Dvě jádra nadvakrát

Když dva dělají totéž, není to obvykle totéž. To platí i pro dvoujádrové
procesory, které v překvapivé shodě a shonu uvedli oba přední výrobci – tedy

Intel a AMD. Zatímco Pentium D a Pentium Extreme jsou vlastně jen dvě jádra

Pentia 4 komunikující vzájemně prostřednictvím FSB sběrnice, AMD zvolilo

odlišný postup a využilo ke komunikaci obou jader společný paměťový řadič a

rozhraní systémových požadavků, které jsou integrovány přímo v procesoru.

Řešení AMD se sice zdá o něco efektivnější – na definitivní soudy je ale přece

jen poněkud brzy.

Z hlediska uživatelů uvažujících o upgradu na dvoujádrový procesor je ale

jednoznačně lepší Athlon 64 X2. Díky propojení jader uvnitř CPU (a nikoliv

„venkem“ přes FSB jako je tomu u Pentia D) je totiž možné použít nové Athlony v

libovolné desce s paticí Societ 939 (stačí upgrade BIOSu). Pro instalaci nového

Pentia D či Pentia Extréme Edition je třeba nový čipset a tedy i základní

deska. Ani v případě Athlonu 64 X2 či dvoujádrových Opteronů to ale neznamená,

že by nový procesor nabídl výkon odpovídající dvěma samostatným CPU – společným

faktorem, který omezuje Pentium D i Athlon 64 X2, je omezená rychlost přístupu

a přenosové kapacity RAM. Obě jádra totiž musí v obou případech sdílet

společnou paměť a pokud chtějí současně číst či zapisovat, dochází logicky k

prodlevám.

Intel a AMD mají výrazně odlišnou strategii v oblasti cen. Dvoujádrová Pentia D

začínají na zhruba 6 000 Kč bez DPH za 2,8 GHz verzi, zatímco nejlevnější

dvoujádrový Athlon 64 X2 4200+ (2,2 GHz) přijde na dvojnásobek. Pravdou ovšem

je, že AMD nabízí v případě dvoujádrových CPU za vyšší cenu i vyšší výkon –

nejrychlejší Athlon 64 X2 4800+ pracuje na frekvenci 2,4 GHz a jeho výkon v

aplikacích, které nepodporují multithreading, tak odpovídá nejrychlejším

Athlonům 64 3800+/4000+). Oproti tomu nejrychlejší dvoujádrové Pentium D

pracuje na frekvenci 3,2 GHz (a ve „starších“ aplikacích tak nabízí pouze výkon

stejně taktovaného Pentia 4).

Podrobnější rozbor výkonu obou dvoujaderných platforem přineseme v příštím

čísle, už nyní ale můžeme konstatovat, že AMD se zaměřilo zejména na ty, kdo

hledají maximální výkon za všech okolností a nehledí příliš na cenu. Intel

oproti tomu nabízí procesory vhodné zejména pro intenzívní práci s více

aplikacemi, kdy není rozhodující špičkový výkon počítače, ale především vysoká

flexibilita a přijatelná cena.