Fotografie klasická,nebo digitální? - Proč ne obojí!

Ne, tento článek nebude o schizofrenii, která na trhu fotoaparátů panuje, o
tom, že je nejvýhodnější vlastnit dvě kamery jednu digitální a jednu klasickou

kinofilmovou, ale o tom, jak se tuto schizofrenii snaží překonat Kodak, při

zachování všech výhod kinofilmu a digitálního zpracování obrazu.



Výhody digitální fotografie jsou zřejmé po získání snímku máte možnost jej

okamžitě poslat k zveřejnění, ať již v masmédiích, na soukromé WWW stránce,

nebo ji můžete elektronicky odeslat svým přátelům. Existuje možnost fotografii

jednoduše upravovat za pomoci grafického softwaru, ukládat, a dále

bezkonkurenční výhoda tu samou fotografii v té samé kvalitě zobrazit třeba

tisíckrát. Nevýhody jsou již méně zřetelné digitální fotografie v přijatelné

kvalitě musí obsahovat alespoň 1 milion obrazových bodů, v lepším případě 2

miliony, a to v True Color kvalitě zabere i za využití komprimačních metod

mnoho paměti, kterou však fotoaparáty v cenové hladině do 30 000 Kč neoplývají

(viz článek „Tak mnoho megabytů, tak málo místa“), a tak po nasnímání několika

snímků máte dofotografováno. Dalším problémem je ona komprese většinou se

používá ztrátové komprese formátu JPEG, která uspoří mnoho místa, avšak za cenu

ztráty informace. Oba problémy jsou velmi jednoduše technologicky řešitelné

zvýšením kapacity záznamových zařízení v digitálních přístrojích.

Klasická fotografie má výhodu v prakticky neomezené zásobě záznamového média,

kinofilmu, kterého si můžete s sebou vzít libovolné množství a který je k

dostání prakticky kdekoliv na světě. Další výhodou je větší odolnost a tím i

větší možnost využití klasických fotoaparátů v extrémních podmínkách.



Prolínání dvou světů

Jak tedy spojit tyto dva světy? S řešením, které není převratné svou novotou

jako spíše svou razancí a jednoduchostí, přišel nedávno Kodak. Pro nasnímání

snímků použijete svoji klasickou kameru, snímky zašlete k vyvolání a budete-li

si přát, minilab vám obrázky naskenuje v megapixelové kvalitě, konkrétně v

rozlišení 1 536 × 1 024 bodů, a umístí na CD-ROM Kodak Picture CD, nebo na

webovskou stránku na Internetu, odkud si je můžete stáhnout na svůj počítač.

Samozřejmě že to není zadarmo za Kodak Picture CD si musíte připlatit 10 USD za

každý kinofilm, za upload fotografií na Internet zaplatíte něco kolem 5 USD

plus několik centů za stažení fotografie v megapixelové kvalitě na svůj počítač

za oněch pět dolarů máte přístup jen k náhledům. Pro srovnání dodávám, že

vyvolání filmu a fotografií v kvalitním minilabu stojí v USA 10 USD. Picture CD

je dodáváno s grafickým softwarem na úpravu obrázků. Kodak předpokládá, že za

první rok vydělá na Picture CD 100 milionů USD, přičemž 60 % z toho připadne

Intelu, který se na vývoji Picture CD podílel. Kodak nabízí upload na Internet

ve spojení s největším americkým poskytovatelem připojení na Internet, America

Online (AOL), přičemž bude opět dostávat 40 % z poplatků zákazníků. Pokud

uvážíme, že AOL má 17 milionů zákazníků, a i kdyby každý z nich jen jednou

využil této služby, je to pro Kodak i pro AOL obrovský obchod. K tomu

poznamenává Barry Schuler, prezident AOL Interactive Services: „Časem se může

ukázat, že to byla stejně skvělá myšlenka jako e-mail.“

Na trhu však není jen Kodak a AOL, i jiné firmy začaly nabízet podobné produkty

za méně peněz nebo dokonce „zadarmo“. Například Seattle FilmWorks provádí

upload na Internet zadarmo, pokud si u nich necháte vyvolat fotografie. Jiné

minilaby nabízejí foto CD-ROM od firmy Fuji, obdobu PictureCD, o 30 % levněji

než Kodak, ovšem bez grafického softwaru, který Kodak na každé své PictureCD

přidává. Do půl roku lze předpokládat pokles cen o dalších několik desítek

procent.



Budoucnost

Analytici předpokládají, že celosvětový prodej filmů bude růst do roku 2003 o

1%, a pak začne pomalu klesat. Kodak byl a stále je firmou, která je svou

produkcí orientovaná hlavně na kinofilmovou fotografii, má méně zkušeností s

digitálním světem než mnohé firmy ze světa spotřební elektroniky ať už se Kodak

svým potencionálním zákazníkům snaží namluvit cokoli jiného. Řeč čísel je

jasná. V USA má firma Sony 52% zastoupení na trhu digitálních fotoaparátů,

Kodak pouhých 17 %.

O tom, že digitální fotografie postupem času vytlačí „klasickou“ fotografii na

okraj zájmu, nemůže být sporu. Otázkou je, jak rychle se to stane. Mezi lidmi

jsou desítky milionů klasických fotoaparátů, a pokud se povede Kodaku a

ostatním firmám dostat nabídku digitalizovaných fotografiích do každého

„klasického“ minilabu (což je velmi pravděpodobné), může to zbrzdit trend

nástupu digitálních fotoaparátů o mnoho let. A to by bylo koneckonců jedině

dobře dnešní digitální fotoaparáty mají mnoho much, které je nutno vychytat.9

0707/BAM o



Další zdroje informací:

www.kodak.com

www.intel.com

www.fuji.com

www.aol.com

www.mysticcolorlab.com