Broadbandový leden

Počátek roku 2005 přinesl jak nové nabídky vysokorychlostního připojení k
internetu (broadbandu), tak rozhodnutí státu investovat do rozvoje broadbandu

alespoň jedno procento výnosů z privatizace Českého telecomu. Vláda také

schválila národní broadbandovou strategii. Broadband je oblastí, kde se někdy

dlouho nic moc neděje a jindy se zase dějí věci jako o překot. A občas se také

dějí věci, které by se dít neměly. Třeba jako když Český Telecom v polovině

ledna bilancoval minulý rok 2004 a přitom se chlubil dosažením rovného sta

tisíce ADSL přípojek v rámci svých služeb Internet Expres (a k nim ještě 30 000

bezdrátových přípojek Eurotel Data Expres). Již ale zapomněl dodat, že v počtu

100 000 je zahrnuto také asi 20 000 ADSL přípojek, které prodali koncovým

zákazníkům ostatní operátoři (jeho konkurenti) pod svými vlastními značkami a

tedy nikoli on (pod svou značkou Internet Expres), jak naznačují jeho

statistiky. Mimo jiné to také znamená, že Český Telecom má na trhu

„přeprodávaného“ ADSL podíl cca 80 procent a všichni jeho konkurenti pak

dohromady jen zbývajících 20. Podobné velmi dominantní postavení není pro

rozvoj konkurence na trhu nijak dobré. Naštěstí ale má „přeprodávané“ ADSL

(realizované ostatními operátory na základě velkoobchodních služeb Telecomu) i

významné alternativy. Patří mezi ně zejména bezdrátové připojení, třeba na bázi

Wi-Fi , ale také CDMA a EDGE. V neposlední řadě jsou významnou alternativou

také kabelové přípojky.

Právě kabelovky přitom přeprodávananému ADSL silně zatápí. V samém závěru

loňského roku a počátkem ledna oba naši největší kabeloví operátoři razantně

zvýšili rychlost u svých „high-end“ přípojek na 2 či dokonce 4 megabity, beze

změny ceny. Na to dosud Český Telecom se svým ADSL odpověď nenašel zatím se

nezmohl na více než na 1 megabit za sekundu. Navíc většinou ještě s výrazně

tvrdšími limity na objem přenesených dat, než jaké aplikují kabelovky.



Internet Expres Optimal

Když už Český Telecom nedokázal kontrovat kabelovkám co do rychlosti, rozhodl

se přiblížit alespoň „light“ verzím kabelových přípojek, a to cenou. V polovině

ledna přišel s novou nabídkou ADSL (pod značkou Internet Expres Optimal), která

nabízí až 1 Mbit/s za 799 Kč bez DPH. To je skutečně o dosti méně než předchozí

ADSL se stejnou rychlostí. Stále je to však méně než srovnatelná „light“

nabídka například od UPC, jehož „chello light“ s rychlostí 1 Mbit/s přijde na

779 Kč, navíc už s DPH! A to ještě Telecom vyžaduje paušál za telefonní linku,

na níž je ADSL realizováno! Navíc i nová služba Internet Expres Optimal má

jednu nepříjemnou vadu na kráse. Alespoň po formální stránce totiž nejde o

řádnou komerční službu, ale pouze o službu nabízenou v pilotním provozu. Tento

pilotní provoz trvá celý rok, ale lze do něj vstoupit jen během prvních tří

měsíců jeho konání.

Proč tomu tak je, lze jen spekulovat. Spekulace však nutně vedou k předpokladu,

že jde o způsob, jak se vyhnout sankcím, které by hrozily od regulátora či

antimonopolního úřadu u řádného provozu kvůli tomu, že ostatní operátoři

nedostali stejnou šanci. Pravdou je, že Český Telecom připravil novou

velkoobchodní nabídku svých ADSL služeb. Ani ta však zcela přesně neodpovídá

tomu, jak vypadá nový Internet Expres Optimal. Má například jinak nastavené

objemové limity. Navíc se u ní objevuje problém, že nová velkoobchodní cena je

u megabitové přípojky dokonce nižší, než regulátorem stanovená cena za ADSL

propojení, která byla stanovena na základě Telecomem deklarovaných nákladů.



Broadbandová strategie

Zatímco alespoň někteří operátoři a provideři soutěží o zákazníka, stát

přemýšlí o tom, jak rozvoji broadbandu co nejlépe pomoci. Není to jednoduché

rozhodování, protože prázdná státní kasa neumožňuje žádné velkorysejší aktivity

a malý zájem špiček našeho státu o oblast informační společnosti pak i ty

skromnější aktivity brzdí. Názorně se to projevilo na snahách o daňové

zvýhodnění broadbandu. Ještě loni neuspěl návrh APVTS na možnost daňových

odpočtů, podložený studií o neutrálním až kladném dopadu na státní rozpočet

díky větší „konzumaci“ by stát na svých příjmech netratil, mohl by naopak

získat. Poslanci, kteří tento návrh projednávali, na něj ale neslyšeli. Druhý

pokus o daňové zvýhodnění se objevil v návrhu Národní broadbandové strategie,

kterou se v lednu zabývala vláda, 26. ledna ji pak také schválila. Bohužel

odmítla návrhy Ministerstva informatiky, podle nichž by si lidé mohli odpočítat

za broadband DPH. Ještě že vláda schválila alespoň to, že na rozvoj broadbandu

věnuje částku odpovídající 1% z výnosů privatizace ČTc. Tedy podle současných

odhadů výsledků privatizačního procesu něco kolem 500 600 milionů. O dotace se

budou moci ucházet projekty dvojího druhu: infrastrukturní z oblasti

metropolitních a místních sítí (za podmínky spolufinancování) a projekty z

oblasti obsahu a služeb, zvyšující poptávku po broadbandu.

V lednu zavítala do Prahy i komisařka Evropské komise pro informační společnost

Vivien Redingová. Naši národní broadbandovou strategii a stát jako takový

pochválila za proaktivní přístup při prosazování a rozvoji broadbandu.