eCity Projekt století, nebo propadák roku?

Nemáte Internet? Nebo vás dění na něm nezajímá? Nezávisle na vašem názoru byste
si následující článek měli přečíst. Není o Internetu. Je o budoucnosti. O

nejzajímavějším a nejkontroverznějším projektu českého Internetu. Je o eCity.

Mnoha lidmi zavrhovaném, mnoha dalšími vychvalovaném virtuálním městu.



eCity kyberprostorové město

O tom, že Internet je důležitým prostředím pro obchod, bude asi málokdo z

našich čtenářů pochybovat. Snahou firem podnikajících na českém Internetu je

přivést na něj movitější uživatele což ve většině případů znamená

konzervativnější a starší lidi, kteří zatím bohužel nemají s Internetem mnoho

zkušeností, případně k němu mají určitý odstup. Snahou projektu eCity bylo

najít cestu, jak této „nepočítačové generaci“ přiblížit výhody nakupování přes

Internet, výhody internetové prezentace firem, a nepochybně také upozornit na

to, že Internet je bezpečné komunikační médium.

Cílem projektu nebylo navrhnout skutečné město s jeho uličkami, zákoutími a

rozmanitostí života, jak se domnívali mnozí Internet gurové, cílem bylo naučit

obyčejné lidi důvěřovat elektronickému obchodování, naučit je nakupovat a

poukázat na jednoduchost těchto operací. Záměrem bylo samozřejmě přivést nové

zákazníky a zvýšit zisky společností stojících za vznikem eCity Expandia Banky,

Telecomu, Paegasu a samozřejmě desítek kooperujících firem, na jejichž zboží

eCity upozorňovalo a které to vlastně celé zaplatily. Kdo doufal v to, že eCity

bude obrazem reálného světa do nejmenších podrobností (a doufalo v to mnoho

lidí), měl by si najít dobrého psychoterapeuta, neboť útěk před skutečností

přináší mnohá rozčarování.



Velká hra o neskutečné peníze

eCity bylo koncipováno jako obrovská hra. Její průběh byl v první polovině

projektu velmi jednoduchý. Po vyplnění základních údajů vám bylo přiděleno půl

milionu virtuálních peněz (takzvaných eKorun), samozřejmě na účtu virtuální

Expandia Banky, spolu s číslem účtu a heslem. Abyste v projektu měli nějakou

náplň, hráli jste „hru na kariéru“ která stejně jako v reálném životě spočívala

v plnění úkolů a získávání karierních bodů. Jen ty úkoly byly lehčí spočívaly v

nakupování věcí, které vám předepsalo eCity, respektive váš virtuální průvodce

se jménem eMan (nebo Eman, jak chcete). Za splněné nákupy jste dostali kariérní

body, a pokud jste jich měli dostatek (jak vidno, jejich získání nebylo arci

těžké), postoupili jste o pozici výše, a to jste dělali tak dlouho, jak dlouho

jste měli trpělivost nebo až jste dosáhli stupně nejvyššího, pozice rentiéra,

kdy jste žádné úkoly plnit nemuseli a jen si užívali svých eKorun. Pokud jste

naopak nic nedělali, skončili jste na nejnižší pozici jako poslíček.

Takže jsme celé týdny s napětím sledovali odpočítávání času na adrese

www.ecity.cz a čekali na zahájení projektu, který sliboval… Co vlastně

sliboval? Každý očekával něco jiného a každý něco jiného dostal. Já jsem prošel

všemi fázemi. Znáte to. Nejdřív přijde nadšení. Následuje opatrný odstup. Pak

vystřízlivění. A končí to naprostým znechucením. eCity bylo výjimečné v tom, že

tento děj probíhal naprosto obráceně.



Znechucení

Většina jakýchkoli problémů bývá spojená s přílišným očekáváním. V tomto

projektu jakbysmet. První minuty po otevření města byl na jeho elektronické

brány takový nával, že se prakticky nikdo do něj nedostal. Bylo to způsobeno

bezprecedentním podceněním zájmu o projekt (a vlastního marketingu) ze strany

Expandia Banky, nedostatečnou kapacitou linek (128 KB/s) spojujících server se

zbytkem světa, a jak se po posílení linky na 2 MB/s ukázalo, také ve výkonnosti

skriptů, které běh města obstarávaly a které musely být přeprogramovány. Kromě

toho, že se do města nemohli dostat zájemci o tento projekt, nemohli se dostat

majitelé účtů ve skutečné Expandia Bance ke svým účtům přes internetový

komunikační kanál, jímž většina z nich komunikuje a pro který si právě Expandia

Banku vybrali neboť servery skutečné banky a eCity byly spojeny stejnou linkou

(!). To už si zahrávalo s důvěrou v tento mladý (přímo juvenilní) finanční

ústav, který si přes své netradiční komunikační kanály vybudoval dobrou pověst.

Majitelé reálných peněz byli rozezleni daleko více, než čekající internauti

před vjezdem do virtuálního města s virtuální bankou a virtuálními korunami.

Naštěstí všechny hardwarové a softwarové problémy se podařilo vyřešit velmi

rychle a město mohlo, pokud jste měli dostatečně rychlý počítač (Pentium),

připojení (pevná linka) a moderní internetový prohlížeč, fungovat tak jak mělo.

