipu K6. Jednalo se opět interně o RISC

procesory, jež ale nabízely mnohem vyšší celočíselný výkon a byly doplněny o

MMX instrukce a časem též o sadu 3D Now!, která měla kompenzovat nižší výkon v

plovoucí desetinné čárce ve srovnání s Pentiem II. K6 získal poměrně značnou

popularitu – byl ale osazován výhradně do levnějších sestav a trpěl horší

kvalitou čipsetů VIA.



K7

Když DEC začal utlumovat vývojový program procesorů Alpha, podařilo se AMD

získat podstatnou část inženýrů z vývojového týmu včetně Dirka Meyera, který

byl jedním z vedoucích designérů procesorů Alpha. Při návrhu Athlonu tak AMD

mělo k dispozici know-how pro vývoj špičkového procesoru pro firemní segment.

Architektura byla navržena pro maximální výkon ve všech oblastech včetně FPU,

tým se navíc mohl vyhnout některým problémům, s nimiž se Intel potýkal u

architektury P6. Díky tomu se AMD podařilo v březnu 2000 představit 1GHz

procesor (Intel ohlásil 1GHz Pentium 3 o několik dní později, CPU bylo ale

reálně dostupné až po několika měsících). Ve stejném roce byla otevřena FAB 30

v Drážďanech, kam byla postupně převedena veškerá výroba procesorů K7 a později

K8.