Bratři v plechu - Minolta Dimage F200 a F300

Velmi oblíbeným zvykem výrobců digitálních fotoaparátů v posledním období je
produkovat dva prakticky shodné modely fotoaparátů, které se liší pouze

rozlišením snímacího čipu. Minolta sice typy Dimage F200 a Dimage F300 takto

nekoncipuje, ale i tak je jejich podobnost zřejmá už na první pohled.



Designově pokračuje jak Dimage F200, tak F300 cestou, kterou před nimi ukázala

Dimage F100, tedy rovné, čisté linie a matný lesk téměř hranolovitého

fotoaparátu. Uvnitř se ukrývá také podobně vyspělá elektronika a z obou modelů

tak činí nástroj vhodný jak pro příležitostného fotografického amatéra, který

se nechce mořit se složitým nastavením, tak pro zkušenějšího uživatele

schopného od fotoaparátu požadovat něco navíc. Základem Dimage F200 je CCD

snímač se 4 miliony efektivních obrazových bodů, Dimage F300 má senzor dokonce

5megapixelový. Z pohledu optické soustavy se oba modely neliší, obsahují

objektiv Minolta GT s ohniskovou vzdáleností ekvivalentní 38–114 mm na

kinofilmu s možností snímání v makrorežimu od 14 centimetrů, což rozhodně není

převratný parametr.



Systém ostření vychází z možností Dimage F100, a oba modely tedy disponují

autofokusem s automatickou volbou jednoho ze pěti ostřicích bodů, případně i

možností sledování zaostřeného objektu v režimu Tracking AF. Pro kreativní

fotografii lze využít také možnosti manuálního ostření.



Méně zkušení uživatelé ocení automatickou volbu scénického programu, ne vždy

však automatika dokáže správně odhadnout situaci, a tak je dobré mezi

portrétem, sportovní akcí, krajinou, západem slunce či nočním portrétem volit

spíše ručně. Pro skutečné profesionály je k dispozici u obou přístrojů také

režim priority času, clony a plně manuální mod.



Po průchodu 12bitovým A/D převodníkem probíhá další zpracování snímku v

obrazovém procesoru, jehož chod je určen firmwarem. V tomto místě jsou patrné

drobné rozdíly mezi oběma přístroji dané prostým faktem, že model Dimage F200

byl uveden později a je tedy modernější. Například citlivost je možné

nastavovat v rozsahu ISO 100–400, Dimage F300 přidává k těmto stupňům ještě

ultračisté ISO 64 a Dimage F200 zase ISO 800 pro fotografování za velmi

špatných světelných podmínek.



Mezi oběma přístroji jsou patrné výrazné rozdíly také v dalších možnostech,

které se netýkají přímo fotografování. F200 i F300 dovedou natáčet ozvučené

videosekvence s rozlišením 320 × 240 či 160 × 120 bodů při 15 snímcích za

vteřinu, přičemž F300 ještě jejich délku limituje na 3 minuty při větším

rozlišení a 20 minut při menším, zatímco novější F200 je schopna videem naplnit

celou dostupnou kapacitu paměťové karty SD.



Co se týká obrazové kvality, tak oba dva přístroje za dobrých světelných

podmínek dovedou vykouzlit skvěle prokreslené a barevně věrné snímky. Horší

situace je v tmavých partiích fotografií či obecně při špatném světle, kde

dochází k drobnému rozpadání obrazu a barevnému šumu. Menší výhrady jsme měli

také k pomalejšímu ostření a ne zcela bleskurychlé odezvě na závěrku.



Ovládání obou strojů je velmi podobné, hlavní rozdílem je v případě Dimage F200

oddělení páčky transfokátoru jako samostatného ovladače na zadní stěnu, což

znatelně přispívá k jednodušší a logičtější funkci. Celkově jsou oba

fotoaparáty na velmi dobré úrovni, i když za pozornost stojí zejména moderněji

vybavený a levnější Dimage F200.





Minolta Dimage F200



snadnější ovládání

ostrost kresby

problémy s tmavými partiemi

Cena vč. DPH: 18 990 Kč





Minolta Dimage F300



kvalita 5 megapixelů

ostrost kresby

problémy s tmavými partiemi

Cena vč. DPH: 24 990 Kč



K testu poskytla: Minolta, http://www.minolta.cz