Digitální století

Tento měsíc se v PC WORLDu ohlédneme za těmi nejdůležitějšími, světlými i
tmavšími, stránkami našeho digitálního století – od zrození ENIACu v roce 1945

přes uvedení World Wide Webu v roce 1989 až k IPO mánii let devadesátých – také

vytáhneme na světlo skutečné příběhy nejdůležitějších vynálezů a největších

blamáží počítačové historie. Naši redaktoři a autoři rovněž připomenou ty

skutečně nejlepší produkty, které kdy byly vyrobeny, stejně jako největší

propadáky (pamatujete na Microsoft Bob nebo IBM PCjr?); výroky, které bychom

raději zapomenuli; webové stránky, jež bychom si chtěli vzít s sebou na pustý

ostrov (společně s notebookem, bezdrátovým připojením do Sítě a tunami

baterií); a také deset způsobů, jak zjistit, zda jste na „Rok 2000 – vždy a

cele připraven“. V příštím čísle nakoukneme do budoucnosti, a podíváme se

jakých tvarů a podob v příštím století snad PC, Síť a naše životy vůbec,

nabudou.

Jsme na hrbolaté cestě a je těžké říci, co bude za příští zatáčkou. Ledažeby

svět skutečně 1. ledna potemněl – v tom případě čtete zřejmě tento článek v

bunkru, ve světle baterky…

Matka všech PC

Sledujte rodokmen přenosného počítače, co vám leží na klíně, a na začátku

rodinného stromu najdete Electronic Numerical Integrator and Computer. Jakožto

první vysokorychlostní digitální počítač, nastartoval ENIAC počítačový průmysl.

Byl vyvinut před 53 lety na pensylvánské universitě a ve svých útrobách skrýval

17 000 elektronek, 70 000 odporů a 6 000 přepínačů. Dokázal spočítat 5 000

součtů za sekundu.

Ačkoliv byl původně určený k výpočtu balistických tabulek pro střely americké

armády ve druhé světové, nebyl hotov včas, takže válečné úsilí nepodpořil.

Nicméně otevřel nové cesty ve způsobu řešení různých otázek. Jeho tvůrci

zavedli nízkonapěťové napájení a koncept zahořování komponentů. A byl to

pravděpodobně první počítač, který používal podmínkové instrukce IFTHEN.

Přímá linie potom vede od ENIACu k UNIVACu v roce 1951 (což byl jeden z prvních

komerčních počítačů), k IBM PC a až k Palm Pilotu ve vaší kapse. ENIAC skutečně

JE matkou všech osobních počítačů.Gregg Keizer

To pravé pivo

Steve Bass

Vraťte se o 25 let zpět, do března roku 1975. Představte si větší garáž v Menlo

Parku, v Kalifornii, a uvnitř 32 nadšenců ozářených krabicí s blikajícími

ledkami. Přeskočme ještě o několik schůzek zpět a najdeme jednoho z nich, jak

na stroji Altair 8800 hraje prostřednictvím rádia písničku Šašek na kopci (něco

jako Ovčáci čtveráci).

Vezměme si například domácí alkoholiky. Nikoliv, to nejsou obyčejní pivaři, ale

sdružení Bay Area Amateur Computer Users Group, také známé jako Homebrew Club.

Tento klub byl magnetem pro milovníky techniky, mimo jiné i pro Steve Wozniaka

a Steve Jobse z Applu. Vzbudil pozornost i Billa Gatese, který proti klubu

podal v roce 1976 žalobu za uloupení Altair Basicu, jeho prvního operačního

systému.

Klub Homebrew nastolil standard pro skupiny příznivců techniky, jako je

například Boston Computer Society a Capital PC ve Washingtonu D.C. Dnes se po

celém světě schází více jak 2 000 takových klubů. Seznam najdete na

www.apcug.org.

Počítání v průběhu staletí – Od počítadla po ArmagGedon

3000 př. n. l. V Asii se používají ranné formy uzlových a provázkových

počítadel.

876 n. l. První doložený záznam o používání symbolu pro nulu (v Indii).

