Grafické stanice aneb na co PC (zatím) nestačí

Asi nemá příliš smysl přít se, zda má mít sekretářka na stole

počítač s Windows nebo s UNIXem či zda hw platformou bude PC

nebo pracovní stanice. Tyto a podobné úvahy jsme si již všichni

odbyli a nakonec se vždy podvolili stávajícímu trendu „Windows

95 (98?) na každý stůl“. Všem nám na stole pobrukuje PC s

Windows a MS Office, a takto vyzbrojeni denně čelíme náporu

pracovních povinností. Jinými slovy, válku v oblasti

kancelářských systémů vyhrál Intel s Microsoftem. Ovšem tématem

dnešního článku nejsou počítače do kanceláře, nýbrž grafické,

počítače, které jsou určeny pro tvorbu filmových triků,

speciálních efektů, reklam a designu.



Na poli high-end grafických stanic už není situace s výběrem

hardwarové a softwarové platformy zdaleka tak jednoznačná jako u

kancelářských strojů. Své místo si zde najdou jak stanice Intel

nebo Digital Alpha s Windows NT, tak i Macintoshe a unixové

stanice Silicon Graphics. Každá z těchto platforem má ve světě

grafických stanic své nezastupitelné místo pramenící především z

historických důvodů.



Apple Macintosh



Grafické uživatelské rozhraní, kterým Macintosh disponoval již

od kolébky, jej přímo předznamenalo pro grafické využití. Ačkoli

se z dnešního pohledu může zdát uživatelské rozhraní již poněkud

nemoderní a zastaralé, skalní příznivci této platformy patří k

nejzarputilejším a nedají na své miláčky dopustit. Prvním a

dodnes nejznámějším využitím Maců bylo a stále je DTP. Na poli

high-end DTP zatím nemá Mac vážnou konkurenci, a navíc věrnost

celé skupiny softwarových firem (např. Adobe, Quark,

Metacreations) mu zaručuje neustálý vývoj grafického softwaru,

což je jeden ze základních pilířů životaschopnosti platformy.

Vedle DTP jsou Macy využívány především pro nelineární on-line i

off-line počítačový střih (non linear editing – NLE). Jako svoji

platformu číslo 1 si Mac vybrala i firma Avid, která je mezi NLE

firmami něco jako Mercedes mezi osobními automobily. O

popularitě nelineárních střihových systémů na Macintoshi jasně

hovoří jejich rozšířenost po celém světě (i u nás). Jen firma

Avid uvádí několik set tisíc instalací (!!!) svého systému Avid

Media Composer pro Mac. Ruku v ruce s NLE jdou systémy pro

zpracování audia a o krůček dále jsou digitální redakční systémy

(Digital News Gathering – DNG), vše na platformě Macintosh. O

DNG si snad povíme někdy jindy, dnes jen uvedu, že se jedná o

kompletní digitální systém pro zpracování zpravodajství v

televizích, a to od nasnímání příspěvků kamerou až po jejich

samotné odvysílání ve zprávách.



Silicon Graphics



Grafické stanice Silicon Graphics (SGI) odjakživa patřily k tomu

nejlepšímu (a nejdražšímu) grafickému hardwaru, co se dal za

peníze koupit. Firma SGI vyvinula vlastní operační systém IRIX

(mutace UNIXu), který dodnes patří k nejlepším operačním

systémům, s jakými se lze setkat. Disponuje vynikajícím

grafickým rozhraním, má v sobe přímo zaintegrovánu podporu

OpenGL, což je zejména pro 3D grafické aplikace životně

důležité, o síťových schopnostech, správě paměti či zařízení a

dalších aspektech se nemá smysl na tomto místě zmiňovat, kdo zná

UNIX, pochopí. Robustnost a výkonnost operačního systému spolu s

výkonným grafickým subsystémem byly přímo ideální půdou pro

vznik grafických aplikací. Přidáme-li k tomu solidní a

spolehlivý hardware spolu s podporou dalším vývojářům softwaru,

zdá se, že nic nebrání rozvoji a rozšíření této platformy.

Nicméně jedna překážka by tu byla, a sice cena. Jak už to v

high-end oblasti bývá, za každý, byť sebemenší nárůst výkonu se

platí, a to hodně. Stanice SGI vždy byly velice drahé a pro

běžného smrtelníka tudíž nedostupné. To byl také důvod, proč se

na rozdíl od ostatních platforem SGI stanice příliš neprosadily

v domácím a kancelářském segmentu trhu. Jiná situace je však v

animačních a postprodukčních studiích, které vždy byly ochotny

za kvalitu zaplatit. Až donedávna byla všechna světoznámá studia

vybavena výhradně stanicemi Silicon Graphics, jen malá část,

např. Pixar (tvůrce Toy Story), dala přednost jiným unixovým

stanicím (většinou Sun). S přenosem hi-end grafických aplikací z

UNIXu na Windows NT se z důvodu lepšího poměru cena/výkon stále

častěji prosazují stanice Intel a Digital Alpha. Ovšem stále

zůstává velké množství aplikací, které existují pouze pro SGI,

takže nákup SGI hardwaru i v dnešní době, kdy „Windows“ už umí

vyslovit pomalu i nemluvně, je stále naprosto opodstatněný.



