Inkoustové a základní laserové tiskárny

V dnešním dílu trendů bychom se měli podívat na to, co se děje ve světě tisku,
přičemž se vzhledem k jeho rozmanitosti a rozlehlosti soustředíme na inkoustový

a barevný laserový tisk. Preferovat budeme technologie inkoustové, protože jsou

přece jen cenově dostupnější a objemem trhu očividně začínají vítězit, zatímco

laserové tiskárny pokud se nestane něco podstatného budou v následujících

letech vytlačovány do specializovanějších oborů. Stručně zmíníme výdobytky

inkoustové technologie a nové typy používaných spotřebních materiálů.



IDS a velikost kapiček

Souboj inkoustových tiskových technologií si i nadále udržuje své vysoké tempo.

Neprobíhá nicméně na úrovni principiálních rozdílů typu termoinkjet (také

označovaný jako TIJ) versus piezo jak by se mohlo zdát z marketingových soubojů

firem zastupujících oba proudy, které probíhaly v předchozích letech. Ve

skutečnosti se ustálil poměr mluvící jasně pro termoinkjet (jde zhruba o 8 :

1), a příliš se nemění.

Konkurenční boj se odehrává spíše na poli subtilnějších změn ve způsobu

dodávání inkoustu do tiskových hlav a kvantitativních charakteristik trysek.

Konkrétněji, vlastní trysky ať už pracují libovolným způsobem se postupně

zmenšují, a stejně tak objem kapiček jimi vystřelovaných. Jednotlivé firmy se

ve vedení pěkně střídají; zatímco loni to byla firma HP, která u technologie

PhotoRET II dosáhla 8 pl (pikolitrů, což je tak málo z hlediska naší běžné

reality, že tyto hodnoty mají smysl pouze pro relativní srovnání), ke konci

roku ji společnost Epson překonala s 6 pl. Tyto hodnoty přitom mají reálný

dopad na vlastní tisk: u menších kapiček jich můžeme nanášet více na jedno

místo a dosahovat tak více odstínů barev, nebo naopak používat jednodušší a

jednodušší papíry.

Uvedené hodnoty jsou mimochodem k nalezení u konkrétních modelů tiskáren daných

výrobců, laboratoře ovšem ukrývají mnohem pokročilejší formy těchto

technologií. Podle lednové tiskové konference tak má HP v rukávě eso v podobě

kapiček o objemu 2 pl a trysky o frekvenci 100 kHz. Zmíněná frekvence určuje,

kolik kapiček dokáží trysky vypálit za vteřinu, což nejvíce přispívá k

rychlosti vlastního tisku. Současná frekvence se stejně jako objem kapiček mezi

konkurencí příliš neliší a je někde na úrovni 10–12 000 kapiček za sekundu.

Čím rychlejší jsou vlastní tiskové mechanismy, tím důležitější jsou další

články řetězu. Například pomalý podavač papíru by znehodnotil veškeré ty

techtle mechtle s tiskovými hlavami. To byl ale spíše akademický příklad,

vývojáře dnes zajímají modulární inkoustové systémy. Z hlediska nákladů na tisk

měli již dříve profesionální velkoformátové tiskárny separované kanystry s

inkoustem a malé tiskové hlavy, které si pro dávku inkoustu přijíždějí

(refilují) nebo jsou prostřednictvím hadiček trvale připojeny a mohou tisknout

kontinuálním způsobem. Dnes se tyto principy objevují i u osobních tiskáren.

Asi nejlepším příkladem je HP 2000, kde jsou navíc jednotlivé části

„inkoustového řetězce“ osazeny mikroprocesory, jež kontrolují kvalitu tisku.



Směr tisk na obecné papíry

Nejen technologie nanášení kapiček inkoustů rozhoduje o výsledné kvalitě tisku

(a nejen prodejem hardwaru živ je prodejce). Nezbytnou součástí tisku je i

médium, na které je barva nanášena, tedy papír. Obvyklá představa papíru je

ovšem poněkud zavádějící a zjednodušující. Ve skutečnosti je to vícevrstvá

záležitost, a zatímco některé vrstvy jsou zodpovědné za absorpci barvy, jiné

zlepšují kontrast barev či odolnost vůči ultrafialovému záření. Čím lepší

výsledky ovšem po papíru chceme, tím více za něj budeme muset zaplatit.

Jakkoli jsou však speciální fotopapíry i nadále doporučovány pro

fotorealistický tisk, současné malé objemy kapiček umožňují tisknout intenzivní

grafiku i na docela obyčejný papír, což může znamenat i 8× menší náklady na

stránku. To ocení zejména vlastníci digitálních fotoaparátů, kteří se již

nasytili prohlížení rodinných fotografií na monitoru a raději by listovali

něčím s větším rozlišením. (A pokud možno s menšími náklady než 40 Kč na A4.)

