Apple v roce 1

Mnoho pohybu se rýsuje v tomto roce na macovském trhu. Přechod na systém Mac OS
X neznamená pouze změnu zažitých zvyklostí, může to být rovněž silný impuls pro

úplnou záplavu inovací jak hardwaru, tak softwaru.



Bude to opět velmi zajímavé. Nový rok chce firma Apple přivítat celou paletou

nových počítačů, ve kterých budou tepat rychlejší až gigahertzové procesory a

budou mít vylepšenou sběrnicovou architekturu. Je ohlášena konečná verze nového

operačního systému Mac OS X (US). Toto jsou jen některé vrcholy tohoto roku,

který dozajista ještě přinese plno překvapení. Překvapení jsou nejen očekávána,

ale i nutná. Zvláště poté, kdy pár dní před koncem účetního roku (konec září)

vystřídalo téměř bujaré veselí z výsledků kruté probuzení, kdy se během jednoho

dne stalo to, co Wall Street ještě nezažil akcie firmy se snížily na polovinu.





TOP 1: Nové Macy



Již dobré dva roky je v prodeji Power Mac G4, a od té doby nebyl prakticky

změněn. Snahou bude zrychlit procesory a architekturu základní desky. Zatímco

za „desku“ je odpovědná firma Apple, zavedení rychlejších procesorů na trh je v

rukou firem IBM a Motorola. Řečeno jinými slovy, možnost Applu vyrábět

konkurenceschopné produkty závisí také na možnostech a vůli IBM a Motoroly, zda

ty budou s to dodávat dostatečné množství takových procesorů, které budou co do

poměru cena/výkon plně srovnatelné s výrobky jejich hlavních konkurentů jako je

Intel a ostatní výrobci procesorů pro platformu Windows. Apple ostatně činí oba

výrobce procesorů plně odpovědné za to, že jejich neschopnost dodávat rychlejší

procesory negativně ovlivnila výsledky minulého roku. Přese všechno byl Apple

informován, že začátkem roku 2001 bude mít k dispozici dostatečné množství

rychlých procesorů. Jedno je jasné: procesory rozhodnou o „přežití“; bude-li

jich dostatek může to být velmi úspěšný rok, nedočká-li se jich Apple bude

situace na macovském trhu patrně pochmurná.





TOP 2: MAC OS X



Apple s velkými nadějemi sází na nový macovský operační systém, jehož konečná

verze byla Stevem Jobsem ohlášena na den 24. března 2001. Nejen že má přivést

Stevu Jobsovi některé počítačové prodejce zpět, nový systém má dokonce dát trhu

nový impuls hlavně u prodeje v oblasti High-End. Přesto číhá na Apple ještě

jedno riziko jsou to pozdní dodávky nebo slabá vůle vývojářů hardwaru a

softwaru nový Mac OS podpořit a přizpůsobit mu své vlastní produkty. To by

mohlo ovlivnit prodej velmi negativně. Toto vše silně tlačí Apple k tomu, aby

byl Mac OS X úspěšný. Nemůže si dovolit výraznější zpoždění nebo protahující se

dodávky „třetích“ výrobců. Vypadá to, jako by výrobce Maců vsadil vše na jednu

kartu. U Applů si plně uvědomují svoji odpovědnost a důležitost tohoto tématu.

Proto plánují v době startu tohoto nového systému celou řadu akcí a obzvláště

se svými partnery chtějí zkusit získat pro něj u profesionálních uživatelů na

macovském trhu dobrý ohlas.





BUDOUCNOST Mac OS



Skutečně napínavý bude rok 2001 pro macovské přátele experimentů. Mac OS X

znamená totiž nejsilnější zlom na macovském trhu vůbec. Od uvedení prvních

počítačů Apple a prvního Mac OS v roce 1984 představuje nejdůležitější změnu v

dějinách firmy. Když vše půjde podle plánu, budeme se moci již v březnu

seznámit 2001 s definitivní verzí.



Pro zavedení Mac OS X je potřeba počítat s určitým „přechodovým“ obdobím. Jistě

se vyplatí zakoupit systém s předstihem a sbírat zkušenosti pomaleji, bez

časového presu. Oproti Mac OS 9 představuje radikální řez. Mac OS X nabízí

větší stabilitu a lepší využití dvojitých procesorů, vyžaduje ale určitý čas na

zapracování. Změnou neprošlo pouze uživatelské prostředí, ale hlavně jeho

struktura, která jistě bude pro uživatele Mac OS 9 nezvyklá.



