Digitální fotografie

Honba za pixely
Stejně jako se výrobci počítačových čipů ženou za stále vyšším taktem

procesorů, tak se výrobci digitálních fotoaparátů snaží o neustále vyšší a

vyšší rozlišení jejich snímacích (CCD) prvků. Minulé léto bylo špičkové

rozlišení 2,1 megapixelu (to znamená, že obrázek se skládá z 2,1 milionu bodů,

konkrétně z 1 600 × 1 200 bodů), nyní je 3,34 megapixelu (2 048 × 1 536 bodů),

a podle Moorova zákona to bude za 18 měsíců dvojnásobek. O co v tom šíleném

závodě jde? Čím více bodů obsahuje obraz, tím větší si můžeme dovolit zvětšení,

aby fotografie nevypadala zrnitě. U současných 3,34megapixelových fotoaparátů

si na zeď můžeme pověsit zvětšeninu o rozměrech 20 × 30 cm, ale při dalším

zvětšování budou jednotlivé body, ze kterých se obrázek skládá, již vidět.

Políčko klasického kinofilmu můžeme rozložit na 5 až 10 milionů bodů. To

znamená, že při současném tempu vývoje by se za rok až dva kvalita digitálního

záznamu mohla plně vyrovnat kvalitě kinofilmu. A to není už tak vzdálený časový

horizont. Skončí však tím honba za pixely? Stěží, neboť čím více pixelů, tím

jednodušší může být optika digitální zoom bude moci nahradit zoom optický a

„závody ve zbrojení“ budou pokračovat. Již nyní hlásí izraelská společnost

Scitex vývoj čipu 6,6megapixelového CCD prvku o velikosti 35 mm tedy rozměrů

klasického kinofilmu, který by se dal také použít jako „digitální film“ do

klasických kinofilmových fotoaparátů. Což o to, zní to pěkně, ale od vývoje k

finálnímu produktu bývá většinou cesta značně trnitá, a tak vyčkejme.

Firma JVC přišla se zajímavou technologií PixelShift. Fotoaparát provede velmi

rychlou dvojexpozici, přičemž druhý záznam je o trošku posunutý předřazeným

filtrem. Kombinací prvního a druhého snímku dostaneme výslednou fotografii s

dvojnásobným počtem bodů, než má snímací CCD prvek.

Je ještě jedna možnost, jak jednoduše „zvýšit“ počet pixelů. Nejedná se bohužel

o vtipné technické řešení, ale o marketingový trik. Například firma Fuji uvádí

svůj fotoaparát Fuji FinePix 4700, který dosahuje rozlišení 4,7 megapixelu

ovšem softwarově, samotný čip má parametry poněkud horší, rozlišení 2,4

megapixelu zbývající pixely jsou dopočítány. Jak to funguje? Mezi dva fyzicky

nasnímané body se interpolací doplní třetí. Což je přeci jen nefér onen

doplněný bod není záznamem reality, ale právě a jen doplňkem.



Honba za pamětí

Z čím více megapixelů se snímek skládá, tím více paměti spotřebuje pro své

uložení ve fotoaparátu. Ovšem paměť, to je to, čeho se fotoaparátům nedostává a

o čem se v manuálech cudně mlčí. Mnohým kupujícím nepřijde podivné, že

2megapixelový fotoaparát přichází s pouhými 8 MB paměti. Přitom by je jistě

udivilo, kdyby jim někdo nabízel Škodu Octavia s motorem o obsahu 1 000 cm3

nebo počítač s Pentiem III 800 MHz a 16 MB paměti. Bohužel většina fotoaparátů

na trhu obsahuje paměť, na kterou s vejde v nejlepším případě několik desítek

komprimovaných obrázků, a to je na fotografie z dovolené přeci jen málo kam s

přebytečnými snímky? Jistě, můžete si zakoupit další výměnné paměti, ale při

pohledu na jejich ceny (viz tabulka) si to asi brzy rozmyslíte. S paměťmi je ta

potíž, že neexistuje standard, a tak každá skupina výrobců prosazuje ten svůj.

Olympus, Fuji, Agfa a Toshiba SmartMedia Card (max. velikost 64 MB 180 USD),

Kodak, Nikon, Minolta a Canon CompactFlash (max. velikost 224 MB, cena 900

USD). Některé fotoaparáty pracují s oběma typy, přístroje firmy Sony nikoli, ta

používá vlastní standard, Sony MemoryStick (max. velikost 64 MB-140 USD). Ale

zapomeňme na drahé paměťové karty výborným řešením je miniaturní hard disk od

firmy IBM o velikosti 340 MB, který je dodáván zabudovaný v fotoaparátech Casio.

