Digitální domácnost je zde

Patříte mezi příznivce literatury nebo filmů se science fiction tematikou? Pak
jste jistě mnohokrát četli nebo viděli smělé vize o budoucnosti, kdy lidé žijí

v jemné harmonii se supermoderní technikou a veškeré technické vymoženosti

budoucnosti jsou řízeny zcela jednoduše s využitím skladného komunikačního

zařízení.



Většinou ho obyvatelé budoucnosti nosí stále u sebe, například na ruce místo

hodinek nebo na krku jako přívěsek či jednoduše v kapse. Jindy je univerzální

ovladač navržen v podobě estetického doplňku futuristického interiéru. Umístěn

je například na pracovním stole, zapuštěn do stěny místnosti nebo je volně

přenosný a hrdina či padouch příběhu jej využije k demonstraci nových

speciálních efektů, které filmoví umělci zvládnou vytvořit, či poslouží alespoň

ke zvratu ve strhujících událostech.

Ptáte se, proč vás seznamujeme s notoricky známými prvky science fiction žánru?

Odpověď je snadná, právě přečtené řádky totiž do vědeckofantastické literatury

již tak úplně nepatří. Domy protkané elektronickými systémy a vybavené

centrálním řízením jsou dnes již zcela funkční realitou. Mezi společnosti,

které stojí za pokrokem v oblasti řídicích systémů, patří více firem. Zmiňme

alespoň ty známější, s jejichž produkty se lze na českém trhu v praxi setkat.

Patří mezi ně značky AMX, Crestron a Lutron, na českém trhu jejich produkty

nabízí společnost MultiMedia Group (MMG).



Řídicí systémy

Pokud se chceme rozepisovat o řídicích systémech, je nutné si ujasnit, co se

tímto označením přesně myslí. V naší souvislosti se jedná o promyšlené

elektronické připojení převážně elektronického vybavení k centrální jednotce, s

níž je možné komunikovat, zadávat povely pro dílčí zařízení a samozřejmě i

zjišťovat jejich stav. Řídicí jednotky dřívějších generací nebyly příliš

inteligentní a bylo jim nutné zadávat pouze primitivní pokyny. Rovněž odezvy a

ostatně celá komunikace s jednotkou nebyla dostačující. V současné době je

situace jiná. Systémy mohou výrazně pomoci zprostředkováním snadné komunikace

mezi lidmi a dalšími elektronickými produkty.

Problémy s překotným vývojem svědčí o tom, že elektronika zvládne mnohé a

vývojáři se snaží do svých elektronických přístrojů vtěsnat co nejvíce služeb.

Mnoho z nich uživatelé v životě nevyužijí. Proč? Jednoduše proto, že není

triviální se v mnoha rozličných menu orientovat a zapamatovat si postup pro

vyvolání byť i užitečné funkce, kterou ovšem uživatel použije pouze jednou za

měsíc či méně často.

Nespornou výhodu moderních řídicích systémů je schopnost ovládat veškeré domácí

jednotky od videorekordéru přes žaluzie, vytápění bytu, osvětlení v

jednotlivých místnostech, telefonu, internetu až po televizor, věž, rádio, DVD

přehrávač, počítač, dveře od garáže, tepotu v sauně atd. – a to s využitím

jediného univerzálního ovladače.



Fikce a realita

Pokud se na dnešní řídicí systémy podíváme podrobněji, zjistíme, že veškeré

služby, které jsme v úvodu zmínili v souvislosti s fikcí, jsou pravdivé a tudíž

i v praxi funkční. Stačí pouze přiblížit konkrétní podobu systémů.

S inteligentní a programovatelnou jednotkou lze komunikovat mnoha způsoby,

dokonce i pomocí mobilního telefonu přes SMS zprávy. V domácím nebo firemním

prostředí však zřejmě upřednostníte elegantní ovladač v podobě malé dotekové

obrazovky. Například model AMX NXT-CV17 je vybaven širokoúhlým barevným

displejem (16,7 milionu barev) s rozlišením 1 280 × 768 bodů. Kromě grafických

menu dokáže pracovat s videosignály typu PAL i NTSC (například obraz z

kamerového systému), obsahuje reproduktory, 256 MB paměti (kterou lze

samozřejmě rozšířit) a navíc disponuje i poměrně ojedinělými technologiemi.

Jednou z nich je přítomnost senzoru pro měření intenzity okolního světla.

Inteligentní zařízení s jeho pomocí přizpůsobuje jas obrazu, aby nebyl např. v

noci nepříjemně kontrastní nebo naopak ve slunečním světle nezřetelný.