Nic z toho ovšem neznamená, že speciálním spotřebním materiálům odzvonilo. Řeč

je tu o plátnech, hedvábí a dalších textiliích. Zatímco v předchozích letech se

objevila celá řada speciálních profesionálních tiskáren orientovaných tímto

směrem, dnes můžeme používat novou generaci textilních materiálů i v řadových

tiskárnách. Ve většině případů jde o tenčí látky, podlepené papírovou vrstvou,

která zajišťuje korektní průchod tiskárnou a po vlastním tisku se prostě

odstraní. Vlákna materiálu velmi dobře drží vlastní barvivo inkoustu, a až na

nějakých 10 % si jej také podrží i při několikanásobném praní. V cenících ale

můžeme nalézt i papíry/

/látky s fluorescenční vrstvou nebo třeba s certifikací nehořlavosti.

Zatímco u tiskáren pro domácnosti klasického formátu A4 můžeme přijít jen na

několik málo aplikací (nášivky, nažehlovací loga.), tiskárny kategorie A3 a

vyšší nabízejí fascinující možnosti pro návrháře či marketingové pracovníky.

Může jít např. o zkušební „výtisk“ plavek (v mnoha případech by A4 určitě

stačilo), nebo třeba o malosériovou výrobu kravat (originální kravata na každý

den).

Krajním nasazením „běžných“ inkoustových tiskáren potom může být příklad

automobilek v Japonsku, které vyrábějí nehořlavé potahy přesně tímto způsobem

(představte si halu s 300 A0 tiskárnami DesignJet 2500CP).



Laserové tiskárny

Až doposud jsme mluvili jen o inkoustovém tisku. Laserové technologie nás ovšem

provázejí podstatně déle, přes 13 let, a těžko je můžeme zanedbat. Pokud ale

budeme současnost posuzovat podle velikosti evropského trhu se spotřebními

materiály, právě dnes se v hrubém objemu obě technologie setkávají (prodané

inkoustové sady a tonery), přičemž vzhledem k vysokým cenám za toner to

znamená, že se prodá několikanásobně více tiskových hlav. V následujících

letech pak má trh s inkoustovými sadami podstatně růst, zatímco prodej tonerů

sleduje podstatně plošší křivku nárůstu.

V cenových hladinách do 30 000 Kč se přitom možnosti obou světů setkávají a za

stejnou cenu můžeme najít model inkoustové i laserové tiskárny, které obě mají

stejnou rychlost (6–8 stránek/min.), a pokud bychom srovnávali barevný tisk,

dokonce i identické náklady na stránku. Barevné laserové tiskárny ovšem pod 30

000 Kč nenajdeme, takže toto srovnání není tak docela fér. Ale právě tady

proběhla velmi výrazná revoluce, když se během Vánoc objevily první barevné

„laserovky“ pod 100 000 Kč dodnes v této nevídané cenové hladině uvedly modely

prakticky všichni výrobci laserových tiskáren. Podle neoficiálních informací

ovšem můžeme očekávat další propad, a do konce tohoto roku uvidíme barevné

modely i pod 50 000 Kč.

S odstupem tento propad cen sledují i modely rozměru A3, kde například k HP

LaserJetu 8500 lze pořídit duplexní jednotku a tisknout A3 oboustranně, s

rozlišením 1 200 dpi, při milionech barev v tiskovém bodě a s minimálními

provozními náklady. Ty se však někdy stanovují obtížněji, například u některých

voskových tiskáren dostáváte černou barvu zadarmo po dobu životnosti stroje.

Pokud bychom měli okomentovat změny v technologiích, na rozdíl od dříve

používaných selénových válců dnes začínají převažovat pásy při stejném povrchu

totiž zabírají podstatně menší prostor, což především vlastníci A3 modelů ocení

(možná s výjimkou leteckých společností s dostatkem hangárů).

Nic z toho ale neznamená, že barevné lasery nahradí ty monochromní,

přinejmenším v dohledné době se tak určitě nestane. Celková rychlost zpracování

a vlastní tisk prostě výkonem pokulhávají. Za stejnou cenovou relaci si můžete

pořídit černobílý model, zvládající 16–32 stránek za minutu bez nejmenších

potíží, zatímco v barvě se stěží dostanete přes 4 str./min. Navíc se současné

tiskové enginy dostaly přes 1 200 dpi a laserový paprsek dokáže modifikovat

množství toneru, které bude naneseno do jednoho tiskového bodu. Takže ČB tisk

ve skutečnosti zvládá až 220 odstínů černé v tiskovém bodě a polotónovací

algoritmy dokáží zázraky.

Jistou možnost naznačuje barevná LED technologie (využívající LED diod místo

laseru), která dnes umožňuje paralelní práci všech čtyř barevných tiskových

„hlav“. Průchodnost takové Lexmark\s Optra Color 1200n je potom až 12 stránek

za minutu, tedy čtyřikrát více než u laserových protějšků. Prozatím za to

platíte několikanásobně vyšší cenou hardwaru a bohužel tisková kvalita není na

profesionální úrovni laseru.



