Chcete telefonovat po internetu?

V následujícím článku se dozvíte, proč může IP telefonie přinášet některé
výhody, za jakých podmínek je pro vás vhodná, co vám přinese a zda se vám

rozhodnutí telefonovat po internetu může finančně vyplatit.



Přenášení hlasu na bázi internetového protokolu IP (tedy VoIP) není ničím

zásadně novým (myšleno v horizontu například posledního roku). Řešení postavená

na tomto principu již dnes využívá řada společností, jež zavedly kompletní

telefonní přenos do této podoby, avšak služby jimi zvolené nepředstavují v

zásadě nic použitelného pro běžného, koncového uživatele. Vedle těchto

„velkých“ implementací však existují cesty, jimiž se může ubírat právě i méně

náročný uživatel internetové přípojky. V následujícím textu najdou informaci

právě zástupci této internetové komunity: popíšeme si způsoby, jak IP telefonii

vyzkoušet, řekneme si, co dokáže, a zhodnotíme praktickou použitelnost v

„ostrém“ provozu.



Proměny putování hlasu

Realizace telefonních hovorů pomocí přenosu prostřednictvím IP sítí (na velké

vzdálenosti typicky internetem), již budeme pro zjednodušení označovat jako

internetová telefonie, je prozatímním vyvrcholením vývoje této služby, běžně

dostupné koncovým uživatelům za zajímavých cenových podmínek. Přestože od dob,

kdy pánové Bell a Gray podávali své patentové přihlášky na telefon (mimochodem,

druhý jmenovaný se zpozdil jen o několik hodin), uběhlo již 128 let a vývoj se

ubíral roztodivnými cestami, pro správné pochopení výhod internetové

technologie nám opět bude stačit zjednodušení – rozdělíme si proměny

telefonních přenosů do tří fází a objasníme si, proč nám „internetová“ forma

může přinést mimo jiné výrazné zlevnění.

Po velmi dlouhé období od samotného vynálezu až do zhruba 50. let minulého

století se princip propojování telefonních hovorů v zásadě nezměnil. Jakmile

účastníci hovoru použili telefonní přístroj, bylo zajištěno nejdříve sestavení

komunikační trasy, a to pomocí postupného přepojování na všech mezilehlých

ústřednách. Výsledkem byl tedy v podstatě přímočarý elektrický spoj, jenž nesl

signál obsahující vlastní hovor, a tomuto principu propojování dodnes říkáme

komutovaná linka. Z hlediska srovnání s dalšími fázemi vývoje telefonie je

klíčová především skutečnost, že sestavením a využitím trasy pro probíhající

hovor jsou všechny fyzické linky dočasně „okupovány“ a nelze je využít pro

přenos jiný – zkrátka jsou dočasně „vaše“ a nikdo si je nemůže v tu chvíli také

vypůjčit. Důsledky tohoto mechanismu zažíváme dodnes: připojíte-li se dial-upem

k internetu, nemůžete volat (a naopak), linka je drahá (nelze ji sdílet a dělit

se o náklady) a počítají se vám impulsy. Na druhou stranu, je-li zrovna linka

„vaše“, máte ji k dispozici v celé kapacitě. Popsaný postup je označován

příznačně jako přepínání okruhů (circuit switching).

Tento mechanismus byl samozřejmě velmi nevýhodný především při volání

„meziměsto“, neboť vybudovat obrovské kapacity na pokrytí nároků mezi

metropolemi s dodržením pravidla „jeden hovor – jedna linka“ se stávalo nejen

neúnosně drahé, ale postupně i nereálné. Proto byl již v průběhu 30. let

minulého století zaveden do praxe další převratný postup, označovaný jako

frekvenční multiplex. Jeho princip nyní není důležitý, podstatný je ale fakt,

že důsledkem bylo využití jednoho fyzického vedení mezi ústřednami pro více

hovorů najednou, neboť onen multiplex uměl do drátu „namačkat“ více paralelních

hovorů. Výše zmíněné omezení komutovaných linek však zůstalo – stále jste při

hovoru blokovali linku, přestože byla přenášena mnohem rafinovanějším a

úspornějším způsobem.

