Herní tip měsíce - Full Spectrum warrior

1. 11. 2004

Sdílet

Některé hry dokáží neuvěřitelně dobře klamat tělem. Ačkoliv se titul FullSpectrum Warrior od Pandemic Studios tváří jako klasická 3D akce z third person perspektivy, ve skutečnosti s...

Některé hry dokáží neuvěřitelně dobře klamat tělem. Ačkoliv se titul Full
Spectrum Warrior od Pandemic Studios tváří jako klasická 3D akce z third person

perspektivy, ve skutečnosti se jedná vlastně o netradiční taktickou strategii.

Zapomeňte na to, že byste směrovými klávesami řídili kroky svého „vyvoleného“

vojáka a pomocí myši zaměřovali nepřátele a kosili je po tuctech. Při invazi do

imaginárního blízkovýchodního Zekistánu vás nic takového nečeká. Pod svou

kontrolu totiž dostanete dva sehrané týmy profesionálů, kterým tu a tam

ukážete, na jakou pozici se mají přesunout a jaký palebný úhel si mají hlídat.

Zbytek už můžete nechat na jejich umělé inteligenci. A světe div se – ono to

funguje.

Projekt Full Spectrum Warrior původně vznikal jako trenažér pro americkou

armádu a je to na něm znát. Při výcviku není zapotřebí vštěpovat brancům

základy „herního skillu“ v podobě přesného míření myší a pohybu přes „WASD“,

takže se zde ničeho takového nedočkáte. Budete se soustředit pouze na taktické

povely svým dvěma čtyřčlenným týmům, podrobnosti už necháte na nich. To samé

platí o střelbě. Na vás je jen přidělení palebného sektoru, o zbytek se

postarají sami vojáci. Ze hry se tak sice trochu ztrácí dynamičnost, která je

pro „střílečky“ tak typická, ale i tak je Full Spectrum Warrior zábavný a ze

zabití každého protivníka budete mít zaslouženou radost.

Celá hra je vlastně jen o jednom jediném – o bezpečném postupu městskou

zástavbou. Přebíháte tedy z krytu do krytu, vaši vojáci zaujímají automaticky

různé formace a vrcholem vašeho „vstoupení do děje“ je určení cíle při házení

granátů nebo zaměřování minometné palby či náletu. Mise jsou poměrně lineární –

tu a tam sice najdete boční uličku, s jejíž pomocí můžete vpadnout číhajícímu

padouchovi do zad, ale každý úkol má vždy jen jedno řešení. Mohlo by se zdát,

že toho tedy hra nenabízí tolik, ale opak je pravdou. Platí totiž jedno zásadní

pravidlo: jakmile jsou dva členové jednoho týmu zraněni, hra končí. Starostí až

nad hlavu tedy budete mít tak jako tak a budete vývojářům vděční, že se vaši

vojáci o sebe dokáží postarat sami, zatímco vy řešíte problém, jak se proboha

dostat přes tu zatracenou uličku hlídanou raketometčíkem a dvěma samopalníky.

Po čase se bohužel dostaví mírný pocit stereotypu. Ačkoliv vás hra zpočátku

naprosto uchvátí, zhruba v polovině singleplayerové kampaně začnete brát zdejší

herní systém jako samozřejmost a poznáte, že kromě originálního konceptu nemá

Full Spectrum Warrior vlastně co nabídnout. Ano, má vynikající grafiku a

možnost kooperativního postupu misemi (každý hráč ovládá jeden tým), ale to

nedostatek adrenalinu rozhodně nevyváží. Přesto nelze tento titul hodnotit

jinak než kladně. Jeho originální zpracování je totiž přesně to, co akční žánr

tak dlouho potřeboval. A že se počáteční nadšení časem vytratí? Inu, co se dá

dělat. I tak ovšem hru ochotně dotáhnete do úspěšného konce, aniž byste se k

tomu museli nutit. A to je v oblasti elektronické zábavy to nejdůležitější.


Autor článku