Antispamový zákon a jeho užití v praxi

Většinu spamu tvoří obchodně zaměřené nabídky, často jde o nabídky pochybných

produktů, o rychlé zbohatnutí či pololegální služby. Odesílatele přijde

rozeslání takovýchto zpráv velmi lacino – většinu nákladů totiž platí příjemci a

poskytovatelé přenosových služeb. Od září tohoto roku je v účinnosti zákon č.

480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti neboli, také tzv.

antispamový zákon, který danou problematiku upravuje. Antispamový zákon (dále

jen „zákon“) se ale nevztahuje pouze na spam. Cílem tohoto článku je tuto normu

čtenářům představit a objasnit některé interpretační problémy, které se již v

praxi vyskytly.



Nevyžádaná obchodní sdělení a spam

Bojovat proti spamu lze jak způsoby technickými, např. tzv. filtrováním zpráv,

kde na základě určitého nastaveného „filtru“ do schránky nebudeme pouštět určité

typy e-mailů, které vykazují shodné znaky, nebo také lze bojovat způsobem

legislativním, kdy se spam (resp. nevyžádaná obchodní sdělení) právně definuje a

zakáže. Zákon reguluje nevyžádanou elektronickou inzerci a povoluje zasílat

obchodní sdělení pouze podle takzvaného systému opt-in, tedy pouze s výslovným

souhlasem adresáta. Nevyžádaná obchodní sdělení zákon zakazuje. Zákon tedy

nezakazuje rozesílání spamu obecně, ale pouze rozesílání tzv. nevyžádaných

obchodních sdělení. Nevyžá-

dané obchodní sdělení je kategorie užší než obecná kategorie „spam“, protože

spam samo-

zřejmě může zahrnovat i e-maily, které s podnikáním nemají nic společného. Zákon

definuje obchodní sdělení jako všechny formy sdělení, určené k přímé či nepřímě

podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která

vykonává regulovanou činnost nebo je podnikatelem. Za obchodní sdělení považuje

zákon též reklamu. Zákon dále vymezuje pojem obchodní sdělení i negativně, když

stanoví, co se za obchodní sdělení nepovažuje. Za obchodní sdělení zákon

nepovažuje údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či

právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresu elektronické

pošty. Tedy jinými slovy, pokud podnikatel např. změnil adresu nebo telefonní

číslo či e-mail a informuje o tom své klienty nebo zákazníky prostřednictvím

e-mailu, nebude se jednat o obchodní sdělení a nebude potřebovat k rozeslání

takového e-mailu souhlas adresátů. Dále zákon stanoví, že zasílání obchodních

sdělení (tedy se souhlasem adresáta) ve formě e-mailu je zakázáno, pokud:

• takové sdělení není zřetelně a jasně označeno jako obchodní sdělení,

• skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace

uskutečňuje, nebo je zasláno bez platné adresy, na níž je možno zaslat informaci

o tom, že si adresát nepřeje, aby mu byla obchodní sdělení dále zasílána.



Reklamní patičky provozovatelů freemailů

V případě, že se jedná o e-mail (SMS zprávu), určený konkrétní osobě s

konkrétním soukromým obsahem, k němuž je provozovatelem

freemailu (mobilním operátorem) připojena reklama, nejedná se o porušení zákona,

protože reklamní patičky vkládané do e-mailů nesplňují definiční znaky

obchodního sdělení ob-

sažené v zákoně. Obecně tedy platí, že poskytovatelé e-mailu (freemailové

služby), kteří vkládají do pošty reklamní sdělení (není rozhodné, zda při

odeslání nebo přijetí e-mailu), jednají v souladu se zákonem (tedy zákon

neporušují), pokud jsou splněny současně tyto dvě podmínky:

• obchodní sdělení je jasně označeno jako obchodní sdělení a je také jasně

odlišeno od textu zprávy – e-mailu

• a v obchodních nebo jiných podmínkách uživatel e-mailu předem (tedy před

přidělením e-mailu) jednoznačně vyslovil souhlas s takovouto praktikou.



Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb a webhosting

Zákon se ale nezabývá pouze nevyžádanými obchodními sděleními, ale reguluje i

jiné dosud problematické oblasti internetu a jeho využívání. Zákon upravuje

odpovědnost poskytovatele služeb informační společnosti (providera) za obsah

informací poskytovaných na internetu. Zákon jasně říká, že provider není

odpovědný za obsah cizích webových stránek, jejichž umístění na svém serveru

zajišťuje, a nemá tedy povinnost jejich obsah aktivně monitorovat. Pokud se však

prokazatelně dozví o protiprávní povaze obsahu stránek (například dětská

pornografie, stránky s fašistickým obsahem apod.), je jeho povinností stránky

odstranit, respektive znepřístupnit.