Přibližně před 50 lety začala druhá zásadní fáze vývoje telefonie, kterou

můžeme označit jako digitalizace. Důvodem byl opět problém spojení mezi

ústřednami, neboť klasický formát přenosu i s využitím multiplexu byl blízko

svému limitu a prostě to tak dále nešlo. Ačkoliv samotná problematika

digitalizace je velmi zajímavá a její zavedení je obrovským přínosem, jeden

zásadní problém tím vyřešen nebyl. Ačkoliv hovory jsou přenášeny ve zcela

odlišné formě, dovolující zvýšení kvality či rychlosti, podstatné je, že se

stále jedná o přepojování okruhů, byť digitálních. Ačkoliv za 50 let

digitalizace dorazila k poměrně dokonalé formě např. v podobě ISDN a vše vede

až domů k uživateli, stále při realizaci hovoru blokujeme celý okruh a nikoho

dalšího do něj nepustíme. Nenechte se mást tím, že služba EuroISDN dovoluje

zároveň telefonovat a stahovat data: to je jen „finta“, neboť jsou k vám

zavedeny kanály dva (díky digitalizaci po jednom drátu), a je to totéž, jako

byste měli dva staré, tradiční dráty pro dva telefony. Koneckonců spolehlivě to

poznáte při vyúčtování – každý kanál se tarifikuje zvlášť a hádejte proč:

správně, jsou to dva nezávislé přepojované okruhy, jež po dobu spojení máte jen

pro sebe. Nesejde na tom, že jsou digitální.



Co řeší IP telefonie

Teprve více než sto let po vzniku telefonu se začala připravovat živná půda pro

revoluci, jež by mohla zlomit dodnes platící dogma „jeden hovor – jeden

přepínaný okruh“. Rozvoj internetu je totiž zároveň rozvojem přenosu dat

poněkud odlišným způsobem, než ono spojování okruhů. Principem, díky němuž mimo

jiné ve výsledku mohl internet masově prorazit, je sice také sdílení linek,

avšak pomocí přepínání paketů (packet switching), což si samozřejmě vysvětlíme.

Představte si, že dřívější propojení ústředen je nahrazeno něčím, co připomíná

řečiště, jen s tím rozdílem, že máme dvě koryta – v jednom plyne říční proud

tam, v druhém zase zpět. Pokud někdo zahájí telefonní hovor, ústředna přijme

žádost o telefonování, avšak nepřepne směrem k další ústředně celý okruh a

neobsadí celý kanál, ale stane se něco jiného: pomocí signalizace dá protější

ústředně najevo, komu že voláme, ten se prostřednictvím „zvednutí“ připraví, a

pak začne něco na první pohled podivného. Náš odchozí hovor je na ústředně

postupně „rozsekán“ na malé kousíčky, zvané pakety, vrhán do plynoucího

řečiště, na druhé straně skládán protější ústřednou a předáván příjemci v

očekávané podobě. Protože řečiště plyne bleskurychle a sekání i skládání paketů

trvá zlomky vteřin, prostě normálně telefonujeme. Zásadní principiální výhodou

je tedy to, že plynoucí řečiště lze paralelně využívat pro mnoho hovorů bez

toho, abyste si jakoukoliv linku či okruh blokovali pro sebe. Telefonuje-li

někdo další, ústředna prostě hrne jeho pakety také do společného řečiště,

desítky či stovky hovorů se takto bez potíží míchají a na druhé straně jsou

díky jednoznačné identifikaci správně vyloveny a sestaveny. A protože klíčovým

řešením pro popsaný způsob dopravy je síťový protokol IP, je jméno tohoto

postupu nasnadě.



Realita a klíčové výhody

Velmi zajímavé jsou pak důsledky praktické, které následně využijeme. Výše

popsané „paketové řečiště“ dnes totiž nemusí začínat mezi ústřednami, ale u vás

doma, a to díky zlepšujícím se možnostem internetového připojení. Od vás poteče

pomocí protokolu IP váš hovor stejně jako třeba e-mailová pošta či webové

stránky, dále se bude mísit s ostatními daty (to jak se u vašeho poskytovatele

internetového připojení proudy propojují a promíchávají) a na druhé straně u

příjemce je zase vše sestaveno a přijato. Pro telefonování vám tedy v ideálním

případě stačí internetová konektivita a nepotřebujete komutovanou linku! Pojato

prakticky, ideální je např. internetová přípojka pomocí kabelového rozvodu,

neboť k vám tímto internet proudí zcela nezávisle na klasických telefonních

linkách a nejste omezování tarifikací tradičních telekomunikačních operátorů.

Ale finančně výhodné může být nasazení i v kombinovaném prostředí. Zde je

dobrým příkladem tuzemská podoba služby ADSL: při jejím využívání sice platíte

paušální poplatek za telefonní přípojku, avšak na telefonování samotné již

můžete používat „IP řečiště“ pomocí ADSL, tedy internet. Součet paušální platby

za ADSL a jinak nevyužitou telefonní přípojku nebude tak vysoký, jako kdybyste

místo toho všechny hovory realizovali klasicky (obzvláště, pokud jste čilejší

telefonující). Na druhou stranu, nesmyslným nápadem je třeba využívat IP

telefonii přes ISDN přípojku, protože připojení k internetu je tarifikováno jen

nepatrně výhodněji než samotný telefonní hovor a v podstatě se to nevyplatí

právě díky malému rozdílu v platbě za tyto dva odlišné způsoby přenosu.