1620 Edmund Gunter z Anglie vynalezl posuvné počítadlo, předchůdce elektrických

kalkulátorů.

1942 Blaise Pascal navrhl první funkční mechanický kalkulátor, který vykonával

práci šesti účetních. První reakce veřejnosti nejsou příliš ohromující, ale

Pascaline se bude používat až do poloviny 20. století.

1694 Gottfried Leigniz postavil kalkulačku, používající binární (dvojkovou)

číselnou soustavu.

1812 Tovární dělník Ned Ludd navedl ostatní dělníky ke zničení strojů šetřících

práci, protože se obávali, že je připraví o živobytí. Označení Luddita se

později vžilo pro všechny odpůrce nových technologií.

1932 Charles Babbage navrhl první počítač řízený instrukcemi z vnějšku. Kvůli

nedostatku prostředků jej však nikdy nepostavil.

1954 George Boole uveřejnil svou úvahu o symbolické logice, kterážto se stala o

desetiletí později základem počítačových aplikací pro vědecké výpočty.

1857 Sir Charles Wheatstone představil plynule běžící papírovou pásku, jež

mohla sloužit k ukládání a čtení dat.

1876 Alexander Graham Bell ve 27 letech podal patent na telefon.

1890 Herman Hollerith navrhl sčítací stroj na děrné štítky, který umožnil

zkrátit výpočty US Census Bureau (kanceláře pro sčítání lidu) z deseti na dva a

půl roku.

1896 Herman Hollerith založil Tabulating Machine Company, jednu ze tří firem,

které se později sloučily a vytvořily společnost známou jako IBM.

1897 Karl Braun vyvinul katodovou trubici (počátek obrazovky).

1918 Dva vynálezci zhotovili počítací stroj založený na binární

soustavě, pracující s 1 a 0.

1937 John Atanasoff zahájil práce na prvním elektronickém digitálním počítači,

ale opomenul si své řešení patentovat; o deset let později byl za základě jeho

pionýrské práce vyvinut ENIAC.Georges Stibnitz vyvinul v Bellových laboratořích

první binární obvod.

1938 William Hewlett a David Packard založili v garáži v Palo Altu, v

Kalifornii, společnost HP. Konrad Zuse vyrobil první počítač používající

binární kód.

1939 Georges Stibnitz a Samuel Williams postavili Complex Number Computer,

obsahující 400 telefonních relé. Připojen byl ke třem vstupním zařízením

podobných telefonu, předchůdcům pozdějších terminálů.

1944 Inženýři na Harvardu postavili počítač Mark I, ten se ale příliš často

zasekával.

1946 Odborníci z University of Pennsylvania předvedli ENIAC, první elektronický

počítač pro obecné použití.

1947 Dva pracovníci z Bellových laboratoří experimentují s prvním tranzistorem.

1949 John Mauchly vyvíjí Short Code – světově první vyšší programovací jazyk.

1951 Mauchly a John Eckert staví UNIVAC I, první komerční elektronický počítač,

který byl nainstalován v US Census Bureau.Grace Murray Hopper vyvíjí AO, jenž

převádí programové příkazy do binárního kódu.

1952 UNIVAC I úspěšně předpovídá přesvědčivé vítězství Dwighta Eisenhowera nad

Adlai Stevensonem v prezidentských volbách – navzdory opačnému tvrzení

odborníků.

1953 IBM vyrábí model 650, první masově vyráběný počítač; společnost jich do

stažení z trhu v roce 1969 prodala 1 500.

1955 Narinder Kapany vyvinul optické vlákno. Americké aerolinie instalují první

velkou, databázovou síť – je postavena společností IBM a spojuje 1 200

terminálů.

1956 IBM vyrábí první pevný disk nazývaný RAMAC. Programátoři z IBM píší

programovací jazyk Fortran. Maniac I se stává prvním počítačovým programem,

porážejícím lidského protihráče v šachách.

1958 Firma Texas Instruments staví první integrovaný obvod.Bell Telephone uvádí

první modem.Vědci v Bellových laboratořích objevují laser.

