EUnet fúzoval s americkým Qwestem

1. 6. 1998

Sdílet

Ve světě evropského Internetu se objevilo nové jméno - Qwest. Jeden z nejvýznamnějších severoamerických telekomu...





Ve světě evropského Internetu se objevilo nové jméno – Qwest.

Jeden z nejvýznamnějších severoamerických telekomunikačních

operátorů totiž před několika týdny fúzoval s evropskou komerční

sítí EUnet International. Je zatím předčasné psát o tom, co

tento krok přinese místnímu uživateli, a za jak dlouho pocítíme

změny u nás. Za zmínku ale určitě stojí pár informací o vizi

firmy Qwest, s níž se mohli evropští novináři seznámit na

tiskové konferenci, která se u příležitosti této transakce v

objemu zhruba 150 milionů dolarů konala v Mnichově.



Asi málokdo uvěří, že na počátku této rychle expandující

firmy bylo podnikání s nejrůznějším zbožím v nevyužitých

skladech jedné železniční společnosti. Právě od ní pak

zakladatelé Qwestu získali práva na výstavbu sítí podél

kolejových těles. Budovaná síť Qwest Macro Capacity, založená na

optických vláknech, je dnes jednou z nejmodernějších datových

sítí na světě vůbec. Průchodnost je na evropské poměry

neuvěřitelná – 2 terabity za sekundu – a podle slov výkonného

ředitele Qwestu, pana Reynalda Ortize, je schopna přenést během

20 sekund z východního na západní pobřeží USA data v objemu

odpovídajícím kompletní knihovně Kongresu Spojených států.



Za zmínku určitě stojí metoda, jakou je tato síť

budována. Několik souprav, které se nepřetržitě pohybují po

železniční síti, pokládá dva tubusy, z nichž jeden obsahuje

vlastní kabelové těleso a druhý zůstává prázdný. Qwest si tak

nechává v záloze další rozsáhlou a naprosto volnou

infrastrukturou, která se dá v budoucnosti využít pro nejnovější

technologie. Vlastní síť tvoří svazek 48 optických vláken s

možností rozšíření. Každé vlákno přenáší současně 8 oken WDM

(wawe division multiplexing); každé z oken pracuje s šířkou

pásma 10 gigabitů za sekundu. Obousměrná síť využívá přepínanou

architekturu okruhů SONET a přináší také větší úroveň

bezpečnosti i spolehlivosti díky schopnostem bezprostředního

přesměrování v případě neočekávané poruchy či přerušení

optického vlákna.



Po úplném dokončení, které je plánováno na polovinu roku

1999, bude síť Qwestu měřit 16 000 mil a spojí 125 velkých měst

ve Spojených státech. Přibližně 1 400 mil dlouhá větev bude

zasahovat do Mexika. Pro skutečně globální využití sítě, a

především pro evropské uživatele má mimořádný význam také

přítomnost Qwestu ve třech transatlantických podmořských

kabelech.



Zajímavá je otázka, co vlastně obě firmy tímto spojením

získají? EUnet si uvědomuje, že budoucnost využití Internetu

závisí na možnostech přenášet velká množství dat a obrazů při

současném zachování rychlosti a kvality. Možnosti podstatnějšího

rozšíření stávající infrastruktury se po jednáních s řadou

evropských operátorů ukázaly jako téměř nemožné, a tak přišlo

to, co jednou přijít muselo.



Qwestu šlo především o expanzi a Reynold Ortiz se svými plány v

Evropě nijak netajil. „Evropský trh datových sítí je pro nás

velice perspektivní. EUnet má velké zkušenosti, zná lokální

evropské trhy i místní problematiku. Ve spojení s ním se chceme

v Evropě co nejrychleji etablovat a stát se jedním z

rozhodujících hráčů na poli telekomunikací, přenosu dat a

Internetu.“



Je dost dobře možné, že vzhledem k postupné liberalizaci

evropského telekomunikačního trhu se časem se společností Qwest

setkáme i v roli telefonního operátora. Faktem ale zůstává, že

náš starý kontinent, rozdrobený nejrůznějšími lokálními zájmy,

rozdíly mezi ekonomikami jednotlivých zemí i řadou nesmyslných

politických opon, se může stát i pro zkušený Qwest daleko těžším

oříškem než velká země za oceánem.











 

Autor článku