Problém s nedostatkem paměti lze řešit komprimací snímků. Neztrátová komprese,

používající algoritmus LZW (Lempel-Ziv-Welch, užívaná například ve formátu

obrázků TIFF) vám příliš místa neušetří. Můžete se rozhodnout pro komprimaci

ztrátovou, která využívá algoritmu DCT (Discreet Cosine Transformation,

obrazový formát JPEG) a kterou mají v sobě zabudovány všechny digitální

fotoaparáty. Ta ušetří opravdu velké množství místa, ovšem za cenu modifikace

obrázku. Velikost ztráty kvality fotografie si můžete sami zvolit. Čím menší

výsledný soubor, tím horší obraz. V poslední době se čím dál častěji objevují

informace o novém algoritmu ztrátové komprese, který by měl být k vzhledu

obrázku daleko více přátelštější než ten současný v sobě zabudovaný ho má nést

nový formát JPEG2000.



Vyvoláváme digitální fotografie

Výhody obrázku v digitální podobě jsou nesporné, na druhou stranu snad každý

tak trochu touží i po fotografii v albu či zvětšené na zdi. Převést digitální

obrázek na papír není tak obtížné, jak by se mohlo zdát. Můžeme si dokonce

zvolit ze dvou způsobů, které by se daly charakterizovat slavným rčením „Je

lepší být bohatý a zdravý než nemocný a chudý“.



Inkoustové tiskárny

Barevný tisk na fotorealistických tiskárnách na speciální papír nám přinese

obrázky, které se budou fotografii vytvořené v minilabu pouze blížit i když

někdy velmi těsně. Cena za toto „přiblížení se“ klasické fotografii je vysoká.

Zapomeňme na náklady za tiskárnu, stačí sečíst cenu barevné náplně a

speciálního fotopapíru, a obrázek nás vyjde na stokorunu. Tudy cesta zřejmě

nevede.



Digitální minilab

Digitální fotografie stěží přiláká davy fotografů, pokud nenabídne jednoduchou

možnost nechat vybrané fotografie snadno „vyvolat“ v minilabu. Digitálních

minilabů je u nás jako šafránu, nejzajímavější nabídku přináší FotoStar

Südcolor, jehož virtuální minilab můžete navštívit na www.fotostar.cz. Pohyb po

virtuální sběrně je jednoduchý vše funguje jako ve sběrně klasické. Nechte tam

obrázky z digitálního fotoaparátu (samozřejmě, že je pošlete přes Internet, jak

jinak), o pohybu své zakázky budete informování e-mailem a za několik dní

dorazí do vámi vybrané sběrny fotografií FotoStaru balíček (tentokrát v

kamenném obchodě), který si, pochopitelně osobně, vyzvednete. Fotografie

„vyvolané“ z digitálního fotoaparátu jsou k běžných rozměrech k nerozeznání od

fotoaparátu kinofilmového. A cena? Deset korun za fotografii 10 × 15 cm to je

přeci výborné!



Sláva kompromisům – Zrcadlovka a digitální film

Všichni fotografové vlastnící kvalitní zrcadlovky se sadami objektivů se na

jedné straně vysmívají malým digitálním krabičkám s jednoduchou optikou, na

druhou stranu se obávají, že za několik let budou nuceni se svého draze

nakoupeného nádobíčka vzdát a koupit si za velké peníze jeho digitální obdobu.

Naštěstí jsou firmy, které pamatují i na ně, a tak si můžeme za 800 USD koupit

od firmy Silicon Film elektronický kinofilm, jenž se nazývá eFilm má stejný

tvar jako klasický kinofilm a stejně se s ním i pracuje například jej lze

jednoduše zakládat do klasické zrcadlovky. Zatím je oznámena kompatibilita s

Canonem 1N, Nikonem F3, F5 a F100, není zde ovšem žádný principiální důvod, aby

„film“ nešel založit do jiných fotoaparátů. A jeho parametry? Rozlišení 1,3

megapixelu (1 280 × 1 024 bodů), 64 MB paměti, pojme 24 obrázků s 36bitovou

barevnou hloubkou, citlivost je ekvivalentní 100 ASA. eFilm je napájen vlastním

zdrojem energie a fotografie lze jednoduše přenést do počítače nebo na kartu

CompactFlash. I přes počáteční vysokou cenu je to náznak zajímavého směru,

kterým se digitální fotografie může ubírat.



