FAQ - nejčastěji kladené dotazy

? Zjistil jsem, že s Windows XP nejsou kompatibilní některé hry, co je na tom

pravdy?



Zjednodušeně řečeno se dá říci, že všechny nové a kvalitní hry jsou s Windows

XP kompatibilní, i když některé vyžadují pro své spuštění práva administrátora.

Také starší kvalitně naprogramované hry jsou s Windows XP kompatibilní, dokonce

zde spustíte dosovou hru, která vám běhala třeba i na dvaosmšestce. Komplexně

se dá tedy říci, že starší aplikace pod Windows XP v mnoha případech

bezproblémově běhají, a pokud ne, je to většinou spíše chyba vývojářů, kteří

například starší programy a hry špatně vytvořili. Navíc i zde se dělají

pokroky, jelikož Microsoft pravidelně vyvíjí speciální záplaty, jež umožňují

běh i dříve nepodporovaným hrám a aplikacím pod kódovým označením „Application

Compatibility Update“.







? Zajímalo by mě, kdy je v roce nejvýhodnější kupovat počítač. Je třeba vhodné

sledovat kursy měn, či existuje nějaké roční období, kdy jde cena výpočetní

techniky opravdu dolů?



Podle mých zkušeností není výhodné počítač kupovat takřka nikdy; ať ho pořídíte

kdykoliv, stejně vám za pár let strnou oči pláčem, že váš počítač má cenu

desetiny původní částky. Ale vraťme se k věci, při nákupu počítače není třeba

sledovat pokles dolaru (či spíše častější vzestup koruny), který se většinou

liší jen o několik málo procent, ale aktuální výhodnost komponent. Pokud chcete

pořídit nejlevněji, kupujte zejména výběhové komponenty, které se již

přestávají prodávat. Uvědomte si, že čím více aktuálně ušetříte, tím častěji

také můžete počítač aktualizovat, takže budete mít vždy průměrné PC. Pokud bych

se měl zabývat ročním obdobím, kdy jdou počítače opravdu dolů, podle mých

dlouhodobých zkušeností je jím právě podzim. Osobně si to vysvětluji tím, že po

prázdninách jsou peněženky všech lidí prázdné a Vánoce jsou příliš daleko. To

je ovšem můj osobní názor, protože ceny všech komponent se opravdu řídí podle

mnoha jiných kritérií, a mnohdy jsou zcela nepředvídatelné.







? Zajímalo by mě, jaké jsou výhody USB? Všimnul jsem si, že umožňuje vyšší

přenosovou rychlost.



Opravdu je jich mnoho, ale můžeme se zabývat spíše jen těmi uživatelskými. Mezi

nejlepší vlastnosti USB patří možnost odpojování a připojování zařízení za

chodu, napájení zařízení přímo z počítače (například jednodušší skenery si

berou napájení přímo s USB a nevede k nim žádný další kabel), relativně vysoká

přenosová rychlost (u dnes nejpoužívanějšího USB 1.1 je 10 Mb/s), nízká cena a

hlavně univerzálnost. Už totiž nemusíte na počítači hledat port, do kterého

vložíte nějaké zařízení, jednoduše k počítači připojíte například klávesnici s

rozbočovačem (HUBem) a přímo do klávesnice zapojíte myš, reproduktory či herní

zařízení. Zjednodušeně, pro uživatele je USB skoro jako malý zázrak krom všech

jeho výhod můžu vyjmenovat pouze jednu nevýhodu oproti sériovému rozhraní,

které je značně jednoduché, a tak se k němu dají rovnou připojit například

čidla na snímání teploty či infračerveného dálkového ovládání, čímž se znatelně

snižuje cena zařízení (například na 50 Kč).







? Pořídil jsem si Linux Mandrake 8.1 a zajímalo by mě, jestli musí být systém

nainstalován do 1 024 cylindrů. Také je-li třeba mít dva oddíly, tedy kořenový

a swap. Jak mám vlastně svůj disk s několika operačními systémy rozdělit?



Problém 1 024 cylindrů je známý především ze starších verzí linuxového zavaděče

Lilo. V případě Linuxu Mandrake se však jedná o zcela bezvýznamný problém,

protože ten používal zavaděč Grub, a nyní používá novou verzi zavaděče Lilo,

která je již zcela bezproblémová. Pokud instalujete Linux, je fakt, že

standardně opravdu musíte mít zvláštní oddíl pro data a pro swapovací soubor.