Vzpomínáte, čím to je? Ano, i ISDN přepojuje okruhy… Maximální výhody IP

telefonie tedy vyniknou, pokud máte internetové připojení co možná nejvíce

nezávislé na klasickém telefonním vedení a v ideálním případě platíte paušální

platbou bez ohledu na množství přenesených dat.

Samozřejmě, že v některých ohledech je realita komplikovanější. Pokud

telefonujete pomocí klasických linek a telefonní stanice od operátora,

používáte třeba takovou samozřejmost, jakou je telefonní číslo. Jenže to nemusí

být v případě IP telefonie vždy tak jednoduché. Pokud větší firmě někdo zajistí

celou IP strukturu, tak mu dodá telefonní ústředny, čísla i propojení do

ostatních sítí. Jenže co domácí uživatel? Je tedy třeba vyřešit otázku

vyhledání a připojení vašeho protějšku a také vy jako uživatelé IP telefonie se

musíte rozhodnout, zda „budete vidět“ i z ostatních klasických sítí, jinými

slovy, zda bude možné vám zavolat třeba z telefonní budky. Kdo dokáže toto

zařídit, si řekneme dále.



Telefonujeme po internetu

V předchozích odstavcích jsme si popsali přiměřené teoretické základy a

především dospěli k závěrům, proč může být IP telefonie i pro vás zajímavou

službou. Nyní se zaměříme na praktické postupy a ukážeme si názorně, jak celou

věc zařídit. V závislosti na možnostech a ceně takovýchto služeb si představíme

typické varianty, abyste rozpoznali jejich výhody a mohli se pro tu či onu

zodpovědně rozhodnout. Ještě než se pustíte do podrobného studia, rádi bychom

předešli případnému zklamání: pokud budete chtít službu kvalitní a univerzálně

využitelnou, připravte se, že to bude stát peníze. Ale ušetřit rozhodně můžete,

a to velmi výrazně.



Základní předpoklady: připojení

Než zahájíte jakékoliv praktické pokusy, je samozřejmě nutné připravit výchozí

podmínky. Protože se jedná o telefonii internetovou, pochopitelně začneme od

připojení k internetu. Jeho charakter je pro vaše další možnosti zcela

určující, a protože pojem „broadband“ či širokopásmové připojení do domácnosti

je v tuzemsku stále spíše sci-fi, budou možná tyto řádky neradostné. Leč

nebudeme si nic nalhávat.

Pro koncového domácího uživatele je jednou z nejlepších variant připojení

kabelovým internetem. Technické možnosti jsou velmi dobré, šířka pásma celkem

vyhovující a spolehlivost také není k zahození. Ohledně výsledné ceny je

klíčový fakt, že kabelový rozvod je komunikační trasou, jež nepodléhá správě

telekomunikačního operátora, takže pouze platíte paušální poplatek

poskytovateli internetového připojení. Z technického pohledu je důležitý ještě

jeden aspekt: vlastnictví pevné veřejné IP (síťové) adresy, aby vás bylo možno

z jiných sítí přímo „adresovat“, tedy v podstatě zaměřit a oslovit.

Přestože ADSL představuje v našich poměrech jednu z nejlepších variant domácího

internetového připojení (což je smutné), nemusí vždy vyhovět požadavkům na IP

telefonii. Obecně je tato technologie slušně využitelná, avšak díky vysokému

poměru agregace (tedy sdílení pásma mnoha uživateli) se v období špiček může

telefonování stát zhola nemožným. Pokud však nevyžadujete bezprostřední

dostupnost naprosto kdykoliv a odložení hovoru kvůli přetížení na jiný čas vás

netrápí, pak při „domácím“ nasazení nemusíte mít potíže. Z hlediska finančního

je zde mírnou nevýhodou nutná paušální platba za telefonní přípojku, bez níž

ADSL nemůže být přivedeno, avšak pokud jste tak jako tak na tyto podmínky

přistoupili kvůli internetové konektivitě, IP telefonie vám může přinést v

zásadě jen úspory. I zde je potřeba si dát pozor na přidělení veřejné IP

adresy, aby vás bylo možné lokalizovat.

Složitější situace je již v oblasti bezdrátových spojení, jež jsou většinou

zatíženy poměrně nízkou spolehlivostí přenosu a velmi proměnlivou propustností.

Pokud disponujete některým z komerčních bezdrátových připojení, pak je IP

telefonie velmi dobře možná při dostatečné šířce pásma (přibližně se řiďte

srovnáním s kapacitou ADSL či kabelového internetu). V případě použití Wi-Fi

jsou potíže dány nepředvídatelnými možnostmi přípojných bodů podle množství

zrovna připojených klientů. Pokud tento typ komunikace využíváte při přístupu k

internetu z domova, velmi záleží na tom, co vám poskytovatel nabízí a garantuje.

