Co nás čeká, a (zřejmě) nemine v roce 2005

Kam se v postupujícím elektronickém věku ubírá výpočetní technika
Produkty, které používáme, budou chytřejší, rychlejší, menší, levnější a

barevnější. Ukážeme vám, co můžete v příštím roce čekat od počítačů, softwaru,

mobilních zařízení, domácí elektroniky a další techniky.

pgrade počítače by se v budoucnosti mohl stát hračkou. Jednoduše připojíte

stavebnicové moduly, obsahující cokoliv od duálních 64bitových procesorů až po

duální grafické karty. Budete se dívat na ohromující ploché monitory s větším

množstvím barev, než mají nejlepší současné LCD displeje a v kapse si ponesete

mobilní telefon s desetigigabytovým pevným diskem.

Inteligentní technologie jednou promění každé auto, stěnu v bytě a domácí

spotřebič v chytrého pomocníka. Základy propojených technologií budoucnosti se

pokládají právě dnes. Na následujících několika stránkách vám přiblížíme, co

můžete v příštích dvou letech očekávat.



Počítač zítřka

Neil Young napsal, že rez nikdy nespí. Totéž můžeme říci o společnostech

produkujících procesory. U Intelu i v AMD pracovali přesčas, aby vyvinuli

procesory s dvěma jádry, jimiž bude do konce roku 2006 vybavena převážná

většina nových počítačů. První z těchto procesorů, které spojují dvě CPU v

jednom čipu, by se měly objevit v první polovině roku 2005 a slibují proměnit

běžné počítače i laptopy v nadupané supermašiny.

Nathan Brokwood, vedoucí analytik firmy Insight 64 tvrdí, že tyto čipy se dvěma

jádry přinesou pro systémy, které je dovedou využívat (jako například Windows

XP) výrazné zvýšení výkonu. Toto zlepšení by se mělo projevit především u her,

editace fotografií a videa a dalších činností náročných na výkon procesoru.

Brockwood dodává, že bychom se neměli cítit zklamaní, až se na trhu objeví

první z těchto procesorů s až o třetinu nižší frekvencí, než na jakou jsme

zvyklí u běžných procesorů. Nižší frekvence pomůže snížit cenu, zahřívání a

zátěž kladenou na čip.

Pokud jde o 64bitové procesory, Brokwood očekává, že by jimi měly být v roce

2006 vybaveny dvě třetiny veškerých počítačů i když jenom zhruba deset až

patnáct procent z nich se bude dodávat s 64bitovými aplikacemi. Ale s kapacitou

paměti až 4 GB a více můžeme u nejvýkonnějších počítačů očekávat

hyperrealistické hry a pokročilé programy pro editaci fotografií a videa, které

budou schopné 64bitové systémy plně využít.



Počítač jako lego?

Pro pohled do budoucnosti grafiky nemusíte chodit dále než k PCI Express

(PCIe). Toto grafické rozhraní nahradí PCI a AGP a slibuje téměř dvojnásobný

výkon, než jaký nabízí AGP. PCIe karty založené na čipech NVidia GeForce 6800

Ultra a ATI Radeon X80 opět zvýšily laťku realistického zobrazení v grafice.

Ještě více dokáží úroveň grafiky zvýšit karty využívající technologii Scalable

Link Interface, kdy dvě grafické karty pracují společně. Takzvaná druhá

generace (Gen 2) je již ve vývoji a měla by zvýšit výkon každého kanálu na 500

megabytů za sekundu. Podle Nathana Brokwooda se dočkáme i verze s výkonem

jednoho gigabytu za sekundu. To už je slušná rychlost.

PCIe dost možná změní i vzhled počítačů. Připravuje se verze, která umožní

připojit k počítači rychlé periferie kabelem o délce sedmi metrů i více místo

zasunutí do motherboardu. Představte si počítač skládající se z propojitelných

modulů například krabičky s grafickou kartou, další krabičky s pevným diskem a

další třeba s bezdrátovou síťovou kartou. Místo otevírání počítače by stačilo

zasunout PCIe modul do podstavce. Jak se situace vyvine do konce roku 2006? Kdo

ví. Třeba tou dobou budeme provádět upgrade výměnou bloků podobných legu

jednoduše a rychle.