1959 Pouze s použitím počítadla dokáže čínský profesor Lee Kaichen sčítat

rychleji než počítače v Seattlu, v New Yorku a Taipei.Grace Murray Hopper a

Charles Phillips vymyslili COBOL. John McCarthy a Marvin Minsky z Artificial

Intelligence Lab v MIT.Xerox uvádí první kopírku.

1960 Digital Equipment Corporation vyvíjí PDP1, první komerční počítač vybavený

klávesnicí a monitorem.

1961 John Kelly v Bellových laboratořích naprogramuje počítač tak, aby zpíval

písničku „Daisy Bell.“

1962 Lidé z Národní banky v Gousteru ve Virginii instalují světově první ATM;

nejsou v tom nicméně úspěšní, a její tvůrce z banky odchází.Programátoři z MIT

vytvářejí první videohru.

1963 Douglas Engelbart vyvíjí v Stanford Research Institutu první myš; o dvě

dekády později ji Macintosh zařazuje do standardní výbavy.

1964 Zenith vyvíjí první komerční produkt používající integrovaný obvod – s

názvem aid. American Standard Association přijímá ASCII jako standardní kód pro

přenos dat.

1965 Digital Equipment Corporation staví první minicomputer, jeho cena je 18

000 dolarů.Byl vyvinut zjednodušený počítačový jazyk BASIC; později se stane

standardním jazykem pro PC.

1968 Je založen Intel. Počítač (HAL 9000) poprvé účinkuje v jedné z hlavních

rolí ve filmu, v Kubrickově 2001: Vesmírná Odyssea; když je jeho paměť

odpojena, zpívá „Daisy Bell“ – stejně jako poprvé před sedmi lety Kellyův

počítač.

1969 Honeywell uvádí H316, svůj „kuchyňský počítač“, první domácí počítač;

oceněný na 10 600 dolarů je nabízen v katalogu Neiman Marcus catalog a dokáže

plánovat jídelníček a starat se o další domácí práce. Je spuštěn ARPAnet,

předchůdce Internetu. ATM se stává široce používaným standardem v bankách. Je

uvedena „bublinková paměť“, jež umožňuje počítačům uchovat data při vypnutí.

1970 Je uveden floppy disk. Intel vyrábí první paměťový čip, který pojme 1 024

bitů. Xerox zakládá Výzkumné centrum v Palo Altu. Na trhu se objevuje kruhová

tiskárna. Bellovy laboratoře vyvíjejí Unix.1971 Firma Texas Instruments uvádí

kapesní kalkulačku. Objevují se jehličkové tiskárny. Niklaus Wirth vyvíjí

Pacsal. V Indii je uveden první program pro rozpoznávání řeči, Hearsay.

1972 Ray Tomlinson vynalézá email. Jsou navrženy první domácí videohry, které

používají televizi; Atari uvádí první arkádovou hru, Pong. Programátoři z

Bellových laboratoří vyvíjejí programovací jazyk C.

1974 Kongres schvaluje zákon o soukromí, Privacy Act, který veřejnosti zaručuje

lepší kontrolu nad shromažďováním a používáním osobních informací.

1975 Je uveden první masivně prodávaný osobní počítač, Altair 8800. Začíná se

prodávat LCD displej. Bob Metcalfe v Xeroxu vyvíjí Ethernet. Je uveden první

textový editor, program Electric Pencil. Vládní antitrustový úřad žaluje

společnost IBM, vláda případ zastaví v roce 1982, ale předtím vyprodukuje 30

milionů stran dokumentace. IBM uvádí laserovou tiskárnu. Microsoft –

neoficiální sdružení Billa Gatese a Paula Allena – dosahuje obchodů za 16 000

dolarů.

1976 Data General odhaluje svůj počítačový čip na pupíku břišní tanečnice – na

Národní počítačové konferenci v New Yorku. IBM vyvíjí inkoustovou tiskárnu.

Steve Wozniak a Steve Jobs zakládají Apple Computer.