Bohužel do oblasti na hranici praktické použitelnosti musíme odsoudit připojení

pomocí dial-upu či ISDN linky. Takto nekompromisní bychom nemuseli být ani tak

z důvodu kapacity (koneckonců VoIP poskytovatelé se dušují, že šířka pásma je

dostačující), neboť při vrcholném vypětí by kapacita mohla vyhovět, ale spíše

proto, že součet všech nepříznivých aspektů je příliš vysoký: nespolehlivé

připojení, proměnlivá a malá šířka pásma, a hlavně velmi nevýhodná tarifikace

použití linky. Bohužel o nic lépe na tom není ani řešení internetového přístupu

pomocí datových toků v síti mobilních operátorů, neboť třeba GPRS je sice možné

využívat za paušální platbu, ale malá a nespolehlivá šířka pásma tuto

technologii prakticky vylučuje ze hry.



Základní předpoklady: software a hardware

Jak jste jistě sami odhadli, kromě internetového pripojení bude ještě potřeba

cosi, co nahradí poslední článek řetězce: telefonní přístroj. Ačkoliv to vypadá

banálně, je zde několik možností, podle míry požadovaného komfortu.

Samozřejmostí je počítač třídy PC s operačním systémem, pokud používáte

Windows, stačí vám i verze 98 a pochopitelně cokoliv novějšího. Z hardwaru dále

budete potřebovat zvukovou kartu, která nemusí být rozhodně drahá, neboť

telefonování má nesrovnatelně nižší nároky na kvalitu než třeba poslech hudby.

Pro vstup a výstup zvukových signálů pochopitelně také potřebujete sluchátka s

mikrofonem, pro hlasitý poslech pak třeba malé reproduktory, jež opět nemusí

patřit k nejdražším.

Jsou-li vaše nároky na komfort při telefonování vyšší nebo jste prostě zvyklí

na telefonní sluchátko, není velkým problémem zakoupit „napodobeninu“ telefonu,

ovšem s připojením typicky přes USB port. Pokud upřednostňujete tuto variantu,

připravte si nějakou tu tisícikorunu navíc. Protože nepředpokládáme, že budete

vyžadovat maximální luxus, pojednání o „pravých“ IP telefonech, jejichž cena

začíná na mnoha tisících korun, odložíme jako irelevantní.

Posledním kamínkem v mozaice je potřebné softwarové vybavení. Podle typu

služby, kterou si vyberete, pak typicky využijete odpovídající softwarové

vybavení – tyto podrobnosti budou samozřejmě probrány v následujících

odstavcích.



Telefonujeme: v zajetí internetu

Jako první si popíšeme variantu využití IP telefonie, vázanou zcela na použití

internetové sítě, a to na obou komunikujících stranách. U tohoto jednoduššího

řešení je samozřejmě nevýhodou fakt, že se nedovoláte do ostatních běžných sítí

a naopak nikdo z těchto sítí se nedovolá vám. Protože však rozšíření PC a

potřebného softwaru je značné, je tato varianta v mnoha případech vyhovující.

Jejím klíčovým aspektem je totiž cena: typicky je zdarma.

Kromě výše uvedených obecných požadavků budete potřebovat vlastně už jen

odpovídající software. Volba nebude zřejmě nijak složitá když uvedeme, že

funkcí základní IP telefonie jsou vybaveny běžné klientské aplikace služeb IM

(Instant Messaging), resp. chatovací programy. Z hlediska popularity a

univerzálnosti nasazení tak připadá v úvahu třeba ICQ, na jehož příkladu si

postup objasníme.

Služba a aplikace ICQ nabízí jako volitelnou součást ICQphone. Na příkladu této

funkce je názorně vidět praktický rozdíl mezi hlasovou komunikací „v zajetí

internetu“ a možností hovořit s celým zbytkem světa. Pokud zůstanete u varianty

volání mezi počítači (v řeči ICQ to je „PC to PC“, je vše bezplatné a pouze

využíváte své internetové konektivity. Pokud máte zájem o propojení s okolními

tradičními sítěmi, musíte projít přes určitou „bránu“, a to už něco stojí –

program vás přenese do okna ICQphone Client a pokud máte účet a kredit, lze

telefonovat přímo na telefonní číslo. Protože nám nyní jde především o první

variantu, najdete ve vloženém rámečku podrobný návod, jak propojení s jiným

uživatelem ICQ realizovat.