Barvy, více barev!

Už léta nám slibují ohebné displeje. Velké a ohebné displeje, ať už založené na

principu organických světelných diod nebo čehokoliv jiného, zůstávají stále za

dveřmi laboratoří nejde už o science-fiction, ale ani o technologickou realitu.

Proto se společnosti jako Philips, Sony, Toshiba a několik nováčků na trhu

rozhodly místo toho v budoucnosti vylepšit kvalitu plochých obrazovek.

Například u Toshiby a Canonu pracují na tenčích, lehčích a lepších plochých

panelech, založených na technologii SED (Surface Conduction Electron-Emitter

Display). Tato technologie vysílá elektrony přes otvory (jejichž průměr je v

řádu tisíců nanometrů) na obrazovku s fosforovým povrchem, a tak kombinuje to

nejlepší z tradičních CRT monitorů a LCD displejů. Společnost SED Incorporated,

založená Toshibou a Canonem, má v úmyslu vyrobit první takové obrazovky v roce

2005 a s jejich masovou výrobou chce začít v průběhu roku 2007.



Barvy jako živé

Genoa Color přichází s novým přístupem k zobrazování barev na obrazovce.

Technologie MPC (Multi-Primary Color) rozšiřuje (například o žlutou a modrou)

paletu základních barev, z nichž dokáže obrazovka namíchat širší spektrum

výsledných barev, včetně barev jasných, u nichž se na RGB obrazovkách projevuje

zkreslení. Pomocí MPC čipu a až tří základních barev navíc budou televizní

obrazovky a monitory zobrazovat barvy realističtěji to se projeví především v

pleťových odstínech a u žluté barvy, jejichž zobrazení je největší slabinou RGB

obrazovek. MPC obrazovky by se měly začít montovat do nejdražších televizorů v

druhé čtvrtině roku 2005.

Sony se rozhodlo vyrovnat s podobným problémem jinak a v Japonsku představilo

řadu čtyřicetipalcových a šestačtyřicetipalcových LCD televizí Qualia 005. Tato

řada využívá k podsvícení displeje bílé světelné diody. Tyto LED diody,

nazývané Triluminos, umožňují displejům zobrazit větší množství barev než

dřívější fluorescentní lampy se studenou katodou, používané u většiny LCD

televizí. Jon Peddie, vedoucí analytik firmy Jon Peddie Research, která pracuje

v oblasti průzkumu grafiky, tvrdí, že výsledek „je ohromující a poskytuje gamma

spektrum ve fotografické kvalitě.“ Jednoduše řečeno, barvy na obrazovce jsou

jako živé.



Fotografie z budoucnosti

Popularita digitální fotografie přinese revoluci v oblasti grafických programů.

Dnešní fotoaparáty dokáží označit snímky užitečnými údaji, jako je například

datum a čas, model fotoaparátu apod. V budoucnosti půjdou fotoaparáty vybavené

GPS čipy ještě dál. „Dovedu si představit fotoaparát v mobilním telefonu, který

ke snímku připojí GPS souřadnice, podle nichž pak program pozná, že byl snímek

pořízen v Paříži,“ říká Tapan Bhat z divize pro digitální fotografii a video

firmy Adobe. Předpovídá, že podobná technologie by se mohla objevit v roce 2007.

I počítačové programy budou chytřejší měly by být například schopné rozpoznat

prvky jako hory, psi nebo plavecké bazény a přiřadit ke snímku příslušný údaj o

kategorii pro snazší organizaci.

