DVD-ROM Hitachi GD-2000 a STB DVD Theater

1. 5. 1998

Sdílet

DVD kit pod 10 tisíc? Jako úplně první vybavení pro novou technologii DVD k nám do TestCentra dorazila souprava...





DVD kit pod 10 tisíc?





Jako úplně první vybavení pro novou technologii DVD k nám do

TestCentra dorazila souprava od firmy H&J, která se skládá z

DVD-ROM mechaniky Hitachi GD-2000 a MPEG dekodéru STB DVD

Theater. Tato sada má jedinečnou výhodu v ceně, která v době

uzávěrky klesla těsně pod 10 000 Kč bez DPH. Bohužel, tato

příznivá cena je vykoupena řadou nevýhod.

Možnosti DVD byly v PC WORLDu probírány předem už několikrát,

stačí je tedy stručně připomenout. V datové oblasti může

jednovrstvý a jednostranný DVD-ROM disk pojmout zhruba 4,5 GB

dat. Dvoustranný pak přibližně 9 GB. Zatím se ještě nepoužívají

dvouvrstvá média, jejichž kapacita by měla dosáhnout velmi

sympatických 17 GB. Druhou významnou oblastí jsou filmy, ostatně

původní význam DVD byl Digital Video Disk. Na DVD se vejde

celovečerní film ve formátu MPEG-2 v kvalitě odpovídající

běžnému domácímu videu, který je možno přehrávat ve správně

vybaveném PC či ve speciálním přehrávači. Kromě toho může být

film ozvučen zvukovými stopami v různých jazycích, z nichž si

lze vybírat, případně zvolit některé z velké řady titulků. Světu

počítačů se filmové DVD blíží díky menu a dialogům pro

přehrávané sekvence či pasáže filmu. V praxi se ukázalo velmi

příjemné to, že film klasicky přehrávaný od začátku běží

nepřerušovaně a přitom může být z úvodního menu puštěn až od

oblíbené pasáže uprostřed. Na stejném principu se dá udělat

interaktivní film, kde si divák vybere dějovou linii nebo

zakončení podle aktuální nálady. Nejnetradičnější možností je

výběr úhlu kamery, film však samozřejmě musí být více kamerami

natočen.

DVD-ROM mechanika

Teď se už raději vraťme ke konkrétní sestavě. Jednotka DVD-ROM

od Hitachi se liší od běžné ATAPI CD-ROM pouze jednou LED diodou

navíc. Tato dioda označená DVD ukazuje, že jednotka rozpoznala

vložené DVD médium, při běžných CD zůstává zhasnuta. Čelní panel

dále obsahuje zdířku pro sluchátka, ovladač hlasitosti a

tlačítko pro vysunutí, nikoliv ovládání přehrávání audia.

Instalace je stejně jednoduchá jako u ATAPI CD-ROM jednotek. To

znamená, že Windows ji samy rozpoznají a přímo používají, pro

DOS (i Windows 3.1) je nutno přidat do souboru CONFIG.SYS dodaný

ovladač. V praxi ze vůbec nepotvrdily fámy, že DVD-ROM mechaniky

mají problémy se čtením vypálených CD-R nebo CD-RW médií.

Naopak, všechna vypálená i lisovaná CD v nejrůznějších datových,

audio i mixovaných formátech byla interpretována zcela správně,

stejně jako přepisovatelná CD-RW. Samozřejmě v pořádku bylo i

čtení DVD medií, jen jsme neměli možnost ověřit zacházení s

dvouvrstvými disky. Podle výrobce ovšem dvouvrstvá DVD zvládne.

Trochu nepraktická jsou oboustranná média, která je nutno

otáčet, neboť jednotka má jen jednu čtecí hlavu.

Z výkonnostních parametrů je bezproblémová přenosová rychlost.

GD-2000 pracuje jako dvourychlostní DVD-ROM a naměřená rychlost

2,71 MB/s se blíží udávaným 2,76 MB/s. CD-ROM čte osmi až

20násobnou rychlostí, prakticky pro málo obsazená CD platí

rychlost 1,5 MB/s, tedy asi 10násobná. Průměrná reálná rychlost

velkých souborů z celého disku je 2,1 MB/s, což odpovídá 14× CD.

Méně přívětivá je přístupová doba, uváděno je 130 ms pro CD-ROM

a 210 ms pro DVD-ROM. Podle našich měření je přístupová doba pod

DOSem asi 220 ms, pod Windows 95 přibližně 175 ms. Praktické

důsledky však může velmi příznivě změnit použití cache, která je

ve Windows automaticky zapnuta.