V souvislosti s přímým telefonováním je potřeba upozornit na některá zásadní

úskalí. Pokud navazujete a provádíte internetové spojení mezi klienty ICQ,

jehož prostřednictvím se hovor přenáší, s větší či menší pravděpodobností

narazíte na potíže s překladem IP adres a ochranou pomocí firewallů. Problém s

překladem (službou NAT) může nastat tehdy, pokud váš počítač není přímo

vystaven do internetu, což je bohužel ve většině případů splněno. Možností

řešení je několik a závisí na typu připojení. Pokud spouštíte ICQ ve větší

lokální síti (škola, zaměstnání), informujte správce sítě, neboť on je schopen

nastavit rozhraní mezi internetem a vaším počítačem tak, aby vše pracovalo.

Jste-li doma a připojujete se sami přímo k poskytovateli, pak se u něj

informujte a vězte, že zásadním řešením je získání veřejné IP adresy pro váš

počítač. Nebývá to technický problém, ani příliš finančně náročná služba a v

budoucnu to můžete ocenit i v jiných situacích. Na druhou stranu nezapomeňte po

získání veřejné adresy bezpodmínečně zprovoznit alespoň personální firewall,

neboť jinak jde o holý hazard.

S ochranou pomocí firewallu souvisí druhé úskalí použití přímého telefonování –

ochranu vašeho počítače či sítě je samozřejmě potřeba pootevřít tak, aby výzvy

k IP telefonii mohly být od protějšků doručeny na váš počítač a naopak.

Protokoly pro telefonii nepatří k nejjednodušším, takže pokud si nejste jisti,

požádejte o radu či asistenci zkušenějšího uživatele. Ve vloženém článku opět

najdete ukázku příslušného nastavení.

Pokud se rozhodnete IP telefonii zprovoznit a máte k dispozici více propojených

počítačů, zkuste si nejdříve komunikaci v lokálním síťovém segmentu. Zjistíte

tak, zda je samotná funkcionalita aplikací v pořádku a budete moci pokračovat s

připojováním přes službu NAT a firewall.



Telefonujeme: plnohodnotně a svobodně

Pravou IP telefonii, jejíž implementaci lze považovat ve srovnání s

telefonováním prostřednictvím klasických či mobilních operátorů za

plnohodnotnou, si jen stěží dovedeme představit bez veřejně „viditelného“

telefonního čísla. Jinými slovy, budete potřebovat službu zprostředkovatele,

jenž uchopí vaše volání a „prostrčí“ je do ostatních telefonních sítí nebo

naopak přijme příchozí volání na vám přidělené „IP telefonní číslo“ a z veřejné

sítě je nasměruje na váš počítač. Poskytovatelé těchto služeb se v zásadě z

pohledu běžného uživatele tváří jako normální operátoři: přidělují telefonní

čísla a stanovují poplatky za aktivaci linky a volání do různých sítí. Ihned

zpočátku je třeba říci, že typický poplatek pro volání ve „vlastní síti“, tedy

mezi PC uživatelů u stejného poskytovatele, je nulový. Ano, voláte zdarma! A

právě poskytovatel této služby je navíc tím, kdo vám dodá instalaci klientské

aplikace pro technickou realizaci telefonování. Protože v tuzemsku není nabídka

těchto služeb příliš početná, seznámíme se s konkrétními aspekty u obou

existujících a reálně fungujících poskytovatelů.



Fayn

(http.//www.fayn.cz) Společnost tohoto jména představuje špičkového dodavatele

IP telefonických služeb nejen pro koncové uživatele, a tomu odpovídá i podpora,

jíž se dočkáte na internetových stránkách. Informace jsou dostupné v českém

jazyce, a to včetně potřebného softwaru a dokumentace. Z hlediska funkcionality

vám Fayn nabízí vše, co u nekomerční služby chybí: přidělení běžně

dosažitelného telefonního čísla a možnost volání prakticky do všech pevných i

mobilních sítí po světě. Z hlediska cenového jde o velmi zajímavou a výhodnou

variantu ve srovnání s klasickým telefonním hovorným, a jak bylo naznačeno

výše, pokud vaše spojení neopustí internet (tedy varianta PC to PC), je hovor

zdarma. Samotné zprovoznění služby je vázáno na základní platbu a následné

obdržení startovacího balíčku. Ten zahrnuje minimálně potřebný software (bude o

něm ještě řeč) a připojovací kód, případně v dalších variantách telefonní

přístroj s USB rozhraním či v nejlepším případě plnohodnotný IP telefon, takže

lze komunikovat i nezávisle na PC.

