Digitální Budoucnost

V posledním čtvrtstoletí se informační technologie rozvíjejí závratným tempem.
Každým rokem se osobní počítače urychlují, zmenšují a zlevňují. Kdyby se

automobilový průmysl měnil stejnou rychlostí, tvrdí pozorovatelé, mohli bychom

všichni jezdit ve ferrari s tryskovým motorem na jedno použití. Nejspíš je to

ale dobře, protože havárie systému je při 700 MHz kapánek bezpečnější než při

700 km/h.

Nicméně, soudě podle současného stavu, budou informační technologie pokračovat

v bezprecedentním tempu růstu. V minulém čísle jsme se ohlédli do minulosti

počítačů tento měsíc zaměříme zrak kupředu, na technologie právě se

rozvíjející, jež budou tvarovat svět našich zítřků, a také na hráče trhu v

pozadí. Přežijí PC internetové šílenství? Nebo budou následovat osud

osmistopých magnetofonů a Newtona od Apple? Bude Microsoft v roce 2010

impozantně mocný? Nebo se impérium operačního systému rozdrobí jako Sovětský

svaz?

Stojíce na vrcholku tisíciletí, nalézáme se v době odpovídající líčení těch

nejlepších děl sci-fi literatury. Mnohé z toho, co bylo předpovídáno, se stalo

skutečností, a další pomalu dozrává. Jak se tak díváme do budoucnosti, je

vzrušení napjatější než propojky v Pentiu III. Co říkáte molekulárním

počítačům, které nebudete moci nikdy spatřit? A co taková počítačová myš,

měřící vaši aktuální náladu (žel tomu asi nebude moci přizpůsobit barvu)? Ne

všechny představy vykreslené na těchto stránkách se dočkají realizace, ale

připoutejte se několik příštích let nás čeká pěkně divoká jízda.

PC budoucnosti

„V budoucnosti“, předpovídá webová stránka Matta Groeninga v animovaném show

Futurama, „budou lidé žít dvakrát tak dlouho a počítače dvakrát rychleji

umírat“.

Zvěsti o ústupu PC mohou být předčasné, ale zdaleka ne přehnané. Nikdo s

jistotou neřekne, zdali osobní počítače přežijí nadcházející nápor

alternativních superchytrých zařízení počínaje mobilními telefony a konče

domácími spotřebiči. Tato zařízení mohou snížit význam PC, a to zvláště tehdy,

jsou-li snáze ovladatelná a méně se zasekávají.

V ne zase tak vzdálené době můžeme u PC očekávat zmenšování rozměrů a zvyšování

výkonu, spolu s nástupem tenkých a lehkých displejů. A pokrok v rozpoznávání

hlasu snad nakonec udělá z klávesnic a myší muzejní exponáty. Ačkoliv PC mohou

podstoupit různé kosmetické proměny, pravděpodobně naráz nezmizí přinejmenším v

té nejbližší budoucnosti.

Větší výkon

Moorův zákon, založený na předpokladech spoluzakladatele Intelu, Gordona Moora,

z roku 1965, stanoví, že výpočetní výkon procesoru se zdvojnásobí každých 18

měsíců či dříve. Přesně tak se děje od doby, kdy Moore toto pravidlo vyřkl, a

nic nenasvědčuje tomu, že se situace změní.

„Předpokládáme, že Moorův zákon bude platný odedneška přinejmenším ještě deset

let“, říká mluvčí Intelu, Manny Vara. Uvádění intelovských čipů řídí postup

celého odvětví, a jeho plánem je uvedení 800MHz procesoru pro stolní počítače v

první polovině tohoto roku a 1GHz procesoru do konce roku 2000. AMD plánuje

výrobu 1GHz Athlonu na říjen.

Nicméně současná technologie výroby procesorů narazí časem na bariéru.

Výzkumníci potvrzují, že stávající litografická cesta výroby křemíkových

procesorů má své hranice na jeden křemíkový plátek můžete umístit pouze konečné

množství procesorů.

Tak se podívejte…

Nanotechnologie a kvantové počítače jsou dvě oblasti, kde vědci hledají náhradu

pro křemíkovou technologii. Tyto koncepty používají, stále převážně teoreticky,

molekuly a subatomové částice jako logické členy. Namísto spoléhání se na

elektrické obvody, by počítače mohly pracovat při chroupání čísel s

jednotlivými atomy či rotujícími elektrony. Tyto vzniknuvší mikroskopické

počítače by současné stroje zanechaly v subatomovém prachu dějin.