Pro nový systém je sice možno používat programy chodící s Mac OS 9, o to se

starají prostředí Carbon a Cocoa. Avšak programy, které jsou napsány více s

ohledem na příslušný hardware, se mohou postarat o určité problémy.







CO BUDE S MAC OS 9?



Je třeba říci, že ten, kdo nebude mít chuť ani potřebu přejít na Mac OS X,

nebude k tomu nijak nucen. I když dosud Apple toho o budoucnosti Mac OS 9 moc

neřekl, bude tento „tradiční“ systém vyvíjet i nadále. Již nyní pracují týmy

vývojářů na příštím updatu verze 9.1. Tento systém je nyní již na americkém

trhu. Vždyť Mac OS 9 zaujímá své ne nepodstatné místo a zůstane jistě nějaký

čas pod odznačením „Classic“. Není jasné, jak dlouho bude Apple oba systémy

nabízet vedle sebe. Co bude s uživateli, kteří na Mac OS X vůbec nechtějí

přejít? I když bude Apple provozovat oba dva systémy paralelně, v ten okamžik,

kdy bude v Mac-společenství dostatek aplikací, bude proveden razantní krok k

systému Mac OS X. Poté budou mít uživatelé možnost si koupit doplněk pro Mac OS

X, který umožní si nainstalovat pro ně „dosud běžné“ Mac OS prostředí. Kdo se

chce Mac OS X zříci a vsadí na hlavně v oblasti USB vylepšený Mac OS 9, může

spustit v ovládacích panelech „Systémový disk“, který najde na CD Mac OS X,

jehož pomocí aktivuje Mac OS 9 jako startovací systém. Po restartu nebo novém

spuštění se pak uživatel opět ocitne v obvyklém Mac OS 9 prostředí, ve kterém

by také měly fungovat všechny hardwarově vhodné aplikace. Lze s jistotou říci,

že tento rok bude Apple nabízet kombinaci systému Mac OS X a dosavadních

operačních systémů, s tím, aby přenechal volbu na uživateli.





CO NABÍZÍ Mac OS X?



Finální verze Mac OS X se od své beta-verze liší v několika podstatných

oblastech. Apple zapracoval převážně na zrychlení systému, ovladačích a

jednotlivých částech systému. Zcela nové jsou tiskové ovladače a funkce tisku,

které již konečně v plném rozsahu podporují USB tiskárny. V této konečné verzi

lze doplňovat nebo zase mazat PPD popisy tiskáren podle chuti a nálady. Apple

chce však zrovna tak „zgruntu“ přepracovat také ostatní hardwarové ovladače a

modemové skripty. Především v oblasti rozhraní USB a FireWire chce Mac OS X

nabídnou komfort a kompatibilitu, na které jsou uživatelé Mac OS 9 zvyklí.

Applem určená FireWire a USB zařízení získají u konečné verze systému něco na

rychlosti.



Java 2 se prostřednictvím Mac OS X včlenila do Maců a svým funkčním rozsahem

odpovídá sunovské strategii (JDK = Java Development Kit) Java 2 SE. Pro

uživatele Maců to představuje, že se Mac v budoucnu bez problémů a především

rychle vyrovná s většinou on-line bankovních aplikací.



Pro oblast videostřihu a hudby se také objevilo něco nového: s Mac OS X

přepracuje Apple své nejdůležitější aplikace jako Final Cut Pro a iMovie. K

tomu avšak potřebuje systém časovací funkce, které umožní zpracování audioa

videodat v reálném čase.





KOSMETICKÉ ZMĚNY



K výše uvedeným změnám provedl Apple v systému Mac OS X stovky dalších a přidal

i několik novinek, které mají především usnadnit dosavadním uživatelům Mac OS 9

přechod. Například nabízí program „systémová nastavení“ a mnohem více možností

než aktuální beta-verze. Výrobce Maců myslel i na maličkosti typu „Hotspots“

pro šetřič obrazovky.



Doufejme jen, že Apple nezapomene v novém systému na typicky macovská hlášení,

jako je například varování před vysypáním koše. Také by měly být vyladěny

drobné neuhlazenosti, které se představují v beta-verzi v podobě až moc

přesného „kliknutí“ na ikonu v Docku, nebo ve Finderu opomenutím možnosti změny

velikosti okna.