1977 Bill Gates a Paul Allen oficiálně ustavují Microsoft. Apple uvádí Apple

II, první předsmontovaný osobní počítač; Apple II vede na trhu PC až do roku

1981, kdy IBM uvede své PC. Tandy a Commodore uvádějí osobní počítač se

zabudovaným monitorem – není nutné připojovat televizi.

1978 Je uveden program WordStar a rychle se stává nejpopulárnějším textovým

editorem.

1979 Steve Jobs navštěvuje laboratoře Xerox PARC. Dan Bricklin a Bob Frankston

uvádějí VisiCalc („visible calculator“).

1980 Na trhu se objevuje dBASE II.

1981 IBM uvádí IBM PC s operačním systémem MSDOS.

1982 Dr. Barney Clark dostává první umělé srdce s funkcemi kontrolovanými

mikroprocesorem. Andrew Fluegelman vytváří první shareware, PCTalk. Je uveden

přehrávač kompaktních disků. Osborne staví první přenosné PC. Začínají se

prodávat první klony IBM PC. Magazín Time uděluje PC titul „Man of the Year“

(člověk roku).

1983 Dělníci pokládají optický kabel mezi Boston – New York – Washington, D. C.

Apple uvádí za 9 995 dolarů Lisu, první počítač vybavený grafickým uživatelským

rozhraním a myší. IBM uvedlo PCXT, první počítač se zabudovaným pevným diskem,

a také uvádí PCjr.

1984 Debut CDROMu; Apple uvádí Macintosh. Je představen 2 400baudový modem.

HewlettPackard začíná prodávat LaserJet, první osobní laserovou tiskárnu.

Novelista William Gibson razí termín cyberspace (kyberprostor).

1985 Je založena America Online. Microsoft vyvíjí pro IBM PC Windows 1.0. Bill

Gates a výkonný ředitel Applu John Sculley podepisují tajnou dohodu, zaručující

Microsoftu právo používat části grafického rozhraní Applu ve svých programech,

pokud uzná Mac OS jako inspiraci pro Microsoft Windows. Nintendo doráží do

Spojených států.

1986 Microsoft se stává veřejně vlastněnou (akciovou) společností. National

Science Foundation schvaluje investici do páteřní sítě Internetu.

1988 Microsoft uvolňuje Windows 2.03, která jsou částečně vzhledově shodná s

Macintoshem, Apple podává žalobu; o šest let a nějakých 10 mil. dolarů později

rozhodne soud ve prospěch Microsoftu. Steve Jobs uvádí NeXT. Internetový červ

„Worm“, část programu s replikačními schopnostmi, se šíří Internetem.

1989 Tim BernersLee vynalézá World Wide Web. Xerox žaluje Apple za krádež svého

návrhu grafického rozhraní v počítačích Lisa a Macintosh; poté, co prodali

nějakých 60 000 strojů Lisa, Apple model ukončuje a zbývající kusy pohřbí pod

zem kdesi v Utahu. V Japonsku se objevuje HDTV.

1990 Intel uvádí čip i486. Americká Federal Trade Commission začíná vyšetřovat

Microsoft. Obchody Microsoftu prorážejí miliardu dolarů; Windows se dočkávají

verze 3.0.

1993 Jsou předvedeny osobní digitální asistenti (PDA). Intel uvádí procesor

Pentium. Marc Andreessen a Eric Bina navrhují Mosaic, první grafický webový

prohlížeč. Společnost Apple uvádí Newtona.

1994 Navigační systém GPS je dostupný v USA. Intel prodal dva miliony vadných

Pentií. Iomega uvádí mechaniku a disky Zip. Marc Andreessen pomáhá založit

Netscape.

1995 Jsou představeny ploché televizní obrazovky. Microsoft uvolňuje Windows

95. Pixar Animation Studio a Disney uvádějí první celovečerní film v celé délce

generovaný počítačem, Toy Story. Microsoft předvádí Windows 95 a Office 95.

Dochází ke standardizaci DVD technologie. Jeffrey Bezos zakládá Amazon.com.

Netscape je veřejně obchodován.

