FAQ

Instalace české verze CorelDraw 8.0 zobrazuje ve Windows 98 a

Windows NT 4.0 (anglické verze) špatně menu v programu (místo

českých znaků jsou zobrazeny čtverečky či podtržitka). Ve

Windows 95 Eastern Europe se problém nevyskytuje. Nechci

používat počeštěné verze OS. Je nějaká možnost jak problém

odstranit? (Zkusil jsem přenastavit ve vlastnostech obrazovky –

záložka VZHLED (appearance) – u všech fontů skript na Central

European, ale nepomohlo to…)



Problém je v tom, že si program sám vybírá font, např. Arial,

přičemž skript volí podle země nastavené v „regional settings“.

Zde tedy musí být nastaveno „Czech“, nejen však pro daného

uživatele, ale pro celý systém. Tím si budou 32bitové aplikace

brát správné skripty a bude to fungovat – pod Windows NT. Pro

Windows 98 musíte doinstalovat „multilanguage support“ a pak

nastavit české prostředí.



Při montáži nového počítače jsem po zasazení zvukovky a

instalování originálních ovladačů počítač restartoval, a vše

bylo v pořádku. Nandal jsem kryt skříně a po zapnutí se systém

nenabootoval. Sundal jsem kryt a počítač nabootoval. Nandal jsem

kryt a počítač nabootoval, ale při spuštění Windows 95 se

napsalo: Chyba dělení, kontaktujte výrobce softwaru. Po dalším

zapnutí vše proběhlo v pořádku. V ovládacích panelech nebyly

žádné konflikty. Po dalším zapnutí se objevila hláška: Konflikt

modulu na adrese …vxd. Vyjmul jsem zvukovku a restartoval

počítač. Všechno v pořádku. Zandal jsem zvukovku, a po zapnutí

bylo vše v pořádku. Žádné konflikty. Po týdnu opakovaných

spuštění počítač nenabootoval. Někdy se nedostal ani k setupu

(černá obrazovka), někdy zatuhnul při úvodním obrázku Win95.

Zkusil jsem zvukovku vyjmout a dát ji do jiného slotu – po

několika dnech zase nastal ten samý problém. Zkusil jsem vyměnit

Addonics za OPTiAudio – to samé, zkusil jsem ručně přenastavit

IRQ adresy, po určité době počítač zase nenabootoval… Jsem

úplně v koncích s mými vědomostmi, kde by mohl být problém, tak

se obracím na vás.



Váš problém je z oblasti elektromagnetického rušení a jeho

řešení bude složité. Nejprve zkuste tak týden provozovat počítač

bez skříně. Samozřejmostí je větší opatrnost jak vůči stroji,

tak vůči sobě a hlavně lidem (dětem!), kteří mohou s odkrytým

počítačem přijít do styku. V tomto provozu zjistíte, zda se

závady projevují opravdu jen po nasazení krytu. Když se toto

potvrdí, zkuste kryt opatrně nasadit a přitom sledujte, zda není

někde vyvíjen mechanický tlak na jakoukoliv kartu nebo

mainboard. Pokud by tomu tak bylo, je třeba toto pnutí

odstranit. V případě, že tomu tak není, je třeba hledat příčinu

v uzemnění skříně. Nejprve bych zkontroloval, zdali vůbec je

skříň uzemněna. To lze zjistit „prozvoněním“ žárovkovou

zkoušečkou. Cesta skříň – uzemňovací dutinka vidlice musí být

vodivá. Pokud není vodivá, je třeba opravit zdroj. Tento bod

bych doporučoval udělat jako první, teprve pak zkoušet provoz

bez skříně.



Pozn. TestCentra IDG: Podle našeho názoru může být problém také

někde jinde. Možná se při instalaci stalo něco se základní

deskou, popřípadě s jinými komponenty. Proto bychom doporučovali

metodou „pokus-omyl“ zjistit při jaké konfiguraci systém pracuje

zcela v pořádku a stabilně a od toho se odrazit. Pokud pojede

bez zvukové karty, problém je buď v ní nebo v základní desce.

Pokud bude fungovat bez krytu, nejspíš je chyba v ukostření

(zkontrolovat zdroj, napájecí šňůru, připojení zdroje k základní

desce, připojení zemnícího vodiče ke skříni počítače). Pokud se

ani tímto způsobem nedostanete k použitelnému výsledku, bylo by

lepší svěřit opravu odbornému servisu.