Něco síťových technologií

Bez ohledu na to, co jsme řekli o rychlostech jednotlivých technologií a

produktů, o výsledné produktivitě tisku nakonec bude rozhodovat vaše kompletní

IT řešení. Při recenzích tiskáren čím dál větší roli hrají právě různé síťové

karty a software pro jejich management v dnešní době shodných tiskových

mechanismů se právě tady může rozhodovat o doporučení toho či onoho produktu.

Zejména v této oblasti je totiž problémů více než dost. Řada modelů i z

kategorie síťových tiskáren se v základní verzi dodává bez síťového připojení a

zapojují se přes paralelní port. Uživatel teprve dodatečně kupuje síťovou

kartu, ať už jde o interní, zasouvanou do speciálního slotu, či o prostou

externí redukci z paralelního portu na síťový kabel. Dnes se ovšem této síťové

kartě říká tiskový server, a to naprosto oprávněně. Poslední generace interních

čipsetů dokonce obsahuje WWW server, ke kterému se uživatel může připojit

běžným browserem a nakonfigurovat připojení. Bohužel tyto „print servery“

nejsou nejlevnější a u inkoustovek docela klidně mohou zdvojnásobit cenu

tiskárny.

Jejich inteligence přitom stále ještě není dostatečná a komplikují uživateli

život zbytečně velikým nezbytným know-how. Během tohoto roku se nicméně objeví

první modely, využívající technologie JINI firmy Sun. Jde o novoučkou metodu

využití platformy Java v podobě jakéhosi inteligentního univerzálního driveru,

který dokáže připojit obecné zařízení do sítě a obstarat první nezbytnou

„sebekonfiguraci“ tak, aby byla schopná činnosti. Technologie JINI je

finalizována a dostupná pro výrobce sotva měsíc, a tak je těžké ji rozsáhleji

komentovat. Podobných technologií bylo v předchozím roce prezentováno hned

několik, nicméně JINI je dnes přinejmenším vrabcem, ne-li holubem v hrsti.

Výborné šance má v případě mobilní výpočetní techniky a také v oblasti domácí

elektroniky.



Svět jde do low-endu

Pro zákazníky a koncové uživatele jsou ale spíše důležitější trendy v cenové

než technologické oblasti. Nastoupená cesta ke stále levnějším a dostupnějším

produktům je může jenom těšit. Jde o logický důsledek souboje o největší trhy s

low-endovým a domácím zbožím, který ostatně již předloni stlačil ceny PC i na

našem trhu neuvěřitelným způsobem.

Obdobně tiskárny u nás mezi nejprodávanější patřily modely v oblasti cca 3 000

Kč, což je nejrychleji rostoucí segment trhu, kde ovšem většinou žádné zázraky

technologické či kvalitativní nenajdeme. Stejně jako jinde přitom platí, že

majoritní hráči jsou do těchto cenových nížin tlačeni jen pomalu a za skřípění

zubů. Taková firma HP tak v ultralevných tiskárnách neměla dosud zastoupení a

její nejlevnější DJ 420L se prodával za cca 150 dolarů, zatímco se u nás velmi

dobře prodávaly Canony právě pod touto cenovou hranicí.

Podle oficiálních informací z počátku ledna ovšem společnost Hewlett-Packard

založila dceřinou společnost Apollo Consumer Products, Inc. (kompletně zůstává

v jejím vlastnictví), která bude vyrábět inkoustové tiskárny s prodejní cenou

pod 100 dolarů. Tiskárny budou postaveny na technologii mateřské firmy a

ponesou logo „Powered by HP InkJet Technology.“ HP v minulosti získala image

postavenou spíše na kvalitě než nízké ceně a můžeme předpokládat, že na tom nic

nemíní měnit proto ta cesta dceřinou společností, která bude oslovovat trh s

tiskárnami s vlastní značkou. Potenciálními odbytišti Apolla jsou mimo USA a

Evropy především Japonsko, a velký potenciál je v bundlování tiskáren s levnými

PC další pole až dosud neorané firmou HP.



Závěr

Závěr je u trendů vždy poměrně pochybnou záležitostí, protože trendy bývají

spíše počátkem či předzvěstí něčeho. V každém případě do roka a do dne můžeme

očekávat další pokles průměrné ceny za tiskárnu a další propastný propad cen

barevného laserového, případně LED tisku. Stejně jako u jiných technologických

oblastí ovšem nemá smysl odkládat koupi hardwaru, který potřebujete. Dnes

zakoupená laserová tiskárna během roku určitě morálně nezestárne, a co se týče

propadu cen levné modely, jež přijdou, budou postaveny především na

zjednodušeních, menší modularitě a celkovém low-endovém pojetí designu.



9 0060/JL