1996 Settop boxy lidem umožňují procházet po Internetu prostřednictvím

televize. Je uveden Palm Pilot.

1997 Přehrávač DVD se začíná prodávat ve Spojených státech.

1998 Diamond Multimedia představují přenosný přehrávač MP3. Správa Kenetha

Starra je uveřejněna on-line; během hodiny se skupina Hacking for Girlies

prolomí do webových stránek New York Times a vyřadí je z provozu na devět

hodin.Apple uvádí iMacy v pastelových barvách. Rozvíjí se ecommerce, jako nové

obchodní prostředí a zhruba třicet milionů obyvatel nakupuje zboží přes

Internet. Clarion a Microsoft uvádějí Auto PC. Ceny akcií Yahoo a Infoseeku

vylétly raketovou rychlostí.

1999 Operační systém Linux prožívá zlaté časy. AOL dokončuje akvizici Netscapu.

Microsoft dosahuje se 27 320 zaměstnanci tržeb ve výši 14,48 miliardy dolarů.

2000 Udeří problém Y2K – což bude konec civilizace, jak dobře víme.

Modrá IBM

Není žádným tajemstvím, že IBM neměla zprvu velkou chuť působit na poli

osobních počítačů. Už v roce 1977, vzápětí poté, co Apple uvedl svůj Apple II,

slepil výzkumný pracovník IBM dohromady srovnatelný stroj, jenž obsahoval i

díly nevyráběné IBM a běžel na něm operační systém Microsoftu.

Ale vedoucí pracovníci IBM nebyli postaveni před otázku investice do osobních

počítačů pouze jednou. Když pak v roce 1981 uvedla Velká Modrá své IBM PC,

poskytl Apple vyjádření pro, dnes slavný, Wall Street Journal, v němž tvrdil,

že IBM pro ně nepředstavuje reálné nebezpečí.

Nicméně IBM během šesti měsíců prodala 50 000 svých strojů, a za necelé dva

roky v objemu prodeje Apple překonala. Velká Modrá dala osobním počítačům své

požehnání a PC se stalo de facto základem vznikajícího odvětví.

Yael LiRon

10 nejlepších osobních počítačů všech dob

1. Altair 8800: Stroj, který inspiroval celé generace.

2. Apple II: Konečně skutečný osobní počítač – minimálně do chvíle, kdy se do

všeho vložila IBM.

3. IBM PC AT: Nastolilo standardy, které se používají dodnes.

4. Compaq Deskpro 386: Nasadil procesor Intel dříve než samotná IBM a

inspiroval tím dav ostatních výrobců klonů.

5. Radio Shack TRS80 Model 100: První úspěšný notebook.

6. Apple Macintosh 512K: První skutečně použitelný Mac.

7. Amiga: Dokázala v roce 1985 s multimédii takové kousky, jaké dnešní PC stále

nedokáží.

8. Commodore 64: Pravděpodobně nejmilovanější počítač všech dob.

9. IBM ThinkPad 560: Tenký, lehký a trvanlivý: perfektní společník na cesty

podle našeho gusta.

Zrození Internetu

Buďte v obraze: Internet nebyl navržen proto, aby odolával jaderné válce.

Mezi lidmi jde legenda, že americká federální vláda vytvořila Internet jako

komunikační síť, schopnou přežít případný útok Rusů, ať by byl jakýkoliv. Ve

skutečnosti bylo jeho zrození daleko mírumilovnější.

V červnu 1968 Agentura ministerstva obrany pro pokročilý výzkum zadala

společnosti Bolt Beranek and Newman z Cabridge, v Massachusetts, vybudování

ARPAnetu – sítě, která by spojovala počítače jednotlivých výzkumných center po

celém státě. Koncem roku 1969 byly již spojeny počítače Sandfordského

výzkumného centra, UCLA, UC Santa Barbara a university v Utahu. Poté, co byly

vyvinuty technologie přepínání a protokolů, byla síť dále rozšiřována. V roce

1973 vývojáři spojili samostatné sítě v projektu, který vešel ve známost jako

„Internetting problem“ (problém spojení sítí). Roku 1986 bylo propojeno

nějakých 400 počítačů a v roce 1986 Národní vědecká nadace vytvořila NSFNet,

vysokorychlostní národní páteř, která propojila jednotlivé regionální sítě.