SHRNUTÍ



Příchodem Mac OS X na trh nastane nový věk nejen pro uživatele, nýbrž i pro

Apple, „třetí“ výrobce a vydavatele computerových časopisů. K tomu, aby byl Mac

OS X v roce 2001 úspěšný, musí se Apple starat o to, aby nový systém zůstal

věren macovským principům: totiž jednoduchosti ovládání, flexibilitě a

pokrokovosti.







Počítačové procesory



Aktuální paleta výrobků Apple byla sice v roce 2000 stále oživována, základní

kostra však nebyla změněna. To vedlo k tomu, že sběrnicová architektura nemohla

držet krok s aktuálními, s Windows kompatibilními PC z oblasti profi. Nastal

nejvyšší čas představit novou zcela přepracovanou nabídku: Macworld Expo v San

Francisku již částečně tento úkol splnil, byly zde představeny čtyři nové Power

Macy G4 a dva PowerBooky poprvé vybavené procesory G4. Nové tzv. „konzumní“

počítače jako iMac nebo iBook mají být podle slibu „Apple bosse“ představeny v

měsíci únoru 2001 na Macworld Expo v Tokiu.





GIGAHERtZ TEPRVE KONCEM 2001



Počátkem roku nebude moci Steve Jobs vyčarovat z klobouku žádný gigahertzový

počítač v San Francisku byly v nových G4 představeny nové procesory 466, 533,

667 a 733 MHz. Na multiprocesorových Macích bude Apple lpět i nadále. Ve

spojení se systémem Mac OS X je také smysluplné, aby nový operační systém

podporoval symetrický multiprocesing. Jak to vše bude v budoucnu vypadat,

závisí na vývoji applovského dodavatele Motoroly. Vedle G4 má Motorola aktuálně

„v práci“ takzvanou G4+, která má v procesoru integrovanou 256 KB velkou

level-2-cache. Ačkoliv může tento procesor pracovat pouze na 400 až 500 MHz,

měl by být rychlejší než procesory pro PC s taktovací frekvencí 700 MHz.



Ještě déle trvá vývoj procesoru G4e, který za použití SOI technologie (Silicon

On Insulator) dokáže být při stejné taktovací frekvenci rychlejší o 22 procent

než procesor G4 a má o 30 procent menší spotřebu energie. Tento procesor by

podle údajů měl pracovat až na 1,5 GHz. Zatím není známo, zda bude již tento

rok zralý pro trh. Další zlepšení početního výkonu má u Maců dosáhnout G5

procesor, který bude pracovat s frekvencí až 2 GHz. Podle slov mluvčího

Motoroly Paula Clarka by tento procesor měl být softwarově programovatelný, a

díky tomu by se měl dát snadno optimalizovat. Je předpoklad, že první procesor

G5 by měl v Macích tepat nejdříve v roce 2002.



Ve hře zůstává nadále i IBM se svým procesorem G3, jenž se stará o svižné tempo

v oblasti Maců pro „začátečníky“ a přenosných počítačů. Pod kódovým označením

Power 4 vyvíjí IBM zcela nový procesor, který vychází z technologie Power-PC G4

a měl by konkurovat Motorole. Cílem je rozšířit spolupráci mezi pamětí, cache a

jádrem procesoru. Toto je právě slabina aktuálních procesorů G4. Také IBM sází

na technologii SOI a zkouší použít tři 500 KB veliké level-2-cache paměti v

procesoru. Procesor by měl být rychlý do 1 GHz, a teoreticky by mohl dosáhnout

magické hranice 1,5 GHz. Se 170 miliony tranzistorů chce IBM převzít roli

„předjezdce“ ve hře „kdo má nejvíc tranzistorů?“. Aktuální procesor G4 to

dotáhl na 6,5 milionu. Kdy má tento procesor spatřit světlo světa, není rovněž

známo.





NOVÁ ZÁKLADNÍ DESKA



Vyšší rychlost počítače závisí také na jiných částech, není to pouze věc jeho

procesoru. Apple si pro nejbližší budoucnost ponechá design základní desky

(UMA, Unified Mainboard Architecture), přizpůsobí ho ale aktuální technologii.