Můžete mi, prosím, prozradit způsob, jak lze omezit kapacitu

adresáře pro jednotlivé uživatele? Přihlásí-li se mi někdo na

server a má přístupný nějaký adresář i pro zápis, tak tam může

zapisovat do zaplnění disku, a to nechci. Jde tedy na každý

sdílený adresář a každého uživatele zvlášť přidělit jeho možný

zápisový prostor? Jedná se o systém Windows NT 4.0.



Tento problém jsem řešil po přechodu z Novell Netware na Windows

NT a přiznám se, že jsem řešení nenašel (patrně neexistuje, nebo

jej Microsoft důkladně utajil, což je u síťového operačního

systému poněkud zvláštní). Existuje utilita, jež vás alespoň

upozorní, které adresáře přesahují stanovený limit. Jedná se o

DIRUSE.EXE z Resource Kitu. Tato utilitka dovoluje označit limit

adresáře, jenomže už není schopna zablokovat zápis při jeho

přetečení. Pouze to oznámí, je-li spuštěný Alerter service. Na

omezení celkového prostoru ovládaného uživatelem pod Windows NT

zapomeňte, Novell toto má jako standardní položku uživatele…



Tento dotaz byl zodpovězen e-mailem a po krátké době mi přišlo

od tazatele následující doplnění:



„Nakonec jsem našel utilitu, která umožňuje zakázat přístup při

překročení daného limitu. Jmenuje se QUOTA manager a je to

freeware. Jediná chybička je v tom, že uživateli nezobrazuje

jeho volné místo na disku, ale celkovou kapacitu celého

sdíleného disku. Lze také posílat upozornění při překročení

určité hranice (zadávané v procentech) jak přes e-mail, tak

popup. Administrator má samostatnou kolonku, kam si může nechat

posílat zprávy od všech varovných hlášení. Tento program je

dostupný na Internetu zároveň s podobným programem SPACEGUARD,

se kterým zkušenosti nemám. Naštěstí pro nás Windows NT 5.0 už

tuto službu budou nabízet“.



Bohuslav Frk



Dříve mi fungovala moje 8rychlostní Goldstar mechanika bezvadně.

Nyní nemohu „softwarově“ ovládat hudební CD (zkoušel jsem

několik přehrávačů – např. standardní přehrávač CD z Windows po

kliknutí na PLAY přeskočí na druhou skladbu, ihned na třetí…,

jiný, sharewarový, mi zobrazí obsah CD jen jako jednu skladbu s

celou délkou disku, ale v Průzkumníku se objevují všechny

soubory *.CDA v pořádku). Dále mechanika občas začne vyluzovat

(zejména u starších CD – audio i data) velmi silné skřípavé

zvuky (jako když brzdí auto) a celý systém na určitou dobu

přestane reagovat (i DOS).



Domnívám se, že problém je hardwarový – mechanika je bud silně

znečištěna, nebo dosluhuje. Doporučuji nechat ji odborně

prohlédnout a vyčistit. Také bych zkontroloval stav (čistotu)

vkládaných CD, zejména těch starších. Nevím, jak CD uchováváte

vy sám, ale když občas vidím, jak se k nim chovají někteří

uživatelé, divím se, že se jim mechanika ještě nezasekla…



Při pokusu o otevření adresáře C:WINDOWS se totálně zaseknou

Windows 95. Zkusil jsem dát adresář ke sdílení (mám se sousedem

sesíťovaný počítač), a když on se pokusí otevřít můj adresář,

tak se jemu zasekne počítač (mně ne). Přitom např. adresář

C:PROGRAM FILES má mnohem větší strukturu i objem a je v

pohodě. Chyba se projevuje v různých souborových managerech

(Průzkumník, Servant Salamander, okno „Otevřít soubor“, okno

„Uložit jako“…). Porucha se neprojevuje v DOSu.



Problém bude parvděpodobně v narušené extenzi tabulky FAT pro

dlouhá jména na uvedeném adresáři. Doporučuji spustit scandisk a

následně disk defragmentovat. Pokud by to nepomohlo, bude třeba

adresář někam „uklidit“ pod jiným operačním systémem, nejlépe

pod „Windows95 v režimu DOS“, adresář pak z původního místa

smazat a opět spustit scandisk. Poté uklizený adresář zpět

přemístit do C:WINDOWS. Pozor na ztrátu dlouhých jmen při

přemísťování tohoto adresáře.