Ale komerční Síť, tak jak ji známe dnes, nevznikla dříve jak v polovině

devadesátých let, společně s vývojem webových prohlížečů a uživatelsky

zajímavým obsahem, jejž tyto prohlížeče podporují. Vzápětí se na Síť připojili

poskytovatelé jako CompuServe a AOL. No, a dnes používá celosvětově Internet

150 až 200 milionů lidí – a tento počet se podle odhadů zvýší do roku 2005 na

300 milionů.

Dan Miller

Garážoví mechanici: Apple se rozjíždí

Začínalo to jak v legendách. Steve Jobs a Steve Wozniak prodali VW autobus a

kalkulačku, a založili maličkou společnost Apple Computer, která zpočátku

fungovala v rodinné garáži. Když 1. dubna 1976 Apple začínal, těžko mohl někdo

tušil cokoliv o budoucím podniku – včetně třetího opomíjeného společníka Applu,

Rona Wayne.

O dva týdny později Wayne odešel a prodal svůj podíl za 800 dolarů – zařadil se

tak mezi jiné příliš brzy odešedší, hned vedle bubeníka Pete Besta, který

opustil Beatles v roce 1962. Ne že by bylo Waynovo rozhodnutí neopodstatněné.

Nadšenci, kteří platili 666,66 dolaru za Apple I, nedostali ani krabici, ani

displej, ani klávesnici – ale pouze motherboard. Nicméně o dva roky později z

garáže vyšel další počítač: legendární Apple II. A vzápětí se začaly do

rozjetého vagónu Apple tlačit HP, Atari a další firmy.

Harry McCracken

10 webových stránek, které bychom si vzali na opuštěný ostrov

1. Amazon.com Potřebuje něco? Tam to určitě najdete – a jestli ne hned, tak v

nejbližší době.

2. Salon: Někdy hrubé, někdy hloupé, vždycky hodnotné čtení.

3. Yahoo: Původní, a stále lepší webový seznam.

4. Ebay: Nejlepší bazar na světě, stále přitažlivý.

5. Spinner: Nasedněte, jedééém…

6. Deja.com: Všechny novinky připravené k vytištění a mnohé další.

7. CNN Online: Pro každodenní přiblížení realitě.

8. Mapquest: Zrovna na ostrově se vám hodí vědět, kde jste.

9. Official Gilligans Island Fan Club: Pro případ, že si budete chtít udělat z

kokosů rádio.

10. Drugestore.com: Stručně a jasně: slunečno.

(Nevypsané odkazy viz www.pcworld.com/dec99/century.)

Jak se rozjel Web

Může to vypadat, že se Web vyloupnul v plné kráse v polovině devadesátých let,

ale bylo zde dlouhé období „prenatálního“ vývoje. V roce 1945 vědci, jmenovitě

Vannevar Bush, teoretizovali o budoucím komunikačním zařízení, jež pojmenovali

Memex – z dnešního pohledu se jeho popis neuvěřitelně shoduje s PC vybaveným

webovým browserem. Roku 1960 Ted Nelson, otec hypertextu, vytvořil informační

síť podobnou Webu, nazval ji Projekt Xanadu (na tomto projektu pracuje až do

dnešních dní). No, a kromě toho, Web sedí na vrcholu infrastruktury definované

v APRAnetu roku 1969.