U nových G4 se již objevila deska se 133MHz sběrnicí, u které je použit výhodný

DDR paměťový modul. U tohoto RAM-modulu slouží k přenosu dat dva taktovací

kanály, namísto dosud jediného tím se zvýšila efektivní rychlost přenosu na 266

MHz (DDR není zkratkou pro bývalý stát dělníků a rolníků, ale pro „Double Data

Rate“). Tyto moduly jsou nejen výrobně výhodné, ale odpadají zde také poplatky

za licence. Přibližně dvakrát dráže vyjdou paměťové moduly technologie Rambus,

která se však postará o rychlejší 800MHz datový tok mezi pracovní pamětí a

procesorem. Vedle podstatně vyšších výrobních nákladů oproti DDR-pamětí se

musejí také připočítat licenční poplatky za použití technologie Rambus. Na

podobné bázi jako u DDR-technologii Apple zvýšil také rychlost u grafického

rozhraní: namísto dosavadního AGP 2× (Advanced Graphic Port) byl Applem nasazen

standard AGP 4×. Tato technologie používá k přenosu dat jak stoupající, tak i

klesající kanál (AGP 2× používá pouze kanál klesající) a tím dosahuje fyzikálně

133MHz rychlosti sběrnice, tj. skutečné rychlosti 266 MHz. Společně s rychlejší

grafickou kartou bude možné i další zvýšení výkonu: kromě Power Macu G4 466

MHz, kde Apple ponechal ATI 128 Rage Pro, jsou ostatní nové G4 vybaveny kartou

Nvidia Geforce2 s videopamětí 32 MB, na přání může být zvolena rychlá ATI

Radeon karta. Rovněž PowerBooky by měly profitovat z ATI Rage Mobility 4M,

kterou ATI představila koncem října 2000 na nových PowerBoocích G4 je užita ATI

Rage Mobility 128.



U rozhraní se bude stěží něco měnit. Pro USB 2.0 nejsou, pokud je známo, žádná

periferní zařízení, a kromě toho mají Macy pro zařízení, po výkonu velmi

hladová, rozhraní FireWire. Ostatně rozhraní Ethernet by mohlo nyní být do

jednoho gigabitu dostatečně rychlé u všech modelů.





VČETNĚ CD VYPALOVAČKY



Stěží si dnes lze představit lépe vybavený počítač, který by se odvážil na trh

bez CD vypalovačky. Ačkoliv vsadil Apple s DVD na správného koně, mnoho

dnešních macovských uživatelů by upřednostnilo CD vypalovačku. Pomoc přichází

spolu s novými modely, které jsou vybaveny CD-RW mechanikou. V nejsilnějším

modelu G4 s 733 MHz je kombinovaná mechanika Pioneer, jež kromě CD dovede

zapisovat i na DVD média.





PŘEPRACOVANÁ PRODUKTOVÁ ŘADA



Model Cube přišel Apple příliš draho a je to hlavní příčina červených čísel, do

kterých se dostal v posledním kvartálu. Z tohoto důvodu chce Apple 22. února

2001 v Tokiu představit nové modely Cube, jež jsou co do ceny a vybavení ještě

atraktivnější. Tato výstava by měla být, na rozdíl od té v San Francisku,

věnována produkci pro domácnost, a měly by se vedle Cube objevit i přepracované

iMacy a iBooky.







Sítě/komunikace



Natahovat kabely již není moderní, lokální bezdrátové sítě čeká tento rok

poměrně velké rozšíření. Rovněž výrobci periferií zbrojí: již v tomto roce by

se měla na trhu objevit první inkoustová tiskárna HP, která se bude moci

oslovovat přes rozhraní Airport. Co se Airportu týče, sází Apple na daleko

nejrozšířenější standard pro bezdrátové sítě IEEE 802.11b. Již brzy bude moci

Apple zdvojnásobit rychlost Airportu, protože tento standard má být zvýšen na

20 megabitů za sekundu (Mb/s).



Jelikož začíná být na 2,4GHz frekvenčním pásmu trochu těsno, pracuje se již na

rozšířeném IEE-802 standardu, který využívá frekvenční pásmo 5 GHz. Tento

standard by měl prostorem přenášet data až 54 Mb/s, tudíž pětkrát rychleji, než

dnes Airport dokáže.



Pro domácí uživatele je řešení Aiport poněkud drahé, proto nabízí Home RF

odtučněnou verzi. Také tento bezdrátový standard přenáší data ve frekvenčním

pásmu 2,4 GHz, avšak jeho přenosová rychlost je maximálně 2 Mb/s.