Lze propojit notebook se síťovým PC s DOSem, Windows 3.11,

UNIXem pomocí paralelního kabelu? Lze využít síťovou kartu PC

přes paralelní kabel na notebooku, možnost host-hostitel se

spouštěním programů a ne jenom kopírováním souborů? Jaký

software toto umožňuje? Na síti mám nejnižší oprávnění –

uživatel.



Asi vás zklamu, ale plnohodnotné síťové spojení může být

dosaženo pouze propojením dvou síťových karet, odmyslíme-li si

spojení RAS přes modem, který ve vašem případě nepřichází v

úvahu. Paralelní propojení počítačů pod Windows bylo vytvořeno

jako pomůcka pro kopírování souborů bez použití disket a

neumožňuje prakticky žádné další síťové služby, jako např. vámi

zmiňované spuštění programu. Propojení síťová karta – paralelní

port není technicky realizovatelné, a proto nemůže existovat ani

žádná podpora tohoto spojení. Ještě technická poznámka k

propojení dvou osamělých síťových karet kabelem TP – kabel musí

mít překřížené vodiče. Běžně používané kabely jsou dělány jako

přímé, překřížení realizuje HUB.



Potřebuji sehnat ovladače do Windows 95 pro tiskárnu CENTRONICS

PS240. Sdělte mi laskavě, kde je mohu získat (Windows 95–98,

servisy, Internet?).



Při hledání driveru pro vaši tiskárnu na Internetu jsem se

dostal na stránku http://www.genicom.com/dri­vers/centronics.htm ,

kde můžete mimo jiné najít technickou podporu (drivery) pro

různé tiskárny. Zajímavé pro vás však je, že na téže Web-stránce

pod adresou http://www.genicom.com/dri­vers/legacy.htm najdete

tabulku, která říká, že vlastně žádný driver shánět

nepotřebujete. Stačí vám driver Epson, jenž je ve Windows 95

standardně přítomen.



/* tabulka */



PrintStation 240 (PS240)



DP (SW1–2 ON): Epson FX-80, FX-100



WP (SW1–2 OFF): Diablo 630 (Generic/Text Only)



Mohu provozovat Windows 95 a LINUX na jednom PC?



Samozřejmě že můžete, musíte však na tyto dva rozdílné operační

systémy svůj počítač nejprve připravit. Jde především o pevný

disk, který musíte rozdělit na dvě partition, jednu zformátujte

pro DOS, druhou nechte volnou. Poté nainstalujte Windows 95 do

DOS-partition a nakonec LINUX do volné partition. LINUX v sobě

obsahuje boot manager, který při bootování dovoluje vybrat

uživateli, který operační systém se má spustit.



Pozn. TestCentra IDG: Mimo uvedeného řešení existují také další

možnosti. Linux lze spouštět z adresáře na systému FAT, i když

to snižuje jeho výkon. Pro přepíná více systémů slouží také

další utility, jako je System Commander nebo Boot Manager z OS/2

resp. Partition Magicu.



Nelze nainstalovat originál Corel Draw 8 CZ, nespustí se z

CD-ROMu ani autorun, ani nelze spustit setup. Hlásí, že není

nalezen určitý soubor. Na jiné CD-ROM (rychlejší) to lze vše

normálně instalovat. Může to být pomalou CD-ROM?



Nespuštění autorun ještě nemusí znamenat problém – můžete mít ve

Windows tuto možnost zakázanou. Jestliže ale CD na jiném stroji

(mechanice CD-ROM) funguje bez problémů, bude příčina potíží ve

vašem počítači. Mechanika CD-ROM patrně neodpovídá počítači

standardně – má nějakou poruchu. Samotná pomalost by neměla

instalaci vadit. Systém má totiž prostředky jak sledovat

komunikaci a na odezvu čeká stanovený čas (timeout). Poté

vygeneruje chybu, zpravidla Drive X: is not ready nebo něco v

tomto smyslu. Stisknutím „Resume“ nebo ekvivalentu lze proces

zpravidla obnovit. Druhá možnost, která způsobuje popisované

chování, je, že kódování češtiny nepracuje správně a setup chce

natáhnout nějaký soubor s diakritikou v názvu, ale systém jej

nemůže najít, protože hledá jiné kódy (pro stejné písmeno), než

jaké by se na CD měly vyskytovat. Zkuste si CD projít třeba v

Exploreru a zjistit, zda vidíte soubory s diakritikou správně.