Co je ale na těchto mikroskopických počítačích dobrého? Robert Morris, ředitel

výzkumného centra IBM, říká, že užitečných aplikací pro mikroskopické počítače

tu je řada, ale tak malý počítač zatím ne. „Spíše než do výroby věcí tak

malých, že je omylem vdechnete,“ říká Morris, „směřujeme úsilí do lehce

přenosných počítačů.“ Mikroskopické počítače budou potřebovat velice málo

energie což je ideální pro drobná, přenosná PC, jako jsou například náramkové

hodinky to je jedna z představ, kterou toto výzkumné středisko sleduje. Podle

Morrise jsou kvantové počítače ve výkonu téměř neomezené. Může to umožnit tak

masivní „parallel computing“, jehož předzvěstí je stroj Deep Blue, jenž v roce

1997 porazil světového mistra v šachu, Gary Kasparova.

Budete potřebovat tak výkonný mozek pro provoz Office 2005? Pravděpodobně ne,

ale potenciální aplikace pro takovou mlátičku na čísla mohou zahrnovat náročné

výpočty typu předpovědi počasí a genetického inženýrství.

Důležitý je obraz

Blízkou budoucnost zobrazovacích technologií můžeme shrnout do tří písmen: LCD.

Ploché LCD monitory mají před klasickými CRT řadu výhod: jsou lehčí, menší a

mohou dosahovat vyšších rozlišení. Navzdory tomu zůstanou LCD monitory pro

mnoho uživatelů ještě několik let cenově nedostupné. Ředitel výzkumu PC

displejů u společnosti IDC, Bob O\Donnell, předpovídá, že 15" LCD monitory

neklesnou pod hranici 500 dolarů (z nynějších 1 000 USD) dříve než v roce 2003.

Ale stále budou dražší než monitory klasické.

Přesto jsou ploché panely budoucností a nejedna společnost se po nich již

poohlíží.

Morris z IBM předpokládá rozvoj displejů dalším směrem: vedle malých 2D

displejů si představuje velké 3D obrazy. „Přirozeným vývojem mohou být

projekční displeje“, říká, „vše si promítnete na stěnu a můžete žít uprostřed

moře dat.“ Morris předurčuje 3D displeje pro hry, zábavu a snad i lékařství

(pochopitelně pro lepší zobrazení těla s využitím 3D CAT skenerů a rentgenů,

například).

Bude se dařit diskům?

Jednou z překážek vytváření 3D zobrazení je neuvěřitelný objem kódu, který je

třeba uložit a zpracovat. Naštěstí se stejně rychle jako procesory, nebo ještě

rychleji, rozvíjí ukládací zařízení.

„Dnešní pravidlo (o diskové kapacitě) je zvětšení o 100 procent ročně a myslím,

že to bude platit i pro dalších pár let,“ říká analytik IDC, Danielle Levitas.

Díky kombinaci magnetických a nových optických systémů ukládání dat se kolem

roku 2005 objeví disky s kapacitou 100 gigabajtů na plotnu.

Budeme ale takový prostor potřebovat, když žijeme v době postavené na Internetu?

Morris soudí, že záleží na tom, jaké odvětví se bude vyvíjet rychleji. Pokud

ukládací zařízení předstihnou komunikační technologie, bude to plus pro lokální

ukládání dat. Jestliže ale půjdou dopředu rychleji komunikace, bude výhodnější

používat data přímo ze serverů, z ohromných on-line úložných míst. Vaše

oblíbené hudební skladby si budete moci ve formátu MP3 stáhnout kdykoliv, kdy

si je budete chtít poslechnout, a na cesty si je vezmete v přenosném přehrávači

s dostačující kapacitou.

Data však mohou mít další dimenzi, jak Morris rozvádí: „Zajímáme se o myšlenku

holografického ukládání. Místo uložení magnetického bitu na povrch disku

směřujeme do třetí dimenze. S použitím laserů a jejich modulované soustavy jsme

schopni do krystalu zapsat informaci, a tu pak bleskurychle číst.“ Holografické

ukládání umožňuje rychlejší přenos dat a efektivnější vyhledávání, kdy změnou

světla o úhlovou minutu přečteme naráz ohromné množství dat.