Telemarketing a zákon

Často se stává, že různé společnosti volají svým potencionálním zákazníkům a

nabízejí jim různé služby (tzv. telemarketing). Zákon se vztahuje i na

telemarketing. Tento zákon neupravuje totiž pouze prostředí internetu, ale je

tzv. technologicky neutrální, tedy se vztahuje na všechny služby elektronických

komunikací. Z toho plyne, že zahrnuje i nevyžádanou komunikaci prostřednictvím

hlasové služby – telemarketing. Provozování této služby pro šíření obchodních

sdělení je povoleno pouze na základě předchozího prokazatelného souhlasu

adresáta služby.



Pokuty a sankce

Orgánem příslušným k výkonu dozoru nad dodržováním zákona je Úřad pro ochranu

osobních údajů, který může za porušení zákona stanovit (tedy za zasílání

nevyžádaných obchodních sdělení) sankci až do výše 10 000 000 Kč. Právnická

osoba za správní delikt ovšem nebude odpovídat, pokud prokáže, že vynaložila

veškeré úsilí, které bylo možné požadovat, aby porušení povinností podle zákona

zabránila. 04s0039/jp o



JUDr. Bohumír Štědroň je odborníkem na právo IT; Mgr. Martin Plíšek zastává

funkci ředitele legislativně právního odboru MIČR.



Příklady z praxe



• Vztahuje se zákon i na nevyžádané e-maily, propagující nějakou politickou

stranu, hnutí nebo ideologii?

Zákon se vztahuje pouze na nevyžádaná obchodní sdělení, která jsou v zákoně

přesně definována. Zákon se nevztahuje na sdělení, která nemají obchodní povahu,

jako jsou např. sdělení náboženského a politického charakteru.



• Společnost změní své telefonní číslo a napíše v tomto smyslu svým dodavatelům

e-mail. K zaslání e-mailu však nemá souhlas druhé strany. Poruší tak zákon?

Za obchodní sdělení obecně není zákonem považováno telefonní číslo, e-mailová

adresa, fyzická adresa, ale ani URL adresa webových stránek. Za nevyžádané

obchodní sdělení rozhodně nelze považovat zprávu o změně telefonního čísla,

sídla nebo e-mailové adresy společnosti.



• Mohu rozeslat nabídku e-mailem s tím, že v ní přesně označím, že se jedná o

obchodní nabídku a uvedu kontakty na naši společnost, aniž bych měl předem

souhlas adresáta? Nebo musím takový souhlas mít?

Označit e-mail jako obchodní sdělení nestačí. Šířit obchodní sdělení bez

souhlasu adresáta je jednoznačně zakázáno. Souhlas tedy je třeba mít, a to ještě

před odesláním obchodní nabídky.



• Pokud mám souhlas adresáta, musím respektovat ještě další pravidla pro

odeslání reklamní nabídky?

V případech, kdy je udělen souhlas adresáta, můžete zasílat obchodní sdělení.

Musíte však zprávu označit jako obchodní sdělení, nesmíte utajovat totožnost

odesílatele a zpráva nesmí být zaslána bez platné adresy, na kterou může adresát

přímo zaslat informaci, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace nadále

zasílány.



• Mohu reklamu bez předchozího souhlasu poslat na obecnou firemní adresu

info@domena.cz?

Zákon chrání shodně e-mailové schránky typu info@domena.cz určené právnické

osobě jako emailové schránky fyzických osob. Ani na firemní adresy nelze bez

předchozího souhlasu obchodní sdělení posílat.



• Zájemce o byt zveřejnil v novinách inzerát ve znění „hledám byt o velikosti X,

můj e-mail je Y“. Dopustí se realitní kancelář, která takovému zájemci pošle

svou nabídku e-mailem, porušení zákona a riskuje pokutu až 10 milionů Kč? Nemá

totiž prokazatelný souhlas druhé strany k tomu, aby jí zaslala

e-mail.

Jestliže občan zveřejní svůj inzerát, že hledá byt, lze to považovat za souhlas

se zasíláním obchodních sdělení. Pokud si jej realitní kancelář archivuje, stává

se tento souhlas prokazatelným. Zasílání nabídek bytů je tedy vyžádaným

obchodním sdělením do doby, než adresát jejich další zasílání odmítne.



• Jak je to s upozorněním například mobilních operátorů formou SMS zpráv na nové

služby a nové tarify?

Zda se jedná o nevyžádané obchodní sdělení, závisí na tom, zda klient

konkrétního mobilního operátora při podpisu smlouvy (příp. akceptací obchodních

podmínek) souhlasí s tím, že bude adresátem podobné obchodní nabídky.