Češi chtějí krypto, ale podceňují kybernetická rizika

Podle průzkumu Esetu mají Češi obecně kladný vztah ke kryptoměnám. Necelá třetina dotázaných nějakou kryptoměnu již vlastní nebo někdy vlastnila (27 %). Jde především o uživatele ve věku 18–30 let a z Prahy, nejvíce se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Téměř polovina dotázaných by si kryptoměny v budoucnu ráda pořídila (45 %), z toho 9 % z nich co nejdříve během pár měsíců.

Popularita kryptoměn však láká i různé kybernetické podvodníky a útočníky. Podle poslední zprávy Eset Threat Report H2 2024 narostl v období od června do listopadu 2024 počet investičních podvodů o více než 335 % mezi prvním a druhým pololetím roku 2024. Mezi zeměmi s největším počtem detekcí se objevila také Česká republika. Ve stejném období byl zaznamenán také růst počtu útoků na kryptoměnové peněženky, především na platformě macOS.

„I když z dat můžeme vidět, že Češi jsou v pozitivním a negativním postoji ke kryptoměnám rozděleni prakticky na dvě stejné skupiny, obecně lze říct, že s kryptoměnami ve svém životě počítají – zhruba polovina uvažuje o jejich nákupu. Nejčastěji je chtějí lidé v běžném životě využívat jako alternativu ke spoření, uvedlo to 30 % dotázaných. Vnímají ale i kybernetická rizika. Na otázku, co je pro ně důvodem si kryptoměny nepořídit, uváděla čtvrtina z nich vedle přílišné finanční rizikovosti a složitosti také obavu, že by byli následně příliš vystaveni kybernetickým podvodům a útokům,“ komentuje výsledky průzkumu Ondřej Novotný, kyberbezpečnostní analytik z pražské pobočky společnosti Eset.

„Bohužel ale u otázky, o jaká konkrétní kybernetická rizika by mělo jít, čeští uživatelé a uživatelky spíše tápou, a to není dobrá zpráva. V případě kybernetických podvodů s tématikou investic jde o propracované podvodné scénáře, kdy útočníci zapojují více než jen jednu útočnou techniku. Součástí podvodů je například i manipulovaný vizuální obsah, který má oběti přilákat ke kliknutí na škodlivé odkazy. Podvodné webové stránky vnímá jako největší nebezpečí 16 % dotázaných, zatímco phishing jen 8 %, deepfake podvody 5 % a škodlivé kódy, tzv. cryptostealery, jen 3 % dotázaných. Třetina dotázaných uvedla, že netuší, co je největším rizikem pro kryptoměny,“ dodává Novotný.

Jak se efektivně chránit v digitálním prostředí?

0:00/

„Kriminalita páchaná v kyberprostoru tvoří v současnosti přibližně 10,5 % celkového objemu trestné činnosti. Možná překvapivě se na předních příčkách z hlediska kvantity objevují právě útoky spojené s investováním – tedy podvodné nabídky výhodných investic, často do kryptoměn. Ročně evidujeme stovky takových případů, přičemž škody jdou řádově do stovek milionů korun,“ říká Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR.

„Tato trestná činnost je dnes doménou organizovaných skupin, které velmi dobře vědí, jak účinná tato legenda je. Nejenže se neustále objevují nové podvodné platformy, ale stále přibývají i nové oběti. Pachatelé totiž kombinují lákavou nabídku s velmi přesvědčivou manipulací a psychologickým nátlakem. V kontextu těchto případů varujeme veřejnost, že jakákoliv online investice je vždy riziková a neměla by být činěna pod tlakem nebo na základě emocí. Je důležité investovat pouze prostředky, o které si lze dovolit přijít, pečlivě si prověřit platformu i zprostředkovatele, a v případě nejistoty raději neinvestovat vůbec,“ dodává Pidrmanová.

Současné podvody začínají často na sociálních sítích. Mohou vyústit až k falešnému telefonátu s útočníkem, tzv. vishingu. Kromě investic do kryptoměn mohou podvodníci nabízet také falešné služby a zboží.

Přečtěte si také:

Nejen Chrome: Méně známé prohlížeče pro lepší zabezpečení

„Podvody, které v současnosti sledujeme, začínají většinou tzv. clickbaitovou reklamou na sociálních sítích. Pokud na ni člověk klikne, je přesměrován na webovou stránku, kde bývá falešný článek, který se tváři jako legitimní zpráva od nějakého známého média. Tato zpráva je zpravidla šokující a má za úkol manipulovat emocemi oběti a upoutat její pozornost. Na webové stránce je pak také falešný formulář. 

Jakmile do něj člověk zadá své údaje, kontaktuje ho následně někdo z podvodného call centra. Podvod může mít také několik dalších variant. Formulář k zadání údajů může být přímo součástí reklamy na sociálních sítích. Útočník může oběť kontaktovat také rovnou na sociálních sítích prostřednictvím chatu a následně v komunikaci pokračovat buď po telefonu nebo e-mailu. Cílem podvodníků je samozřejmě vždy přimět oběť k převodu peněz,“ popisuje aktuální podvodný scénář Novotný.

„Falešné investiční portály působí na první pohled důvěryhodně, jsou plné pozitivních recenzí a ukazují neustále rostoucí zisky. Tyto zisky jsou ale smyšlené a oběť je ve skutečnosti nikdy nezíská zpět. Někdy je dokonce zpočátku malá částka vyplacena, aby byl podvod ještě důvěryhodnější a oběť investovala víc. Na podvodnou investiční příležitost můžete narazit nejen v rámci lákavých reklam, ale můžete být přímo osloveni v rámci agresivních telefonátů. 

Evidujeme i případy, kdy vás pachatelé oslovují skrze romantický vztah v online prostředí. Investici vám pak doporučuje osoba, které důvěřujete. Pachatelé mohou svou oběť dokonce znovu kontaktovat jménem například advokátní společnosti, tentokrát s legendou, že za úplatu dokážou investici zachránit, přičemž takto škoda jen dál narůstá,“ vysvětluje Zuzana Pidrmanová.

Řada podvodných reklam a novinových článků využívá jmen známých osobností nebo firem. Na otázku, k jakému zdroji informací se lidé obrací, pokud uvažují o nákupu kryptoměn, více než desetina (14 %) odpověděla, že dá na doporučení známé a respektované osobnosti či organizace z oblasti politiky nebo byznysu. A to si útočníci dobře uvědomují a zneužívají toho. 

Třetina lidí (30 %) se obrací na odborná média a pětina sleduje geopolitický vývoj a vývoj na kryptoměnových trzích (23 %). Zdrojem informací jsou pro ně také přátelé a rodina (22 %) a kolegové v práci (19 %).