To není opiový sen. Holografická ukládací zařízení ve výzkumných laboratořích

již fungují, říká Morris. Jejich kapacita se blíží největším diskům současnosti

a přenosová rychlost dosahuje 1 GB za sekundu. Tato technologie je ale natolik

drahá, že ještě řadu let nemůžeme očekávat komerční produkty na trhu.

Řeči budou

Jak je často hlásáno, rozpoznávání hlasu je přirozené rozhraní pro osobní

počítače. Na tomto poli je stále snad nejčilejší vývojářský ruch. Louis Woo,

prezident a ředitel hlasových technologií u Lernout & Hauspie, říká, že

hardwarové a softwarové technologie dosáhly úrovně, kdy může být hlasové

ovládání nezávislé na řečníkovi to jest, není potřeba počítač pro danou osobu

trénovat. Stavěje na technologiích potlačení šumu a ruchů na pozadí, Woo říká,

že jsou za dveřmi osmisměrové počítačové mikrofony, schopné rozlišit hlasové

pokyny od běžného hovoru v místnosti. Woo předpokládá, že systémy vybavené

hlasovým rozhraním budou běžnou součástí počítačů během příštích tří až pěti

let.

Bezdotyková PC

Počítač se také rychle stává adeptem na odborníka v rozpoznávání obličeje,

sledování očí a vnímavosti k náladě. Výzkumný program IBM, Blue Eyes (Modré

oči), je postaven okolo takovýchto biometrických technologií. „Jednou z věcí,

na kterou se zde zaměřujeme, je alternativní uživatelské rozhraní“, říká

Morris, „rozhraní, jež si vás všímají stejně jako vy jich.“

Vyvíjená technologie sledování očí zahrnuje počítačovou kameru připevněnou na

displej, která následuje vaše zorničky. V závislosti na tom, kam své oči

zaměřujete, počítač „pochopí“, co je pro vás důležité a vyvolá podrobnosti bez

toho, abyste museli klikat myší.

Pokročilejší systémy rozpoznávání tváře budou mít řadu dalších uplatnění. Stále

zapnutá kamera může sledovat příchozího uživatele, a pokud to bude neznámý

člověk, zablokuje mu přístup. Nebo může tento rozpoznávací systém změnit

chování počítače podle daného uživatele. „Displej bude přizpůsobovat velikost

písma podle toho, z jak velké vzdálenosti jej sledujete,“ říká Morris,

„Rozpozná tvář každého člena domácnosti a poskytne mu odpovídající informace na

míru.“

Malé je hezké

Před nějakými dvaceti lety byl vrcholem přenosných zařízení kapesní fotbal.

Dnes tu máme přímo epidemický růst mobilních zařízení a digitálních „hračiček“

notebooky, pagery, mobilní telefony, PDA, digitální kamery, subnotebooky,

přenosné přehrávače MP3 a kapesní zbraně s nastavením „omráčit“ a „zabít“.

Dobře, možná bez toho posledního, … zatím. Když se ale udrží současné tempo

vývoje, budeme záhy kráčet okolo postav podobajících se dobře vybaveným

kyborgům. Skutečně, Xybernaut, dceřiná společnost firmy Virginia, už dnes

prodává plně vybavený počítačový komplet, do něhož se můžete obléknout s

videokamerou Xybercam a malým, na hlavu připojitelným barevným displejem, jenž

se sklápí před uživatelovy oči. Stojí 5 500 dolarů.

Jak si tyto hezké věcičky užít a nezhroutit se pod nimi? Bezdrátové systémy,

vyspělé technologie displejů a zařízení „vše v jednom“ pomohou přenosným

zařízením stát se skutečně snadno přenosnými.

Bez jakýchkoliv pochyb se bezdrátové propojení vyvíjí velice rychle. Nový iBook

od Applu již má systém AirPort, umožňující uživateli sdílet internetové

připojení do 50 metrů od pevné základny. Dell pracuje na přídavné kartě pro

notebooky Latitude, která bude nabízet podobné možnosti.