LAN S GIGABITOVOU RYCHLOSTÍ



Vysoké přenosové rychlosti bezdrátových sítí jsou však většinou pouze

teoretickými hodnotami, neboť se v praxi dosahuje rychlostí výrazně

pomalejších. Bezdrátový přenos dat je náchylnější na poruchy než kabelová síť;

datové pakety přicházejí častěji neúplné, a v tomto případě musí vysílač data

poslat znovu. Z tohoto důvodu stávající kabelová LAN (Local Area Network) v

dohledné době nevymře. Proto Apple integroval do Power Maců G4 gigabitové

ethernetové rozhraní. Objevuje se také stále více odpovídajících karet k

dovybavení, kupříkladu Faralon. Tyto rychlé sítě budou v pracovních skupinách

stále populárnější i z důvodu cenové dostupnosti. Užití optických kabelů je

nutné pouze pro velké vzdálenosti do tří kilometrů, pro vzdálenost do 25 metrů

plně postačí kabel měděný.



Kdo chce surfovat velikou rychlostí po Internetu, může se opravdu těšit. V roce

2001 poroste nabídka časově neomezeného přístupu na síť (Flatrate), rovněž

rychlost přístupu se zvýší. Připojení ADSL může znamenat již v tomto roce

slušný rychlostní skok. Namísto dosavadních 768 Kb/s pro příjem dat

(Downstream) se mohou 2 Mb/s stát skutečností. Rychlost pro posílání dat

(Upstream) bude 128 Kb/s.







Monitory



LCD monitory se v tomto roce stanou levnějšími, to je již jasné. Nelze ovšem

očekávat nějaké revoluční cenové změny, jelikož celosvětová výrobní kapacita

ještě plně nepokrývá poptávku. Přesto je však tato „branže“ důvěryhodná: Tom

Martin, ředitel úseku plochých obrazovek u IBM, počítá s tím, že by cena za

jeden plochý 15palcový monitor měla činit koncem roku 500 US dolarů. Tím sice

zůstane takové zařízení přibližně na dvojnásobné hodnotě ve srovnání s

klasickým 17palcovým monitorem, i tak ho však Martin považuje za „technický“

vánoční dárek roku 2001. Přesto za dveřmi vývojářů velkých firem stojí nové

technologie, které směřují zcela jiným směrem.





3D MONITORY Z JENY



Zcela novou cestu v technologii 3D monitorů ukazuje německá firma z Jeny. Firma

se jmenuje 4D-Vision a představuje svoji metodu třídimenzionálních obrazů,

které můžeme vidět bez speciálních brýlí s červeno-zeleným nebo polarizačním

filtrem. Hlavní princip je založen na takzvaném filtru rozdělení vlnových

délek, který se montuje před normální CRT-, LCD monitory nebo plasmové

obrazovky. Zcela rozdílně od současných 3D-postupů, kdy se zobrazují pouze dva

měnící se obrazy z různých perspektiv, zobrazuje postup 4D-Vision obrazy na

monitoru kontinuálně až v osmi kanálech.



Filtr (Filterarray) se stará o to, aby bylo možno pokaždé vidět relevantní

perspektivní pohled pouze z jednoho určitého úhlu před monitorem. V principu

jde o to, že uživatel vidí jedním okem převážně obrazové informace jednoho

určitého pohledu, zatímco druhé oko přijímá obrazové informace pohledu jiného

tím v „hlavě“ vzniká trojdimenzionální obraz (viz dolní schéma). Tento princip

má tu výhodu, že i více lidí může současně sledovat na obrazovce 3D efekt.



Firma 4D-Vision již svůj prototyp veřejnosti představila. Na výstavě Photokina

2000 v Kolíně nad Rýnem předvedl tento výrobce svůj produkt na 50palcovém

plasmovém displeji od firmy Pioneer. V zásadě lze tuto metodu použít na všech

počítačích a operačních systémech, které mají k dispozici osmikanálový

zobrazovací formát pro 3D obrazy nebo animace. Pro 3D animace to vyžaduje

značné výpočetní nároky, protože namísto jednoho (u 2D zobrazení) nebo dvou (u

zobrazení 3D), musí 3D-software přepočítat osm jednotlivých obrazů pro 3D

obraz. U 25 obrazů za sekundu to je již 200 jednotlivých obrazů za sekundu pro

zhotovení 3D filmu. Předpokládá se, že v roce 2001 budou první monitory s

technologií 4D-Vision sériově na trhu.