Chtěl bych vědět, z čeho všeho lze nabootovat stolní počítač

jakožto plnou náhradou FDD (žádné ovladače i do prázdného

systému). Zajímalo by mne především SCSI. Jaké rozdíly budou

mezi složením PC z mnou vybraných komponent u No-Name a značkou

(např. Brave) s ISO 9000?



Bootování stolního počítače (PC) řídí BIOS, a co umí ten, umí

PC. Staré BIOSy uměly standardně bootovat pouze z floppy

mechaniky A: a z¦hard disku C: v tomto pořadí. Novější BIOSy umí

bootování z mechaniky zakázat, případně obrátit pořadí ( C:, A: ),

aby se předešlo boot-virům. Toto zakázání není nikterak na

závadu a vřele jej doporučuji všem uživatelům PC. Námitka, že

když se s¦pevným diskem něco stane (třeba si někdo smaže

command.com nebo podobně), neobstojí, protože BIOS startuje jako

první a lze tedy opět bootování z A: povolit a problém opravit.

Další zařízení, z¦nějž lze bootovat, je CD-ROM, opět umí-li to

BIOS. Zpravidla servery umějí bootovat i z¦SCSI, a to buď z disku

C: nebo z CD-ROM, pochopitelně ve zvoleném pořadí (samozřejmě

znají i bootování z mechaniky A: ). To je zvláště výhodné při

instalaci serveru samotného, kdy nejenže nejsou potřeba žádné

drivery pro CD-ROM, ale ani samotný DOS (nebo jiný OS).



Pozn. TestCentra IDG: V současnosti je sitace už drobně odlišná

od popisovaného stavu. Systém lze většinou zavádět z diskety A:,

disku C: a jednotky CD-ROM. Mezi nimi lze téměř libovolně

přepínat a volit priority. U mnoha nových počítačů se dá

bootovat také ze ZIP mechaniky a jednotky LS-120, případně je

možné také volit pořadí kanálů na řadiči IDE. Také mnoho nových

desek, přestože nemají SCSI řadič integrován, umožňuje zvolit

SCSI, počítajíc s tím, že bude nainstalován SCSI řadič v

budoucnosti. Když už v počítači SCSI je, s pomocí BIOSu řadiče

se dají volit také ID, ze kterých se bude bootovat, standardně

se použije vždy to nejnižší. Další možností, která se týká

zejména bezdiskových stanic, je zavádění systému z boot-ROM

paměti na síťové kartě. Tato volba je v setupech označena

většinou jako Network.



Ke druhé části dotazu – rozdíl může být velký, anebo žádný.

Nejprve bych ujasnil pojmy (předem se omlouvám za velmi časté

používání slova „značkový“). Značkový počítač je ten, který

kompletuje nějaká značková firma (např. IBM, Compaq, Autocont,

atd.) ze značkových komponentů. Tyto komponenty vyrábějí

značkoví výrobci (Western Digital, 3Com, apod.). Neznačkový

počítač je ten, který montuje neznačková firma třeba i ze

značkových komponent. Jaký je mezi nimi rozdíl? Značkový počítač

má zaručenou 100% kompatibilitu všech komponentů mezi sebou.

Značkové firmy se přitom orientují pouze na „své“ značkové

dodavatele, s jejichž komponenty mají dobré zkušenosti, a

všechny své počítače před expedicí důkladně testují. Neznačkoví

výrobci zpravidla přistupují k počítači jako ke stavebnici, a v

rámci dosažení co nejnižší ceny sáhnou i po No-Name

komponentech. Leckdy se pak stane, že kompatibilita není

zaručena (např. impuls, který generuje nějaký obvod, a má trvat

10 ns trvá od 9 do 10 ns, a následné zařízení jej občas

akceptuje a občas ne, protože jeho tolerance se pohybují od 10

do 11 ns). To se projevuje např. častým padáním Windows a

průšvih je v tom, že tuto závadu není zákazník schopen zpravidla

zdárně vyreklamovat, pokud není „do očí bijící“. Rozhodnete-li

se vy sám postavit doma počítač, je celkem jedno, po kterých

komponentech sáhnete; lepší je volit ty značkové, alespoň u

takových částí, jako je mainboard s procesorem, videokarta a

HDD. Až počítač složíte, problémy se buď vyskytnou, nebo

nevyskytnou. Normy ISO 9000 se zabývají kvalitou při procesu

výroby, kontroly a distribuce. Jedná se o komplexní systém,

který nelze stručně popsat v této rubrice. Splňuje-li nějaké

zařízení tuto normu, jsou vysoké předpoklady, že toto zařízení

bude pracovat spolehlivě ke spokojenosti zákazníka.