Web se ve skutečnosti zrodil v březnu 1989, kdy Tim BernersLee, britský

softwarový inženýr v European Laboratory for Particle Physics v Ženevě, navrhl

systém, jenž umožňoval sdílet laboratorní výzkumy v hypertextově provázaných

dokumentech, v podobě, kterou bylo možno lehce procházet (browsovat). Roku 1992

jeho projekt – nazvaný World Wide Web – zahájil činnost a zasáhl velké množství

zatím ohraničené populace, vědců a výzkumníků. Mezi těmi šťastnými byl Marc

Andreessen, vysokoškolák pracující v National Center for Supercomputing

Applications (národní centrum aplikací pro superpočítače). V roce 1993 navrhli

společně s programátorem NCSA, Ericem Binou, plně grafický „klikací“ prohlížeč,

pojmenovaný NCSA Mosaic. Popularita Webu začala stoupat přímo raketovou

rychlostí – zvláště poté, co se Andreessen a Bina v roce 1994 spojili, založili

Netscape a iniciovali vytvoření ještě lepšího prohlížeče, známého nyní jako

Navigator.

Jak rychle Web rostl? Sledujte: trvalo to pět let, než počet serverů na Webu

vzrostl z 0 na 1 500. O dalších pět let později převyšuje počet serverů 7

milionů a růst se nezpomaluje.

Harry McCracken

Intelu schází setinky

Co to je mezi přáteli pár desetinných míst? Mnoho, jak se mohl poučit Intel,

když byl pokousán v listopadu 1994 za matematickou chybu v Pentiu. Jaký byl

problém? U některých výpočtů vracel čip za osmým desetinným místem chybné

výsledky. Intel odmítal chybu s tím, že je to maličkost. Poté se věci chytla

CCN a státní zástupci podali na Intel žalobu v osmi státech. Rázem se celá věc

stala největším PR kiksem v počítačové historii. „Byl to klasický případ toho,

jak neuvěřitelně chytří lidé dokáží udělat neuvěřitelně pitomé věci,“ říká k

tomu Lou Hoffman, ředitel jedné kalifornské PR agentury.

Intel nakonec slíbil, že na požádání vymění všechna vadná Pentia – celkem za

475 miliónů dolarů. Společnost se z této lekce zřejmě poučila. V roce 1997,

když byla objevena chyba v Pentiu II, Intel obratem zajistil opravu.Dnes je

veřejně dostupný seznam všech objevených problémů a chyb, ke každému procesoru,

co Intel vyrobí.Daniel Tynan

10 největších hardwarových propadáků

1. IBM PCjr: Osiřelo v raném věku: proslule strašná klávesnice.

2. Stroj NeXT: Úhledný, černý, na UNIXu postavený; bohužel však přišel o deset

let dříve, než měl.

3. Apple Lisa: Stačí podotknout, že 2 700 jich bylo pohřbeno na skládce.

4. IBM PS/2: Nezdařená snaha o odebrání PC trhu klonařům.

5. Net PC: Pitomý a ještě pitomější terminál.

6. Síťové počítače: Žádná Java, maximálně káva.

7. Newton MessagePad: Vypadal skěle, jen byl trochu na šťíru s pravopisem.

8. Pentop computers: Zapište si myšlenky; špatná doba uvedení, cena i velikost.

9. PowerPC: Chvíli to vypadalo jako zabiják Intelu; ale tak už to čas od času u

Maců vypadá.

10. Xerox Alto: Řekli byste: „ztracená příležitost“? Počítače se stávají

osobními

Počítače se stávají osobními

Práce s prvními počítači vyžadovala značnou dávku odvahy, důkladnou znalost

programování a binární matematiky (dvojkové soustavy). To se změnilo v roce

1977 s příchodem prvního předkompletovaného PC. Apple II oplýval barevnou

grafikou; Commodore PET 2001 měl vestavěný monitor.

Na rozdíl od prvních mikropočítačů, se tato PC dala použít hned po vybalení z

krabice. „Zapnuli jste TRS80 a on něco dělal,“ vzpomíná skladatel Dennis

BáthoryKitsz, který si jej koupil v roce 1978. Ne všechno bylo perfektní.

Předchozí TRS80, první počítače prodávané přes dealery, měly sklon oppakkovaatt

píssmmenaa, kterráá jsstte psallii; klávesnice stroje PET, podobná kalkulačce,

v podstatě znemožňovala rychlejší psaní; a původní Apple II dokázal pracovat

jen s celočíselnými hodnotami. Nakonec byly tyto problémy odstraněny a všechny

tři systémy prosperovaly.