Do roku 2006 se také zřejmě objeví nové funkce programů, které budou mít za

úkol automatizovat rutinní činnosti jako odstranění červených očí nebo drobných

závad, a tak uživatelům ušetří čas. Později by mohly následovat další funkce

jako zjednodušené označování částí snímku, které Microsoft Research nedávno

předvedl v Číně. Několika rychlými pohyby myši mohou uživatelé označit

například objekt, který chtějí kopírovat, a program pomocí algoritmu

automaticky detekuje a označí jeho okraje. Tato funkce analyzuje jas a barvu, a

tak dokáže detekovat okraje objektu mnohem přesněji než dnešní kouzelná hůlka.



Chytřejší mašinky

Každý rok se zdá, že konečně dojde k revolučním změnám v oblasti domácí

elektroniky. A každý rok jsou technicky založení majitelé domácností zklamáni

ubohým výkonem a nedostatečnou spolehlivostí produktů založených na stárnoucím

standardu X10 (vyvinutém společností X10 USA). Přístroje standardu X10 se

dorozumívají prostřednictvím signálů posílaných po elektrické síti, ale

uživatelé si stěžují, že některé přístroje spolu spolupracují špatně a že třeba

pouhé rozsvícení může způsobit chyby nebo zpomalení.

V roce 2005 by měl tuto situaci změnit protokol nazývaný Insteon. Insteon

podporuje jak bezdrátové rádiové spojení, tak propojení elektrickou sítí a

slibuje vyšší spolehlivost, než jaké se nám doposud dostalo. Díky zpětné

kompatibilitě se zařízeními standardu X10 by mohl Insteon znovu probudit

poněkud chladnoucí nadšení pro automatizovanou domácnost.

Ken Fairbanks, vedoucí prodeje firmy Smarthome, která se zabývá vývojem

spotřebičů na bázi Insteon (například vysílačů a dotykových displejů), se

domnívá, že se trh pro Insteon bude stále rozšiřovat. Výrobky firmy Smarthome

například dovedou zjistit, že se v bytě babičky nerozsvítilo světlo v koupelně

do 10 hodin dopoledne, což by mohlo znamenat, že jí není dobře, a mohou

upozornit zbytek rodiny.

Konkurenci Insteonu představují například Zensys Z-Wave a Zig-Bee Alliance,

které nabízejí bezdrátovou automatizaci. Skupina Zig-Bee, složená z téměř

stovky společností včetně firem Mitsubishi, Motorola, Philips a Samsung by

mohla začít prodávat domácí elektroniku založenou na svém standardu v průběhu

roku 2006.

I kuchyňské přístroje budou chytřejší. Ted Selker z Massachusettského

technologického institutu vyvíjí lžíci, která měří a zobrazuje hustotu a

složení směsi a pomáhá tím udržet správný postup podle receptu. Jiný projekt

představuje například plastická dóza na potraviny, která kontroluje, jak dlouho

byly uložené v ledničce.

Selker si také představuje domácnost, kde budou kuchyňské stoly, stěny i

ostatní plochy virtuálním pracovním prostorem. Děti si na nich budou moci

zobrazit domácí úkoly a rodiče třeba účet za nájemné.



Návrat do budocnosti

O automobilech vybavených supertechnikou sníme už od padesátých let. I když na

létající automobily zatím ještě budeme muset počkat, v příštích dvou letech se

objeví vozidla vybavená chytřejším zařízením interiéru a zabudovanými pevnými

disky, na něž bude možné ukládat třeba mapy, telefonní seznamy nebo digitální

audio. Díky širokému rozšíření digitálních audio přehrávačů možná výrobci

automobilů konečně umožní jejich připojení k autorádiu.

Výrobci automobilů se také chystají na další pokus o instalaci displejů

podobných těm, používaným ve stíhacích letounech, které budou zobrazovat

informace přímo v zorné linii řidiče. Firma BMW už tuto možnost dokonce v

některých sedanech Série 5 nabízí. BMW a Ford nezávisle na sobě pracují na

vývoji přizpůsobivého systému řízení, který by díky kombinaci radarových

senzorů a inteligentních řídících prvků umožnil vozidlům automaticky reagovat

na chování ostatních řidičů, například udržováním bezpečné vzdálenosti.