Pozn. TestCentra IDG: Rozdíl mezi značkovými a neznačkovými

výrobci počítačů je podle našeho názoru především ve vztahu k

zákazníkovi. Neznačkový výrobce, jak je většinou chápán jako

prodejce, který se jednou počítače zbaví a celou dobu záruky

(většinou půlroční) se modlí, aby zákazník nepříšel s nějakým

problémem. Rozdíl popsaný v odpovědi, tedy na úrovni vlastnictví

nějaké značky, je velmi vágně definovaný, zvlášť s ohledem na

určení toho, co vlastně značka je. Když si člověk chce postavit

počítač doma sám, měl by především sledovat různé diskuzní

skupiny na Internetu, kde se dá často přečíst co s čím dost

dobře nefunguje, k čemu se nedají sehnat ovladače a podobně. Z

ověřených komponent lze jmenovat procesory Intel, AMD, IDT,

základní desky téměř všech značek, zejména však ASUS, disky

libovolné značky, jako Seagate, Western Digiatal, Quantum atd.,

grafické karty Diamond, STB, ATI, a další, CD-ROM mechaniky také

libovolné značky, zejména NEC, Plextor, Teac a jiné.



Při přechodu na nový PII/266 (Klamath), Windows 95, mám problémy

se spouštěním dosovských programů. Množství dat vytvořených v

minulých letech mě nutí stále používat DOS aplikace. Někdy se

spuštění podaří hned, někdy až podruhé. Editor T602 ver. 3.1

nelze spustit vůbec. Spuštění se nedaří ani v DOS modu po

resetu. Na DOS okně se zobrazuje hlášení Runtime error 200 at

104F:0091, případně 2396:091 nebo 001B:3553).



Odpověď TestCentra IDG: Runtime error 200 u překladačů Turbo

C++ a Borland / Turbo Pascal znamená chybu dělení nulou. Problém

s rychlými počítači a objevování této chyby je poměrně znám a

byl už několikrát v časopisech probírán. Týká se programů

napsaných pro MS-DOS, které využívají Pascalovskou unitu CRT.

Unity v Borland / Turbo Pascalu mají část veřejných procedur,

které se volají z programů a pak také část inicializační, která

se provede vždy, když program startuje. Součástí unity CRT je

též funkce Delay, pro vyvolání prodlevy v programu na určitou

dobu. A zde se dostáváme k jádru problému. Parametrem funkce

Delay je totiž čas udaný v tisícinách sekundy, takže unita CRT

musí ve své inicializační části nějakým způsobem zkalibrovat

počítadlo času, aby byla schopná reagovat na rychlost různých

počítačů. A právě u systémů s procesory rychlejšími, než

přibližně 233 MHz dochází ke stavu, kdy při kalibraci tohoto

čítače dojde k přetečení počítadla a následná operace způsobí

chybu dělení nulou. Tento problém se týká obrovského počtu

DOSových programů, zkompilovaných v Borland / Turbo Pascalu,

které využívají unitu CRT a je možná horší, než obávaný kolaps

konce tisíciletí. Naštěstí jsou na Internetu ke stažení jednak

opravené knihovny CRT pro tvorbu nových, bezproblémových

programů, stejně jako lze získat také patch (opravu) pro

programy již dříve vytvořené a zkompilované do tvaru EXE. (např.

na adrese:

http://www.geocities.com/Si­liconValley/Network/6493/tppat­ch.html)



Dva počítače (Windows 95) připojené na firemní LAN mají stále

občasné problémy při tisku na síťovou tiskárnu HP Laser Jet 4

Plus, která je připojena k¦print serveru vzdáleně. Nepomohla ani

úplná reinstalace počítače, ani Service pack 1. Stále dochází k

vypsání hlášky o problému Spool32 a zatuhnutí tisku, případně

celého počítače.



Zmiňujete-li tiskárnu připojenou k¦print serveru, znamená to, že

fronta tiskových úloh je vytvářena zde. Nemá smysl ji tedy

vytvářet ještě jednou na lokálním počítači. Otevřte složku s

tiskárnami, vyberte tu vaší a zvolte detaily. Zde je možnost

nastavení Spool, nastavte tisk přímo na tiskárnu. Tím se tisková

úloha pošle rovnou na server (což je časově stejně náročné jako

tisk do fronty přes spool), a problémy by měly zmizet. Toto

doporučuji nastavit všude především při spolupráci s¦print

serverem Novell Netware.