DISPLEJE ZE SVÍTÍCÍ UMĚLÉ HMOTY



Jako alternativu k technologii LCD vyvíjejí výzkumné laboratoře firem Kodak a

Sanyo, stejně jako NEC a Samsung, technologii OLED (Organic Light Emitting

Diode). Za tímto pojmem se skrývají organické polovodiče, které vydávají

světlo, když jsou pod napětím.



OLED monitory mají oproti dosavadním plochým obrazovkám několik výhod. Jejich

světelná výtěžnost je podstatně vyšší. Z toho důvodu je možno redukovat napětí

pro monitor na dva až deset voltů, což má za následek sníženou energetickou

spotřebu. Další „ekologické“ body dostane tato technologie za to, že

nepotřebuje žádné podsvícené pozadí. U LCD monitoru spolykají asi polovinu

celkové energetické spotřeby právě zdroje za displejem. OLED se nechá rychleji

ovládat než LCD buňky, reakční doba se počítá řádově v tisícinách sekundy.

Právě pro pohybující se obrázky je toto zobrazování veliká výhoda. K tomu je

svítící vrstva extrémně tenká a elastická. Není nemožné si představit tuto

fólii ve srolovaném stavu.



Experti předpovídají, že výrobní náklady OLED monitoru mohou být až o 20 %

levnější oproti LCD obrazovkám, a to hned, jakmile se začne s masovou produkcí.

Dnes již nachází OLED technologie uplatnění u displejů, dosud ne však u

počítačových obrazovek. Nízká váha a velká robustnost dělají tuto technologii

atraktivní pro mobilní telefony, digitální videokamery a PDA. Zatímco Motorola

a Sanyo již uvedly na trh první mobilní telefony s OLED, v průmyslové oblasti

se vůdčí role ujala firma Pioneer.







Grafické karty



V sektoru grafických karet se macovském trhu událo opět mnoho výrazných změn.

Poté, co 3dfx překvapivě zastavila výrobu grafických karet a přešla do náruče

Nvidia, zůstala macovská oblast načas v područí monopolisty ATI. Zde se

otevřela šance na zvýšení obratu pro výrobce grafických čipů Nvidia. Zdá se, že

Nvidia se nabídnuté šance chopila a její karta Nvidia Geforce2 zaujala místo u

tří nových nejvýkonnějších G4, představených v San Francisku. V případě, že

však Apple vyhlásí ATI karty s Radeon čipem jako macovský standard, bude to pro

ostatní výrobce velmi těžké. Výkon tohoto čipu je totiž i od těch

nejrychlejších čipů konkurence stěží k předstižení.Tyto karty montuje Apple na

přání do nových G4.







Paměťová média



Pohyb v této oblasti bude v roce 2001 rovněž zajímavý, neboť se objevily zcela

nové technologie, jež po překonání dětských nemocí umožní některým starým

metodám nový rozkvět.





5-GB-ORB od CASSTLEWOODU



V oblasti výměnných datových nosičů rozhodne tento rok o novotách. Zatímco

Iomega nechává ještě nástupce 2GB Jazu obestřeného tajemstvím, její velký

konkurent Castlewood pouští více informací ze svého zákulisí: v roce 2001 chce

tento výrobce představit 5GB výměnnou mechaniku, která bude zpětně kompatibilní

ke starším médiím Orb 2,2 GB. Premiéru bude mít pravděpodobně v Hannoveru na

Cebitu 2001.





MO SE VRACÍ



MO technologie se svými 5,25palcovými nosiči byla již vlastně prohlášena za

mrtvou, neboť již tři roky se ve vývoji neudálo vůbec nic nového. Firma SONY

zcela překvapivě ohlásila pro rok 2001 příchod páté MO generace. Nová SCSI

mechanika nese označení SMO-F561, má mít k dispozici kapacitu 9,1 GB a bude

podstatně rychlejší než její předchůdkyně. Tím se tato letitá technologie

vyrovná moderním standardům jako je například DVD-RAM, a co se týká rychlosti,

ta bude několikanásobně vyšší. Kapacita bude umožněna metodou MSR (Magnetically

Induced Super Resolution), kdy je datový bit na médiu menší než průměr

laserového paprsku. Tato technologie není přece jen úplnou novinkou asi před

rokem uvedla firma Fujitsu na trh 3,5palcovou mechaniku Gigamo. Fujitsu

vyvinula MSR metodu spolu s firmou SONY.