Ano, bylo tady několik nedořešených problémů, například vás nikdo neupozornil

na nutnost si pro pohodlné ovládání stránek zapnout příjem cookies… ale to

jsou z dnešního pohledu jen detaily.

Mnoho lidí si však po několika dnech hry začalo stěžovat, že ve městě není co

dělat, že se jedná o bezduché nakupování, používání demoverze Expandia Banky a

že město není vůbec tak zábavné, jak by mělo být. Neuvědomili si, že nikdo, ale

vůbec nikdo je nenutí hrát dál, být nejlepší, vydělat co nejvíce virtuálních

eKorun, že nemusí plnit zadané úkoly. A přesto to dělali. Jako ve svých

reálných životech.



Vystřízlivění

Po měsíci začaly nezávisle na projektu vznikat stránky, snažící se obyvatelům

města „hráčům“ ulehčit život. To bylo výhodné zvláště v případě lidí

připojených přes modem, kterým splnění několika úkolů na stránkách bohatých na

grafiku trvalo i několik hodin, z čehož měl sice profit Telecom, ale již ne

hráči. To vadilo spoustě lidí, a proto vznikly stránky qCity, Ecity infoline a

eNews. Tyto stránky ukazovaly postupy, jak vyřešit zadávané úkoly co

nejrychleji a měly skutečně velkou návštěvnost. Řekli bychom: klasické pařanské

stránky (pařan je vášnivý hráč počítačových her), kdybychom neznali strukturu

hráčů eCity. Po několika týdnech nakupování člověku došlo, že princip hry je v

něčem jiném, a jal se zkoušet funkce banky. Kdy jindy jste si mohli vyzkoušet

převody korun (pardon, eKorun) na USD (ty pak bohužel nešly převést na reálný

účet), kdy jste si mohli dávat půl milionu na termínovaný vklad, kdy jste mohli

zkoušet zadávat příkazy k úhradě nanečisto. Mnozí si s hrůzou uvědomovali, jak

strašně jednoduché elektronické nakupování je. Daleko jednodušší, než jít v

obchodním domě s platební kartou a platit bezhotovostně. Tady nemusíte nikam

chodit, nákupy probíhají okamžitě a vám domů přijdou věci, které jste vždycky

chtěli mít, ale vlastně je vůbec nepotřebujete. Město získávalo čím dál víc a

víc „obyvatel“ a pomalu se připravovalo na velký skok, o němž se již ve

zšeřelých kuloárech tiskových konferencí hovořilo; a to o zavedení osobních

virtuálních obchodů pro každého. Vždyť proč byste měli pořád jen platit vy

někomu jinému, když může platit někdo vám?



Opatrný odstup

Na svátek práce zahájilo eCity druhou fázi projektu s cílem nejen ukázat

spotřebitelům, že nákupy přes Internet jsou dnes hračkou, ale i prodejcům, jak

snadné je své zboží po Internetu nabízet a prodávat. A tak město nabídlo

skutečným firmám možnost si zřídit demo virtuálního obchodu (což byla stránka s

nabídkou produktů a speciálními platebními prvky, propojující stránku s

demoúčtem v eBance), aby si vyzkoušely, jak vypadá prodej přes Internet a zdali

se jim vyplatí. A protože ne každý má reálnou firmu, byla vytvořena část pro

prezentace nabízející neskutečné zboží neskutečných firem, jako je například

eDEATH TOUR nabízející cesty do zahraničí pro vaše nadřízené, nebo jste mohli

zaplatit na eWC v eHospodě ePadesátník. Proč? Jen tak, z legrace. Konečně se

dočkali svého počítačoví nadšenci i skuteční podnikatelé. Ti méně zkušení mohli

své virtuální obchůdky vytvářet za pomoci on-line webových průvodců, ti o něco

zběhlejší mohli využít jakýkoli program na tvorbu WWW stránek a zakomponovat do

nich prvky, které propojovaly stránku obchodu s jejich účtem a bankou. Je

pravda, že průvodci nebyli příliš dokonalí, ale co na tom. Šlo o princip.



Nadšení

Přínos druhé fáze hry pro celkové povědomí o elektronickém obchodování považuji

za daleko větší než první fázi, a samozřejmě větší než cokoli jiného, co zde

bylo. S napětím očekávám dopad na podnikatelskou sféru. Celému projektu se

nevyhnuly chyby, kterých bylo zbytečně mnoho a někdy vyvolávaly otázky, kdo to

tam vlastně řídí a kdo tam pracuje, ale celá akce měla obrovský úspěch všechno

nakonec dobře dopadlo, téměř jako v pohádce Expandia Bance se výrazně zvýšil

počet klientů, zařadil jsem se mezi ně i já. Avšak pokud byste uvěřili

reklamám, že eBanka je bez čekání, byli byste na omylu. Na vydání platební

karty čekáte stejně dlouho jako ve spořitelně.

Otázka zní: Co bude dál?



9 0419/JL



Relevantní odkazy:

eCity: www.ecity.cz

Expandia banka: www.ebanka.cz

qCity: www.qcity.cz

eCity Infoline: ecity.infoline.cz