Pokud jste se byli v posledních deseti letech podívat do kina na

film z hollywoodské produkce, tak vám mohu zaručit, že jste se

setkali s prací uživatelů SGI. Dnes již prakticky neexistuje

hollywoodský film, ve kterém by se neobjevovaly speciální efekty

nebo triky. (Pokud jste si žádného triku nevšimli, tak byl

proveden opravdu dobře.) Právě filmová produkce do značné míry

spoléhá na aplikace pro SGI. Můžeme se zde setkat s 3D

vizualizačním a animačním softwarem (Softimage 3D,

Alias/Wavefront Power Animator), kompozičním a efektovým

softwarem (Discreet Logic Inferno), softwarem pro morphing a

warping (Avid Elastic Reality), dále střihovým (Discreet Logic

Fire) nebo retušovacím a paintovým (Avid Matador). Zatímco

software s obdobnými funkcemi, ovšem pouze pro videorozlišení,

můžeme najít i na jiných platformách (zejména Windows NT),

zpracování filmu nadále zůstává výsostnou doménou Silicon

Graphics.



Windows NT (Intel, Alpha)



S příchodem operačního systému Windows NT a výkonných procesorů

Intel a Digital Alpha vznikl zárodek hi-end grafických stanic i

na této platformě. Nejnovější procesory firem Intel a Digital

(nebo dnes už spíše Compaq) se mohou směle srovnávat s výkonem

MIPS (SGI) či PowerPC (Apple). Profesionální grafické karty na

PC (Intergraph, Digital) si nezadají s výkonnými kartami SGI (a

v některých ohledech je i předčí). Především hrubý výkon

procesoru Alpha pomohl prosadit se Digitalu i v animačních

studiích. Dnes již nikdo při pohledu na renderovací farmy

postavené z několika desítek Digital PWS nepochybuje o tom, že

Digital do high-end oblasti jednoznačně patří. Z firem, které

staví své stanice na architektuře Intel, se během posledních

dvou let výrazně vydělila společnost Intergraph, jež svou

politikou jistě nadělala vrásky na čele nemála výrobcům.

Intergraph totiž relativně levně nabízí stanice, které se mohou

pyšnit nejvyšším grafickým výkonem ve světě Windows NT, a navíc

úzce spolupracuje s vývojáři softwaru, což se ve světě high-end

rozhodně počítá. Prvním z markantních výsledků je high-end

stanice pro editaci a úpravu nekomprimovaného videa (kvalita D1)

- Studio Z se softwarem Softimage DS.



Platforma Wintel doznala během posledních pěti let takového

výkonového nárůstu při zachování nízké ceny, že nemá v

konkurenci obdobu. Už dozrála doba, kdy je i Wintel připraven

konkurovat ostatním platformám v oblasti hi-end grafiky.

Neklamným důkazem je překotný vývoj a portace grafického

softwaru na tuto platformu. Tak například Softimage přeportovala

svůj 3D animační software Softimage 3D a software pro cartoon

(večerníčkové) animace Softimage Toonz z IRIXu (SGI) na Windows

NT. Avšak svůj nejnovější software pro high-end nelineární

střih, kompozice a speciální efekty – Softimage DS (dříve

Digital Studio) – vyvinula již pouze pro Windows NT.



Přepracování softwaru na Windows NT pochopitelně přináší odliv

zákazníků od tradičních platforem směrem k platformě Windows NT,

která je o poznání levnější. Toho jsou si tradiční výrobci

vědomi a snaží se své zákazníky udržet za jakoukoli cenu.

Nejdříve zareagoval Digital – jednak na jeho procesorech Alpha

běží Windows NT, a jednak před časem začal do svých strojů

montovat procesory Intel. SGI výrazně zlevňuje své stávající

stanice, a navíc připravuje své Silicon PC, které již bude

postaveno na nově vyvíjeném procesoru od Intelu (Merced). U

Microsoftu si svoji pozici jistí spoluprací na Fahrnheitu

(společný projekt Microsoftu a SGI na novém standardu pro 3D

grafiku namísto stávajícího OpenGL a DirectX). Zůstává tedy

těžce zkoušený Apple, o jehož vývoji se zprávy šíří stejně

rychle jako se později dementují. Snad i Apple najde svoji

zlatou střední cestu a neskončí na smetišti dějin jako jiné,

jakkoli kvalitní, ale dnes již zapomenuté platformy.