Technologie MO bude tento rok díky novému výrobku SONY značně atraktivní. Média

se zcela jistě najdou uplatnění v oblasti zálohování a archivace dat, zvláště

když výrobce udává životnost 30 let. Za toto období by nosiče měly vydržet přes

milion přepisů.





HDD PŘES 100 GB



U hard disků se hlásí o slovo nový standard Ultra-ATA/100 jako nástupce

Ultra-ATA/66. Dosud sice neexistuje hard disk, který by dosáhl zápisu 66 Mb/s,

a o 100 Mb/s není ani zdání, přesto sázejí všichni výrobci pevných disků a

základních desek na tento nový standard. Také Apple bude pravděpodobně další, a

nejpozději příští generaci Maců G4 vybaví Ultra-ATA/100, z čehož by měl Mac

rychlostně profitovat.



Co se týká kapacity, padne jistě 100GB hranice. Se svými 80 GB je výrobce

Maxtor již docela blízko. Může se předpokládat, že příští generace pevných

disků nabídne více než 100 GB.





OPTICKÉ NOSIČE C3D



Již v uplynulém roce na sebe upozornila Constellation 3D (zkráceně C3D) svým

vícevrstvým optickým paměťovým médiem. Technika FMD/C (Fluorescent Multilayer

Disk/Card) má optickým paměťovým médiím poskytnout kapacitu 100 GB. Mezitím

firma C3D konkretizovala své plány do budoucna a vstoupila do několika

partnerství. S firmou Ricoh chce vyvinout pro start masové produkce v roce 2001

odpovídající mechaniky a média. Další strategickou alianci založila s japonským

chemickým koncernem Zeon Chemicals, který se má postarat o to, aby bylo pro

výrobu dostatek polymerů a chemikálií. Firma C3D tedy usilovně pracuje na tom,

aby zůstala jaksepatří na očích.





NOVÉ CD-RWS S 2GB



Zcela jinou cestu zvolila firma TDK společně se svým strategickým partnerem

společností Calimetrics. Oba partneři chtějí za pomoci nové metody vtěsnat 2 GB

dat na speciální CD-R a CD-RW média. Metoda je založena na technologii

Multilevel Recording. Technologie od firmy Calimetrics má, podle údajů

vývojářů, ve srovnání s aktuálními přepisovatelnými CD-médii dokonce

trojnásobnou kapacitu, a lze také využít třikrát vyšší rychlost při zapisování.

Jestliže se potvrdí prohlášení firmy TDK, že se dají aktuálně používané

mechaniky relativně bezproblémově přestrojit, čeká ji bezpochyby rychlé

prosazení na trhu. K tomu by měla pomoci i smlouva o výrobě médií s firmou

Mitsubishi. Z výrobců vypalovacích mechanik se zatím ohlásila pouze firma

Shinano Kenshi, že je připravena přizpůsobit novým médiím vypalovačku Plextor.



I když tato nová CD-RW média nemohou držet krok s DVD, nebo dokonce s FMD,

každopádně je tato technologie zajímavá. Výhodou je, že při případném úspěchu

jsou nové technologii všichni výrobci vypalovaček a médií schopni rychle

přizpůsobit stávající výrobní infrastrukturu. Zvláště když se výrobci

nejrozličnějších přepisovatelných DVD standardů (DVD-RAM, DVD-RW, DVD+RM)

nedokáží sjednotit, může se tato CD-RW technika stát úspěšnějším přechodem na

cestě k přepisovatelným DVD.





S dalšími trendy z oblasti počítačů Macintosh vás seznámíme v příštím čísle.









Architektura Mac os X:



Mac OS X se skládá z pěti prostředí, mezi něž patří Classic, Cocoa a Carbon. Na

obrázku vpravo nejsou vyobrazeny dvě další Java2 a BSD-Unix. Dále se zde

ukrývají například grafické funkce (Quarz) operačního systému. Systémové

funkce, které Mac OS X potřebuje nejen pro grafické uživatelské rozhraní,

představuje unixovské jádro Darwin, kde jsou programovací rozhraní, která

spravují procesy, vlákna, dostupné zdroje a virtuální paměť. Vlastní funkce

multiprocesingu se nacházejí v unixovském jádru.