Debina GNU/Linux 3.0

Nejprve bych rád sdělil to, co pravděpodobně neradi uslyšíte. Distribuce Debian
je určena pro uživatele či administrátory s již existující znalostí libovolného

klonu UNIXu. Pokud se chcete s UNIXem seznámit, doporučuji MacOS X, linuxovou

distribuci Mandrake, či SuSE. Jste-li však začínající uživatel, ale máte hodně

volného času, odhodlání a pevné nervy, tak se na vás prvotní tvrzení nemusí

nutně vztahovat. A co vlastně Debian je?



Debian je free neboli Open Source operační systém. Není závislý na konkrétním

jádře. V současné době je distribuován s jádrem Linux a v testovací verzi s

jádrem Hurd. Pro jeho pochopení si nejprve připomeneme, co znamená zkratka GNU.

Akronym GNU znamená „GNU\s not UNIX“. Jde o rozsáhlý projekt, který vytváří

volně šiřitelný software na profesionální úrovni. Založil ho Richard Stallman v

roce 1984, a do vínku mu dal licenci GPL (GNU Public Licence). GPL patří do

kategorie tzv. copyleftů, licencí, které mimo jiné zaručují volné šíření děl,

včetně následných změn. Například kernel Linux je šířen pod GPL, a proto neváže

uživatele k jednomu dodavateli aplikací, či operačního systému.



Debian GNU/Linux 3.0 je distribuce od linuxové/GNU komunity pro komunitu a jeho

chápání záleží na cílech a znalostech administrátora, jenž ho instaluje. Verze

3.0 je k dispozici pro 11 architektur. Samozřejmostí je Intel x86 a jeho klony,

popřípadě 64bitová verze. Mezi podporované procesory patří PowerPC (m.j.

Apple), Alpha, ARM i IBM S/390. Vždy jsou tři verze. První „stable“ obsahuje

osvědčené verze balíků. Druhá „testing“ obsahuje poslední verze, které jsou k

dispozici pro testování. Pokud se daná verze balíku osvědčí, je přesunuta do

stabilní distribuce. Poslední verze Debianu je „unstable“ a je převážně

využívána vývojáři. Instalovat lze ze sedmi cd-romů či ze sítě. Vzhledem k

tomu, že administrátor zná hardware, na který Debian instaluje, neměl by mít

žádné větší problémy s jeho podporou. Po bootu vše probíhá v textovém režimu,

což je nesporná výhoda. Ne vždy je po ruce krásný, nový monitor. Až na barevné

GIU instalátor nabídne veškeré potřebné funkce, jako je rozčlenění disku,

základní nastavení démonů nebo vytvoření uživatelských účtů. Nástroj pro správu

vybíraných balíčků je velice elegantní a promyšlený. Nejprve je mu však nutno

přijít na kloub, poté se z něj stává mocný a flexibilní pomocník. Motorová pila

je také výborný nástroj, je však bezpodmínečně nutné se ji nejprve naučit

bezpečně ovládat pokud si nechcete podříznout vaši binární větev, přečtěte si

před použitím správce balíčků několikařádkovou nápovědu. Při vhodném nastavení

umožňuje správa balíčků přenechat aktualizaci systému na něm samotném a pouze

zpovzdálí pozorovat, popřípadě se do věci v pravý čas vložit. Na výběru balíčků

je znát, že se nejedná o komerční distribuci. Já i můj kolega jsme nalezli

veškerý software, na který jsme si za posledních několik let zvykli. Kvalitu

balíčkovacího systému jsem ocenil, když jsem v základní distribuci nenalezl

program „mplayer“. Do konfiguračního souboru stačilo přidat deb

http:/mplayer.nmeos.net stable/; deb http://marillat.free.fr/ stable main a

spustit příkaz „apt-get install mplayer“. Software se sám stáhnul, nainstaloval

a nastavil. Distribuce Libranet navazuje na Debian a pro svůj balík nabízí

komerční podporu. Na rozdíl od vanilla instalace Debianu, Libranet zahrnuje

nejnovější stabilní verze všech balíků.



Debian GNU/Linux 3.0 stable obsahuje časem osvědčené balíky, je vysoce

flexibilní a nezávislý na hardwarové platformě. Dává svobodu, současně však

nabízí možnosti, jak automatizovat administraci. Jako každý dobrý nástroj však

předpokládá znalosti a vyžaduje osvojení.



Odkazy: http://www.debian.cz/, http://www.gnu.cz, http://www.libranet.com/