Na stránkách poskytovatele naleznete také přímo ke stažení zajímavý a potřebný

software. Základem komunikace je aplikace Fayn PC Phone (momentálně ve verzi

2.0), jež pracuje v podstatě jako virtuální telefonní přístroj a dokáže

samozřejmě komunikovat s připojeným USB telefonem. Další zajímavou pomůckou je

Link Quality Monitor, pomocí nějž můžete ještě předtím, než cokoliv objednáte

či zaplatíte, vyzkoušet průchodnost vaší linky a kvalitu spojení. V případě

nutnosti překlenout obtíže s firewallem či překladem adres v lokální síti je k

dispozici H.323 router, a to jak pro Windows, tak pro Linux. Ukázky práce s

aplikacemi naleznete ve vloženém článku.



SoftPHONE

(www.softphone.cz) Společnost tohoto jména se na rozdíl od předchozí etablovala

na českém trhu relativně nedávno. I její internetové stránky nabízejí kompletní

informační servis v češtině, včetně nejdůležitějších manuálů a návodů pro

instalaci používaného software. Operátor vám nabízí prakticky stejnou

funkcionalitu jako výše uvedený konkurent, takže můžete obdržet veřejně

dostupné telefonní číslo, propojeni budete prakticky do všech potřebných sítí

po světě a nerozhoduje, zda jde o pevnou či mobilní konektivitu. I v tomto

případě jde samozřejmě o velmi zajímavou cenovou alternativu: SoftPHONE jde

trošku „tradičnější“ cestou, tedy nabízí několik tarifů, jež jsou odlišeny výší

měsíčního paušálního poplatku (od 0 po 750 Kč) a odpovídající nabídkou volných

minut a ceny tarifů. I zde jde prakticky ve všech položkách o velmi úspornou

variantu, v případě přímočarého internetového volání pak máte možnost

komunikovat zdarma (i když ne v každé situaci, v závislosti na tarifu).

Chcete-li službu využít, máte možnost začít bezplatnou registrací a spuštěním

zkušební fáze. V rámci této „přípravky“ obdržíte provizorní telefonní číslo pro

volání v síti poskytovatele a 20minutový volný kredit, navíc také možnost

otestovat trpělivost linky podpory na časově neomezeném čísle. Pokud budete

spokojeni s výkonností, nezbývá, než poprvé zaplatit, obdržet veřejně dostupné

telefonní číslo a případně si dokoupit v internetovém obchůdku alespoň USB

telefon.

I SoftPHONE využívá pro volání z klientského počítače vlastní software s názvem

X-Lite, který je možno stáhnout zdarma, ovšem až po první registraci. Testovací

software či něco obdobného na stránkách k dispozici není, službu je zkrátka

potřeba zdarma vyzkoušet.



Ostatní poskytovatelé

Výše uvedeným skromným výčtem bohužel seznam „nezávislých“ poskytovatelů IP

telefonie končí. Ne že by vám tuto službu nezařídil někdo jiný, ale prakticky

vždy už to jsou poskytovatelé samotného internetového připojení, jejichž

primárním zájmem je vás získat jako zákazníka právě pro internetovou

konektivitu, až poté vám případně nabídnout jako doplněk IP telefonii. Podmínky

jsou velmi různorodé a zhruba lze říci, že se vyplatí spíše malým či středním

firmám než domácím uživatelům.



Informace závěrem

Pokud jste předchozí odstavce pročetli důkladně, zřejmě vám neušlo, kde se

nacházejí klíčová místa při případném zřizování a využívání internetové

telefonie. Z hlediska reálné úspory se vám přechod na podobnou službu vyplatí

tehdy, pokud máte relativně spolehlivou, silnou a paušálně zpoplatněnou

internetovou přípojku. Pokud toto není váš problém, pak se zřejmě omezíte při

řešení potíží na technologická témata, jako je získání veřejné IP adresy,

korektní nastavení služby NAT (překlad na adresu interní na hraně sítě) a

odpovídající konfiguraci firewallu. Pokud vše překonáte, máte šanci docenit, že

volání po internetu má nejen z finančního hlediska nezanedbatelné kouzlo a

hlavně je zde naděje, že vše se bude postupně zlepšovat. Případných experimentů

se nemusíte obávat – díky vstřícné politice provozovatelů lze vše osahat zdarma

a případně „couvnout“, nebudete-li spokojeni. Pokud vám stačí telefonování mezi

připojenými PC na internetu, lze to provádět i zdarma. Tedy, neváhejte!



Jak si zatelefonovat s ICQphone



Pro zprovoznění internetové telefonie v režimu „počítač proti počítači“ budeme

pochopitelně potřebovat především klientskou aplikaci, v této ukázce konkrétně

ICQ ve verzi Pro. Základní instalace komponentu pro telefonování neobsahuje,

proto přejděte pomocí tlačítka MyICQ do menu Add/Remove Features (Přidat/

Odebrat funkce) a v následujícím dialogu vyberte komponentu označenou jako ICQ

Phone.