Klasický film a digitální obrázek

Klasické fotografování má stále spousty dobrých vlastností máte prakticky

neomezenou zásobu levného filmu na každém rohu, nemusíte kupovat nový přístroj

ale digitální zpracování výsledného obrazu má také něco do sebe. Proto v USA

nabízejí minilaby možnost nechat si vaše fotografie naskenovat. Pokud chcete

náhledy poslat svým přátelům e-mailem, bude vám stačit rozlišení 600 × 400

bodů, za film připlatíte 5 USD a dostanete naskenované obrázky na disketě,

pokud toužíte po větším rozlišení, za 10 USD dostanete CD-ROM s fotografiemi v

rozlišení 1 536 × 1 024 bodů. Případně si po určitý čas můžete zdarma své

fotografie stáhnout z WWW stránek minilabu. Škoda jen, že se podobného nápadu u

nás nikdo neujal. Určitě by se našly spousty zájemců.



Budoucnost: Vše v jednom

Digitální videokamery nabízejí kromě záznamu zvuku a pohyblivého obrazu též

fotografický mod. Sice s nízkou kvalitou, ale je tu. Digitální fotoaparáty mají

možnost zvolit si natáčení videa krátkého a v nízké kvalitě, ale proč ne. A

mobilní telefony začínají experimentovat se zabudovanými kamerkami a přenosem

obrazu v reálném čase. Sice mají zatím nízké rozlišení, ale každý první krůček

je nejistý. Na otázku, kam se ubírá budoucnost digitální fotografie, tak

laskavý čtenář již zná odpověď.



Kdy a co koupit

Stále zde stojí zásadní otázka je už čas koupit digitální fotoaparát? Podívejme

se na odpověď, kterou před nás staví analytici trhů. Očekává se, že letos

poprvé předstihne prodej digitálních fotoaparátů objem tržeb za klasické

přístroje. Poněvadž jsou digitální přístroje mnohem dražší, klasické budou v

počtech prodaných kusů letos stále vést. Ale jen do roku 2002. Tehdy se totiž

prodeje klasických fotoaparátů propadnou pod 50 %. A tak pokud nemusíte kupovat

dnes, počkejte si rok či dva příští léto budou k dispozici přístroje s daleko

vyšším rozlišením.

Toužíte-li však po digitálním fotoaparátu právě teď, máte z čeho vybírat.

Starší Olympus D-360L s 1,3megapixelovým rozlišením za pouhých 300 USD nezní

špatně (ceny v USD uvádím záměrně, zkuste nákup na www.amazon.com), na

fotografie velikosti 10 × 15 cm vám bude bohatě dostačovat. Dvoumegapixelový

fotoaparát Nicon Coolpix 950 přichází se zoomem a cenou 700 USD, což je o 30 %

méně než loni. A loňský hit Kodak DC280 (2 megapixely) se zoomem dokonce za

polovinu loňské ceny 460 USD. Ovšem pokud netoužíte po „výběhovém“ zboží, ale

máte chuť na něco, co opravdu stojí za to, je tu hvězda večera: Casio QV3000.

Bezkonkurenční přístroj s 3,34megapixelovou kvalitou, 3× zoomem, a co je

hlavní, se zabudovaným pevným diskem 340 MB IBM Microdrive, umožňujícím

archivovat až 250 obrázků v nejvyšší kvalitě. Tento fotoaparát v sobě spojuje

vysoké rozlišení a obrovský prostor pro archivaci.



Přehled pamětí



SmartMedia

4 MB 20 USD

8 MB 30 USD

16 MB 50 USD

32 MB 100 USD

64 MB 170 USD



CompactFlash

16 MB ¦50 USD

32 MB 100 USD

48 MB 160 USD

64 MB 230 USD

96 MB 400 USD

128 MB 500 USD



CompacFlash II

160 MB 700 USD

192 MB 800 USD

224 MB 900 USD



MemoryStick

8 MB 30 USD

16 MB 50 USD

32 MB 80 USD

64 MB 140 USD



Microdrive

170 MB 280 USD

340 MB 455 USD



Klady a zápory

Klady:

digitální fotografie

zpracování bez ztráty kvality

odpadá cena filmu

okamžitě použitelné

snadný elektronický přenos

snadná archivace



Zápory:

cena přístroje

vysoké náklady na záznamové médium

drahý provoz (baterie)

závislost na počítači

rychlé zastarávání