Vedle slovíčka „bezdrátový“ je zde další kouzelný termín „konvergence“. Dobrým

příkladem je Qualcomm Smartphone: plně vybavený mobilní telefon se zabudovaným

organizérem Palm III může vytáčet čísla z paměti Palmu a na jeho displeji zase

zobrazovat textové zprávy. Má samozřejmě všechny běžné funkce Palmu. Podobných

zařízení je nyní ve vývoji více.

Bezdrátové propojení není jen pro velké vzdálenosti. Průmyslovým standardem se

stal Bluetooth, systém pro výměnu dat mezi zařízeními do vzdálenosti 12 metrů.

Můžete tak například pořídit poznámky z jednání do kapesního zařízení, a doma

si je přenést do notebooku. Sledujte nabídku zařízení s Bluetooth. Sledujte

vůbec všechny novinky, bude se vám stále více točit hlava…

Glenn McDonald je redaktorem amerického PC Worldu, Cameron Crotty je nezávislým

spolupracovníkem amerického PC Worldu. Dan Miller pracuje v oddělení PC World

Online.

www.mars.com

„Během deseti let bude prostřednictvím satelitů na oběžné dráze Marsu fungovat

meziplanetární Internet. Na povrchu planety bude mnoho robotů a přinejmenším

jeden e-mailový server (abychom s nimi mohli komunikovat). Stejně tak budou na

Síti dvě miliardy lidí a mnoho dalších zařízení. Inteligentní zařízení se

stanou běžnou součástí života, urychlí svými funkcemi například objednávání

(potravin)… a my se budeme moci věnovat méně světským záležitostem.“

Vinton G. Cerfstarší viceprezident MCI WorldCom pro internetovou architekturu a

technologii

Rozhovor s kávou

„V ideálním světe se počítač stane neviditelným. Nejlepší bude, až každý

předmět, který koupíme nezáleží na tom, jak jednoduchý bude obsahovat procesor

rozvíjející jeho schopnosti. Hrneček na kávu se zabudovanými senzory a logikou

může monitorovat kolik šálků kávy jste ten den vypili, s jakým množstvím cukru

a smetany. Tyto informace pak předá programu starajícímu se o vaše zdraví. Ten

vás pak bude moci upozornit, že pijete příliš kofeinu.“

Roy Wantředitel přidaných systémů v Xerox PARC

Digitální domácnost

Mikrovlnka budoucnosti, aneb Mi Casa Es PC Casa

Kupředu a s úsměvem… Už teď jste jistě slyšeli o mikrovlnce s připojením na

Internet a ledničce sledující zásoby potravin.

Dobře, nesmějte se zatím příliš. Výrobci domácích spotřebičů jako Samsung

(tvůrce mikrovlnky Internet-ready), Frigidaire (ten ve spolupráci s ICL udělal

chytrou ledničku) a Philips Electronics berou tyto nesmysly velice vážně. A

někteří velcí hráči z oblasti počítačů, včetně Intelu, utápějí v digitálním

nábytku a vybavení velké peníze.

Na nedávné výstavě v NewYorku předváděl Philips vybavení šéfkuchaře zítřka,

včetně mluvící zástěry (umožňuje hlasovými povely ovládat kamna) a senzoru

podobajícího se teploměru, jenž přeměří množství kalorií ve vašem oblíbeném

jídle. Nepředpokládejte, že se vám tyto cerepetičky objeví v kuchyni brzy;

analyzér potravy a kouzelná zástěra budou na pultech k dostání přinejmenším za

mnoho let, a kdoví, jestli vůbec.

Kuchyni zítřků připravují i nadšenci z MIT MediaLab z Cambridge. Začali s

předpokladem, že v kuchyni není místo pro klávesnici, a zajisté také ani pro

myši (ty elektronické, samozřejmě). Vyvinuli tedy rukavice, které vám podle

vnější teploty drůbeže řeknou, zda je vaše kuře již hotové, dále je k mání

lžíce měřící pálivost chili a lednice, jež nejen nahlásí nedostatek určitých

potravin, ale rovnou je také objedná ve vašem obchodě.

Na celém tomto kolotoči se samozřejmě podílí především současní výrobci

hardwaru a softwaru. Například chytrou lednici Frigidaire poháněl Procesor

Pentium. A Intel se snaží umístit svůj procesor StrongARM do set-top boxů,

herních konzolí a dalších specializovaných přístrojů. Microsoft zase doufá, že

se uplatní se svými Windows CE, coby operačním systémem nových zařízení.

Dan Miller