Je to z toho důvodu, že systém Ext2 (příp. jiný, Linuxem běžně používaný)

používá moderní metody optimalizace souborů, které by u swapovacího souboru

spíše zpomalovaly. Také díky tomu, že je swapovací soubor uložen přímo na disk

se šetří místo, které by vyžadoval běžně souborový systém. S rozdělováním

Linuxu si opravdu nemusíte dělat těžkou hlavu, protože tento systém je velmi

přizpůsobivý, např. v porovnání s Windows 98, která musí být na disku laicky

řečeno „hlavní“. Tento problém se už nevyskytuje ve Windows 2000 a XP, jimž je

takřka jedno, kde se na disku nacházejí.







? Chtěl bych se zeptat, jestli je ve Windows 2000 také aplikace sloužící k

záznamu makra, jako byla v dřívějších verzích. Pokud ne, neznáte nějaký

program, který by to dokázal? Potřebuji si zaznamenat sekvenci kláves i s

délkou jejich stisku, a poté je několikrát opakovat.



Ve Windows 2000 k tomu není standardně určená žádná aplikace. Kdysi ve Windows

3.11 k tomu byla určena zabudovaná makro-kamera, ale ta se již v novějších

verzích tohoto systému nenachází. Lze ji tam však snadno dodat pomocí komerční

aplikace Tasker, kterou recenzovali V. a M. Drda v PC WORLDu číslo 5/2002. Tuto

aplikaci naleznete jak na CD-ROMu našeho časopisu, nebo na internetové adrese

http://www.vista-software.com/tasker.htm.







? Dočetl jsem se, že prohlížeč Opera je lepší než Internet Explorer co je na

tom pravdy?



Ano, prohlížeč Opera je v mnoha věcech lepší, ale rozhodně se nedá říci, že by

Internet Explorer neměl své výhody. Opera na rozdíl od mnoha prohlížečů má

opravdu kvalitní zabezpečení a dělá snad vše pro ochranu vašeho soukromí. Je

také velmi rychlá (dalo by se říci, že je to nejrychlejší použitelný

internetový prohlížeč) a má například zabudovaného klienta služby ICQ. To vše

bohužel ničí takřka nulová podpora DHTML, kterou pro správné zobrazení vyžaduje

mnoho (obvykle ne moc kvalitních) stránek. Vcelku by se dalo říci, že největší

výhodou Internet Exploreru je to, že amatérští webdesignéři optimalizují

stránky pouze pro něj.







? Provedl jsem výměnu procesoru Celeron 533 MHz (FSB 66 MHz) na Celeron 900 MHz

(FSB 100 MHz) a rozšířil operační paměť na 128 MB (typ PC100) na dva roky staré

desce. Po výměně těchto komponent bohužel nebyla po startu rozeznána pracovní

frekvence procesoru, a tak jsem ji musel nastavit ručně. Naneštěstí v BIOSu

nebyla volba 900 MHz, a proto jsem nastavil 800 MHz, jelikož nejbližší další

možná volba byla až 933 MHz. SiSoft Sandra mi sice nyní nalezne správný typ

procesoru Intel Celeron 900 MHz, ale jeho pracovní frekvence je prý jen 600 MHz

(966 MHz). Zajímalo by mě, jestli mě podvedli v obchodě při prodeji nových

komponent, případně jestli je chyba na základní desce či v použité verzi BIOSu?



Podle vašich informací se nezdá, že by vás prodejce podvedl. Prodaný procesor

je aplikací SiSoft Sandra vyhodnocen na 900 MHz, což odpovídá vámi požadovaným

parametrům. Ani nižší rychlost paměti RAM by nemohla způsobit to, že deska

špatně detekuje frekvenci procesoru, a tak už zbývá jen nefunkční deska.

Opravdu, vaše deska je příliš zastaralá, a proto podporuje frekvenci sběrnice

pouze 66 (případně 83) MHz. To je pro nové Celerony příliš málo, a tak není

procesor správně detekován. Deska sice zjistí násobič devíti, ale frekvenci

sběrnice nezná, a proto nastaví pouze 66 MHz, kvůli čemuž váš procesor tepe

„pouze“ na 600 MHz. Vámi zkoušený pokus změnit nastavení v BIOSu je pouze

vizuální, ale prakticky se nic nezmění, protože všechny novější procesory mají

násobič uzamčený. Pro vás tedy zbývají pouze dvě jediná východiska, a to buďto

nějakým způsobem odemknout násobič na procesoru (u novějších celeronů bohužel

neznám způsob, jak to udělat), nebo zakoupit novou základní desku, která bude

tento procesor podporovat. Zde je vcelku výzva pro všechny čtenáře, aby si před

nákupem procesoru podrobně pročetli manuál, a zjistili, jestli ho jejich

základní deska podporuje.