Tak či onak, v polovině osmdesátých let na trh vstoupila IBM s PC, vzápětí se

objevily další firmy s jeho klony, a téměř celý trh obsadily. Dnes si jen ve

chvilce nejhlubší nostalgie spustíme na svém zánovním PC emulátory Apple II,

PETu či TRS80.

Harry McCracken

10 nejlepších softwarových balíků

1. Netscape Navigator: Změnil Web navěky.

2. Electric Pencil: Otec textových editorů.

3. Microsoft Excel: Poslední skutečně inovativní program od Microsoftu.

4. dBASE II: Umožnila masám programovat

5. HyperCard: Vytvořil hypertext – lepidlo, které drží Web pohromadě.

6. XyWrite: Poslední skvělý dosovský texťák.

7. VisiCalc: Dokázal, že PC znamená byznys.

8. Myst: Stále se jej pokoušíme dohrát.

9. PCTalk: Komunikační balík zahajující koncept sharewaru.

10. DOS 1.0: Bill Gates jej udělal pro IBM – a co bylo dál, to je už historie.

10 největších softwarových propadáků

1. Microsoft Bob: Vzdálený bratranec Windows, nyní je na odpočinku s Jimmem

Hoffou.

2. Apple Copland: Podobně jako Yetti, nebyl tento Mac OS nikdy spatřen na

vřejnosti.

3. OS/2: Byl udušen nevlastním bratrem, Windows.

4. WordPerfect for Windows 5.1: Pomalý a plný chyb; pomohl Microsoftu k

uchvácení trhu kancelářských balíků.

5. Lion King CDROM: Povánoční noční můra.

6. Microsoft Outlook 1.0: Tak velký a pomalý, že i Microsoft z toho byl nesvůj.

7. RAM doublers: Krásná myšlenka, pokud by fungovala.

8. MCI Mail: Mohl být králem emailu, ale zaútočil na Web příliš pozdě.

9. Apple EWorld: Znáte tuto službu? Nikdo nic podobného neudělal.

10. Windows CE 1.0: Windows na PC do kapsy? Zkuste nacpat slona do krabičky od

zápalek.

IPO mánie

Pobláznění Wall Streetu kolem všeho, co se týká Internetu, začalo 9. srpna

1995, když se začal veřejně obchodovat Netscape. Pouze 15 měsíců mladičká firma

vstoupila s cenou 28 dolarů za akcii, a ten samý den uzavírala na 74.75. Svět

mohl zahlédnout začátek jednoho z nejdivočejších fenoménů 20.století: Internet

se začal veřejně obchodovat. Renomované firmy jako Yahoo, Amazon.com a ETrade

dosahují neskutečně špatného poměru cena/výnos. Malí i velcí investoři stále

vkládají peníze do webových firmiček, bez ohledu na výnos. „Investoři stále

ignorují kvalitu“, říká Ben Holmes, zakladatel výzkumné firmy IPOPros. com, a

pokračuje: „Spíše než výnosy společností, sledují stále jen všeobecné nadšení a

potenciál trhu.“

Proč tedy IPO mánie neodezněla? „Je to revoluce dnešních dní“, prohlašuje

Holmes, „Internet je zábava, obchod a informace srolované dohromady.“ Postraním

efektem tohoto fenoménu je zrození 24hodinového provozu na burze. Ačkoliv

zůstává stále v pozoru, tvrdí Holmes, že výraznější konsolidace trhu je

nevyhnutelná. „Za dva, tři roky nebude polovina těchto internetových akcií

vůbec existovat“, předpovídá: „Budou skoupeny nebo odumřou.“

Michelle Campanale Surkan

10 hesel, která bychom raději zapomněli

1. dotcom

2. informační superdálnice

3. enebo cybercokoliv

4. špičková technologie

5. netcentrický

6. webovský

7. funkčně bohatý

8. virtuální (vyplněný prázdnem)

9. aplikace

10. Y2Kl1 dotcom