MPEG dekodér

Zatímco DVD mechanice nelze téměř nic vytknout, dekodér je

slabinou tohoto kitu. Zaráží především nedostatečná výkonnost a

velmi problematická kompatibilita. DVD Theater firmy STB je

PCI-karta postavená na čipu od IBM a vybavená velkým množstvím

konektorů. Ke grafické kartě se připojuje přes jeden ze tří

feature konektorů, standardní VMI, LPB nebo AMC pro ATI. MPC3

konektor pro audio kablík od DVD má vedle sebe ještě stejně

provedený linkový výstup. Pro připojení vně počítače kartě

slouží 4 zdířky, 2 pro zvuk a 2 pro video. Zvukový výstup je buď

klasický 3,5 mm stereojack nebo digitální S/PDIF. Ti, kteří

nechtějí jen sledovat obraz na monitoru PC, si mohou jiné

zařízení připojit přes S-Video či kompozitní videocinch.

Softwarová instalace do Windows 95 je velmi jednoduchá, na

dodaném CD jsou ovladače, o které požádají Windows po rozpoznání

nové karty, i ovládací program STB Digital Theater. V manuálu je

vložen leták s návodem na korektní doinstalování s některými

kartami.

Samotná instalace vskutku není problémem, potíže však činí

spolupráce s mnoha grafickými adaptéry. Dodavatelem je

doporučována karta STB Velocity 128 s čipem nVidia Riva 128.

Druhou spolehlivě fungující kartou byla ATI Xpert@Work AGP

založená na ATI 3D Rage Pro. Přestože software dovoluje

nastavení pro rozšířené čipsety S3, s žádným se nám DVD Theater

nepovedlo rozchodit. Velmi nepříjemný je na celé záležitosti

fakt, že ani dodavatel ani výrobce nemá k dispozici přehled

spolupracujících nebo nekompatibilních karet, jen tu jednu

doporučenou. V případě, že si grafika s dekodérem porozumí, lze

se těšit ze všech vymožeností DVD. Přehrávač zvládá snadné

přepínání jazyků, úhlů kamery, různé zobrazení širokoúhlých

filmů, ovládání menu, přeskakování úseků nebo rychlé či

zpomalené přehrávání. Zvláště v režimu celé obrazovky potěší, že

plné možnosti mají nejen samostatné ovládací prvky, ale i

kontextové menu na pravém tlačítku myši. Jedinou drobnou

nevýhodou je poměrně pomalá nejvyšší rychlost rychlého

„převíjení“.

Zcela zásadním způsobem kazí dojem kvalita dekodéru. U některých

náročnějších filmů prostě dekódování obrazu nestíhá a film se

občas zasekne či zasekává. Protože zvuk je dekódován přednostně

a je plynulý, často se rozeběhne synchronizace a zvuk je poté

třeba o půl sekundy napřed, po velké změně scény i o víc. Nevadí

to sice vždy, ale záběr na mluvícího herce není přirozený. Navíc

tak přichází vniveč práce, kterou si dali herci a ruchaři s

přesným namluvením a ozvučením filmu. Bohužel, zrovna takovým

„náročným“ filmem je český Kolja. Ovšem záběry rockového

koncertu z jiného ukázkového DVD, ač nevypadaly méně kvalitně,

byly synchronizovány zcela přesně. Na plynulost přehrávání

přitom nemá vliv použité hardwarové vybavení. Výsledky jsou

stejné u Pentia 120 se 16 MB RAM jako u Pentia II na 333 MHz s

64 MB. Doporučené minimum pro dekodér je 200 MHz Penium MMX.

Závěrem

O kvalitě DVD-ROM mechaniky není pochyby, trochu horší

přístupová doba neznepříjemňuje běžné používání. MPEG dekodér má

stále co dohánět. Obraz samotný je dobrý, ale občasné cukání a

případné předbíhání zvuku při sledování ruší. Také se asi hned

nedočkají ti, kteří se těší na další možnosti DVD. Film Kolja je

na DVD jen v češtině a bez titulků. Některé ukázky na vzorovém

DVD byly dvojjazyčné a možnosti více kamer demonstrovaly záběry

z jedoucího vlaku v sekvenci na DVD od Toshiby. Tyto nové

možnosti vyžadují i jiný přístup k tvorbě filmu, ale i třeba

centrální dabování a titulkování. Hlavní překážkou rozšíření DVD

u nás však asi bude náplň. Zatímco počítačové využití je zcela

jednoznačné a velká kapacita „cédéčka“ se prostě někdy hodí, z

filmů je na DVD k dispozici pouze Svěrákův Kolja.







DVD-ROM Hitachi GD-2000

DVD-ROM mechanika: 2× DVD, 20× CD

Přenosová rychlost: DVD 2,7 MB/s, CD 2,1 MB/s

Přístupová doba: DVD 210 ms, CD 130 ms

Cena DVD-ROM: 6 127 Kč (bez DPH)



STB DVD Theater DVD

MPEG dekodér: video výstup cinch kompozitní, S-Video

Audio výstup: stereo jack, digitální S/PDIF cinch

Cena STB DVD Theater: 3 800 Kč (bez DPH)



Hodnocení

+ cena

+ bezproblémová spolupráce se všemi formáty

- horší přístupová doba

- přehrávání některých filmů není plynulé

- zvuk a obraz často nejsou zcela synchronní



Zapůjčil: H&J Computers, Staré nám. 8, Praha 6