Program zareaguje stažením souboru z internetu a po následující výzvě instalaci

spusťte a nechte dokončit (není třeba restartovat). Od této chvíle bude možno

vyzvat jakéhokoliv uživatele, jehož kontakt máte v adresáři, k telefonickému

hovoru. Sestavení spojení zahájíte výběrem volaného v seznamu a použití volby

ICQphone – Send PC to PC Call (Odeslat výzvu pro volání mezi PC).



Ihned se otevře jednoduché komunikační okno ICQ Phone a program začne okamžitě

„vytáčet“ příjemce, což bude znázorněno pomocí ukazatele pod nápisem

Dialing…(Vytáčím).



Na straně volaného příjemce se tato výzva projeví nejprve blikající ikonou na

panelu vedle systémových hodin vpravo dole (vedle tradiční ikony ICQ), v

případě podpory zvuku i akustickým signálem a vzápětí při poklepání myší

otevřením komunikačního okna. V něm najdete přesnou specifikaci, kdo volá, a

máte možnost volání přijmout nebo zamítnout.



V případě, že se rozhodnete volání přijmout, stiskněte tlačítko Accept. Vaše

rozhraní ICQ Phone přejde do fáze příjmu volání, což oznámí ukazatelem Incoming

(Příchozí).



Nejpozději v této fázi navazování spojení program ICQ ověřuje, zdali máte k

dispozici odpovídající hardware pro komunikaci, tedy nakonfigurovanou zvukovou

kartu s potřebným vstupem a výstupem. Pokud tomu tak není, obdržíte následující

hlášení a spojení se ukončí jako neúspěšný pokus.



Pokud chcete řešit ihned tuto úpravu konfigurace, přejděte pomocí tlačítka

Audio Settings do konfiguračního rozhraní operačního systému. Na kartě Audio

obdržíte přehled připojených hardwarových komponent pro vstup a výstup zvuku.

Jsou-li odpovídající rolovací seznamy šedé a není-li možno nic vybrat a

nastavit, je to nanejvýš pravděpodobně tím, že váš počítač nemá potřebný

hardware korektně nainstalován. Bez nápravy není možné pokračovat.



Je-li váš zvukový hardware doinstalován, můžete vyzkoušet volání znovu. Pokud

by se opět po několika pokusech o sestavení hovoru spojení nepodařilo, ukončete

vytáčení či přijímání tlačítkem Hang Up (Zavěsit) a pomocí vedlejšího tlačítka

Options přejděte do nastavení programu ICQ. Zde najdete na kartě Settings volbu

Setup Wizard, jejímž použitím máte možnost využít služeb průvodce pro snadné

nastavení.



V prvním kroku vybíráte zařízení pro přehrávání zvuku (výstup), ve druhém pak

pro zaznamenání zvukového vstupu. Velice důležitý je pak krok třetí, jenž

prověří, zdali máte k dispozici prostupné síťové připojení. Právě zde určitě

stiskněte tlačítko Test a počkejte na pozitivní výsledek.



Jsou-li i tato nastavení v pořádku, nemělo by již spojení nic bránit. Znovu

tedy můžete v okně ICQ Phone pomocí tlačítka PC to PC vybrat příjemce ze

seznamu aktivně připojených uživatelů a započít vytáčení.



Pakliže byl příjemce ve stavu „Online“ a na vaši výzvu zareagoval volbou Accept

(Přijmout), spojení se ustaví a klientské rozhraní vám to oznámí ve stavovém

řádku hlášením Call successfully established (Volání úspěšně sestaveno) a

popisem Talking (Běžící hovor). V okénku MyICQ Phone Status se objeví

momentální stav jako Busy (Zaneprázdněn) a vy můžete hovořit s druhou stranou.

Relaci lze kdykoliv ukončit pomocí tlačítka Hang Up (Zavěsit).

Jednou z hlavních překážek, jež může zabránit úspěšnému telefonickému spojení

pomocí ICQ Phone, je nedostupnost přímého internetového připojení. Při navázání

telefonického spojení spolu oba počítače uživatelů komunikují přímo, a proto je

nezbytné, aby jejich IP (síťové) adresy byly viditelné v internetu. Nejlépe

samozřejmě je, pokud jsou veřejné, ale to není vždy možné. Pokud používáte

službu překladu adres (NAT) a ukrýváte za ní celou vnitřní síť s mnoha

počítači, IP telefonování vůbec nemusí být možné. Je-li vaše adresa veřejná,

ale chrání vás firewall, pak bude potřeba nastavit propouštění odpovídajících

portů. Problémem nejsou ani tak samotná data – hovor běží na portech 6 701 UDP,

ale potíž je se signalizací o zahájení a ukončení spojení, jež si vybírá porty

dosti nahodile. V každém případě počítejte s tím, že bude potřeba si s

firewallem trošku pohrát a vše otestovat, případně se spuštěným síťovým

monitorem. Pro začátek doporučujeme komunikaci v lokální síti, jež vše

usnadňuje, neboť počítače se v podstatě „vidí“.