Infračervené čidlo pro změnu detekuje pohyb před jednotkou a v případě, že se

přiblíží uživatel, samo přejde z režimu spánku do aktivního stavu. Vzhledem k

tomu, že ovladač obsahuje i mikrofon, je zcela univerzální a v případě, že bude

připojen k dobře navrženému systému, nabídne skutečně univerzální služby, třeba

i videokonferenci. Pokud by vám tento model nevyhovoval, existují i jiné typy,

například NXD-CV17, MVP-8400 a mnohé další. Některé jsou extrémně malé a

skladné, lze je provozovat na baterie a komunikují pomocí bezdrátové sítě

802.11, jiné nabízejí moderní design a dotekové pero (stylus) v příslušenství a

podobně. Další modely jsou určeny pro zavěšení na zeď, obsahují i standardní

tlačítka a jiné vypadají téměř jako futuristické televizory (např. VTM-D15/AS).



Princip systému

Samotný princip systému není nijak složitý. Obtížnější je praktické aplikování

v daném bytě, budově, firmě a podobně. A zcela logicky se případ od případu

mnoho částí systému liší. Základ je však všude totožný. Srdcem systému je

jednotka, která dokáže komunikovat s ovladači (např. dotekové panely, SMS a

podobně). Rovněž ji lze rozšiřovat o moduly, které nabízejí další služby.

Například k zapínání světel je potřeba, aby byla jednotka systému vybavena

příslušným modulem. Do stávajících elektrických okruhů pro světla se

nainstalují další moduly, které budou světla přímo řídit. Je samozřejmě možné i

takové zapojení, aby bylo možné ovládat osvětlení jak manuálně (vypínači), tak

i řídicí jednotkou. Další moduly mohou spolupracovat s kamerovými systémy s

mnoha kamerami, s domácími přehrávači, telefony, projektory a podobně. Dokonce

existují i moduly pro přímý přístup k internetu. Pak lze prostřednictvím tzv.

i!-aplikací využívat další zajímavé služby. Za vše mluví jejich názvy: i!-Email

plus, i!-NetDial, i!-MediaPlayer, i!-MacroManager a podobně. Kromě

internetových aplikací existuje i další software, který lze do některých

řídicích jednotek také instalovat. Jednat se může například o výukové programy,

prezentační nástroje a podobně. Vše je centrálně řízeno a veškeré informace o

stavu jednotlivých modulů a připojených zařízení jsou dostupné přes uniformní

komunikační rozhraní (například již zmíněný dotekový ovladač).



Praktické výhody a uplatnění

Zřejmě největším přínosem řídicích systémů je skutečnost, že uživatel není

nucen si pamatovat spousty postupů pro ovládání rozličných zařízení. Přínosem

je rovněž jednoduché a přehledné grafické menu, jehož logiku uživatel pochopí

jednou a následně již bude moci ovládat rychle a efektivně veškeré vybavení

příslušející k systému. Tedy alespoň v ideálním případě. Každopádně výhodou

těchto systémů je jejich variabilita a škálovatelnost. Grafické nabídky mohou

technici upravovat a přizpůsobovat potřebám konkrétního uživatele, tudíž každý

zákazník může dostat i zcela personalizované funkce, makropříkazy nepočítaje.

V dnešní době se zřejmě nenalezne (alespoň v naší republice) příliš zájemců z

řad běžných občanů. Ceny v řádech statisíců a milionů nejsou zrovna nízké.

Nicméně mnohé firmy zřejmě v budoucnu po některém řídicím systému sáhnou.

Inteligentní systémy se zřejmě uplatní i v nových luxusních domech. Při

výstavbě domů budou náklady na zavedení systémů bezesporu nižší než při

integraci do již plně zařízených a vybavených bytů.



Co bude dál?

Je jasné, že řídicí systémy budou stále dokonalejší a chytřejší. Postupně budou

i finančně dostupnější. Je jen otázkou času, aby si lidé na všudypřítomnou

elektroniku zvykli a dokázali z ní vytěžit maximum. Snad nás elektronika ve

vývoji nepředběhne, ale o tom už psal Karel Čapek v knize R.U.R. a na toto téma

byla natočena řada filmů, například i slavný Terminátor. A nechat se kupříkladu

uvařit v sauně svým rozzlobeným řídicím systémem není právě příjemná představa.

Tak daleko zatím ovšem ve vývoji nejsme a v dohledné době asi ani nebudeme.