Wi-Fi auto

Uvažuje se i o širším využití dnes již dostupných technologií v interiéru

automobilů například o použití LCD monitorů pro zobrazení nastavitelných

kontrolních panelů nebo přeměně aut na přístupové body Wi-Fi. „O Wi-Fi autech

se hodně mluví,“ říká Thomas Hallauer, redaktor TelematicsUpdate.com. Auta

vybavená Wi-Fi by mohla umožnit stahovat MP3 soubory nebo mapy do zabudovaného

systému. Ale to ještě pár let potrvá. Ještě dále do budoucnosti se dívají

zaměstnanci Massachusettského technologického institutu. Jedním z jejich

projektů je takzvané „měkké auto“, tvořené podvozkem a exteriérem podobným

airbagům. Nebo kola bez hlav, kde je každé kolo vybaveno motorem a závěsem,

takže automobily už nebudou nutně konstruované na pevném soukolí se závěsy. O

mnoho pravděpodobnější je vývoj v oblasti elektronického inkoustu materiálu,

který dokáže změnit vzhled povrchu takže auta budou moci měnit barvu, například

pro lepší viditelnost v noci. Ryan Chin, vedoucí projektu v Massachusettském

institutu tvrdí, že tato technologie umožní dokonce zobrazování zpráv nebo

reklam. Co je asi napadne příště?4 0685/FEL o





Všechno počítá

Anant Agarwal, profesor z výzkumné laboratoře Massachusettského technologického

institutu, se podílí na projektu Oxygen, který si klade za cíl „vytvořit

prostředí, v němž by nás počítače zcela obklopovaly měli bychom je v ruce, ve

zdech budov, všude,“ říká. „Potom se počítače mohou pokusit lidem pomáhat

lidštějším způsobem.“

Představte si videostěnu v obývacím pokoji, která by jednu chvíli sloužila jako

obří televize, pak jako videotelefon, za chvíli jako webový prohlížeč. Aby tato

vize technologie, která je vždy připravena sloužit, mohla fungovat, bude nutné,

aby každý předmět dokázal zvládnout téměř jakoukoliv počítačovou operaci. Čip

RAW (Raw Architecture Workstation), vyvinutý v rámci tohoto projektu, se

pokouší tuto možnost proměnit ve skutečnost.

Jak dlouho potrvá, než budeme mluvit ke zdem, telefonovat z ledničky nebo si

necháme překládat cizojazyčné texty telefonem? Ještě chvíli, říká Agarwal.

Hlasem ovládané přístroje s bohatším rozhraním a většími možnostmi, než

nabízejí ty dnešní, „by se mohly začít vyrábět v příštích dvou letech.

Dlouhodobější projekty vyžádají pět až deset let,“ prohlašuje.



Téměř neviditelná baterie

Larry Dubois z SRI International, neziskové organizace zabývající se vývojem

nových technologií, tvrdí, že baterie vyrobené z papíru a dalších vláken by

mohly přístrojům pomoci vytěžit z menšího prostoru více.

„Vyrobíte kilometry vlákna [materiálu baterie] a když lisujete obal

[přístroje], zalisujete do něho to vlákno,“ vysvětluje Dubois. „Můžete přístroj

vyrobit menší a lehčí, protože nemusí obsahovat obal baterie.“ Existují i

baterie tenké jako papír, na které lze tisknout a které se využívají pro

cokoliv, od vysílačů přes radiovou identifikaci (RFID, umožňující vzdálené

sledování objektů) až po vizitky.

Další slibnou technologií je rychlonabíjecí baterie, která se plně nabije za

méně než deset minut. „Nyní je to otázka převedení technologie z laboratoře do

výroby,“ říká Dubois. „Nejspíše to bude trvat tak dva roky.“

A co palivové články, které slibovali pro použití v přístrojích? „Už existují.

Lidé je používají. Otázka je, kdy se dostanou do rukou zákazníkům. Dokud

nebudete moci koupit metanolové náplně v každé zemi po celém světě, nedá se

čekat, že by výrobci spěchali s jejich montováním do svých systémů.“