Aplikace Fayn a jejich použití



K telefonování v síti Fayn se používá aplikace Fayn PC Phone (aktuálně ve verzi

2.0), což je velmi příjemné grafické rozhraní připomínající tlačítkový telefon

s displejem. Instalační soubor lze stáhnout bez omezení ze stránek

provozovatele, jeho velikost je necelých 5 MB.



Po instalaci a prvním spuštění obdržíte úvodní přihlašovací okno. Aplikace je

schopna pracovat buďto v režimu „default“, kdy v podstatě zůstáváte

nepřihlášeni, ale můžete telefonovat v lokální síti například s kolegy, nebo v

režimu plného přihlášení, pro něž potřebujete získat údaje prostřednictvím

registrace u provozovatele. Pro testování samotné funkcionality klidně zůstaňte

v režimu default a použijte lokální síť. Pokud váš počítač disponuje více

síťovými adaptéry, nezapomeňte vybrat ten, jenž směřuje do správné sítě.



Pro základní zkoušku spojení je potřeba místo čísla volaného zadat do řádky pro

výběr volaného běžnou IP adresu příjemce hovoru. Poté můžete stisknout ikonu

vytáčení (sluchátko na levém horním okraji).



Počátek sestavování linky oznámí aplikace hlášením „Signalizace“ a pak již v

případě, že protějšek je dostupný, dojde k navazování spojení. Příchozí hovor

je signalizován v systému ikonou v prostoru panelu u hodin a klientská aplikace

oznámí příchozí volání. V tuto chvíli je možné hovor přijmout či zamítnout,

jako bychom používali například mobilní telefon.



I v mnoha dalších ohledech se aplikace chová jako jiný telefonní přístroj. Je

možné třeba sledovat přijaté, nepřijaté či odchozí hovory, v průběhu spojení je

zobrazován uplynulý čas a při komerčním využívání služby máte možnost sledovat

výši zbývajícího kreditu.



Podrobné nastavení klientského programu najdete v menu Nastavení.



Kromě popsaného nástroje pro vlastní telefonování najdete na stránkách

provozovatele také např. prográmek Link Quality Monitor. Je určen k přímému

testování kvality vašeho připojení k serverům Fayn, jež realizují propojení se

zbytkem telefonujícího světa, a po jeho spuštění můžete získat zajímavé

informace o rychlosti a spolehlivosti linky. Zároveň jde o základní

diagnostickou pomůcku, jež určí, zda vaše síťová konfigurace má šanci telefonii

podporovat: pokud test „neprojde“, rozhraní vaší sítě a internetu nevyhovuje.

Důvodem může být např. absence veřejné IP adresy nebo striktní nastavení

firewallu.

Velmi důležitou pomůckou pro případ, že jste se svým počítačem ukryti v lokální

síti a chcete telefonii provozovat, je tzv. gatekeeper. Stručně řečeno je to

správce připojení, jenž dokáže fungovat na hraně sítě mezi lokálním a veřejným

segmentem a zajistit obousměrné předávání signalizace tak, aby se hovory mohly

uskutečnit. Provozovatel služby jej dodává zdarma jak pro Windows, tak pro

Linux. Jeho instalace, spuštění a konfigurace jsou výborně zdokumentovány v

přiložených českých materiálech. Nezapomeňte, že bez této komponenty je volání

bez pevné veřejné IP adresy nemožné, neboť použitá protokolová „rodina“ H.323,

jež Fayn telefonii realizuje, bez gatekeeperu nemůže pracovat. Tato komponenta

je zároveň odpovědí na to, jak překonat problémy s firewally a proxy servery.



Odkazy na zajímavé zdroje



• Dvě stati o IP telefonii a současných možnostech:

http://www.zive.cz/h/Uziva­tel/Ar.asp?ARI=116295

http://www.zive.cz/h/Uziva­tel/AR.asp?ARI=116750



• Aktuální článek Patricka Zandla o Fayn a SoftPHONE službách:

http://www.lupa.cz/clanek­.php3?show=3505



• Podrobnější technologický seriál o IP telefonii:

http://www.svetsiti.cz/vi­ew.asp?rubrika=Tutorialy&te­maID=152&clanekID=16 2



• Zajímavý článek o podstatě IP telefonie:

http://www.vda.cz/studenti/pra­ce/hajek/iptelefonie.htm



• Názorný seriál Jiřího Peterky o digitalizaci telefonie a ISDN:

http://www.lupa.cz/clanek­.php3?show=2324



•O digitalizaci telefonní sítě a ISDN:

http://www.isdn.webzdarma­.cz/prace/isdn.htm